Lex Babiš: Po schválení zákona hnutí ANO zvažuje Ústavní soud

Novelu zákona o střetu zájmů, kterou schválila sněmovna, zřejmě schválí i Senát. Jak se zachová prezident Miloš Zeman?

Ministr financí Andrej Babiš v Praze na jednání Poslanecké sněmovny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministr financí Andrej Babiš v Praze na jednání Poslanecké sněmovny. | foto: ČTK
Ministr financí Andrej Babiš v Praze na jednání Poslanecké sněmovny.

Dvacet minut po poledni stál ve středu 14. září předseda hnutí ANO v předsálí sněmovního pléna úplně sám. Na obrazovce sledoval, jak ostatní poslanci schvalují novelu zákona o střetu zájmů, pro kterou se vžilo označení lex Babiš. U televize si majitel holdingu Agrofert, kam patří i LN, poslechl, že od příštího roku už se jeho firmy nebudou smět hlásit do veřejných zakázek, žádat o dotace nebo investiční pobídky a že členům jakékoli budoucí vlády se zapovídá, aby vlastnili média.

To, že Babiš trávil čas během hlasování sám, je příznačné. Zákon sice bude platit pro jakéhokoli člena vlády, ale důvodem pro změnu je on – politik, majitel mediálního domu a velkopodnikatel. Ztělesňuje tak střet zájmů, na který Česko dosud nebylo zvyklé, a novela zákona je snahou se s Babišovou osobností vyrovnat.

Také komunisté

„Je to významný krok k ochraně demokracie a proti oligarchizaci. Ze všech návrhů, na kterých nám záleželo, neprošel pouze ten, který zavrhoval členovi vlády vlastnit více než 25 procent v korporacích,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Jeho kolega Martin Plíšek je autorem omezení „ministerských“ firem v přístupu k dotacím a zakázkám. Schválenou podobu novely si pochvaloval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Oligarchové si budou muset vybrat: buď členství ve vládě, nebo dotace, veřejné zakázky a vlastnictví médií,“ napsal na sociální sítě.

Proti původním očekáváním se za osekání ministerského střetu zájmů postavili i komunisté. Zákon tak prošel s ústavní většinou 135 hlasů.

Babiš pochopitelně radost neměl: „Nevím, proč mi někdo upírá právo něco vlastnit. Oligarchie je nedemokratická forma vlády, ale ANO bylo zvoleno v demokratických volbách. Nečekal bych od koaličních partnerů takový přístup, věděli, co vlastním, a deklaroval jsem, že nemám důvod přepisovat majetek na příbuzné, jako to dělali oni. Je to absurdní divadlo.“

Proti zákazu, aby členové vlády měli víc než čtvrtinové podíly ve firmách, se postavila ODS, považovala to za zásah do základního práva na vlastnictví, a tak od toho ČSSD a TOP 09 kvůli hladkému schválení zákona ustoupily. Proti zákonu jako celku pak hlasovalo jediné hnutí ANO. Pokud novela projde Senátem a opatří si podpis prezidenta, od ledna budou „mít utrum“ s veřejnými zakázkami a novými dotačními výzvami firmy, v nichž člen vlády vlastní aspoň čtvrtinový podíl. Nepředpokládá se, že by se norma měla zadrhnout v horní komoře.

Co udělá prezident Miloš Zeman, se předvídá hůře. Nejsou si tím jistí ani sami poslanci. Nicméně pokud by náladu ve sněmovně něco dramaticky neproměnilo, mělo by být dost hlasů i na zdolání případného veta hlavy státu. Proti původním očekáváním se za osekání ministerského střetu zájmů postavili i komunisté. Zákon tak prošel s ústavní většinou 135 hlasů.

Krajní případ

Pravidlo, že ministr nesmí vlastnit tištěná média, rozhlas a televizi, dopadne až na členy budoucí vlády. „Chtěli jsme zákon, který zabrání střetu zájmů všech politiků bez ohledu na jejich jména, ne zákon, který řeší chování jednoho člověka. Schválení znění je vyjádřením společné touhy zbavit se Andreje Babiše, vystrnadit ho z politiky, znovu uzavřít a zprivatizovat politiku pro tradiční strany,“ řekl předseda poslanců za ANO Jaroslav Faltýnek. Mezi vyjmenovanými mediálními platformami chybí internetové zpravodajství, případně další prezentace pomocí nových médií, například blogem.

