Dle adiktologa Tomáše Zábranského doprovázela proces legalizace konopí pro léčebné účely spousta nestandardních okolností (viz rozhovor ČESKÉ POZICE Léčebné konopí v Česku: Všechno špatně!). V souvislosti s porodními bolestmi zavádění léčebného konopí padá zejména jedno jméno: Leoš Heger. Bývalý ministr zdravotnictví se dle svých kritiků snaží zuby nehty, aby byl léčebného konopí v Česku nedostatek a bylo extrémně drahé, a tedy dostupné jen zlomku z těch nemocných, pro něž je indikováno.
ČESKÁ POZICE se s Hegerem sešla, aby zjistila, zda je podle něho takto ostrá kritika oprávněná. „Není fair, že se to celé hodilo na zdravotnictví. My jsme si ten zákon neudělali úmyslně špatný. Udělali jsme ho tak, aby byl kompatibilní se všemi předpisy,“ brání se exministr v rozhovoru.
ČESKÁ POZICE: V souvislosti s vámi a léčebným konopím slýchám poslední dobou tři slova: brzdit, blokovat, zničit.
HEGER: Musím říct jednu věc: Sice o tom nemluvím, protože na tom není společenský konsenzus, ale odpůrcem měkkých drog nejsem. Pokud nám dnes něco dělá problémy, je to alkohol. Kdybychom ve vývoji lidstva byli v bodě nula a něco se mělo zakázat, pak by to měl být spíš on než konopí. Problém s nemocnými lidmi by se tím třeba řešil snadněji, než je tomu dnes tou cestou přes farmaceutický průmysl. Mezinárodní protidrogová úmluva nám však legalizaci nedovoluje. Tak to prostě je.
Rozhodlo se tedy, že půjdeme cestou, kterou jsme šli a jež vedla k dnešnímu znění zákona. Hlavním hybatelem byl v té době Pavel Bém, který měl k této problematice velmi blízko. Začal to propagovat a udělala se velká kampaň, do které se pustila také Miroslava Němcová. Začalo se o tom celém mluvit jako o zázračné možnosti. Jenže se zapomnělo na jeden podstatný problém.
ČESKÁ POZICE: Na jaký?
„Mám pocit, že Pavel Bém poněkud zastřel skutečnost, že když se konopí stane součástí farmaceutického průmyslu, bude strašně drahé“HEGER: Mám pocit, že Pavel Bém poněkud zastřel skutečnost, že když se konopí stane součástí farmaceutického průmyslu, bude strašně drahé. Takové poznámky sice padaly už na úvodních diskusích, tehdy ale všichni tvrdili, že je drahé jen to z dovozu – z Holandska a Kanady –, a jakmile se konopí začne pěstovat tady, výrazně zlevní.
V okamžiku, kdy jsme začali modelovat, jak by pěstování konopí vypadalo u nás, zjistilo se, že to pravděpodobně bude stejně drahé jako v Holandsku. A tedy několikanásobně dražší, než když si to vypěstujete doma. V podstatě je to stejný princip jako s konzervovaným mateřským mlékem.
ČESKÁ POZICE: Jak to myslíte?
HEGER: Myslím to tak, že cena čehokoliv, co děláte pod rouškou farmaceutického průmyslu, velmi naroste. Musíte respektovat evropské normy. Každý výrobce musí u konopí kontrolovat vstupy a výstupy, jasně definovat, kolik účinné látky obsahuje. Prodražuje se i pěstování samotné: ochranka, kamerové systémy, neustálé kontroly, zda výrobce opravdu pěstuje jen to, co je státem nasmlouvané, a zda toho nemá někde bokem pětkrát víc. Když se to všechno spočítá, vyjde vám, že cena dlouhodobé léčby se bude pohybovat někde okolo deseti až třiceti tisíc korun měsíčně. Kdyby to měla platit zdravotní pojišťovna, pak to spotřebuje čtvrtinu jejího rozpočtu. Vezmeme-li v úvahu také účinek neúčinek konopí, zdálo by se mi velmi atypické, aby ho pojišťovna platila.
ČESKÁ POZICE: Ale proč? Dle představitelů odborných společností v případě konopí jde o symptomatický lék, který neléčí příčiny, ale symptomy – a řadu takových léků pojišťovny částečně hradí.
„Mnohem důležitější je, aby pacienti dostali léky, které opravdu pomáhají a léčí. Může to vyznít špatně, ale životní komfort je až na druhém místě.“HEGER: Ano, ale pokud těch léků je vícero, mohou se hradit pouze ty nejlevnější. V opačném případě by náklady na farmakoléčbu astronomicky vzrostly. Problém je v tom, že kdybychom se na indikace dívali benevolentně, pak se tady konopím bude léčit 50 tisíc lidí s všelijakými mírnými problémy. Dle mne je problém aktuálně v patu a nemá dobré řešení.
Je možné, že obrovské tlaky propagátorů povedou k tomu, že se léčebné konopí nějak do veřejného zdravotního pojištění dostane a z části se něco hradit bude. Ale hradit desetitisícovou léčbu lidem, kteří to absolutně nepotřebují, je stejné, jako byste trval na tom, aby se na nespavost či nervózní stavy týdně platila jedna lahev koňaku. Zdravotnictví musí šetřit. Množství peněz je velmi omezené. Mnohem důležitější pro všechny lidi, kteří to v tom řetězci posuzují, je, aby pacienti dostali léky, které opravdu pomáhají a léčí. Může to vyznít špatně, ale životní komfort je až na druhém místě.
