Vazby, které vznikají při losování v užších výběrových řízeních na veřejné zakázky, připomínají potravinový řetězec. Zadavatelé soutěží stojí na jeho začátku a ti, co losují, jsou na opačném konci. Jména firem v jednom takovém řetězci byla zveřejněna v souvislosti se zakázkou, kterou vypsal Jihočeský kraj. Na „losovačku“ dorazila policie a zabavila losovací zařízení.
ČESKÁ POZICE se pokusila popsat na základě informací jednoho z účastníků desítek „losovaček“ zaběhnutý systém výběru finalistů a důvody, proč některé firmy proti těmto praktikám vystupují. A činily tak daleko dříve, než policie potvrdila, že od počátku letoška se minimálně 36 výběrových řízení uskutečnilo netransparentně.
Na úvod je třeba konstatovat, že zadavatelé mají – bohužel – pravdu, když tvrdí, že jim zákon umožňuje zúžit počet uchazečů o veřejnou zakázku. Podmínkou je, že se finále musí zúčastnit alespoň pět firem. V informačním systému o veřejných zakázkách, který je zveřejněn na internetu, je v detailech o každém užším řízení uvedeno pouze datum, dokdy mají být podány nabídky. Kdy se bude konat „losovačka“, se dozvědí pouze zájemci o zakázku, a to pět dní před akcí. Jen ve výjimečných případech prý dostanou echo dříve.
Jeden má zařízení, druhý losuje
Zadavatel veřejné zakázky stojí na počátku řetězce. Vypíše výběrové řízení a uzavře smlouvu s administrátorem, který se postará o průběh celé soutěže. Při losování finalistů administrátor spolupracuje s firmou, která vlastní losovací zařízení. Ta ale většinou sama nelosuje. Na tuto v podstatě jednoduchou a mechanickou činnost si najímá další osobu, která pouze mačká tlačítko na losovacím zařízení.
Administrátor soutěže si najme firmu, která vlastní losovací zařízení, a ta pak zajistí ještě dalšího člověka, jenž ve finále stiskne enterKonkrétní řetězec firem byl popsán v případu jihočeského losování, které se uskutečnilo 12. července a na němž policie zajistila losovací zařízení. Při následných akcích pak byla zabavena ještě další dvě zařízení. Protikorupční policie již dříve zveřejnila, že od začátku letošního roku byla tato tři losovací zařízení použita při 36 netransparentních losováních.
Administrátorem zmíněné zakázky Jihočeského kraje byla společnost Tercier. Firma má skutečné sídlo, zaměstnance a obchodní historii. Na internetu prezentuje, že je „schopna za zadavatele převzít a v plném rozsahu provést veškeré zadavatelské činnosti, jak formou otevřeného řízení, tak užšího řízení, případně jednacími řízeními, a to jak s uveřejněním, tak bez uveřejnění, formou zjednodušeného podlimitního řízení i soutěžního dialogu“. Konečná rozhodnutí v jednotlivých fázích zadávání veřejné zakázky zůstávají, jak píše na internetových stránkách Tercier, samozřejmě plně v kompetenci zadavatele.
Tercier na jihočeské „losovačce“ spolupracoval se společností Inženýrské služby Hradec Králové, které patřila policií zabavená losovací zařízení. Samotné losování prováděla firma Kleris, v jejímž vedení figuruje Roman Krist, který se angažoval v proslavené „karlovarské losovačce“.
Oblíbení bílí koně
O důvodech, proč se takovýmto způsobem firmy řetězí – a není to jen specialitou zakázky Jihočeského kraje – lze jen spekulovat. Některé zdroje hovoří o tom, že se subjekty snaží zbavit odpovědnosti za samotné losování. S každým novým článkem řetězce je posouvána odpovědnost, zejména ta trestněprávní. Skutečná sídla firem osob mačkajících tlačítka na losovacím zařízení bychom hledali marně. O obchodní historii těchto „bílých koní“ nemluvě.
