Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jak diskutovat?

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Redakce nemůže ovlivnit jejich obsah. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Jejich délka může být maximálně 2000 znaků, delší budou zkráceny. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.


  • Příspěvků: 17
  • Poslední: 18.11.2014 21:12
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

...ale vic nez Zemanovy* excesy mne trapi treba aktivity pana Hellera... Ktereho pan Grubhoffer tak nejak podporoval...

Co se tyka ex-rektoru v politice - pod jednim soucasnym poslancem jsem 4 roky pracoval a musim rict, ze z 6 pracovist tamto bylo nejhorsi... Klientelismus, nepotismus, porusovani i vlastnich vnitrnich predpisu... Kdyz mne vyhazovali definitivne, tak jsem si mu i stezoval. Slusnot (i povinnost), by byla aspon odpovedet. A podobne jako Vasil Bilak: "Doteraz cakam..."

*) Nevim, zaopatreny clovek, ktery namisto toho, aby si po petasedesatce uzival vnoucat a v klidu vcelaril, ma potrebu poucovat narod a nechat za sebou litat tlupu goril a fotografu, podle mne neni normalni... A to plati jak na potacejiciho se Zemana, podepisujiciho Klause, tak tuliciho se Havla...

http://www.voxvictims.com/2011/12/20/havel-ludstvo-je-rakovina-zredukujme-ho/

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

"Nec audiendi qui solent dicere, Vox populi, vox Dei, quum tumultuositas vulgi semper insaniae proxima sit."

"Nenaslouchej těm, kteří říkají, hlas lidu - hlas boží, protože vřava ulice je vždy blízka šílenství" Zní celá věta z dopisu Alkuina císaři Karlu Velikému

Většina těch, kdo byli zvoleni, zná jen tu zkrácenou verzi. A cítí se bohy. Navrhuji povinnou maturitu z latiny se studiem klasiků.

No, tak stary...

...abych umel latinsky taky nejsem, takze dekuji za preklad a taky za rozsireni obzoru...

To s tou maturitou z latiny bezte zkusit propagovat na stranky EDUinu... Tam to treba oceni...

Re: No, tak stary...

Já to mám taky přes angličtinu ....

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

Nemyslel jste tou citací připomenout dnešní svátek?

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

Možná vás zklamu tónem svého příspěvku. Hlavní emocí z roku 1989 byl pocit, že všude jinde to už padlo a u nás pořád nic. Přitom se už dva roky jezdilo na západ na „složené peníze“, mnozí tam už byli a dokonce i zůstali. Shodou okolností jsem se dostal před Národním divadlem úplně do čela průvodu, šlo se svižným krokem, ale žádný dav nás nehnal. Nebyl to žádný útok na Bastilu. Také mohu potvrdit, že transparenty a vlajky byly podezřele profesionální. Tím nechci rozvíjet žádnou konspirační teorii – Československo bylo poslední, už se na to čekalo, mnohé už bylo připraveno. Strach a dav – ale nikoliv v tom Alkuinově smyslu – nastal až po zablokování průvodu na Národní třídě z obou stran. Řev davu/ulice jsme si užili spíše později, například při televizní krizi – tehdy si člověk občas říkal na které straně vlastně má stát. Každopádně díky, kvůli a následkem „plyšového“ předání moci byla naše země nejméně po 20 let cílovou zemí pro emigranty z Běloruska, Ukrajiny, Ruska, Vietnamu apod. A po

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

A pořád je, protože v Česku (zatím) nepanuje pocit, že správný je jenom jeden názor a jedna kultura a že ji kdo by ji s námi i jen chtěl sdílet je zlotřilec na němž je fajn si vybít své frustrace. A pořád to tak převážně je, byť mnozí by si na stará kolena tu „katarzi revoluce“ ještě chtěli užít.