ČESKÁ POZICE: Nicméně ten zákon tady máme. Mluvíte sice o patové situaci, jenže když si jej člověk přečte, má pocit, že se dělalo vše proto, aby ta patová situace vznikla.
HEGER: Pěstování přece povolené bude.
ČESKÁ POZICE: Ale bude o něj mít za současných podmínek vůbec někdo zájem? Maximální měsíční spotřeba na pacienta je značně omezená (30 gramů), stejně jako počet diagnóz. Konopím se nesmějí léčit děti. Nehradí ho pojišťovny...
HEGER: No, dobře. Faktem ale je, že když se konopí bude vyrábět oficiálně a bude drahé, pak to není rozumné. Pokud nejde o děti fatálně nemocné, může je konopí do konce života poškodit. Stanou se z nich konzumenti drog. To, že by léčbu nebylo možné nahradit něčím jiným, není úplně pravda. Děti u nás nejsou bez léčby. Pokud mají bolesti, pak na ně dostanou léky. Když se potřebují nějak uvolnit, i na to jsou léky. V celém vidím nátlakové řeči lidí, kteří konopí propagují. Já to svým způsobem chápu, a nijak dramaticky je neodsuzuji.
ČESKÁ POZICE: Z jejich vyjádření mi nepřijde, že by až tak něco někam tlačili. Spíše jsou zoufalí, že konečně vznikl zákon, ale nic se jím nevyřešilo. A že nadále musejí svým pacientům radit, ať raději zasadí.
„My jsme si ten zákon neudělali úmyslně špatný. Udělali jsme jej tak, aby byl kompatibilní se všemi předpisy.“HEGER: Mluvím zcela otevřeně. Měl jsem matku, která trpěla revmatickou artritidou a žila s ní asi deset let a postupně se to zhoršovalo. Vždy jsem jí říkal: Až už to opravdu nebude k vydržení, zařídím to. Na terase něco zasadíme. Já se tomu nebráním a myslím si, že byť je to nezákonné, pak je to pořád lepší alternativa, než aby staří lidé konzumovali nějaké speciální léky, pokud si chtějí zpříjemnit život.
Není ale fair, že se to celé hodilo na zdravotnictví. My jsme si ten zákon neudělali úmyslně špatný. Udělali jsme jej tak, aby byl kompatibilní se všemi předpisy. Mimochodem, pokud někdo o mně mluví jako o někom, kdo to úmyslně brzdí, pak to není pravda. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v této věci naprosto samostatný. Ministr může pouze vyjádřit, co si o tom myslí.
ČESKÁ POZICE: Adiktolog Tomáš Zábranský se v nedávném rozhovoru s ČESKOU POZICÍ podivoval, že ministerstvo zdravotnictví se ve své vyhlášce rozhodlo připustit k léčebnému použití v České republice pouze čtyři typy konopí, které charakterizuje obsahem dvou nejlépe prozkoumaných účinných látek – delta-9tetrohydrokanabinolu a cannabidiolu. A jakousi zvláštní náhodou ty čtyři typy úplně přesně odpovídají všem čtyřem typům léčebného konopí, které pěstuje monopolní holandský pěstitel – soukromá firma Bedrocan...
HEGER: Na to neumím odpovědět. Jak si to na SÚKLu dávali dohromady, to už je opravdu jejich odpovědnost. Mohu vám ale říct, co si o tom myslím: když se přebírají nějaké normy a věci jsou někde zaběhlé, udělá se rešerše a vybere se to, co se považuje za rozumné. Já jsem se nechtěně stal nositelem toho odporu a řada lidí si teď ze mne dělá terč. Proti liberálnějšímu přístupu byla ale řada lidí.
Abych si také rýpl do té druhé strany: když se o tomto zákonu začalo mluvit, dotazů, kdy už se to bude moci konečně pěstovat a jaké budou podmínky pro získání licence, chodily stovky, a to především různými neoficiálními cestami. Klepe se na to spousta lidí a trochu mají také představu, že se z toho stane nádherný byznys, anebo že si vybudují pěstírny, které budou část výroby dodávat na černý trh.
ČESKÁ POZICE: Zákon o používání léčebného konopí platí již od dubna. K tomu, aby bylo možné konopí předepsat, je ale třeba pacienty nahlásit do elektronického registru. Jenže ten ještě není v provozu...
HEGER: To asi není dobře. To by si na SÚKLu měli pospíšit.
ČESKÁ POZICE: Co byste v této souvislosti doporučil současnému ministrovi zdravotnictví Martinu Holcátovi, respektive jeho nástupci?
„Nikdy jsem netajil, že zákon v této formě neměl nikdy projít“HEGER: Já jsem osobně na SÚKL tlačil, aby nevznikly ty řeči, o kterých jsme se tady bavili. Věřím, že se konopí časem začne používat, a získají se tím první zkušenosti s cenou a počtem pacientů, od kterých se budeme moct odrazit. Pak je důležité systém postupně budovat a vylepšovat.
Já jsem se nikdy netajil, že zákon není šťastný a že v této formě neměl nikdy projít. Ale zase jsem rozhodně nebyl takový darebák, abych když už to prošlo, stál v cestě tomu to vyzkoušet. Vidím to jako dobrý experiment, který by zdravotnictví samotné jen tak udělat nemohlo.
Pravdou ale také je, že to jde ztuha, že se to spoustě lidem nelíbí a že lidé ze SÚKLu, místo aby tomu pomáhali, hledají způsoby, jak to celé zbrzdit.