Skutečná sídla firem osob mačkajících tlačítka na losovacím zařízení bychom hledali marněRoli v řetězení firem rozhodně nehraje finanční náročnost pořízení losovacího zařízení, které používá běžný notebookový procesor. Ten je buď zabudovaný do jiné „krabice“ s omezeným externím ovládáním, nebo jde o klasický notebook, na který je nainstalovaný losovací software.
Podobných řetězců spolupracujících firem, jako je ten ze zakázky vypsané Jihočeským krajem, působí v rámci celé České republiky mnohem více. Každý administrátor má svého „oblíbeného“ losovacího „bílého koně“, který mnohdy pracuje i pro více administrátorů. ČESKÁ POZICE oslovila významné administrátory veřejných zakázek, a to firmy Allowance, Gordion a Accon.
Na otázky, proč se na výběru finalistů při užších řízení podílí hned několik subjektů, proč si administrátoři nepořídí vlastní losovací zařízení, zda mají možnost prověřit zařízení firem, se kterými spolupracují, a zda spolupracovaly s firmami Inženýrské služby Hradec Králové a Kleris, odpověděla pouze firma Accon. Její reakce ale byla více než stručná. Vyplývá z ní, že Accon běžně neuzavírá řetězce smluv, nevybírá subjekty vlastnící losovací zařízení a s firmami Inženýrské služby Hradec Králové ani Kleris nespolupracovala. Její konkurenti se k zaslaným dotazům nevyjádřili vůbec.
Nenatáčet!
Ale zpět k průběhu „losovaček“. Na akcích běžně není dovoleno pořizovat audio- ani videozáznam. Organizátoři argumentují právem na ochranu osobnosti. Můžeme se jen dohadovat, zda důvodem zákazu natáčení není také obava, aby se na veřejnost nedostala podobná nahrávka jako ta z Karlových Varů.
Ještě před zahájením losování, na které mají přístup zástupci firem, jež podaly soutěžní nabídku, jsou do losovacího zařízení přiřazena firmám čísla, a to podle toho, v jakém pořadí dostal zadavatel jejich nabídky. Zdroj ČESKÉ POZICE uvádí, že se v několika případech pokusil tuto praxi změnit. Navrhl, aby byla čísla před losováním změněna – losovatel by tak dopředu nevěděl, jaké firmě náleží které číslo. Marně. „Pokud tomu tak není, tak samozřejmě není záruka, že se s losováním nedá manipulovat,“ tvrdí zdroj ČESKÉ POZICE.
Teoretická kontrola
Žádné technické normy pro losovací zařízení neexistujíZákon dává soutěžícím právo na kontrolu losovacího zařízení před zahájením akce. V podstatě jde ale jen o teoretickou možnost. Jak totiž vyplývá ze zveřejněných informací protikorupční policie, která zajistila tři losovací zařízení, včetně toho při jihočeské „losovačce“, je nutná několikadenní znalecká expertíza. Až při ní lze poznat, jak zařízení funguje a zda skutečně generuje náhodná čísla. Soutěžící před losováním nemohou zjistit nic. Samotné losování čísel pak probíhá pouhým stisknutím tlačítka enter. Žádné technické normy pro losovací zařízení neexistují.
Minulý pátek poslanci ve třetím čtení schválili novelu zákona o veřejných zakázkách, která neumožňuje „losovačky“ při zadávání veřejných zakázek. Losování při užších řízeních umožnil zákon o veřejných zakázkách z roku 2006, nebyla v něm ale zmínka o elektronickém losování. S ním přišla až novela, která nabyla účinnosti 15. června 2010.
Autorem pozměňovacího návrhu, který do zákona zapracoval elektronické losování, byl tehdejší poslanec za ODS Oldřich Vojíř. Na schůzi sněmovny 25. února 2010 pronesl, že chce napravit „některá úskalí zákona o veřejných zakázkách tak, aby úprava vedla ke snížení latentní korupce, to znamená možnosti vytvářet prostor pro korupci“.
Pomoci k tomu mělo mimo jiné losování prostřednictvím mechanických, elektromechanických, elektronických nebo obdobných zařízení, a to za účasti notáře. Losování se tak stalo nekontrolovatelným a nenapadnutelným.
Související článek:
