Má ještě smysl provozovat Českou exportní banku?

Finančník Pavol Krúpa má obavy z možné korupční činnosti představitelů České exportní banky (ČEB). Jeho obvinění zapadají do celkového obrazu o činnosti ČEB v posledních měsících – totální bezradnost. Zdá se, že ČEB postupně pohřbívá své šance.

Česká exportní banka ve Vodičkově ulici v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká exportní banka ve Vodičkově ulici v Praze. | foto: wikipedie.cz
Česká exportní banka ve Vodičkově ulici v Praze.

Pochybnosti o smyslu další existence České exportní banky (ČEB) sílí. Tato státní finanční instituce, která měla být klíčová pro podporu tuzemských exportérů na rizikových mimoevropských trzích, dlouhodobě čelí kritice kvůli kolabujícím pohledávkám z minulosti. Jejich viníkem rozhodně není současné vedení ČEB, podle kritiků z řad exportérů a finančníků se ale nynější šéfové banky málo starají o nápravu a rozvoj dalšího byznysu.

S obavami ohledně možné „korupční činnosti“ představitelů ČEB nyní přichází společnost Arca Capital finančníka Pavla Krúpy, který se zabývá byznysem s pohledávkami. „Společnost Arca předpokládá, že za tuto činnost je zodpovědný ing. Karel Bureš, předseda představenstva ČEB a celé představenstvo ČEB, které svojí činností poškozuje stát o výraznou majetkovou újmu,“ uvedla Arca ve svém prohlášení. Arca proto žádá, aby představitelé ČEB „byli nahrazeni profesionály s etickými a morálními hodnotami“.

Netransparentní domluva

Konkrétně jde o kauzu kolabující pohledávky exportní banky za slovenskými ocelárnami Slovakia Steel Mills (SSM) ve výši necelých pěti miliard korun. Projekt výstavby této ocelárny začal před zhruba osmi lety a česká státní banka tehdy poskytla peníze, aby podpořila dodávky od českých dodavatelů jako Žďas, Metrostav či českých poboček společností Siemens a Strabag. Celý projekt podnikatele Branislava Prieložného, který se později spojil s česko-slovenskou finanční skupinou J&T, se ale ukázal být sporným a ocelárna fakticky zkrachovala.

Obvinění Pavla Krúpy by zřejmě nebudilo takovou pozornost, kdyby pochybnosti ohledně postupu ČEB v kauze SSM nezaznívaly i z dalších zdrojů blízkých české proexportní politice

ČEB sice od poloviny minulého roku třikrát vyhlásila výběrové řízení na prodej kolabující pohledávky, nikdy ji ale nakonec vítězovi tendru neprodala. Právě společnost Arca Capital za ni přitom loni v listopadu nabídla 52 milionů eur (necelých 1,5 miliardy korun). Nyní se Arca obává, že se vedení ČEB netransparentně domlouvá s jiným zájemcem – ukrajinskou společností KVV.

Obvinění Pavla Krúpy by zřejmě nebudilo takovou pozornost, kdyby pochybnosti ohledně postupu ČEB v kauze SSM nezaznívaly – jak potvrzují informace LN – i z dalších zdrojů blízkých české proexportní politice.

Další vysvětlení ve hře

Z hlediska hodnocení postupu šéfů ČEB bude klíčové, zda se bance nakonec podaří někomu prodat pohledávku za více než zmiňovaných 52 milionů eur. Krúpa tvrdí, že to je nereálné, protože ocelárna SSM se mezitím dostala do insolvenčního řízení a hodnota pohledávky stále klesá.

Otázkou je, proč vlastně banka pohledávku Krúpovi neprodala. Obavy z korupce, které prezentovala společnost Arca Capital, nejsou jediným možným vysvětlením.

