Osmnáctiletý Kamil dělí svůj čas většinou jen mezi školu a počítač. „Stejně jako Jarda Jágr mám rád lehkou kolu. Teď mi ale lékař radí změnit životní styl, protože mi změřili nízkou hodnotu vitaminu D,“ říká. Kamilovi totiž hrozí řídnutí a odvápňování kostí. Mladí lidé si do 30 let budují zásobu kostní hmoty, ze které budou po zbytek života už jen odčerpávat. Potřebují proto vápník a k tomu vitamin D, který usnadňuje jeho vstřebávání. Jenže nová studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ukazuje, že minimální vhodné koncentrace vitaminu D v krvi nemá na 95 procent Čechů.
„Drtivá většina populace má hladinu vitaminu D natolik nízkou, že tvorba kvalitní kosti je méně pravděpodobná. Současná mladá generace je tak ohrožena tím, že se u ní osteoporóza (řídnutí kostí – pozn. red.) rozvine velmi brzy,“ říká v rozhovoru profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství ve Fakultní nemocnici Brno. Slabé kosti bývají viníkem zlomenin, jež vznikají při pádu ze stoje nebo z výšky 30 centimetrů.
Problém: pohyb venku
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v letech 2010 až 2025 vzroste v Česku počet takových fraktur o 30 procent na 94 tisíc ročně. Řešením by mohlo být přidávání vitaminu D do potravin – je totiž rozpustný v tucích. Už nyní se jím obohacuje mléko či margaríny, ale to nestačí. „Obvyklá strava není schopna pokrýt ani 25 procent doporučené dávky vitaminu D. Situace se trochu podobá problematice jodu,“ uvedl profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu. Jeho nedostatek se v minulosti podařilo vyřešit tím, že se začal přidávat do kuchyňské soli.
Kvůli vybudování kvalitní kostní hmoty dnes mladá generace potřebuje především pohyb venku. Ale právě čas trávený venku bývá často problémem. Většinu volného času totiž tráví děti raději u počítače, na sociálních sítích nebo na různých kroužcích než na zahradě nebo v přírodě. |
Kvůli vybudování kvalitní kostní hmoty dnes mladá generace potřebuje především pohyb venku. Ale právě čas trávený venku bývá často problémem. Většinu volného času totiž tráví děti raději u počítače, na sociálních sítích nebo na různých kroužcích než na zahradě nebo v přírodě. Pohyb je důležitý, protože prokrvené kosti lépe vstřebávají vápník. Pokud se navíc kosti v mládí zatěžují, organismus tak dostává podnět k tomu, aby se snažil jejich strukturu zpevňovat. Halové sporty však nestačí.
Na jednu stranu je pravda, že vitamin D lze přijímat i v potravě nebo pomocí potravinových doplňků. Obsahují jej třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny. Na druhou stranu se však mnohem více než stravou do těla dostává ve chvíli, kdy se kůže vystaví slunečním paprskům. Jeho hlavním zdrojem tak zůstává pobyt na slunci. Jedním z důvodů, proč mají děti obecně málo vitaminu D, je proto stále rozšířenější obava rodičů, aby se jejich potomci na slunci nespálili. Většina z nich je dnes chrání před rizikem rakoviny kůže tím, že je maže opalovacími krémy s vysokým UV filtrem.
Regulace imunitních reakcí
Jenomže na to, aby lidské tělo mohlo vitamin D syntetizovat ze slunečního záření, nesmí být ošetřeno krémy na opalování. Už v roce 2016 se Státní zdravotní ústav (SZÚ) v jedné ze studií zaměřil přímo na hladinu vitaminu D u pětiletých a devítiletých dětí. Odborníci testovali obsah metabolitu 25(OH)D, který zohledňuje jak vitamin D vytvořený v kůži, tak i přijatý potravou a potravinovými doplňky. „Výsledky ukázaly, že během celého roku byla dostatečně zásobena pouze třetina dětí,“ uvedla tehdy Lenka Hanzlíková ze SZÚ.
Vitamin D ovlivňuje v organismu na 200 různých chemických reakcí. Kromě toho, že pomáhá předcházet osteoporóze, reguluje imunitní reakce, chrání před infekcemi a snižuje riziko kardiovaskulárních chorob. |
Zásadní byl zejména nedostatek vitaminu D v zimě a na jaře, kdy měla polovina dětí nedostatečné hodnoty a více než třetina pod optimální hranicí. Nejvyšší hodnoty naopak naměřili autoři studie na podzim, kdy se projevily účinky letního slunce. Vitamin D přitom ovlivňuje v organismu na 200 různých chemických reakcí. Kromě toho, že pomáhá předcházet osteoporóze, reguluje imunitní reakce, chrání před infekcemi a snižuje riziko kardiovaskulárních chorob. Ale ani řídnutí kostí nelze brát na lehkou váhu.
