Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Má spokojenost Čechů s životním prostředím reálný základ?

  12:17

Dle aktuálního průzkumu CVVM nemá polovina lidí o stavu životního prostředí dostatek informací, přitom by je uvítali.

Připomíná to známou slovní hříčku o láhvi z poloviny naplněné vodou: zatímco pesimisté vidí láhev poloprázdnou, optimisté ji vnímají jako poloplnou. Podobně lze interpretovat i aktuální výsledky průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), dle nichž je s životním prostředím v Česku celkově spokojeno 57 procent lidí.

Více než poloviční spokojenost lze na jednu stranu vnímat pozitivně, a v tomto smyslu průzkum interpretovala i některá média (například Deník o něm informoval pod titulkem Životní prostředí v České republice hodnotí Češi kladně). Na druhou však z výsledků průzkumu vyplývá, že 41 procent lidí se stavem prostředí, ve kterém žijí, spokojeno není (dvě procenta nevědí). V přepočtu na obyvatele tak hluk, smog, špinavá voda nebo nedostatek zeleně trápí zhruba 4,3 milionu Čechů. Je to důvod k optimismu?

Nabízí se otázka, zda má relativní spokojenost Čechů s životním prostředím reálný základ, nebo zda je dána nedostatkem informacíPodobně relativní je i výsledek odpovědí na otázky ohledně informovanosti dotazovaných o stavu životního prostředí v jejich okolí. Více než tři pětiny lidí (62 procent) uvedly, že mají zájem o informace o životním prostředí, jejich počet navíc rok od roku stoupá. Zároveň však 51 procent dotázaných konstatovalo, že informací o životním prostředí ze strany úřadů či vlády je nedostatek.

Nabízí se tedy otázka, zda má ona relativní spokojenost Čechů s životním prostředím reálný základ, nebo zda je dána nedostatkem informací o znečištění vod, vzduchu a podobně. Ve prospěch druhé varianty svědčí i například neustálé oklešťování a rušení stanic, které monitorují znečištění ovzduší.

Spokojenost klesá...

Aktuální průzkum provedlo CVVM v květnu na vzorku 1062 respondentů dotazníkovým šetřením. Zjišťovalo například názory na čistotu okolní přírody, dostupnost volné přírody, čistotu ovzduší, čistotu povrchových vod, kvalitu pitné vody, úroveň hluku nebo hustotu silničního provozu. Kromě toho šetření zjištovalo, zda se lidé zajímají o informace o stavu životního prostředí a zda těchto informací mají dostatek či nedostatek.

Výsledky poskytly také srovnání s předchozími podobnými šetřeními. Oproti situaci z května 2012 byl u většiny zkoumaných oblastí zaznamenán pokles spokojenosti nebo nárust nespokojenosti. Výjimku v tomto ohledu tvořily pouze dostupnost volné přírody a čistota ovzduší, u kterých k žádné významné změně nedošlo.

Z regionálního hlediska jsou výrazně kritičtějšími ke stavu životního prostředí obyvatelé Moravskoslezského kraje a Prahy. Pražané nejsou spokojeni především s čistotou okolní přírody, dostupností volné přírody, čistotou ovzduší, čistotou povrchových vod, úrovní hluku ani hustotou silničního provozu, tedy všemi zkoumanými oblastmi kromě kvality pitné vody.

Autor: