Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Lidstvo podobné rány, jako je koronavirus, zvládlo. Zvládne i tuto

Alexander Broadbent, britský filozof . foto: YouTube

„Drtivá většina informací o nemoci není z oficiálních bulletinů Světové zdravotnické organizace, ale z toho, co přátelé postují na Facebook nebo Twitter,“ říká v rozhovoru britský filozof Alexander Broadbent.
  17:59

Britský filozof Alexander Broadbent v rozhovoru mimo jiné říká: „Johnsonův tým v čele s Patrickem Vallancem byl nezaslouženě kritizován, nebo spíš nedostatečně oceněn za to, že se lidem snažil říkat pravdu. Chtěli zůstat faktičtí, problém je v tom, že si nejsem jistý, zda měli správná fakta. Teď už je vidět, že se nemoc šíří mnohem rychleji, než původně předpokládali. Navíc Vallance vycházel z předpokladu, že se Covid-19 vrátí stejně, jako se vrací sezonní chřipka. Možná že má pravdu, ale pozitivně prokázat to nelze. Poctivá odpověď je říct, že vůbec netušíme, jak se Covid-19 zachová.“

LIDOVÉ NOVINY: Jak může filozofie pomoct v boji s epidemiemi?

BROADBENT: Hodně, proto se zabývám filozofií epidemiologie. V první řadě věřím obecně, že by se filozofie měla snažit být mnohem užitečnější, než je, aniž by přestala být filozofií, tedy kladla několikanásobně vyšší požadavky na dokazování, než je tomu v běžné konverzaci. V případě epidemií jde o to, že způsobují paniku. Filozofové jsou na zvládání paniky vybaveni lépe než kdokoli jiný. Jsme trénováni k racionálnímu uvažování či bezpodmínečnému důrazu na fakta.

LIDOVÉ NOVINY: Je nějaký konkrétní filozof, kterého byste doporučil na zvládání paniky?

V případě epidemií jde o to, že způsobují paniku. Filozofové jsou na zvládání paniky vybaveni lépe než kdokoli jiný. Jsme trénováni k racionálnímu uvažování či bezpodmínečnému důrazu na fakta.

BROADBENT: Z klasiků asi David Hume, a jeho kapitola o zázracích v Pojednání o lidské přirozenosti. Hodí se ji číst za všech okolností, ale v době pandemie snad víc než kdy jindy. Když to shrnu, Hume se zabývá nakládáním s informacemi. Na zázraky lidé věří, byť nikdy žádný neviděli – odporuje to tedy jejich zkušenosti. Jenže někdo jim řekl, že zázrak viděl, proto mu věří stejně, jako věří evangeliím, byť Ježíše sami nikdy naživo neviděli.

Lidé přisuzují mnohem větší význam tomu, co slyší od jiného, zejména od blízkých. Fakticita nehraje absolutně žádnou roli. V době koronaviru jsou všichni na sociálních sítích více než dříve. Drtivá většina informací, které o nemoci mají, není z oficiálních bulletinů Světové zdravotnické organizace, ale spíš z toho, co jejich přátelé postují na Facebook nebo Twitter.

Asi nemusím dodávat, že to většinou nejsou ověřené informace. Platí to i pro tradiční média. Kdykoli mi někdo řekne, „už jsi četl, že…?“, rovnou přeskakuji novinový článek, ve kterém jsem to viděl, a jdu k původnímu zdroji informace. Ještě se mi snad nestalo, aby tam nebyla nějaká diskrepance – fantastická čísla nebyla ve skutečnosti nižší.

LIDOVÉ NOVINY: Asi nejfilozofičtějším národem se dosud zdáli Britové, kteří vsadili na heslo „keep calm and wash your hands“. Byla to správná strategie?

Říkat úplnou pravdu je politická sebevražda. Proto jsou filozofové tak těžko uplatnitelní v reálném životě – jsou si vědomi, jak málo odpovědí na otázky, které nás sužují, máme. Říkat pravdu do této míry je politická sebevražda. Proto jsou filozofové tak těžko uplatnitelní v reálném životě – jsou si vědomi, jak málo odpovědí na otázky, které nás sužují, máme. Politici se musejí uchýlit k nějaké formě analýzy nákladů a přínosů. Je třeba se ohlížet na reálnou efektivitu opatření proti koronaviru.

BROADBENT: Johnsonův tým v čele s Patrickem Vallancem byl nezaslouženě kritizován, nebo spíš nedostatečně oceněn za to, že se lidem snažil říkat pravdu. „Tohle bude trvat dlouho, lidé budou umírat. Připravte se na to.“ Chtěli zůstat faktičtí, problém je v tom, že si nejsem jistý, zda měli správná fakta. Teď už je vidět, že se nemoc šíří mnohem rychleji, než původně předpokládali. Navíc Vallance vycházel z předpokladu, že se Covid-19 vrátí stejně, jako se vrací sezonní chřipka. Možná že má pravdu, ale pozitivně prokázat to nelze.

