Aktualizováno
V neděli kolem osmé večer vyhlásila libyjská vláda v pořadí druhé příměří (to první, páteční, porušila během několika hodin). Dle vládního mluvčího byly všechny prorežimní jednotky vyzvány k zastavení palby a obyvatelé vyzváni k mírovému pochodu z Tripolisu do Benghází. Britský premiér David Cameron vzkázal, že se bude řídit Kaddáfího činy, a nikoliv slovy. Operace Odyssey Dawn pokračuje, v pondělí by se útoky měly zaměřit na zásobovací systém diktátorových jednotek.
Ještě odpoledne Muammar Kaddáfí ve státní televizi prohlásil, že Libye je připravena na dlouhou válku. Zásah západních spojenců Kaddáfí označil za terorismus.
Letadla Francie v neděli pokračovala v útocích proti libyjské protiletecké obraně. Podle americké armády už byla ustanovena bezletová zóna nad Libyí a v Benghází byly zastaveny útoky Kaddáfího jednotek. Vládní jednotky však v neděli odpoledne vtrhly do centra Misuráty. Formu zásahu spojenců již začala kritizovat Liga arabských států. Její generální sekretář Amr Músá svolal mimořádnou schůzku jejích členů. To, co se nyní děje v Libyi, je dle něj něco jiného než snaha o ustanovení bezletové zóny.
Ve večerních a nočních hodinách americké jednotky odpálily proti zhruba dvaceti cílům v Libyi více než stovku střel s plochou dráhou letu Tomahawk, které mají zneškodnit centra protivzdušné obrany kolem Tripolisu a Misuráty a rovněž strategické cíle podél celého libyjského pobřeží Středozemního moře. Reuters citoval vysokého amerického činitele, že libyjská provzdušná obrana byla těžce poškozena. V ranních nedělních hodinách bombardovaly americké letouny B-2 strategické letiště nedaleko vládního centra Tripolisu a podle dostupných zpráv je srovnaly se zemí. Dle Pentagonu je ve Středozemním moři připraveno 25 spojeneckých plavidel, včetně tří amerických ponorek se střelami Tomahawk.
Spojenecké letecké síly začaly vojensky vynucovat bezletovou zónu v Libyi, již vyhlásila Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek v noci. Zahájení akce oznámil mluvčí francouzského ministerstva obrany Thierry Burkhard, uvedl, že francouzská stíhačka zaútočila jako první na vozidlo Kaddáfího ozbrojených sil v sobotu v 17:45 hodin.
Francie vyslala zhruba dvacet stíhaček typu Mirage a Rafale, aby dohlížely na vzdušný prostor na městem Benghází, jež kontrolovali libyjští vzbouřenci proti Kaddáfího režimu, a bezletovou zónu o velikosti 150 na 100 kilometrů okolo něj, řekl Burkhard. A dodal: „Všechna letadla, která vstoupí do této zóny, by měla být sestřelená.“
Dle zpravodaje televize al-Džazíra již francouzská letadla zničila u Benghází čtyři libyjské tanky a pokračují v bombardování. Britská stanice BBC ve své analýze uvádí, že v tuto chvíli se téměř jistě pohybují na libyjském území speciální výsadkové francouzské a britské oddíly, které pracují na označení cílů pro bombardování. Rezoluce OSN umožňuje i vojenské akce proti Kaddáfího pozemním silám, bude-li to nezbytné pro ochranu životů civilních osob. Za největší ohrožení pro povstalecké síly jsou považovány raketomety, jejichž značným množstvím disponují Kaddáfího jednotky.
Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé večer oznámil, že mezinárodní zásah bude pokračovat i v příštích dnech a neskončí, dokud se plukovník Kaddáfí nepodřídí rezoluci OSN. Britský premiér Cameron oznámil, že britské ozbrojené síly se do operace nad Libyí zapojí během dnešní noci. V ranních hodinách se potvrdilo, že do akce již zasáhly britské letouny Tornado.
