Nedávno zesnulého průkopníka svobodného internetu Aarona Swartze dnes už asi není potřeba představovat. Příběh aktivisty, který si vzal život, jelikož hrozilo, že za svůj neúnavný boj za svobodu obsahu v kyberprostoru zaplatí několikaletým vězením a mnohamilionovou pokutou, rozčaroval počátkem roku celý svět. Americké ministerstvo spravedlnosti teď zveřejnilo další důvod, proč se do jeho hledáčku dostal 26letý kluk, o němž dnes veličiny IT světa mluví jako o géniovi.
Je jím text Guerilla Open Access Manifesto, který Swartz stvořil v roce 2008 během pobytu v Itálii. Mladík v manifestu mimo jiné píše, že sdílení informací je morální imperativ, a v této souvislosti vybízí k občanské neposlušnosti i k tomu, aby lidé začali vzdorovat společnostem, které prostřednictvím autorských zákonů a oslepeny chamtivostí privatizují vědomosti. Tomu, co Swartz možná trochu paradoxně nazývá krádeží kultury, se dle zesnulého aktivisty musíme okamžitě postavit na odpor.
„Musíme vzít informace tam, kde jsou uloženy, zkopírovat je a nasdílet se světem,“ píše v manifestu Swartz a pokračuje: „Musíme skoupit tajné databáze a dát je na web. Musíme stáhnout vědecké časopisy a nahrát je na platformy pro sdílení souborů. Musíme bojovat za Open Access.“ Open Access je modelem vědecké komunikace, který zajišťuje trvalý, okamžitý a bezplatný přístup k výsledkům vědy a výzkumu na internetu.
Zlomyslný záměr?
Dle Swartze znamenají informace moc, a proto si je malá skupina lidí chce nechat pro sebe. Obává se, že nakonec celé vědecké a kulturní dědictví tohoto světa skončí za digitálním zámkem, k němuž bude mít klíč jen hrstka soukromých korporací. Jejich představitelé přirovnávají kopírování a sdílení ke krádeži a pirátství, jakoby se sdílení vědomostí rovnalo vyrabování lodi a zavraždění posádky. „Spravedlnost v dodržování nespravedlivých zákonů nenaleznete,“ píše Swartz a vyzývá k boji s chamtivými společnostmi a podplacenými politiky. „Studenti, knihovníci, vědci, jste privilegovaní. Pochutnáváte si na tomto banketu vědomostí, zatímco zbytek světa čeká přede dveřmi. Toto privilegium si však nesmíte nechat pro sebe, máte povinnost se o něj podělit se světem.“
„Studenti, knihovníci, vědci, jste privilegovaní. Pochutnáváte si na tomto banketu vědomostí, zatímco zbytek světa čeká přede dveřmi.“Text dle amerického ministerstva spravedlnosti názorně demonstruje Swartzův zlomyslný záměr neoprávněně stahovat dokumenty v obrovském měřítku. Aaron Swartz si 11. ledna vzal život. Oběsil se. Jeho rodina i přátelé jsou přesvědčeni, že za smrt mladého programátorského génia nemohou ani tolik jeho deprese, jako spíš americký justiční systém, který po něm šel jako krvelačný lovecký pes po postřeleném zajícovi, přestože údajný zločin v podstatě neměl žádné opravdové poškozené či dokonce oběti.
Swartz byl obviněn ze zneužití počítačové sítě Massachusettského technického institutu (MIT), jejímž prostřednictvím se dostal do digitální databáze JSTOR.org, stáhl z ní a de facto ukradl víc než čtyři miliony akademických článků, které chtěl údajně zveřejnit. Paradoxně teď americká vláda chce zavést takzvaně odložený Open Access model, čili v podstatě volný přístup k publikovaným studiím.
Český „Swartz“ systém
Open Access po česku si právě vychutnávají studenti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK). V rámci informačního systému fakulty, jež je oproti zbytku fakult UK – co se informačních technologií týče – velmi pokroková, až donedávna existovala také e-knihovna. Obsahovala zhruba 2000 textů z oborů filozofie, historie, ekonomie, psychologie, sociologie a antropologie, včetně řady prvorepublikových překladů antických klasiků. V únoru 2012 ovšem fakulta e-knihovnu vyřadila z provozu.
Dle studenta FHS a místopředsedy Pirátské strany Mikuláše Ferjenčíka v tom sehrál roli strach z kauzy Megaupload. Loni 19. ledna američtí vyšetřovatelé obvinili server pro sdílení souborů Megaupload.com z „megaspiknutí“ a federální soud ve Virginii nařídil odpojení všech 18 domén služby, kterou založil německý milionář a enfant terrible internetu Kim Schmitz, známým též jako Kim Dotcom.
Výsledkem snahy o omezení sdílení je, že se bude sdílet ještě vícRok po odstávce se však knihovna opět objevila na webu. Obsahuje i řadu titulů, které v původní knihovně chyběly, a tituly, jež byla FHS donucena smazat po nátlaku nakladatelů. „Výsledkem snahy o omezení sdílení je, že se bude sdílet ještě víc,“ říká Ferjenčík a doplňuje, že současná verze knihovny běží prostřednictvím systému zajišťujícího anonymizaci uživatele při pohybu na internetu, a je tak v podstatě nezničitelná.
Za pozornost dle studenta stojí reakce okolí na opětovné zprovoznění knihovny. „Nezávisle na tom, že je web de facto nelegální a v této formě by si ho netroufla provozovat ani pirátská strana, byla drtivá většina reakcí pozitivní a mezi studenty zavládlo nefalšované nadšení,“ míní Ferjenčík.
Ostatně na podporu knihovny přispěchal rovněž zakladatel FHS a bývalý ministr školství Jan Sokol:
„Nejsem velký příznivec copyrightu. Chápu, že Karel Gott žije z tantiém, ale je směšné, abych já měl copyright. Za své knížky nedostanu nic, za článek do časopisu málem abych platil. Bude se to muset začít rozlišovat. A když si nakladatel drží copyright na Platóna, to opravdu přehání. Překladatel František Novotný je šedesát let po smrti, a kdyby to viděl, trefí ho šlak. Měli jsme ve škole naskenovanou knihovnu, velice oblíbenou, a nakladatelé nás začali honit kvůli autorským právům. Můj nástupce se trochu lekl a zatím ji zavřel. Já bych do toho sporu šel, to by byla bezvadná příležitost to prošťouchnout. I kdybychom prohráli, těch peněz by mi nebylo líto,“ řekl Sokol koncem minulého roku serveru Novinky.cz.
Nakonec se nic prošťouchávat nemuselo. Technologická realita si s tím poradila sama a Aaron se teď někde v nebi směje.