Kvůli úbytku kostní hmoty utrpělo v roce 2015 podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bolestivou zlomeninu kyčle na 27 tisíc Čechů. Úmrtnost do jednoho roku u této fraktury přitom stále činí až 19 procent, téměř u poloviny nemocných pak vede k závislosti na pomoci od druhých. Osteoporózu přitom lze efektivně léčit. Správnou léčbu dnes však podle zkušeností z okolních vyspělých zemí dostane jen zhruba každý pátý pacient se zlomeninou. Přitom se ví, že až polovina pacientů se zlomeninou kyčle prodělala již dříve nějakou zlomeninu v důsledku řídnutí kostí.
Pilotní projekt
Národní screeningové centrum v květnu spustilo pilotní projekt, který má vést ke změně v organizaci péče o pacienty s osteoporózou. K jejich cílenému vyhledávání a tím i ke snížení počtu následných zlomenin. |
I to je důvod, proč Národní screeningové centrum v květnu spustilo pilotní projekt, který má vést ke změně v organizaci péče o pacienty s osteoporózou. K jejich cílenému vyhledávání a tím i ke snížení počtu následných zlomenin. Jde totiž o to, že po první takové zlomenině se riziko další zdvoj- až zpětinásobí. Cílem projektu je zřízení koordinátora, většinou zdravotní sestry, která je v kontaktu s ortopedickým oddělením, kde leží pacienti po zlomenině kyčle.
Tam je vyhledá, vysvětlí jim základní fakta o osteoporóze jako pravděpodobné příčině jejich zlomeniny a informuje je, že léčba osteoporózy je možná a významně snižuje riziko dalších zlomenin. Pokud pacient souhlasí, objedná ho na speciální pracoviště, kde mu vyšetří hustotu kostí a navrhnou optimální léčbu na míru.
Děti mají málo slunceŘídnutí kostí si jako nemoc spojujeme především se seniory. Málokdo si ale uvědomí, že o kvalitě kostí se rozhoduje do 30 let věku, říká v rozhovoru profesorka Hana Matějovská Kubešová z Fakultní nemocnice Brno. LIDOVÉ NOVINY: Jak může člověk ovlivnit, jestli se u něj rozvine nemoc osteoporóza neboli řídnutí kostí? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Každý z nás si do 30 let věku vytváří zásobu kostní hmoty, takzvanou vrcholovou kostní hmotu. Jde o zásobu kosti, z níž po zbytek života čerpáme. A může se odčerpávat rychleji, nebo pomaleji, to záleží na životním stylu. Už v mladém věku si však člověk zakládá na to, v jaké kondici dospěje na práh stáří a jaké choroby bude ve stáří nucen prodělávat. LIDOVÉ NOVINY: Co je třeba, abych si vytvořil dostatečné zásoby kostní hmoty? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Za prvé, pohyb, tedy zatěžovat kosterní systém. Když se kost nezatěžuje, organismus nemá důvod ji udržovat pevnou. Druhou podmínkou je dodávka vápníku, třetí dodávka bílkovin a čtvrtá dostatek vitaminu D. Při současném stylu výživy většinou nebývá problém s bílkovinami ani s vápníkem, potíž je však s dostatkem pohybu a vitaminu D. LIDOVÉ NOVINY: Vitamin D ale máme ze slunce. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Ano, vitamin D se aktivuje, pokud naši kůži ozáří slunce. Jenže školní výuka probíhá pod střechou a dnešní děti i po škole především vysedávají doma u počítače, takže jejich míra pohybu je nízká a pobyt venku na slunci krátký. Navíc dermatologové nás trochu straší s rakovinou kůže, proto u mladých maminek převládá tendence natírat děti opalovacími krémy s ochranným UV faktorem 50, aby se jim proboha neopálily. To je ale nezdravá tendence. LIDOVÉ NOVINY: Proč je to nezdravé? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Je to jednoduché. Na to, aby se aktivoval náš vitamin D, který máme v těle jako provitamin, stačí, abychom dvakrát týdně na půl hodiny vystavili slunečním paprskům deset procent povrchu kůže neošetřené opalovacími krémy. Toto množství, a to se konzultovalo i s onkology, není dost velké, aby způsobovalo vznik nádorů kůže. LIDOVÉ NOVINY: Co se stane, když se namažu krémem? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Když se namažeme krémem s UV faktorem 8 a více, už se vitamin D neaktivuje. Je to doporučení pro nás všechny, kdo jsme se narodili a žijeme ve středním zeměpisném pásmu. Když přijedeme do Chorvatska či do Dubaje, tam musíme použít krém s vysokým ochranným faktorem, protože jinak se spálíme. A právě počet spálení sluncem během života se v současné době považuje za jeden z rozhodujících rizikových faktorů pro vývin rakoviny kůže. LIDOVÉ NOVINY: Nestačí přijímat vitamin D jen v potravě? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Pokud bychom si měli říct, kolik procent se dostává do těla stravou a kolik vystavením kůže slunečnímu záření, je to asi 20 ku 80. Takže rozhodující je, aby se děti dostatečně pohybovaly ve venkovním prostředí. Pro zvídavé mohu uvést, že i když je zatažená obloha, aktivuje se v našem podkoží vitamin D, ale je třeba dvojnásobná doba pobytu venku. LIDOVÉ NOVINY: Kdy se u průměrně zdravého člověka osteoporóza vyvine? