Paní Marii trápí častý kašel a dechové potíže při pohybu, kvůli kterým užívá léky na astma. V poslední době se však při shánění léku Seretide Diskus naběhá, protože menší lékárny jej nemají. Jedním z důvodů jsou i jejich přeprodeje do zahraničí. Vyvážejí se léky na astma, na ředění krve či na deprese. Ceny léků v Česku jsou totiž jedny z nejnižších v Evropě, proto se vyplatí je exportovat.
Legální vývozy v rámci volného evropského trhu způsobovaly problémy i v minulosti, dnes už má stát právní nástroje, jak jim předejít. Kromě nich se však množí i černý vývoz léků, na němž se podílejí samy lékárny. Papírově si objednají léky od výrobce pro pacienty, ale ve skutečnosti je vyvezou nebo předají distributorovi. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) už nyní vede řízení s provozovateli 30 lékáren z celkem asi 2500, které načerno vyvezly přípravky v ceně 280 milionů korun. Hrozí jim celková pokuta asi 100 milionů.
Nejasno okolo trendu
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nedávno při interpelacích připustil: „Je pravda, že některé léky jsou nedostupné. Týká se to zejména léčiv dovážených na český trh v menším množství.“ Černý obchod s léky, který už dnes představuje zhruba desetinu toho, co tvoří oficiální roční přeprodej do ciziny, na tom má svůj podíl. Nelegální trh mají na svědomí lékárny s distribučním oprávněním. Podle zákona totiž musejí sdělit výrobci, zda chtějí léky odebrat jako lékárna, nebo jako distributor.
Státní ústav pro kontrolu léčiv tvrdí, že se zpět do zahraničí vyvážejí i dovozové léky, na jejichž nedostatek v tuzemsku si lékárny stěžují. Zatím však nedokáže říci, zda objem černého obchodu s léky v uplynulých letech rostl, nebo klesal. |
Stává se však, že si objednají léky jako lékárna pro české pacienty, ale ve skutečnosti je jako distributor vyvezou do Německa, kde jsou léky mnohem dražší. Státní ústav pro kontrolu léčiv tvrdí, že se zpět do zahraničí vyvážejí i dovozové léky, na jejichž nedostatek v tuzemsku si lékárny stěžují. Zatím však nedokáže říci, zda objem černého obchodu s léky v uplynulých letech rostl, nebo klesal. „Trend se zatím vysledovat nedá, uvidíme až v budoucnu, ale 280 milionů je vysoké číslo,“ okomentovala ředitelka SÚKL Irena Storová celkovou hodnotu načerno vyvezených léků, které kontroly SÚKL dosud odhalily.
Zejména malí nezávislí lékárníci upozorňují, že tato statistika na ně vrhá špatné světlo neprávem. Často totiž bojují s tím, že jim distributoři nedodávají léky, byť jde o jednotky balení, čímž porušují zákon, podle nějž musejí dodat lékárně lék do dvou pracovních dnů. „S nedodáním léčiv se prakticky setkal každý lékárník. Já to nedávno řešil u přípravků na astma Seretide Diskus, jehož výdej výrobce reguluje a u distributora není možnost si lék normálně objednat,“ napsal LN lékárník Aleš Nedopil, majitel lékáren U Bílého lva.
Nepřijatelný monopolní systém
Existují však lékárny, které nemají problém nedostatkové léky získávat po tisíci baleních a nelegálně je vyvážet. Lékárnu si totiž v Česku může otevřít, i ten, kdo nikdy farmacii nevystudoval včetně distributorů léků. Problém to představuje i pro farmaceutické firmy, a to i zahraniční, jež mají v Česku licenci. Ze zákona mají povinnost zajišťovat dodávky léků na trh, a protože se dostávaly do situace, kdy dodávaly léky na český trh, ale ty místo k pacientům směřovaly ihned na vývoz, začaly samy určovat, do kterých lékáren a jaký objem léků dodají. Lékárny proto mají na dodávky těchto léků od výrobce limity.