V této souvislosti bych spíš přiložil odkaz na blog Václava Klause mladšího http://www.novinky.cz/komentare/353671-komentar-sedmnacty-listopad-vaclav-klaus-ml.html Cituji: „O některých (Benda, Semín, Klíma, Vidím) není slyšet nebo negativně a měli by upadnout do zapomnění. Jiní, za revoluce zpočátku vystupující za SSM (Pajerová) a nikterak výrazní, jsou těmi pravými vůdci a dnes nám budou kázat – „jak jsme to mysleli“ a „co jsme kde promarnili.“ Však dnes na Albertově také vystupoval jako hlavní řečník rektor Zima, který byl kandidátem KSČ ještě na gymnáziu. Pokud on, spolu s tehdejším studentem Vojenské vysoké školy politické Klementa Gottwalda, ministrem Marcelem Chládkem, prosadí konečně

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

Pokud on, spolu s tehdejším studentem Vojenské vysoké školy politické Klementa Gottwalda, ministrem Marcelem Chládkem, prosadí konečně změnu vysokoškolského zákona která odstraní dědictví ministrů Nejedlého, Štolla a Kahudy, všichni znalci věci spolu se mnou se jistě zplna hrdla zasmějí. A zvláště při vědomí toho, že „samozřejmí“ a „neopominutelní“ revolucionáři toto dědictví 50. a 60. let už více než dva roky hrdinně obhajují. (Řeč je o způsobu jmenování profesorů a jejich roli na univerzitách.)

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

Pane Dalibore, Nadpis tohoto článku je správně: Naše společnost čeká na velkou katarzi. Nejspíš vše proběhne úplně jinak než si představujeme. Není ta jistota jako na podzim v roce 1989, kdy bylo jen otázkou času a formy jak vše proběhne. Chlapci z prognosťáku patřili k těm připraveným.

Dodnes mne fascinuje davová psychóza Němců z NDR, kteří v roce 1989 jako hypnotizování trhem utíkali na východ, aby se dostali na Západ. Stejně tak mne dnes děsí dětinská představa obyčejných Ukrajinců, že jim někdo v EU ekonomicky pomůže.

Takže se znalostí událostí následujících, děkuji všem kdo se podílel na "sametové" změně u nás i když nevím, jestli to nebylo "z deště pod okap". V Československu stačil jako impuls ke změně jeden podstrčený mrtvý student, nejspíš to máme v genech. Na té Ukrajině jdou už počty mrtvých do tisíců a konce nevidět.

Snad právě proto ve mně žabomyší války například o vysokoškolský zákon připadají poněkud nedůstojné. Optimizmus je opium lidstva, kdo že se tím proslavil?

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

No, já nečekal, že se dohodneme.

Tak jen ještě poznámku k hlavnímu tématu článku. Dnes jsem se dostal k článku v Nature z 6. listopadu http://www.nature.com/news/after-the-berlin-wall-central-europe-up-close-1.16272 . Pojednává o rozvoji vědy v zemích střední a východní Evropy. Z grafů v něm je zjevné (po přepočtení na počet obyvatel), že po Maďarsku, které má velmi silnou národní vědeckou lobby, a Estonsku, které si cíl stát se Hi-tech nation dalo jako samozřejmou státní politiku, jsme na třetím místě ze všech CEE zemí ve výzkumu a VŠ vzdělávání my. A já to vím z jiných, mnohem bezprostřednějších, indicií, například zastoupení Čechů na prestižních institucích nebo v technologických firmách, taky.

A mě na tomhle článku hlavně štve - že všechno, co zatím proběhlo, neguje a chtěl by se vrátit do doby, kdy si partička kamarádů řídila vědu pro sebe. Ať se každý podívá s kým se slavní revolucionáři dnes kamarádí a jaká CV měli jejich slavní učitelé. Máme to za sebou a nemusíme se tím trá

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

Máme to za sebou a nemusíme se tím trápit, každý už musel prokázat, jestli je profesionál nebo ne. Jenže dav staré časy zpátky vrátit může, tomu je totiž jedno, co jeho vůdce blábolí. Bourá se vždycky rychleji, než se staví. Hlavně když je vášeň.

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

Pane Dalibore, mám pocit, že se naše myšlenkové pochody nestřetávají, ale pouze míjejí. Tak zase někdy jindy.

Re: No, nejsem uz asi ten spravne mlady...