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Když si představíme přímku, která by charakterizovala obsah a kvalitu kostní hmoty, bude od dětského věku stoupat šikmo vzhůru až do 30 let věku – to je ona již zmíněna vrcholová kostní hmota. Ve věku 30 let se zalomí a klesá šikmo dolů. Pokud člověk dosáhl do 30 let věku sta procent kostní hmoty, postupným poklesem protne jeho přímka hranici vzniku osteoporózy v 75 letech. Anebo ji vůbec nepřekročí, pokud se daný člověk dostatečně pohybuje venku a má adekvátní výživu. LIDOVÉ NOVINY: A pokud jsem si jako mladý člověk nevytvořil dostatečně kvalitní kostní zásobu? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Když si představíme někoho, kdo se ve vytváření kostní hmoty dopracoval ve 30 letech třeba jen k 80 procentům, zdržuje se převážně pod střechou a má málo pohybu, jeho ztráta kostní hmoty je mnohem strmější a hranici osteoporózy překročí třeba už v 50. Pak stačí, aby přišlo náledí, pád a hned hrozí zlomenina. LIDOVÉ NOVINY: Lze tedy očekávat, že kvůli dnešnímu životnímu stylu bude zlomenin v důsledku osteoporózy spíše přibývat? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Například v USA už předpokládají, že v příštích 30 letech se počet zlomenin krčku stehenní kosti kvůli osteoporóze zdvojnásobí. Tato nemoc totiž začne sužovat generaci, jejíž hloupější část pořád kouká na televizní seriály, zatímco ta chytřejší sedí pořád u počítače. Všichni se však minimálně hýbou a k tomu pijí coca-colu, která má nepříznivý vliv na obsah vápníku v kostní hmotě. LIDOVÉ NOVINY: Jaká je situace u nás? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Také si uvědomujeme, že mladší generace tráví spíš čas na sociálních sítích a má minimální tendenci se hýbat. Asi před deseti lety jsme se naučili vyšetřovat hladinu vitaminu D jako biochemický parametr a zjišťujeme, že drtivá většina lidí ji má nízkou. LIDOVÉ NOVINY: Nakolik nízkou? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Natolik, že tvorba kvalitní kosti je méně pravděpodobná. Současná mladá generace je tak ohrožena tím, že osteoporóza se u ní rozvine velmi brzy. LIDOVÉ NOVINY: Kolika lidí se to může týkat? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Osteoporóza víc hrozí ženám, protože jakmile jim skončí menstruační cyklus, klesne hladina estrogenu a zhorší se novotvorba kosti. Takže se udává, že v současnosti postihuje dvě třetiny žen a třetinu mužů. To procento se ale bude zvyšovat vlivem životního stylu a malé expozice slunečnímu záření. LIDOVÉ NOVINY: Ví se, které kosti trpí úbytkem hmoty nejvíc? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Je už popsané pořadí, ve kterém osteoporóza jednotlivé druhy kostí postihuje. První přichází na řadu dolní čelist, potom jsou to ploché kosti lebky, pak žebra, dále bederní páteř a nakonec dlouhé kosti, třeba stehenní. LIDOVÉ NOVINY: A jak se projevuje osteoporóza u dolní čelisti? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Způsobuje to, že se čelist hůře regeneruje a kosti je tam třeba už tak málo, že tam například nelze ukotvit zubní protézu nebo dát zubní implantát. LIDOVÉ NOVINY: Je osteoporóza jediná nemoc, na kterou si zakládáme už v mládí? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Druhá taková velká oblast je ateroskleróza neboli kornatění tepen v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny. Dnes víme, že třeba i desetileté děti už mají pod výstelkou tepen první uloženiny tukových plátů. Potom záleží na tom člověku, jak se svým životem zachází – zda volí pohodlnější život s nadbytkem tučných potravin, nebo preferuje zdravou výživu a dostatek pohybu. Je pochopitelné, že mladší generace nechce intenzivně myslet na to, co ji potká v 50 či 60 letech. Ale je to opravdu tak, že životní styl ovlivňuje minimálně z 50 procent rychlost rozvoje změn tepenného systému, tedy třeba i to, jak rychle se vyvine plát třeba v mozkové tepně. Potom se opravdu může stát, že tepna uzavřená tukovým plátem v 50 letech způsobí mozkovou mrtvici. LIDOVÉ NOVINY: Jde tomu zabránit? MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ: Tyto nemoci se rozvíjejí během desítek let. Proto jde spíš o otázku dlouhodobé výchovy a celkového společenského povědomí. Na našem pracovišti již několik let provádíme projekt Stárněme úspěšně, který se zaměřuje na informování studentů na středních školách. Máme k dispozici i simulační modely stáří. Do nich se studenti obléknou a vyzkouší si, jaké to je, když mají zhoršený zrak, ztuhlé klouby či ohnutá záda. Mají třeba i rukavice, aby si uvědomili, že starší člověk má sníženou citlivost prstů. |