Přísně vzato, ani nevíme, proč to dělá chřipka. Víme, že její výskyt v létě je mnohem nižší, ale proč přesně – to nikdo dosud přesvědčivě neobjasnil. Je to kvůli teplotám? Ale viry vyšší teploty snáší celkem dobře, vezměte si ebolu. Je to kvůli tomu, že se v létě méně setkáváme v uzavřených prostorách a jdeme raději na piknik než do klubu? Ano, ale každé město, které má metro, jež každé ráno použijí miliony lidí, tenhle argument okamžitě rozcupuje. Poctivá odpověď je říct, že vůbec netušíme, jak se Covid-19 zachová.

LIDOVÉ NOVINY: Dobře, ale Vallance těžko může přijít na tiskovou konferenci a říct „vůbec nevíme, co dělat, protože nikdo dostatečně neprokázal, jak se virus zachová“, nebo ano? Jak by správný racionální přístup měl vypadat?

BROADBENT: To určitě nemůže. Říkat pravdu do této míry je politická sebevražda. Proto jsou filozofové tak těžko uplatnitelní v reálném životě – jsou si vědomi, jak málo odpovědí na otázky, které nás sužují, máme. Tím se dostáváme k počátkům filozofie, Sokratovu „vím, že nic nevím“. Politici se musejí uchýlit k nějaké formě analýzy nákladů a přínosů (CBA). Je třeba se ohlížet na reálnou efektivitu opatření proti koronaviru.

Je třeba si uvědomit, že život je kvantita, a ne binární problém. Neptáme se – „umřu, nebo neumřu“? Ptáme se jen, „kdy umřu?“. Je delikátní to říct, ale když lidé tvrdí, že na koronavirus umírají pouze staří lidé, a tudíž nepředstavuje tak velké bezpečnostní riziko, mluví racionálně. Není to proto, že by život starého člověka měl menší hodnotu, ale proto, že ho míň zbývá.

Známý je případ výletní lodi, která byla v únoru uvalena do karantény, a když zakotvila, vystoupilo z ní 619 infikovaných jedinců místo původních 79. To může posloužit jako odstrašující příklad. Dále je třeba si uvědomit, že život je kvantita, a ne binární problém. Neptáme se – „umřu, nebo neumřu“? Ptáme se jen, „kdy umřu?“. Je delikátní to říct, ale když lidé tvrdí, že na koronavirus umírají pouze staří lidé, a tudíž nepředstavuje tak velké bezpečnostní riziko, mluví racionálně. Není to proto, že by život starého člověka měl menší hodnotu, ale proto, že ho míň zbývá.

Zrovna tak je zcela legitimní ohlížet se na ekonomiku. Špatná ekonomika zabíjí lidi stejně jako nemoci, ať už tím, že nemoci přímo způsobuje, nebo že lidé nemají co jíst. Podobné analýzy provádějí všechny vlády, není to nic převratného nebo objevného. Britský přístup byl jedinečný snad jen v tom, že to dělal na veřejnosti, místo aby se to nechalo na diskusi za zavřenými dveřmi.

LIDOVÉ NOVINY: Kde do této rovnice vstupuje morálka?

BROADBENT: Je to zajímavé, tady v podstatě v etice panuje odvěká neshoda. Máme utilitaristy a deontology. Utilitaristé zdůrazňují důsledek konání, zatímco deontologové tvrdí, že morálnost, nebo amorálnost je už v každém činu obsažená. Kant má slavný příklad muže se sekyrou, který zazvoní u vašich dveří a ptá se, kde je váš nejlepší přítel. Samozřejmě, že vás napadne říct, že odjel k tetě, i když právě pije čaj ve vašem obýváku.

Je zcela legitimní ohlížet se na ekonomiku. Špatná ekonomika zabíjí lidi stejně jako nemoci, ať už tím, že nemoci přímo způsobuje, nebo že lidé nemají co jíst. Podobné analýzy provádějí všechny vlády, není to nic převratného nebo objevného. Britský přístup byl jedinečný snad jen v tom, že to dělal na veřejnosti, místo aby se to nechalo na diskusi za zavřenými dveřmi.

Jenže to je amorální, protože lhát se nesmí. Naopak utilitaristé, například John Stuart Mill, budou tvrdit, že se máte zamyslet nad konsekvencemi svého činu. To znamená, že když člověku se sekyrou řeknu, že přítel je u mě v obýváku, je tu slušná šance, že půjde a zabije ho. Takže jednám amorálně.

LIDOVÉ NOVINY: Čím se má řídit lékař v kolabující nemocnici NHS? Deontologií, protože je křesťan, nebo utilitarismem, protože pak třeba zachrání víc lidí?

BROADBENT: To je samozřejmě problém. Filozofové jsou vynikající v kladení otázek, ale pokulhávají v jejich zodpovídání. Tuším, že většina lékařů nakonec zvolí určitou formu utilitárního jednání. Jestliže mají zachránit 40letého člověka se 40procentní šancí na přežití, nebo 80letého s 80procentní šancí na přežití, řekl bych, že zkusí to první. Asi je to tak správně. Rozhodně bych filozofy nenechal plošně radit lékařům, co mají dělat, to by mohlo dopadnout špatně.