To jistě, a ještě třetí názor má - i dle Vašeho vyjádření - sám pan rektor. Přesto s názvem jeho článku souhlasíte.

A přesně takto vzniká to děsivé stádní chování: Emoce je, s heslem každý souhlasí neboť je dostatečně obecné. I když si pod ním každý představuje něco jiného. Hlavně, že vůdce má mužný vous a vypadá tak moudře. A když jsou nepřátelé pobiti a emoce vyprchá, nejangažovanější jedinci se podivují, co že to pomáhali stvořit. A podle povahy se buď přizpůsobí nebo protestují a jsou přísně potrestání.

Zhodnoťme to doma

„Tři moje granty byly odmítnuty z politických důvodů, ale ten náš společný postoupil do druhého kola.“ – Zpráva ze čtvrtka z rakouského Kremsu

Nabízíme vám peníze na vybavení, případně na stavbu a modernizaci budovy a k tomu peníze na práci na další 2 roky. Tak zněla nabídka výzkumných infrastruktur EU a obyčejný člověk sotva dokáže pochopit, že se ji nějaký vědec nesnažil využít. Navíc hodnocení nebylo až tak jiné než předchozí hodnocení výzkumných center (2000), výzkumných záměrů (2004), projektů na podporu excelence apod. Navíc v tvrzení „výzkumných infrastruktur máme moc“ je obsaženo i tvrzení „ peněz bylo pro každého dost“.

Každopádně je pravda taková, že příjemci grantu mají teď nové výzkumné infrastruktury. To znamená, že u nich byl podpořen výzkumný směr, který se mezinárodním hodnotitelům jevil jako nejlepší. Ostatní se nejevily, tudíž daňový poplatník musí usoudit, že nemají potřebnou kvalitu. Výzkumné infrastruktury navíc staví mezinárodní vědecké rady, standardní správní rady a bu

Re: Zhodnoťme to doma

Výzkumné infrastruktury navíc staví mezinárodní vědecké rady, standardní správní rady a budou po příštích pět let pod mezinárodní veřejnoprávní kontrolou podle všeobecně uznávaných standardů. To dává dobrou naději, že kvalita bude růst. Kdo kvalitní je a je o něj zájem, jen náhodou nebyl tam, kde je dostatečná kapacita pro infrastrukturu (nebo si jednoduše žádost nepodal), může se přestěhovat. Kdo mezinárodní kvalitu nemá, může posílit třeba místní pedagogickou fakultu.

Tak kde je ten problém? Zasvěcený trochu tuší: Pokud se rozhodovalo v ČR – byť třeba s mezinárodními oponenty - a případně se na některého „známého“ nebo „významného“ vědce nedostalo, dalo se ledacos zařídit. Například celé minulé hodnocení Akademie věd se kompletně „přebodovalo“. K výzkumným záměrům se přidalo financování podle pravidla „M“, atd. To ovšem Evropská unie při hodnocení „svých“ peněz nepřipustila, tam se musel výrok mezinárodní komise dodržet.

Bývalo to tak, mezi lety 1990 – 2004, že zaznívaly – nejspíše opr

Re: Zhodnoťme to doma

Bývalo to tak, mezi lety 1990 – 2004, že zaznívaly – nejspíše oprávněné - hlasy jako ve čtvrtek v Rakousku. Vždyť „se“ přece „vědělo“, kdo je dobrý vědec a ten tak jako tak grant dostal. Pak byly výzkumné záměry v roce 2004 převážně svěřeny zahraničním oponentům a kvůli objektivitě hodnocení vznikl naprosto mechanický „kafemlejnek“. A ten je mnohými hájen právě proto, aby se nevrátilo to „domácí“ hodnocení.

Někteří na dobu před 20 lety a její protagonisty s láskou vzpomínají. Jiné zas z takového rozhovoru zamrazí ….

PS: Pokud jde o absurdnost některých aspektů v souvislosti s granty EU, pak je třeba dát za pravdu bývalému náměstku Zaorálkovi. Rozhodnout mezi různými právními názory může jedině soud.

nepřímá úměra

Tím jak bude postupně vysokých škol ubývat, tím více bude vysokoškolských profesorů v politice.