Posudek znalce versus dopis Bohuslava Sobotky – protiargumenty, které se nejčastěji zmiňují v souvislosti s kauzou Vlasty Parkanové a nákupem letounů Casa. Povinností zajistit si cenový posudek útočí ti, kdo jsou přesvědčeni o tom, že exministryně obrany Parkanová pochybila. Dopis někdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky zase slouží těm, kteří postup Parkanové obhajují.
Určitá zkreslení lze nalézt na obou stranách. Nicméně rozhodnout o tom, zda došlo k pochybením, či nikoliv, může pouze soud. ČESKÁ POZICE se pokusila rozplést argumenty obou stran.
Sobotkův dopis jako důkaz
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) poskytl médiím dopis z dubna 2006 podepsaný tehdejším prvním místopředsedou vlády a ministrem financí Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Sobotka jím reagoval na žádost tehdejšího ministra obrany Karla Kühnla (US-DEU), aby ministerstvo financí odsouhlasilo cenu, za kterou Česko hodlalo nakoupit obrněné transportéry Pandur. Sobotka Kühnlovi nevyhověl s tím, že nejde o „běžně obchodovatelné zboží, ale o vojenskou techniku a materiál pro zajištění obrany a bezpečnosti státu, u kterého nelze stanovit cenu podle zákona o oceňování majetku“.
Kalousek využívá obsahu Sobotkova dopisu k obhajobě postupu své stranické kolegyně Parkanové. „Vlasta Parkanová postupovala důsledně podle stanoviska prvního místopředsedy vlády a ministra financí Bohuslava Sobotky,“ uvedl pro deník Právo Kalousek. A dodal, že na resortu obrany proto nikdo neměl důvod znalecký posudek vyžadovat.
Jenže mezi pořízením pandurů a letadel Casa je podstatný rozdíl. Obrněné transportéry byly vybírány v soutěži, která byla vypsána dle zákona o veřejných zakázkách. Připomeňme, že koncem roku 2003 odsouhlasila vláda Vladimíra Špidly plán ministerstva obrany pořídit 240 obrněných transportérů. Soutěž byla vyhlášena v roce 2005. Nabídku předložilo sedm firem, do druhého kola postoupily čtyři. Ve finále se utkal rakouský Steyer a finská Patria.
Přehlédl snad ministr Kalousek při obhajobě Parkanové, že zakázka na letadla Casa se uskutečnila v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), tedy bez veřejné soutěže? Náležitosti, které je nutné dle zákona dodržet při vyhlášení soutěže a při JŘBU, se samozřejmě liší.
Ocenění a zákon
Jádrem mediálních diskusí týkajících Parkanové a jejího údajného pochybení jsou posudky – měla, či neměla Parkanová povinnost nechat si vypracovat posudek na cenu letadel? Do této debaty vstoupil i viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Jeho názor ale nebyl zcela přesně interpretován.
- Tématu jsme se věnovali v článku NKÚ potvrzuje právní názor policie: Obrana Vlasty Parkanové je mimo.
Zákon o majetku České republiky „obecně neukládá povinnost zpracovat ocenění a ani nestanovuje, že ho musí sestavit znalec,“ jak tvrdí Miloslav Kala. Tentýž zákon však zároveń hovoří o tom, že cenu v režimu JŘBU lze sjednat do výše rovnající se ocenění. A tak se do složité situace může dostat fyzická osoba, která je ve funkci – například ministryně obrany – a které zákon o majetku ČR ukládá určité další povinnosti. V části týkající se odpovědnosti za škodu a za dodržování povinností při hospodaření s majetkem zákon konstatuje, že fyzické osoby, které z titulu svých funkcí činí právní a jiné úkony týkající se majetku, „jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí (...)“. Porušením stanovených povinností odpovídají za škodu, která tím státu vznikla, a této odpovědnosti se nelze zprostit.
Pokud tedy Vlasta Parkanová nemá k dispozici žádný papír, kterým by dokázala, že sjednaná cena nepřesáhla ocenění, „pak bude jen obtížně prokazovat, že při nakládání s majetkem státu nesjednala vyšší cenu, než stanoví zákon,“ vysvětluje Kala. Zopakujme, že zákon výslovně neukládá povinnost zpracovat ocenění, ale jasně hovoří o limitu ceny. Osoba ve funkci musí být schopna dokázat, že cena uvedená ve smlouvě nepřesáhla zákonem požadovanou cenu. Takovým důkazem je právě ocenění.
Co z toho plyne pro kauzu Vlasty Parkanové?
- Česká republika zaplatila za čtyři letouny Casa téměř 3,5 miliardy korun.
- Znalecký posudek s oceněním, který vypracovala společnost American Appraisal pro protikorupční policii, tvrdí, že obchod měl být o 658 milionů levnější.
- Pokud vycházíme z tvrzení obsaženém v posudku, potom cena za letouny Casa byla ve smlouvě sjednána nad výší ocenění.
- V knize Majetek státu, jejímž autorem je docent Petr Havlan, se uvádí, že „není-li limitovaná kupní cena dodržena, je dohoda o ní neplatná v rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila“. Tento rozdíl částek, našem případě 658 milionů, se zároveň rovná škodě, která vznikla státu.
Sněmovna není soud
Ministr financí Miroslav Kalousek se nyní snaží dokázat, že stanovit ocenění letadel Casa nebylo třeba, a na podporu svého postoje využívá výše zmíněného dopisu Bohuslava Sobotky. A firma Omnipol, která obchod zprostředkovávala (někdejším předsedou představenstva byl přítel Miroslava Kalouska Richard Háva), odmítá, že by došlo k předražení letadel. Dle serveru Lidovky.cz vedení Omnipolu trvá na tom, že „cena odpovídá jak typu strojů, tak i stupni jejich vybavení a doprovodných služeb“.
Firma Omnipol navíc tvrdí, že v případě vojenských dopravních letadel není možné určit obvyklou cenu. Nelze prý proto konstatovat, že stát koupil předražené stroje. Posudek, který zpracovala společnost American Appraisal pro policii, vychází dle vedení Omnipolu z veřejných zdrojů, a ty mohou být zavádějící.
Osud Vlasty Parkanové má v rukou imunitní a mandátový výbor a následně celá poslanecká sněmovna. Ta rozhodne, zda vydá místopředsedkyni sněmovny a bývalou ministryni obrany protikorupční policii, která chce političku kvůli předraženému nákupu letadel Casa trestně stíhat.
Část topkařů v čele s Miroslavem Kalouskem Vlastu Parkanovou urputně brání. Výbor ani sněmovna přitom neposuzují vinu bývalé ministryně obrany, ale zkoumají, zda nedošlo ke zneužití výkonné moci proti zákonodárné. Zda je Parkanová nevinná a skutečně postupovala „s odbornou péčí“, o čemž je sama pevně přesvědčena, může prokázat pouze soud.