Není přijatelné, aby pokračoval monopolní systém dodávek léků prostřednictvím konkrétních distributorů, kteří současně provozují i lékárny, a tudíž zjevně upřednostňují své obchodní zájmy. Tito výhradní distributoři pak často dodávají léky do „svých“ lékáren s majetkovým či jiným propojením. |
Výrobci se tímto opatřením chrání před tím, aby se jejich léky vyvážely ihned zpět do ciziny. Ze zahraničí se dováží několik tisíc léčivých přípravků. Výrobci se rozhodli distribuovat formou takzvaných přímých modelů asi 300 z nich, což je zhruba 15 procent všech dovážených léků. Tento takzvaný systém DTP (direct to pharmacy) kanálů, kdy výrobce dodává medikamenty na základě kvót prostřednictvím výhradních distributorů přímo do lékáren, považují zejména malí nezávislí lékárníci za klientelistický a netransparentní. Podle nich se tak vytváří „kartel výrobců a distributorů“ léčiv.
Po ministerstvu chtějí, aby tuto praxi zarazilo. „Není přijatelné, aby pokračoval monopolní systém dodávek léků prostřednictvím konkrétních distributorů, kteří současně provozují i lékárny, a tudíž zjevně upřednostňují své obchodní zájmy. Tito výhradní distributoři pak často dodávají léky do ,svých‘ lékáren s majetkovým či jiným propojením,“ stojí ve výzvě ministrovi zdravotnictví, kterou na konci května podepsala sdružení Česká lékárnická komora, Grémium majitelů lékáren, Vašilékárnici.cz a Poskytovatelé lékárenské péče.
Změna zákona
Šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel tvrdí, že se v Česku vytvořil monopol jednoho distributora léků, který má nastavený určitý rezervační systém, podle kterého některé lékárny mohou medikamenty dostat a jiné je nedostanou vůbec. A zároveň pochybuje, že by tento způsob distribuce fungoval, jen aby zabránil reexportům. Stát má totiž k dispozici zákonný nástroj, jímž může vývoz určitého léku zakázat a který se už proti zpětným vývozům léků uplatňuje a funguje velmi dobře.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že současná povinnost dodat lék do dvou dnů je nevymahatelná, a připravuje změnu zákona, která by přenesla povinnost udržovat zásoby léků na českém trhu z distributorů na výrobce jako na Slovensku |
„Je pravda, že když ministerstvo zdravotnictví vydá zákaz vývozu, tak vnímáme, že až na nějaké výjimky to opravdu způsobí, že se dodávky pro české pacienty zvýší,“ potvrzuje ředitelka SÚKL Irena Storová. Hampel ale upozorňuje, že i když stát zakáže vývoz určitého léčiva, například léku na ředění krve Clexane, ten stále není dostupný a musí se objednávat u monopolního distributora, který má nastavené pro každou lékárnu množstevní limity. Systém, který vytvořily farmaceutické firmy, aby zabránily zpětnému vývozu léků, má proto podle něho negativní dopad na pacienty.
S tvrzením, že distributoři dodávají léky pouze do svých lékáren a ty nezávislé opomíjejí, ale nesouhlasí mluvčí distribuční společnosti ViaPharma a lékáren Dr. Max Michal Petrov. „Distribuce ViaPharma například do sítě Dr. Max dodává exkluzivně pouze přípravky vlastní značky. V tomto portfoliu nefigurují žádné nedostatkové léky,“ uvedl. A nesouhlasí s tím ani další distributoři.
„Kdyby šlo o kartel, tak by to přece musel řešit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ale tak to není. O tom, co kdo dostane v tomto řízeném kanálu, rozhoduje výrobce, nikoli distributor. Pro nás jako distributory to také není úplně výhodné,“ řekl LN Tomáš Votruba, výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv. Že je s dodávkami léků problém, si uvědomuje i ministerstvo. Tvrdí však, že současná povinnost dodat lék do dvou dnů je nevymahatelná, a připravuje změnu zákona, která by přenesla povinnost udržovat zásoby léků na českém trhu z distributorů na výrobce jako na Slovensku.