Ve smyslu schváleného zákona by v krajním případě mohl Andrej Babiš vytáhnout z mediální skupiny Mafra zpravodajské servery iDNES a Lidovky, které bude moci přiznaně vlastnit i poté, kdy nastane povinnost zákonem se řídit

„To je proto, že oblast internetového zpravodajství zatím neupravuje žádný zákon. Není vymezeno. Tištěná média mají svůj zákon, televizní a rozhlasové vysílání také. Proto jsem internet nezahrnul,“ vysvětlil poslanec ČSSD Jan Chvojka, autor pozměňovacího návrhu zakazujícího vlastnictví médií.

Na tom, že by se regulovalo webové zpravodajství, se zatím nic nezmění, ministerstvo kultury se k sepsání takové normy nechystá. Už proto, že jde o „gumový“ pojem a není jasné, co všechno pod něj spadá.

„Neuvažujeme o právní úpravě, která by zasáhla do dosud nijak sektorově specificky regulovaného internetového prostoru ve vztahu k objektivitě zpravodajství. To je výsostně politické rozhodnutí, přičemž vše je třeba zasadit do principů mezinárodního práva. Ze stejných důvodů se o podobné úpravě v současné době neuvažuje ani na evropské úrovni,“ sdělila LN mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Část poslanců hnutí ANO kvůli tomu přijatou změnu kritizovala s tím, že nezohledňuje vývoj a trendy na mediálním trhu, kdy většinu zpráv lidé čerpají ze sociálních sítí a webů. Nicméně ve smyslu schváleného zákona by to v krajním případě mohlo znamenat, že Andrej Babiš vytáhne z mediální skupiny Mafra zpravodajské servery iDNES a Lidovky, které bude moci přiznaně vlastnit i poté, kdy nastane povinnost zákonem se řídit.

Porada s právníky

Pro Agrofert by bylo zamezení přístupu k dotacím a zakázkám citelnou ranou. To ale není nevyhnutelný závěr, i když zákon zdárně doputuje do sbírky. Pokud Babiš převede svá vlastnická práva do svěřeneckého fondu nebo na někoho ze svých příbuzných, cesta Agrofertu k veřejným penězům zůstane otevřená. Varianta, byť nepravděpodobná, je i prodej holdingu nebo jeho částí.

Co ministr financi Andrej Babiš udělá, nechce předjímat. Počká, až a jestli zákon projde přes Senát a prezidenta. Pak se poradí s právníky, jak by měl postupovat.

Co ministr financi udělá, nechce předjímat. Počká, až a jestli zákon projde přes Senát a prezidenta. Pak se poradí s právníky, jak by měl postupovat. „Je to nespravedlivé. Od začátku se chovám transparentně,“ dodal Babiš. Jeho střet zájmů přináší ale v praxi provozní obtíže i ve své teoretické rovině. Například za něj musejí odnášet některé zákony na vládu jiní ministři nebo dokumenty podepisovat náměstci.

Hnutí ANO má za to, že zákaz mít v portfoliu média je omezením práva na vlastnictví, a zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. „Sněmovna udělala přesný řez mezi ekonomickou a politickou mocí. Je to dobře. Máme zpracovanou analýzu, podle které přijaté změny nejsou v rozporu s ústavou,“ dodal Chvojka.

Agrofertu se zavírá cesta k zakázkám

Holding Agrofert patří k největším firmám v prostoru bývalých socialistických republik. Sdružuje více než 250 firem, jejichž působnost zasahuje do zemědělství, chemie, biopaliv, dopravy nebo například potravinářství. Teď se obří koncern Andreje Babiše (ANO) dostává na rozcestí – buď od ledna změní majitele, nebo může zapomenout na příjmy z dotací a veřejných zakázek.

V poslední dotační sedmiletce získaly firmy v holdingu 5,5 miliardy korun. Omezení, které poslanci schválili, by se ale týkalo jen nenárokových dotací, o které se musí žádat v rámci různých operačních programů a výzev. Nárokové dotace, jako jsou zemědělské za každý hektar obdělávané půdy nebo chovaný dobytek, jsou novým zákonem nedotčené a Agrofert o ně nepřijde, ani kdyby se Babiš rozhodl, že svoji firmu na nikoho nepřepíše.

Větší výpadek by koncernu přinesl druhý zákaz, stopka na přístup do veřejných zakázek. Firmy z Babišova impéria vítězí v řadě tendrů, například loňskou miliardovou soutěž státního podniku Lesy ČR vyhrál Babišův Uniles. A nejen loni, o těžbu a prodej dřeva se firma spolustará už několik let.

Jak před časem napsal server HlídacíPes, firmy ze skupiny Agrofert vyhrály od prosince 2006 do konce roku 2014 celkově 484 vypsaných státních zakázek. V řeči peněz je to 32 miliard korun, polovina jmění, kterým podle Forbesu Andrej Babiš disponuje. V procentech vyjadřujících podíl státních zakázek na nekonsolidovaných tržbách holdingu vyhlíží číslo méně hrozivě – za roky 2013 a 2014 to bylo 1,1 procenta. Zatím nejvíc veřejných peněz Babišovy firmy vydělaly v roce 2012 – 11,4 miliardy.

Ministr nemůže stále hlásit střet zájmů

V ČSSD byli ve středu 14. září spokojení. Před létem málokdo věřil, že omezení koncentrace moci v osobě Andreje Babiše prosadí. „Sněmovna vyjádřila názor, že není v pořádku, aby k tak zásadnímu střetu zájmů docházelo,“ říká šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák.

LIDOVÉ NOVINY: Co považujete za důležitější: zamezení přístupu k zakázkám a nenárokovým dotacím, nebo zákaz vlastnit média?

SKLENÁK: Důležité je celé znění zákona, nejen to, co se týká členů vlády, ale i zastupitelů, starostů, zákonodárců. Úprava se zpřísňuje pro všechny. Každý bude muset podat majetkové přiznání ke dni nástupu do funkce a přiznání budou veřejně dostupná v registru.

LIDOVÉ NOVINY: Nakonec ale vypadlo, že členové vlády nesmějí ve firmách vlastnit více než čtvrtinu.

SKLENÁK: Chtěli jsme se vyvarovat stejného výsledku jako při projednávání protikuřáckého zákona, kdy jsme sice získali podporu pro své pozměňovací návrhy, ale pak kvůli tomu chyběl dostatek hlasů pro závěrečné klíčové hlasování o zákonu jako celku. Přijetí této části návrhu kolegy Jana Chvojky mohlo ohrozit přijetí zákona, ODS byla proti, proto jsme se při hlasování o tomto návrhu zdrželi. Výsledek je i tak dobrý.

LIDOVÉ NOVINY: Ve výčtu zakázaných médií chybí internetové zpravodajství. Není to chyba?

SKLENÁK: Je pravda, že s postupem doby nemají zejména tištěná média takový dopad jako před několika lety. Ale pořád jsou významnou částí mediálního prostoru. I současná praxe vašich novin ukazuje, že je možné v nich prosazovat osobní zájmy vlastníka. Nevylučuji, že v budoucnu budeme zákon novelizovat o internet.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká praxe ukazuje, že Lidové noviny jsou naplněné osobním zájmem vlastníka?

SKLENÁK: Například článek o našem kolegovi Romanu Váňovi (jeho jméno se objevilo v kauze Vidkun – pozn. red.). Nešlo o korektní žurnalistiku, ale o snahu poškodit politického konkurenta. Samozřejmě nechci zakazovat médiím, aby přinášela informace o politicích, ale každé sdělení by mělo mít nějaký obsah a být založené na faktech, a to jsem v případě, o němž mluvím, nenašel. Byla to jen spekulace o výrocích jedněch lidí o druhých.

LIDOVÉ NOVINY: Rozhodně odmítám, že by se v Lidových novinách vedla jakákoli kampaň. Co bude schválení lex Babiš znamenat pro koaliční soužití?

SKLENÁK: Všechny tři strany se shodují, že tato koalice má smysl. Daří se nám prosazovat programové prohlášení vlády a to je to podstatné.

LIDOVÉ NOVINY: Hnutí ANO se možná obrátí na Ústavní soud. Jste si jistí, že přes něj zákon projde?

SKLENÁK: Podle nás nejsou přijaté změny protiústavní. Pokud se kolegové z ANO na soud obrátí, bude jen dobře, když se k tomu vyjádří.

LIDOVÉ NOVINY: Co se vlastně na koncentraci moci vyřeší, když Babiš převede Agrofert na příbuzné?

SKLENÁK: Nechci předjímat jeho kroky. Přece není normální, aby na každém druhém jednání vlády musel ministr hlásit, že má s daným bodem konflikt zájmů. O to jde.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.