Paříž rozhodla
Letecké útoky začaly necelé dvě hodiny poté, co se představitelé USA, Evropy a arabského světa v Paříži dohodli, že zahájí riskantní vojenskou akci na ochranu libyjských civilistů před útoky Kaddáfího ozbrojených sil. Dohoda následovala po útoku libyjských vládních sil dnes ráno na Benghází, čímž porušily příměří přijaté v pátek libyjským ministrem zahraničí Musou Kúsou. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že USA, Velká Británie, Francie a dalších 19 zemí, které se dnes zúčastnily summitu v Paříži, schválily všechny nutné, zejména vojenské prostředky, které donutí Kaddáfího respektovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN požadující příměří.
„Spojenecké letouny již zastavují útoky jednotek Muammara Kaddáfího na baštu rebelů Benghází na východě země,“ prohlásil francouzský prezident Nicolas Sarkozy po skončení summitu. Dle britského premiéra Davida Camerona již „čas k zásahu nastal“. Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že násilí v Libyi musí skončit. Potvrdila ale, že Německo se vojenských operací nezúčastní.
Bez zásahu okolního světa by se libyjský vůdce Kaddáfí dopustil neslýchaných krutostí
Kanadský premiér Stephen Harper odpoledne prohlásil, že velmi brzy začne „rozsáhlá operace“ a Kanada se jí zúčastní. Útoky prý mezinárodní koalice povede i z moře. Roli arabských zemí, které se připojily ke koalici proti Kaddáfímu, označila za klíčovou šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Podle ní by se libjský vůdce bez zásahu okolního světa dopustil „neslýchaných krutostí“.
Výsledek pařížského summitu přivítal i holandský premiér Mark Rutte. Dle něj je jde o zcela jednoznančný signál libyjskému plukovníkovi a jeho režimu. „Věřím, že Britové, Francouzi a Američané nyní přistoupí k rychlé k akci,“ prohlásil Rutte. Španělský premiér José Luis Zapatero oznámil už v pátek, že Madrid se k operaci připojí. Dle španělských médií se do vzdušného prostoru Libye chystají španělské stíhačky F-18. V roce 2003 byl Zapatero velkým odpůrcem invaze do Iráku.
Rusko naopak rozhodnutí západních mocností zaútočit na Libyi lituje, alespoň dle dnešních slov mluvčího ruského ministerstva zahraničí. Při čtvrtečním hlasování v Radě bezpečnosti OSN se ovšem ruský zástupce vzdal hlasování, čímž přijetí rezoluce umožnil. Později reagovala též Čína, vyjádřila naději v brzké ukončení operací. Ani Čína však předtím rezoluci nevetovala. Rychlé ukončení operace požaduje i venezuelský prezident Hugo Chávez. Za válku prý mohou USA a jejich evropští spojenci a Venezuela se snažila o mírové řešení konfliktu.
Český pohov. Zatím.
V souvislosti s úderem na Libyi nebyla Česká republika podle premiéra Petra Nečase nikým oslovena. „Situaci pečlivě sledujeme, stejně jako od počátku se držíme střízlivého postoje. Vítáme, že akce je podporována Radou bezpečnosti OSN. Česko nemá prostředky, kterými by se mohlo přímo do akcí zapojovat,“ prohlásil Nečas.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v sobotu na možnou účast Česka reagoval tím, že „nejsme středomořská země“: „My nemáme pro tyto operace patřičnou výzbroj a myslím, že je dostatek sil a zájemců, abychom si mohli dát ještě prozatím pohov.“ Francie se dle Schwarzenberga chopila iniciativy, protože se jí nabídla jedinečná možnost „konečně se prokázat jako vůdčí mocnost ve Středomoří“.
V neděli v České televizi Schwarzenberg prohlásil, že Česká republika podpoří zapojení NATO do vojenské akce v Libyi, a nevyloučil případné využití české protichemické jednotky. NATO by dle něj mělo mít dozor nad operací. Ministr obrany Alexandr Vondra připustil, že by se Češi mohli zapojit do případné humanitární pomoci.