Lidovky.cz

Lze mít patent na část lidské DNA?

USA

  12:22

Nejvyšší soud USA řeší žalobu proti monopolu firmy Myriad Genetics na zkoumání genů zvyšujících riziko rakoviny prsu a vaječníku.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Nebýt teroristického útoku na bostonský maraton, dostalo by se větší mediální pozornosti jiné přelomové události. Téhož dubnového dne totiž začal americký Nejvyšší soud projednávat žalobu proti monopolu firmy Myriad Genetics na zkoumání části lidské DNA. Rozhřešení ožehavé otázky, zda si lze izolované lidské geny patentovat, může být průlomem pro trh s molekulární testovací diagnostikou, jehož obrat loni dosáhl pěti miliard dolarů.

V roce 1994 objevila Mary Claire Kingová z University of Utah spojitost mezi mutacemi genů zvaných BRCA1 a BRCA2 a vyšším rizikem výskytu rakoviny prsu, respektive vaječníku. Firma Myriad Genetics od univerzity následně získala licenční práva, zmíněné geny izolovala v laboratoři a nechala si je patentovat (americký patentový úřad vydal univerzitám a korporacím už okolo čtyř tisíc patentů týkajících se lidských genů, které objevily či rozluštily). Monopol firmy Myriad Genetics od té doby brání ostatním ve vyvíjení testů na geny BRCA.

Informace získané testováním jsou přitom velice významné: nositelky zmutovaného genu BRCA1 mají například pětaosmdesátiprocentní pravděpodobnost onemocnění rakovinou prsu. Škodu, jíž na publicitě závažné problematiky načasováním svého teroristického útoku bezděky napáchali bratři Carnajevové, vynahradila tento měsíc herečka Angelina Jolie veřejným oznámením o preventivní dvojité mastektomii, jíž se podrobila na základě pozitivního výsledku genetického testu.

Napadení patentů

V roce 2009 podala koalice lékařských výzkumníků a pacientských asociací žalobu na sedm patentů v držení Myriad Genetics týkajících se zmíněných genů. Federální soud první instance prohlásil patenty za neplatné, avšak washingtonský odvolací soud, který se specializuje na patentní spory, práva Myriad Genetics dvakrát po sobě potvrdil. Přijal argumentaci firemních právníků, že „izolovaná DNA“ není to samé, co přirozená DNA, a kvůli tomuto rozdílu ji tedy lze patentovat. Jelikož izolování genů přetrhává jejich kovalentní vazby s ostatními molekulami, nejedná se prý již o přirozeně se vyskytující materiál. Myriad Genetics tvrdí, že si nepatentovala geny, nýbrž izolované molekuly a procesy DNA odebrané z lidského těla.

Izolovaná DNA není podle odvolacího soudu to samé, co přirozená DNA, a lze ji tedy lze patentovatŽalobci se odvolali k Nejvyššímu soudu USA. Ten v průběhu minulého desetiletí opakovaně káral specializovaný odvolací soud, že držitelům patentů přiznává větší práva nad inovacemi, než byl záměr zákonodárců. „Pakliže by Nejvyšší soud patenty nulifikoval, vážně by to postihlo soukromé investice, které pohánějí prudký pokrok v biotechnologiích, a ohrozilo by to spoustu vytvořených pracovních míst. Firmě Myriad Genetics například trvalo 17 let a vyžádalo si 500 milionů investic, než se dostala ze ztráty,“ uvádí se ve firemním prohlášení.

Právní zástupci obžaloby oponují tím, že prý „většinu významných posunů ve vědě nemotivuje zisk, nýbrž honba za poznáním samotným“. Už při úvodním slyšení u Nejvyššího soudu však někteří soudci zpochybňovali, že profesní úspěch a veřejné uznání jsou dostatečnými pobídkami k pokračování genetického výzkumu. „Myslím, že nemůžeme případ rozhodnout na základě toho, že si o investice netřeba dělat starosti,“ ozval se například soudce Anthony Kennedy. „Proč bychom se neměli obávat, že si Myriad a další firmy jednoduše neřeknou: ,tuhle práci už nebudeme dělat‘?,“ zeptala se soudkyně Elena Kaganová právního zástupce protistrany Christophera Hansena.

Inovace versus chamtivost

Navzdory soudcovské obezřetnosti vůči soukromému zdravotnickému a farmaceutickému průmyslu však dokonce i v „kapitalistickém“ časopise Forbes vyšel článek zpochybňující argumenty, jimiž si firma Myriad Genetics nárokuje patenty. „Vědecky je to nesmysl. Proces izolace DNA nevytváří ani jednu umělou molekulu. Buňky v lidském těle izolují DNA neustále při tvorbě proteinů,“ píše ve svém pravidelném sloupku odborník na genetickou medicínu Steven Salzberg.