LIDOVÉ NOVINY: Deontologům by se tato otázka určitě nelíbila, ale může mít pandemie i nějaké pozitivní dopady?

BROADBENT: Rozhodně. Na nejobecnější rovině je všechno, co je špatné pro ekonomiku, zpravidla dobré pro životní prostředí. Omezený průmysl omezí emise. Pak jsou tu důsledky, které jsme mohli jen obtížně předpovídat. Například zákaz prodeje divokých zvířat na trzích v Číně – z obav před šířením nových koronavirů – může radikálně snížit intenzitu pytláctví v Africe; na politické úrovni může být koronavirus první událostí v historii, která USA reálně donutí vyřešit problém zdravotního pojištění.

LIDOVÉ NOVINY: A co na civilizační úrovni? Změní nás koronavirus jednou provždy?

Filozofové jsou vynikající v kladení otázek, ale pokulhávají v jejich zodpovídání. Tuším, že většina lékařů nakonec zvolí určitou formu utilitárního jednání. Jestliže mají zachránit 40letého člověka se 40procentní šancí na přežití, nebo 80letého s 80procentní šancí na přežití, řekl bych, že zkusí to první. Asi je to tak správně.

BROADBENT: Možná že nás změní, ale jestli to bude provždy, to si říct netroufnu. Podobné tragédie mívají většinou vliv na hodnotový žebříček. Jak známo, bohatí lidé si neváží peněz; člověk, který nikdy není nemocný, si neváží zdraví. Také se ale můžeme stát trochu více komunitními tvory. Altruismus se zdaleka nenosí tak jako kdysi, celkově je společnost zaměřena na kompetitivnost a individualismus.

LIDOVÉ NOVINY: Takže budou instagrameři bez práce?

BROADBENT: (smích) To nevím. Příliš to nesleduji, nejsem si ani pořádně jistý, kdo to instagrameři jsou…

LIDOVÉ NOVINY: Já trochu ano, a zatím jsem žádnou zásadní změnu nezaznamenal. Dál jedou selfíčka a smoothies, občas nějaká rouška...

BROADBENT: Ještě na to mají čas. Teď asi všechno bude o něco pomalejší, alespoň nějaký čas. Když se zpomalí tempo, jímž žijeme, zpomalí se i tempo, jímž se měníme. Středověkému člověku trvalo několik set let, než se zásadně proměnil.

LIDOVÉ NOVINY: Jak důležitý bude časový odstup? Tedy, až bude možné vyčíslit škody a říct: kdyby byl Boris Johnson udělal toto, nemuseli jsme mít X mrtvých, ale jen Y jako v Polsku…

Na nejobecnější rovině je všechno, co je špatné pro ekonomiku, zpravidla dobré pro životní prostředí. Omezený průmysl omezí emise. Pak jsou tu důsledky, které jsme mohli jen obtížně předpovídat. Například zákaz prodeje divokých zvířat na trzích v Číně – z obav před šířením nových koronavirů – může radikálně snížit intenzitu pytláctví v Africe.

BROADBENT: To je zajímavé, protože tu fakta ani odstup nehrají žádnou roli. Tím neříkám, že je to tak správně, ale podle nich se lidé bohužel nerozhodují. Vidíte to každodenně v politické debatě – vítězí ten nejvtipnější. Kdo čte volební programy? Volí se podle toho, kdo je vám sympatický. Zrovna tak všichni, kteří Borise Johnsona nesnáší, ho budou dál nesnášet, a každý jeden ztracený život bude jeho vina, zatímco jeho příznivci ho budou bránit donekonečna. Nějaký nuancovanější přístup zanikne.

LIDOVÉ NOVINY: Možná je nebezpečné se vás na to ptát, ale máte coby filozof něco na povzbuzení?

BROADBENT: Asi ne jako filozof, ale jako vědec. Řekl bych toto: lidstvo už podobnými hrůzami prošlo. Epidemie španělské chřipky v letech 1918–1920 byla mnohem strašnější, čísla se liší, ale zabila možná 50 milionů lidí. Byly tam otřesné příznaky – lidé krváceli ze střev a uší, tělo měli zohyzděné petechiemi (krevní výrony na kůži – pozn. red.). Do toho všeho světová válka, to člověku také dvakrát nepřidá.

Cholera zase byla mnohem agresivnější, dokázala zabít polovinu chudého slumu v horizontu několika dní. Obě tyto nemoci navíc postihovaly všechny bez ohledu na věk. Lidstvo už prošlo nepředstavitelnými tragédiemi, a dokázalo se s nimi vypořádat. Dokáže to i teď.

Alexander Broadbent

  • Anglický filozof vědy, působí jako děkan Filozofické fakulty Univerzity v Johannesburgu (Jižní Afrika).
  • Pro server Dailynous.com nedávno napsal článek Jak přemýšlet racionálně o koronaviru Covid-19?
  • Vydal úspěšné knihy Filozofie medicíny (2019) a Filozofie epidemiologie (2013).
  • 2007 – PhD z dějin a filozofie vědy (Cambridge); 2001 – MPhil z filozofie (University College London).