Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Máme se bát o Putina? Máme se bát Ruska?

Evropa

  17:15

Pro Rusko je rozhodně lepší, vládne-li mu bývalý příslušník sovětské tajné služby než například současná ruská komunistická strana.

Kdekdo se nyní ptá, co se stane v Rusku. Jaký dopad mělo vítězství dosavadní vládní strany Jednotné Rusko s 49,29 procenty hlasů , čímž získala ve státní Dumě nadpoloviční většinu (238 z 450) křesel? Jaký smysl mají sobotní protesty několika desítek tisíc Rusů v téměř stovce největších ruských měst, v nichž se demonstrující domáhali zrušení „nepoctivých“ a vypsání „nových, svobodných a čestných“ voleb? Dovolte několik postřehů.

Kromě toho, že na protesty v neděli zareagoval na svých facebookových stránkách ruský prezident Dmitrij Medveděv („Nesouhlasím s žádným heslem a projevem na demonstracích, nařídil jsem však zkontrolovat všechny zprávy z volebních místností, zda jsou ve shodě s platnými zákony.“), objevil se na scéně miliardář Michail Prochorov. V pondělí prohlásil že bude příští rok v březnu kandidovat na úřad ruského prezidenta.

Politická konkurence?

Ocelářský magnát, který vlastní americký basketbalový tým New Jersey Nets, obvinil Kreml, že v září zosnoval vzpouru ve straně Správná věc, aby ho z ní vytlačil. Může být Prochorov nadějí pro Rusko? Dle politických analytiků nemá šanci Vladimira Putina porazit, ale hlavně by nemělo ujít pozornosti, že v současné době je spíše považován za nástroj Kremlu. Prochorovova kandidatura na prezidenta by totiž mohla pomoci Putinovi uklidnit kritiky, kteří ho obviňují, že nechce umožnit vznik silnější strany nebo lídra, jež by byli představiteli střední třídy.

Pro Rusko je rozhodně lepší, vládne-li mu bývalý příslušník sovětské tajné služby KGB Vladimir Putin než například současná ruská komunistická strana

Do Putinových karet hraje i to, že volební výsledek odstranil ze strany Jednotné Rusko i z Putina samého auru nepřemožitelnosti. To pomůže vládě překonat nebezpečí stagnace a přinutí ji provádět efektivnější opatření v politice a ekonomice. A také zlepšit její komunikační zpětnou vazbu s ruskou společností.

Perspektivy liberálů

Z hlediska některých západních komentátorů je pak zajímavé sledovat jejich nepoučenost z událostí například v Egyptě, pokud přirovnávají ruské protesty k arabskému jaru. V Egyptě totiž v parlamentních volbách zvítězilo Muslimské bratrstvo a salafisté. A liberálové, kteří v Egyptě změny zahájili, skončili mezi poraženými. Totéž by se mohlo stát v Rusku, kdyby se v něm odehrály podobné události jako v Egyptě. Volební výsledky do Dumy totiž ukázaly, že ztráty Jednotného Ruska se neproměnily v zisk pro liberály, ale spíše pro pravicově či levicově populistické nacionalisty.

Z tohoto hlediska je pro Rusko rozhodně lepší, vládne-li mu bývalý příslušník sovětské tajné služby KGB Vladimir Putin než například současná ruská komunistická strana. Ta by si totiž možná svou novou KBG musela kvůli upevnění moci znovu vymyslet.

Žádné obavy z velmoci?

Co se týká velmocenských souvislostí a případných obav z ruského vlivu, tvrdá fakta ve svém článku uvádí anglický ekonomický historik Niall Ferguson. Rusko dle něho sice není zcela „Horní Voltou s jadernými zbraněmi“, jak svého času prohlásil bývalý západoněmecký kancléř Helmut Schmidt, ale je určitě jen pouhým stínem bývalého Sovětského svazu.

Rusko sice není zcela „Horní Voltou s jadernými zbraněmi“, ale je určitě jen pouhým stínem bývalého Sovětského svazu

Ekonomika USA je desetkrát větší než ruská. HDP Ruska na jednoho obyvatele není o mnoho vyšší než Turecka. Navíc je průměrný věk, kterého se dožijí ruští muži, podstatně nižší než v případě Turků – 63 versus 71 let. Počet ruských obyvatel neustále klesá. Rusů je téměř o sedm milionů méně než v roce 1992. A podle prognózy OSN Egypt v roce 2055 v počtu obyvatel překoná Rusko.

Dle Fergusona obrovské ruské zásoby zemního plynu a ropy – 24, respektive šest procent celosvětových – umožňovaly Putinovi jednat jako globální Don Corleone: dělat nabídky, jež roztřesení dovozci energií nemohli odmítnout. V současné době je však v Severní Americe tolik nevyužitých energetických zdrojů a rafinérských možností, že se USA možná poprvé za 62 let stanou exportérem ropných produktů. A v roce 2017 by měl kurdský a kavkazský zemní plyn proudit do Evropy tureckým ropovodem Nabucco, čímž by přestal ruský Gazprom kontrolovat trh s touto energetickou surovinou v Evropské unii.

Společně s Fergusonem je proto možná dobré se zeptat: Koho ještě Rusko zajímá? (Mimochodem, na toto téma jsme publikovali výběr z textu opačného smýšlení Deset důvodů, proč by měly USA spolupracovat s Ruskem.)

Související článek:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...