Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Máme sklon k sebemrskání, přitom máme skvělé výzkumníky

  10:57
„Máme nejen skvělé výzkumníky, ale i podniky, které patří k absolutní globální špičce. Třeba i mezi první tři světové producenty. Umíme si tedy najít prostor, kde dokážeme být úspěšní,“ říká v rozhovoru vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), jenž se přes tři roky stará o českou vědu a výzkum.

Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. foto:  Petr Topič, MAFRA

S vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL) jsme vedli rozhovor o vědecké diplomacii, ale například i o ženách v české vědě či „ministerstvu vědy“.

LIDOVÉ NOVINY: Co jste se dozvěděl a naučil během cest po univerzitách, centrech a laboratořích v ČR?

BĚLOBRÁDEK: Nejzajímavějším zjištěním je, že v Česku někdy máme sklon k sebemrskání. Přitom máme nejen skvělé výzkumníky, ale také skvělé podniky, které patří k absolutní globální špičce. Třeba i mezi první tři světové producenty. Umíme si tedy najít prostor, kde dokážeme být úspěšní. Že tu je spousta schopných podnikatelů, je skvělé. Jsme ale zvyklí až příliš často nadávat a málo chválit.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete být konkrétnější, které z hi-tech firem myslíte? Třeba Contipro, Tescan? Koho?

BĚLOBRÁDEK: Určitě ano, ale těch firem je opravdu řada. Nechci na někoho zapomenout. Když se podíváte na ty, jež mají založeny svůj byznys na vysoké přidané hodnotě, jsou tu firmy jako Linet, ale i další. Máte tu Tescan v oblasti mikroskopie, ale také IT firmy a antivirové globální hráče typu Avastu, AVG... Máme tu i firmy zaměřující se na speciální materiály, o nichž se vůbec nemluví. Člověk netušil, že jsou tu inovativní společnosti, které dělají třeba motory do kosmických zařízení, kde natáčejí solární panely, a tak dále.

LIDOVÉ NOVINY: To jsou firmy. O jakém vědeckém ústavu jste zjistil, že je dobrým příkladem? Hodně je chválen Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd.

U jednotlivých vysokých škol jsou výborné fakulty, silní jsou naši chemici, fyzici... Zajímavé jsou i na menších školách nanotechnologie, tak jako se to povedlo v Liberci.

BĚLOBRÁDEK: Můžu uvést třeba i Ústav přístrojové techniky Akademie věd, kde jsme byli nedávno; oslavili 60. výročí založení. To jsou obrovské úspěchy, mají schopnost se z velké části i sami financovat. U jednotlivých vysokých škol jsou výborné fakulty, silní jsou naši chemici, fyzici... Zajímavé jsou i na menších školách nanotechnologie, tak jako se to povedlo v Liberci. Samozřejmě ty velké, Karlova či Masarykova univerzita, jsou úplně jiná kategorie.

LIDOVÉ NOVINY: Takže bychom se neměli tak hanět, když jsme v hodnocení základního výzkumu dle žebříčku Nature Index 26. na světě?

BĚLOBRÁDEK: To určitě ne. Ale zase to neznamená, že plně využíváme potenciál. Je potřeba si říci, že na tom nejsme špatně, ale rozhodně máme na víc. Samozřejmě to souvisí s tím, jaké je celé „životní prostředí“ pro vědu a výzkum nastaveno, jak je vytváříme. My jsme se za necelé čtyři roky pokusili tuto oblast kultivovat a narýsovat, jak by to asi mělo fungovat...

LIDOVÉ NOVINY: A myslíte, že se to podařilo?

BĚLOBRÁDEK: To musí zhodnotit jiní. Ale já se domnívám, že je to posun k lepšímu. Podle mého soudu je úplně nejdůležitější to, že se tu – z politických důvodů – obnovila role místopředsedy vlády, který to vše má na starosti. Dává to výzkumu velkou váhu; věda má vládní zastoupení, objevuje se to tak v médiích. Další věcí je Národní politika vědy a výzkumu na roky 2016 až 2020, která dává rámec, jejž postupně naplňujeme. Cíle jsou jednoznačné. Veřejnosti obtížně srozumitelná byla Strategie inteligentních specializací (RIS3), a přestože vycházely v novinách články, že ohrožujeme přísun peněz, složitou diskusí jsme prošli a Evropská komise koncept schválila, takže v dalších letech může do Česka přitéci 80 miliard korun. To je zásadní zpráva. Důležitá je také Metodika 2017+ pro hodnocení výzkumu. Nástroj, který má daleko více zohledňovat kvalitu, daleko více podporovat spolupráci veřejných výzkumných institucí a privátních podniků, klade i důraz na zhodnocení aplikovaného výzkumu... Za podstatné považuji i to, že se konečně našel někdo, kdo všem řekl: „Pojďte si sednout za jeden stůl a pojďme se bavit dlouhodobě o tom, kam máme směřovat a jaké jsou potřeby.“ Podařilo se nám tak mnohdy odkrýt, že zákopy mezi segmenty nejsou až tak hluboké; musíme nacházet společný zájem a zacílit národní, unijní i privátní peníze tam, kde mají opravdu smysl.

LIDOVÉ NOVINY: Spousta věcí se ale nepodařila: hodnocení výsledků se zpožďovalo, není hotový zákon, nedokončíte vznik „ministerstva vědy“. Co vše jste nestihli?

Jednou z možností byl i vznik nového ministerstva a podle nás je to cesta nejsprávnější. Ano, je to politicky nepopulární, všichni by chtěli raději zeštíhlovat, ale nejde pouze o vznik něčeho, hlavní je otázka, jak je to efektivní.

BĚLOBRÁDEK: Takhle se to říci nedá. Šli jsme krok za krokem a navázali na analýzy mezinárodního auditu české vědy, co se dá dělat, jak řízení restrukturalizovat. A bylo jasné, že kvůli roztříštěnosti je zapotřebí centralizace. Jednou z možností byl i vznik nového ministerstva a podle nás je to cesta nejsprávnější. Ano, je to politicky nepopulární, všichni by chtěli raději zeštíhlovat, ale nejde pouze o vznik něčeho, hlavní je otázka, jak je to efektivní. Hlavně jsme připraveni nikoli jen nabírat nové lidi, ale hlavně jít cestou delimitací, sloučením a převodem již existujících struktur. Navíc nejde jen o objem takové instituce, ale hlavně o její výkon a efektivitu. Příklad? My jsme sem na úřad přijali pár IT specialistů, a přestože jsme tím počet úředníků navýšili, přestože dostávají slušný plat a nakoupili jsme servery, provozujeme informační systém pro vědu a výzkum za padesát procent té bývalé, outsourcované ceny...

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte systém IsVaV, který loni na jaře bez varování skončil a poskytoval důležitá data.

BĚLOBRÁDEK: Ano, ale my dlouhodobě půjdeme ještě níže, pod těch padesát procent, takže nemůžete automaticky říci, že přijmout úředníka je špatně. Musíte vědět, zda daný státní zaměstnanec odvede potřebnou práci. A jestliže administrujeme – teď to řeknu nadsazeně – přes 33 miliard korun, musí to také někdo dělat a dělat efektivně... Co se týče návrhu na vznik ministerstva, nenašel politickou podporu v rámci vládní koalice. My jsme s tím nešli do voleb, neměli jsme to v koaliční smlouvě a není to ani v programovém prohlášení vlády. Dospěli jsme k přesvědčení, že tato vláda nebude ani ochotná tento krok učinit, proto nám zbylo více času, abychom vedli intenzivní a složitou debatu se všemi zainteresovanými. Naší ambicí je, protože očekáváme řadu připomínek, po zbytek období dále debatovat a vycizelovat znění zákona tak, aby na něm byla obrovská míra shody. Nová vláda nechť si pak řekne, zda to považuje za dobrý nápad, anebo ne – to je politické rozhodnutí, ale věcně a odborně tu bude připraveno něco hmatatelného.

LIDOVÉ NOVINY: Legislativní změny nejsou laikům moc pochopitelné. Naopak srozumitelné je zřízení postu vědecké diplomatky v Izraeli. Plánoval jste i další v USA, ne?

BĚLOBRÁDEK: V lednu již proběhlo výběrové řízení na diplomata ve Spojených státech. Je vybrán, chystáme společnou tiskovku s ministrem zahraničí. Jinak v Izraeli jsme byli a postavení Delany Mikolášové je v tamní vědecké komunitě mimořádné. Dokázala v některých oblastech udělat „z nula projektů sto“ ani ne za rok. Její aktivita je obrovská, je též dobře vnímána.

LIDOVÉ NOVINY: Takže je to příklad pro další rozvíjení vědecké diplomacie, třeba v Německu i jinde?

V lednu již proběhlo výběrové řízení na diplomata ve Spojených státech. Je vybrán, chystáme společnou tiskovku s ministrem zahraničí.

BĚLOBRÁDEK: Určitě. Roční náklady jsou v řádu jednotek milionů, ale přínos je evidentní, s obrovskou přidanou hodnotou. Je to cesta správným směrem, jde částečně o ekonomickou diplomacii. I sami Izraelci v tom vidí potenciál a také si váží toho, že první český diplomat byl právě u nich... Připravujeme dále Německo, v diskusi je rovněž příprava zastoupení pro jihovýchodní Asii, které by mohlo být na Tchaj-wanu. Je to ale na dohodě s ministerstvem zahraničí.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsme hovořili o paní Mikolášové, chci se zeptat na roli žen ve vědě. Česko si nevede dobře. Co může vláda dělat, aby se zbytečně neztrácel intelektuální potenciál vědkyň?

BĚLOBRÁDEK: Jde o skloubení mateřství a vědecké práce, o vytváření vhodnějších podmínek pro další odborný růst. Česko ale zaostává ve flexibilitě pracovního trhu, pokud jde o pracovní dobu a částečné úvazky. Je to komplexní problematika, netýká se jen vědy.

LIDOVÉ NOVINY: V oblasti vybraných tzv. inteligentních specializací se máme v ČR zaměřovat na pokročilé stroje, digitální markety, dopravní prostředky, péči o zdraví a kreativní průmysly. Mělo by se takto v budoucnu Česko profilovat? Bude v tom silné?

BĚLOBRÁDEK: Ano, podle současného stavu našeho poznání to tak je. Navíc je zřejmé, že podstatné shodné rysy se ukazují také v Německu a Rakousku. Naší ambicí je v rámci spolupráce přenášet a spojovat nejen kontakty uvnitř republiky, ale i s přeshraničím. V tomto směru vidíme právě tyto obory jako velmi perspektivní, zajímavý je také pokročilý herní průmysl. Máme tradici i kreativitu, schopnosti. Do těchto věcí musíme investovat jak lidsky, tak finančně.

Pavel Bělobrádek (40)

Vicepremiér vlády pro vědu a výzkum; na Úřadu vlády ČR pod něj spadá sekce výzkumu a vývoje.

Od listopadu 2010 je předsedou KDU-ČSL, s níž ve volbách 2013 získal 6,78 procenta.

Na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně vystudoval veterinární lékařství (Ph. D.).

V letech 2001 až 2009 pracoval jako veterinární inspektor v Královéhradeckém kraji.

Pochází z Náchoda. S manželkou Janou mají tři děti.