S nástupem nové éry počátkem 90. let se začaly rozvírat mzdové nůžky mezi manažery a těmi, kdo pracovali pod nimi. Platy na vedoucích postech rostly rychleji než platy jejich podřízených. To však přestalo platit a nůžky se začínají zavírat, respektive mzdy řídících pracovníků rostou pomaleji než u ostatních skupin.
Během tříletého období od roku 2012 do 2015 vzrostly průměrné mzdy manažerům o necelá tři procenta, zatímco kvalifikovaným dělníkům o 8,5 procenta, specialistům pak vzrostly o 7,7 procenta. U úředníků či lidí pracujících ve službách rostly platy o 5,9 procenta.
Manažeři zaznamenali nejmenší růst ze všech sledovaných skupin. |
Manažeři tak zaznamenali nejmenší růst ze všech sledovaných skupin. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v měsíčníku Českého statistického úřadu Statistika&My.
A důvod obratu? „Hlavní příčinou rychlejšího mzdového růstu je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, a to ať na té dělnické úrovni, nebo i na úrovni specialistů. To se odráží i v růstu jejich mezd. Tento nedostatek není až tak pozorován na úrovni manažerů,“ říká David Kocourek z Komerční banky.
Firmy drží náklady dole
Jedním z hlavních důvodů růstu mezd v nižších zaměstnaneckých patrech je silný růst HDP. Firmy měly více zakázek, rostla výroba, a trh tak horko těžko hledal vhodné specialisty, kteří by kvalifikovanou a náročnou práci zastali.
„Poptávka na trhu práce po kvalifikovaných lidech roste, a otevírá se tak prostor pro rychlejší růst jejich mezd. Na druhou stranu výše popsaná situace nemusí vůbec znamenat, že by bylo potřeba zaměstnat více manažerů. Poptávka po manažerech se tak na trhu práce nijak významně zvyšovat nemusí a nezvyšuje se ani tlak směrem k rychlejšímu růstu manažerských mezd,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Vliv na růst mezd hůře placených zaměstnanců má vyjednávání odborů. |
Zároveň jsou ale firmy stále pod tlakem, aby i nadále držely náklady na co nejnižší úrovni, a proto platy manažerů nejdou ruku v ruce s růstem platů zaměstnanců. Vliv na růst mezd hůře placených zaměstnanců má rovněž vyjednávání odborů. Mzdy pak rostou kombinovaným tlakem kolektivního vyjednávání a zvyšování minimální mzdy.
Finančníci berou stále nejvíce
Rozhodně to ale neznamená, že by se manažeři měli špatně. Stále platí, že na nejlepší peníze si přijdou šéfové, kteří pracují v bankovním a pojišťovacím sektoru. Ti si podle dat ČSÚ v loňském roce přišli v průměru na 122 575 korun měsíčně, přičemž průměrná mzda zaměstnanců ve finančním sektoru se pohybovala přes 50 280 korun. Druhou velmi dobře placenou skupinou jsou lidé pracující v IT. „Po IT pracovnících je vysoká poptávka, jsou potřební napříč jednotlivými obory. Zároveň jde o práci vysoce kvalifikovanou. IT specialisty nejde nijak jednoduše nahradit. Proto jsou mzdy u těchto lidí v rámci ekonomiky nadprůměrné,“ vysvětluje Jáč. V IT oborech si tak manažeři přijdou na 94 858 korun a průměrný výdělek zde přesahuje částku 49 043 korun. Šéfové pracující v administrativě či stavebnictví mají ale mnohem méně peněz.
Nejnižší mzdy pak podle dat ČSÚ dostávají šéfové pracující v zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde průměrná částka činí 41 344 tisíc korun. |
Velký vliv na výši platu má podle ekonomů velikost podniků. „Větší podniky jsou obecně ziskovější, obchodují s vyššími maržemi, což se promítá i do ohodnocení řídících pracovníků. Manažeři v těchto oborech řídí větší kolektiv, jsou na ně kladeny vyšší nároky na kvalifikaci, potýkají se s vyšší odpovědností,“ říká Patrik Rožumberský z UniCredit Bank.
Nejnižší mzdy pak podle dat ČSÚ dostávají šéfové pracující v zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde průměrná částka činí 41 344 tisíc korun. Celkový manažerský průměr v loňském roce činil 62 146 korun.