Sama exportní banka samozřejmě s Krúpovým striktním hodnocením nesouhlasí. „ČEB vyjádření společnosti Arca Capital zásadně odmítá a ohrazuje se proti tomuto nařčení,“ uvedl mluvčí Petr Križan. Banka podle něj v celé věci podnikne další kroky, které budou nejprve projednány v jejích statutárních orgánech. „Do té doby nebude ČEB poskytovat médiím žádná další prohlášení,“ dodává Križan. Faktem je, že po loňském odchodu Jiřího Klumpara z nejvyššího postu banka svou komunikaci výrazně omezila.

Otázkou je, proč vlastně banka pohledávku Krúpovi neprodala. Obavy z korupce, které prezentovala společnost Arca Capital, nejsou jediným možným vysvětlením. Podle dalšího dobře informovaného zdroje LN se Burešovo vedení banky mohlo obávat, že se případem začne zabývat policie kvůli podezření z propojení Pavla Krúpy s dlužníkem.

Znehodnocení pohledávky

Krúpa nyní tvrdí, že vedení ČEB společně se správcem konkurzní podstaty SSM hodlá znehodnotit pohledávku za ocelárnou a připravit prodej za velmi nízkou cenu ukrajinské společnosti KVV. Jednání konkurzního správce, ČEB a KVV údajně začala ještě před přihlášením pohledávek exportní banky do insolvenčního řízení.

Krúpa tvrdí, že vedení ČEB společně se správcem konkurzní podstaty SSM hodlá znehodnotit pohledávku za ocelárnou

Tyto rozhovory se měly uskutečnit v Kyjevě. Arca Capital také tvrdí, že se při její komunikaci s exportní bankou ukázalo, že ČEB získala neveřejné informace o aktivitách ocelárny SSM ještě před přihlášením svých pohledávek do insolvenčního řízení, což Krúpa považuje za podezřelé. Konkrétně šlo o informaci, podle níž měla Arca koupit budovu vodního hospodářství SSM a jeho movitý majetek.

Exportní průšvih

Má ještě smysl provozovat Českou exportní banku? Tato otázka se může znovu dostat na pořad dne v souvislosti s vývojem v USA. Tam o své přežití bojuje tamní obdoba tuzemské ČEB – státní ExportImport Bank. Radikálně naladěná část republikánů, která vystupuje proti jakýmkoliv státním zásahům do ekonomiky, se ji z ideologických důvodů chystá zavřít. Pokud uspějí, bezpochyby nabídnou vítaný argument pro všechny zdejší odpůrce ČEB z řad bankovních konkurentů i těch vládních činitelů, kterým už exportní banka leze krkem.

V Česku na rozdíl od USA tak vlivné bojovníky proti „příliš silnému státu“ nemáme. Zato se tady stále více šíří skepse mezi exportéry. Zatímco v USA vývozci svou „úspěšnou“ banku aktivně hájí, mnozí čeští exportéři už působí dojmem, že rezignovali. Exportní banka je zatížena desítkami miliard kolabujících pohledávek, do nového byznysu se nehrne a postupně pohřbívá své šance do budoucna. Teď jde hlavně o to, aby podporu exportu do rizikovějších oblastí dokázaly lépe zajistit komerční banky ve spolupráci se státní Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP).

Kdyby finančník Pavol Krúpa ze společnosti Arca Capital přišel se svými „důvodnými obavami ohledně korupční činnosti ČEB“ za jiných okolností, asi by tu byl dobrý důvod jeho vyjádření ignorovat. Krúpa obchoduje s rizikovými pohledávkami, a když mu je banka nechce prodat, má určitě důvod ke vzteku. Jenže obvinění tohoto finančníka velmi dobře zapadají do celkového obrazu o činnosti ČEB v posledních měsících. Dá se popsat jednoduše – totální bezradnost. Tři výběrová řízení o prodeji pohledávky za slovenskými ocelárnami, jejichž výsledek banka ignorovala. Máme věřit, že se dnes opravdu aktivně snaží o zpeněžení miliardové pohledávky?

Nynější vedení ČEB má navíc smůlu, že postrádá důvěru akcionářů – ministerstev, která spíš bojují mezi sebou. Dnešní příběh tuzemské exportní banky je mnohem smutnější než story americké Ex-Im Bank.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.