Jméno Edwin Harris Dunning sice nepatří k těm nejslavnějším, přesto jeho nositel vepsal první slova do dějin námořního letectva. Dne 2. srpna 1917 se poblíž Orknejí stal prvním člověkem, jenž s letounem přistál na pohybující se lodi. Pilotoval tehdy drobný Sopwith Pup, s nímž dosedl na palubu HMS Furious. Nebyla to žádná legrace. O pět dní později, když se pokoušel o další přistání, spadl do moře a zahynul...
Od těch dob se letadlová loď stala zbraní par excellence. A globálním strašákem. Největší flotilu, která v současnosti čítá deset nosičů třídy Nimitz, mají USA. Zatím neměly mnoho konkurence, ale to se začíná pomalu měnit. „Více než sedmdesát let poté, co byl rozpoznán potenciál letadlových lodí, zůstávají hlavním symbolem konvenčních sil. Během posledních dvanácti čtrnácti měsíců jsme v této oblasti zaznamenali stěžejní vývoj,“ napsal prestižní týdeník Jane‘s Defence ve svém „zbrojařském“ shrnutí celého roku 2013.
Letadlové lodě jsou pro časopis tématem roku. Čína loni 28. listopadu vyslala na cvičení (nejen k ostrovům Senkaku) svou první letadlovou loď Liao-ning, na níž se léta pracovalo – čínská média dlouho tvrdila, že původní ruský Varjag přestavuje na luxusní botel, jak uvedla ČESKÁ POZICE v roce 2010.
Loni 12. srpna spustila svou letadlovku Vikrant také Indie, která se stala pátou zemí s lodí vlastní konstrukce (ve službě má i přestavěnou ruskou loď Vikramaditya).
Revoluční „Salty Dog 502“
Novou třídu „carrierů“ Queen Elisabeth buduje Velká Británie, svou výsostnou disciplínu neopouštějí ani Američané – rok 2013 byl pro ně klíčový. Dne 17. listopadu byl v docích spuštěn základ korábu Gerald R. Ford, prvního kusu stejnojmenné třídy superletadlových lodí, které mají v US Navy sloužit od roku 2016. Další dvě plánované lodi dostanou v následujících letech jména John F. Kennedy (CVN-79) a Enterprise (CVN-80).
Loni se udály i dvě revoluční události s tím související. Ta první 14. května, ta druhá 10. července. Zatímco na jaře letoun s volacím znakem „Salty Dog 502“ z paluby USS George W. Bush odstartoval, v létě na ní naopak přistál. Výjimečnost byla pochopitelně v tom, že toto experimentální letadlo, s označením X-47B, nemělo na palubě pilota. Stalo se tak skoro sto let poté, co velitel squadrony Dunning nasazoval při přistání život.
„To, že je dnes možné přistát bez pilota, je faktem, který není možno podceňovat,“ píše magazín Jane‘s Defence s dovětkem, že novinky v oblasti námořního letectva mohou výhledově přepsat vlivové mapy – a to nejen v oblasti východoasijského pobřeží a celého Pacifiku.
Už v roce 1616 vyřkl objevitel a námořník Sir Walter Raleigh, jemuž je připisován značný podíl na rozmachu britského impéria, tato slova: „Kdo vládne na moři, vládne světovému obchodu; kdokoli vládne světovému obchodu, vládne světovému bohatství a následně samotnému světu.“