Konkurenční laboratoře nabízejí, že by testy byly ochotné provádět za pár stovek dolarů, zatímco Myriad Genetics si účtuje 4000 za pacientaProblém vidí i v monopolním chování firmy: „Testy Myriad Genetics (až 4000 dolarů za pacienta) jsou nehorázně předražené. Vlastní náklady na testování genu BRCA by měly být neskonale nižší. Za 4000 dolarů nyní můžeme zmapovat celý genom a tento test zkoumá jen dva geny z více než dvaceti tisíc.“ Podle jiných zdrojů prý konkurenční laboratoře nabízejí, že by testy byly ochotné provádět za pár stovek dolarů.

„Způsob, jakým firma Myriad Genetics nakládá s patenty, aby si účtovala horentní sumy od žen s rizikem rakoviny prsu a vaječníku, není ukázkou inovace, nýbrž chamtivosti,“ uzavírá časopis Forbes, od něhož by jeden očekával spíše obhajobu snah o maximalizaci zisku při nakládání s právy k duševnímu vlastnictví.

I někteří z velkých hráčů medicínsko-testovacího průmyslu považují genové patenty za překážku, přestože je sami vlastní. V případě, že by Nejvyšší soud rozhodl, že jsou jednotlivé geny přírodním jevem, který nemůže být patentován, očekávají neměnný či ještě rychlejší růst perspektivního odvětví.

„Konec genových patentů by mohl být pozitivním krokem, neboť by otevřel nové příležitosti k rozvoji dalších testovacích služeb na základě genetických objevů,“ uvedla pro list The Wall Street Journal Wendy Bostová, mluvčí společnosti Quest Diagnostics, která předloni za 740 milionů dolarů koupila firmu disponující několika genovými patenty. „Nejsem velkým fandou široce pojatých patentů, které nelze zredukovat na praxi a brání ostatním ve výzkumu,“ připojil se s podobným názorem Ken Frazier, šéf farmaceutického gigantu Merck.

Hospodářské ohledy   

Spojené státy jsou mezi vyspělými zeměmi výjimečné podnikatelskou dravostí svého zdravotnictví. Odpůrci zdravotnické reformy Baracka Obamy (tzv. „ObamaCare“), jejímž cílem bylo snížit vysoký podíl Američanů bez zdravotního pojištění, mimo jiné argumentují tím, že „socializace“ odvětví se negativně promítne na kvalitě nabízených služeb. Za to, že jsou Spojené státy světovým předvojem v oblasti medicíny, podle nich vděčí právě tržnímu pojetí lékařství.

I Obamova administrativa se však obává, že by úplné smetení genových patentů Nejvyšším soudem poškodilo americké hospodářství. Vládní právníci se proto vyslovují pro kompromisní vytyčení čáry mezi přirozenými geny a synteticky vyrobeným genetickým materiálem (takzvanou rekombinantní DNA čili rDNA), jež je lidským vynálezem. Pouhé oddělení, respektive izolace lidské DNA, ji však podle nich zásadně nemění, a nemělo by tudíž být patentovatelné. Firmě Myriad Genetics by tak zůstaly jen patenty na syntetické molekuly zvané cDNA.

Za to, že jsou Spojené státy světovým předvojem v oblasti medicíny, vděčí právě tržnímu pojetí lékařstvíFirma se však odmítá vzdát bez boje. Její právník Gregory Castanias při úvodním slyšení argumentoval ryze americkým příměrem: „Ani baseballová pálka neexistuje, dokud není izolovaná od stromu. Je věcí lidské vynalézavosti rozhodnout, kde má pálka začínat a kde končit.“

Předseda Nejvyššího soudu John Roberts mu však oponoval: „Baseballová pálka je něco celkem jiného. Nekouknete přece na strom a neřeknete, uřízl jsem větev tady a tady a najednou mám baseballovou pálku. Tu musíte teprve vynalézt.“ Soudce Samuel Alito rozvedl příměr ještě dále, když se Castaniase zeptal, jestli by podle něho mělo jít patentovat „baseballovou pálku“, která se přirozeně zformovala z pohozeného kusu dřeva omílaného mořskými vlnami.  

Reklama jako na zavolanou

Nejvyšší soud by měl vynést rozsudek do konce letošního června. Rozhodne-li ve prospěch Myriad Genetics, zůstane podle lidí z branže vše při starém. Opačné rozhodnutí by však prý mělo větší důsledky pro výzkumníky než pro farmaceutické firmy, neboť jejich produkty jsou zřídkakdy založené pouze na genových patentech.

V tomto ohledu je firma Myriad Genetics výjimečná. Její podnikání je totiž do velké míry závislé právě na jediném testu založeném na genových patentech. Celosvětová reklama na zjišťování mutací zvyšujících riziko rakoviny prsu a vaječníku, kterou monopolistovi snad bezděčně udělala Angelina Jolie, je tudíž příležitostí se na poslední chvíli před případnou ztrátou příslušných patentů ještě pořádně napakovat. Záhy po hereččině veřejném oznámení vlastní mastektomie vzrostly akcie firmy o několik procent.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.