Maďarsko v tichosti přitahuje etnonacionalisty z celého světa

Sklenice Stevea Bannona je poloplná. Prezident Trump se ho sice zbavil, krajně pravicový agitátor si ale našel novou úlohu. Podporuje evropské extremistické politiky ve snaze o „záchranu židovsko-křesťanské kultury“. Bannon si dělá velké naděje, že země Visegrádu při tom sehrají vedoucí úlohu.

„Zatím nejvýznamnější Trumpův projev byl ten, který pronesl v roce 2017 ve Varšavě,“ řekl publiku v Budapešti koncem května bývalý stratég Bílého domu. Trump v něm položil otázku: „Máme touhu a odvahu uchovat naši civilizaci navzdory těm, kteří ji chtějí rozvrátit a zničit?“ O osm měsíců později nám odpověděli Maďaři jasným volebním vítězstvím Viktora Orbána.

Konference „Future of Europe“ byla oslavou hnutí alternativní pravice (alt-right), kterou sponzorovala maďarská vláda. Vystoupilo na ní mnoho pochybných osob, které si dělají kariéru z šíření nenávisti a vychvalování kontroverzního amerického prezidenta. Tito lidé tvrdí, že se pokoušejí vybudovat globální hnutí založené na konzervativní křesťanské tradici a vymezující se proti establishmentu.

Podobně oportunistickým způsobem využil maďarský premiér Viktor Orbán k upevnění moci na domácí scéně strachy, které zmítají Západem od globální finanční krize a vzestupem terorismu poháněného islámským fundamentalismem. Teď chce své pole působnosti rozšířit.

Orbán si nenechal ujít příležitost nechat se s Bannonem vyfotit. Je to další střípek v mozaice jeho image a další krok k tomu, aby se z něho stal vážný protivník establishmentu na evropské scéně. „Kvůli migraci se nad Evropou stahují černá mračna,“ varoval počátkem tohoto roku maďarský lídr. Přijal za svou taktiku krajní pravice, která spojuje migranty a uprchlíky s teroristy. „Křesťanství je poslední nadějí Evropy.“

Díky takovým apokalyptickým vizím se Orbánova strana Fidesz stala po roce 2010 dominantní silou. Kampaň zaměřená na nebezpečí migrantů a George Sorose dovedla stranu v dubnových volbách k dalšímu drtivému vítězství. Orbán využívá krajně pravicový příběh o nebezpečích islámu a krvežíznivé „globální liberální elitě“ tak úspěšně, až byla nejsilnější opoziční strana Jobbik, která původně zastupovala krajní pravici, nucena udělat úkrok směrem k politickému středu.

„Orbán tvrdí, že je bojovníkem za svobodu a chrání Maďarsko před migranty a zlou EU,“ říká místopředseda Jobbiku Marton Gyongyosi. Muž, jehož kancelář zdobí dětské kresby a křesťanské ikony a který před šesti lety požadoval seznam Židů představujících „bezpečnostní hrozbu“, si teď stěžuje, že Orbán „uvrhá společnost do hysterie ohledně migrantů, aby dosáhl vlastních politických cílů“.

Nezaměřuje se ale jen na maďarskou společnost. Maďarsko se čím dál více stává magnetem pro mezinárodní krajní pravici a Orbán si tak buduje kult osobnosti i mezi jejími zahraničními přívrženci.

Budoucnost Evropy?

Jako oportunista, který roky maže med kolem pusy svým evropským partnerům, aby odrazil obvinění z úpadku demokratických standardů a z korupce, Orbán nálepku krajní pravice odmítá. „Nikdy jsme nemluvili o ,bílé křesťanské‘ kultuře, ale o ,židovsko-křesťanské kultuře‘, která je základem Evropy,“ prohlásil rozčileně premiérův uhlazený tiskový mluvčí Zoltan Kovacs v rozhovoru před dubnovými volbami.

Případ konference „Future of Europe“ ale ukazuje, že Orbán svůj status krajně pravicové celebrity přijímá čím dál ochotněji. Kromě hvězdného Bannona autoritářského maďarského vůdce za jeho boj za „tradiční hodnoty“ tváří v tvář globalistické válce, která se snaží zničit křesťanskou kulturu, chválil zástup dalších alternativně pravicových agitátorů.

Maďarsko v tichosti přitahuje etno-nacionalisty z celého světa už léta. Počátkem minulého roku Orbán nabídl útočiště „vyděšeným politikům a novinářům, kteří chtějí v Maďarsku najít tu Evropu, kterou doma ztratili“. Květnová konference vypadala jako party, na které Orbán vyšel s pravdou ven.

Bannon funguje jako porodní asistentka mezinárodního hnutí alternativní pravice a využívá při tom váhy, kterou má Bílý dům. Letos jej hostily dokonce i neonacistické strany ve Francii a v Itálii. Bývalé komunistické státy EU jsou však v některých ohledech snazší kořistí. „V zemích střední a východní Evropy existuje pocit frustrace z toho, že jsme zbytkem unie vnímáni jako druhořadí občané,“ říká ředitel budapešťského think tanku Political Capital Peter Kreko.

O to více je region zranitelný vůči vyvolávání strachu z ještě méně privilegovaných outsiderů. Dlouhá historie otevřeného nepřátelství projevovaného místní romské populaci snižuje efektivitu společenských pojistek proti rasismu. „Populistické nacionalistické povstání v Evropě má před Spojenými státy asi dva roky náskok,“ tvrdil Bannon obdivně v Praze a podotkl, že krajní pravice v USA „velmi pozorně sleduje dění ve východní Evropě“.

Povzbudivý pro krajní pravici není jen vývoj ve střední a východní Evropě. Oslavována je i role krajně pravicových vládních stran v Rakousku a v Itálii. Maďarsko ale vyčnívá. „Orbán udělal něco, o čem se ostatním krajně pravicovým politikům v Evropě může jen zdát,“ říká výzkumník zabývající se krajní pravicí Anton Shekhovtsov. „Vybudoval neliberální demokracii v rámci EU. Je příkladem pro ně pro všechny.“

I přes pravidelná tvrzení o regionálním povstání však zdaleka ne všechny okolní státy nabízejí tak úrodnou půdu. Den před svým vystoupením v Budapešti pronesl Bannon své kázání v Praze. Zdobný sál na Žofíně však zůstal poloprázdný. Šlo o událost skromných rozměrů sponzorovanou výrobcem zbraní, firmou Czechoslovak Group, která podporuje otevřeně populistického prezidenta Miloše Zemana.

Předseda vlády Andrej Babiš se sice podbízí protiimigrační lobby, nejde u něj ale o ideologii. Nevyšel ze své kanceláře a nepřešel přes řeku, aby Bannona pozdravil. „Na multikulturní společnost nejsme zvyklí,“ prohlásil Babiš v rozhovoru hodinu před Bannonovým vystoupením, pak se ale vrátil k suché diskusi o technické reformě jednotného trhu.

Tomio Okamura, vůdce jediné radikální pravicové parlamentní strany v zemi, ve skutečnosti ani není „krajně pravicový, ale jen showman“, alespoň podle blízkého Babišova poradce. Ani Okamura nepřišel Bannonovi zatleskat.

Křesťanský konzervatismus, kterým se alternativní pravice zaštiťuje, v nejateističtější zemi v Evropě moc netáhne. Možná by bylo lepší vsadit na zaryté katolíky v Polsku? Pravidelné ostře sledované pochody výtržníků se svastikami napříč Varšavou sice v kruzích alternativní pravice budí uznání, lídr nacionalistické vlády strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński je však spíše podivným konzervativním bručounem než fašistickým buřičem.

Export nenávisti

Bannon se během své cesty po Evropě v Polsku nezastavil, i když zemi označil za „symbolickou a důležitou“. Asi největším problémem pro alternativní pravici je v Polsku místní vášnivá rusofobie.

Nejnovější podoba krajní pravice nadšeně následuje konzervativní a autoritářskou ortodoxii Vladimira Putina. Jednak proto, že Kreml odmítá bašty „globální elity“ EU a NATO. Také neškodí, že Moskva údajně finančně podporuje mnoho krajně pravicových stran.

Ruská role v oživení evropské a americké krajní pravice jde ale hlouběji. Shekhovtsov tvrdí, že ruský obrat k nacionalismu a konzervativní politice, ke kterému došlo okolo roku 2011, nabídl jeden z prvních záblesků naděje politické síle, která byla od konce 2. světové války marginalizována. „Při pohledu na Putinovo Rusko teď mohou tvrdit: už nejsme marginální. Podívejte se na Rusko, to je obrovská země, geopolitická velmoc, a řídí se stejnými myšlenkami, jaké vyznáváme my,“ říká.

Orbán má k Putinovi patrně nejblíže ze všech evropských lídrů, což jen přidává Maďarsku na atraktivitě. „Orbán obrací středoevropské frustrace na hlavu,“ říká Kreko. „Místo aby dovolil, aby se na region pohlíželo jako na druhořadý, tvrdí, že Západ zkolabuje kvůli migraci a ztrátě tradičních hodnot. A Východ nabízí bezpečný přístav před nadcházející Apokalypsou.“ Maďarský vůdce teď vyráží šířit své evangelium za hranice Maďarska. Dlouhou dobu bylo jasné, že si přeje větší publikum. Podle jeho stále se vyvíjející vize bude evropská „liberální elita“ zničena a on se postaví do čela „iliberálního“ mainstreamu. „Teď je jeho úkolem najít spojence; vybudovat neliberální blok, který dokáže odolat francouzsko-německé ose a vychýlí EU doprava,“ říká Shekhovtsov.

Pro Orbánův úspěch doma byla klíčová kontrola médií skrze spřátelené byznysmeny. Tento model nyní využívá i při šíření svého poselství v zahraničí. Orbán pumpuje peníze a zdroje do slovinského politika Janeza Janšy. Média s maďarskými vlastníky pomohla jeho pravicové straně Slovenska Demokratska Stranka (SDS) proměnit téma migrace k výhře ve volbách začátkem června.

Maďaři nakupují i na makedonském mediálním trhu. Orbán teď pomáhá s agitací pravicové opoziční straně VMRO-DPMNE, která se snaží překazit rozhovory s Řeckem o vyřešení 25 let trvajícího sporu o název státu. Dalším cílem mediální kampaně je Rumunsko, kde žije početná maďarská diaspora.

Budapešť tlačí na rozšíření unie o státy jako Srbsko a Makedonie. I další včetně Babiše by v unii rádi viděli více východoevropských zranitelných demokracií, které by zvýšily váhu menších států bloku a pomohly by vyvážit liberální francouzsko-německou osu.

Na druhé straně Atlantiku Bannonův bývalý šéf pokračuje v oslabování spojeneckých vazeb a napětí mezi Evropou a Trumpovou administrativou roste. Jak se Bannon pochlubil svému obecenstvu v Budapešti: „Se strachem a hněvem můžete dosáhnout mnohého.“