Lidovky.cz

Levné bydlení v Berlíně? Zapomeňte.

  4:57

Berlín chce řešit nedostatek bytů zákonem, který zakáže jejich přeměnu v kanceláře, obchody, restaurace i prázdninové apartmány pro turisty.

Developeři se téměř výhradně soustředí na výstavbu luxusních apartmánů, jako jsou v oblasti East Side Gallery, největšího souvislého kusu někdejší Berlínské zdi. foto: © ReutersČeská pozice

Nezúčastněný pozorovatel se toho pocitu nezbaví. V 3,5milionovém Berlíně se neustále něco staví. V zimě i v nejparnějším létě je vždy třeba překročit nějaký ten výkop, obejít lešení, všimnout si výluky hromadné dopravy. Německé hlavní město má za sebou bezmála čtvrtstoletí změn, neustálého srůstání a budování. Při všem tom vytváření nových dopravních uzlů, výškových budov, muzeí, památníků a luxusních i laciných hotelů se však na něco zapomnělo – na bydlení pro „obyčejné“ lidi.

Loni zažil tamní trh s byty nejvyšší nárůst cen za uplynulých 20 let. Prakticky v celém městě podražily byty ke koupi (průměrně o 20 procent) i byty nově nabízené k pronájmu (o 14 procent). Hlavní příčinou růstu cen je v metropoli na Sprévě výrazně větší poptávka po bydlení než nabídka.

Jen v posledních pěti letech vzrostl počet obyvatel Berlína o více než 110 tisíc lidí a prakticky nepřibyly finančně dostupné obytné prostory. Developeři se téměř výhradně soustřeďují na výstavbu luxusních apartmánů, jako jsou ty, co se nedávno postaraly o novinové titulky v souvislosti s bouráním East Side Gallery, největšího souvislého kusu někdejší Berlínské zdi. A problémy jsou i s udržením současného (už tak nedostatečného) bytového fondu.

Hlavně malometrážní byty

Neutěšené situaci se nyní berlínský senát snaží zamezit přijetím zákona, který by zakazoval využití obytné plochy k jiným účelům. Předkládaná norma, kterou by měl v nejbližší době schválit zemský parlament, zakazuje nejen přeměnu bytů v kanceláře, obchody a restaurace, ale i jejich přestavbu na prázdninové apartmány pro turisty. Toto opatření je ve městě, které je po Paříži a Londýně třetím nejnavštěvovanějším v Evropě, považované za mimořádně důležité.

Nový zákon zakazuje nejen přeměnu bytů v kanceláře, obchody a restaurace, ale i jejich přestavbu na prázdninové apartmány pro turisty„Takový zákon měl být přijat už dávno,“ říká Joachim Oellerich, zástupce Berlínského společenství nájemců, druhé největší organizace svého druhu ve městě. Návrh nového bytového zákona vítá, i když s výhradami. Nelíbí se mu prý příliš dlouhá přechodná doba pro majitele turistických apartmánů a zdůrazňuje, že je třeba, aby nařízení platilo pro celé město, a nikoli jen pro obzvlášť lukrativní části.

Případných stížností majitelů nemovitostí, že nebudou moci volně nakládat se svým majetkem, se Oellerich neobává. Jejich žaloby údajně před soudem neobstojí. „Berlín je město nájemců a lidé za to mohou být vděčni,“ zdůrazňuje. Život v nájmu nevnímá jako „bydlení druhé třídy“, naopak, považuje jej za „kulturně-politickou a sociální vymoženost“, kterou je třeba účinně chránit.

Jedním hlasem ale dodává, že předkládaná novela není všelék, zejména ne ve chvíli, kdy se na každý alespoň trochu atraktivní a dostupný byt tvoří fronty. To, co město podle Oellericha doopravdy potřebuje, není jen zachování statu quo, ale především promyšlený koncept výstavby nových komunálních bytů. Zejména těch malometrážních – Berlín je město singles, jednočlenných domácností je zde více než polovina. Volný trh evidentně není schopný jejich poptávku uspokojit. Pomoci by muselo město. Ale jak?

Astronomické dluhy

Finanční situace německé metropole je dlouhodobě více než napjatá. V posledních letech se sice snaží šetřit, kde se dá, nedokáže se ale zbavit ohromné dluhové zátěže z devadesátých let minulého století. Ta vznikla zejména kvůli spojování bývalé západní a východní části města, při níž se obnovovala po desetiletí přerušená infrastruktura, ale i kvůli menší spolkové finanční podpoře (bývalá NDR i Bonn před rokem 1989 své části Berlína výrazně dotovaly). Dnes dosahují berlínské dluhy astronomické výše 62 miliard eur (1,6 bilionu korun) a metropole je v přepočtu na hlavu za Brémami druhou nejzadluženější spolkovou zemí.

Nepřidává jí ani stále se komplikující výstavba nového letiště Berlín-Braniborsko. Termín otevření letiště, které by mělo v názvu nést jméno exkancléře Willyho Brandta a nahradit současné kapacity v Tegelu a Schönefeldu, už byl čtyřikrát odložen. Kvůli chybám v plánování a technickým potížím se projekt zřejmě několikanásobně prodraží a ve výsledku přijde pravděpodobně na více než pět miliard eur (129 miliard korun). Berlín se na stavbě podílí 37 procenty stejně jako Braniborsko, zbytek nákladů spočívá na německé vládě.

Inspirace Vídní

Nezdá se tedy, že by Berlín disponoval volnými prostředky, které by byl ochotný a schopný do výstavby potřebných bytů investovat. Podle údajů Berlínského společenství nájemců je přitom jen pro udržení současného stavu nutné, aby se ročně obnovilo minimálně jedno procento, to znamená 19 tisíc nynějších bytů. Této hranici se ale město v uplynulých deseti letech ani zdaleka nepřiblížilo.

Inspiraci pro řešení palčivé bytové situace se nedávno vydali zástupci berlínské sociální demokracie (SPD vládne ve velké koalici s konzervativní CDU) hledat do Vídně. Rakouská metropole se pyšní desítky let starou tradicí výstavby sociálních bytů. Již v meziválečném období vznikly ve městě pro nižší příjmové vrstvy rozlehlé bytové kolonie, z nichž nejznámější je bezpochyby Karl-Marx Hof.

Vídeň z tohoto dědictví dodnes těží a je v oblasti bytové politiky nadále aktivní. Podstatná část obyvatel žije v bytech s regulovaným nájemným. Podle Christiane Daxböckové, mluvčí radního pro oblast bydlení Michaela Ludwiga, rostou náklady na tyto prostory jen mírně nad úroveň inflace.

Experti proto podobně jako v jiných metropolích opakují stále stejné doporučení – stavět, stavět a zase stavětCeny ale vyletěly do výše v privátní sféře, která spravuje asi 40 procent vídeňských bytů. V nich jsou nájmy oproti obecním podle Daxböckové dvojnásobné. Rakušané se nyní tuto situaci snaží řešit na spolkové úrovni a otázka bydlení se už prosadila jako jedno ze stěžejních témat před podzimními parlamentními volbami.

Vídeň investuje ročně stovky milionů eur do sanace starých, výstavby nových bytů i do individuální podpory nájemců s nízkými příjmy. Navzdory tomu se v posledních letech i tam hovoří o nedostatku volných kapacit k bydlení. Podobně jako v Berlíně roste ve Vídni počet obyvatel (podle prognózy by měl do 20 let překonat dva miliony), vzniká stále více jednočlenných domácností a výrazně se zvyšují nároky na výměru obytné plochy na osobu. Na obecní byt každý nedosáhne a na soukromém trhu jsou pro lidi s nízkými příjmy ceny příliš vysoké.

Experti proto podobně jako v jiných metropolích opakují stále stejné doporučení – stavět, stavět a zase stavět. Pokud možno malometrážní nájemní byty, které budou vlastnit a spravovat obce. Podle Joachima Oellericha z Berlínského společenství nájemců ani jiná možnost není. Situace se vyhrocuje, a pokud do ní politici aktivně nazasáhnou, bude se nadále zhoršovat.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.