Léčitelé by se měli z hlediska práva dostat na úroveň lékařů

Profesor Jiří Beneš, který se specializuje na gastroenterologii a lékařskou biofyziku a působí jako přednosta Ústavu biofyziky a informatiky a na 4. interní klinice VFN, v rozhovoru mimo jiné říká:

„Zdravotnictví má dnes hypertrofované výkaznictví. Kontrola musí být, ale zde se již utrhla trochu ze řetězu. Léčitel je oproti této byrokracii zcela svobodný a jistě pak může mít čas na stesky nemocného, který vidí, že někoho jeho obtíže zajímají a má na něj čas. První můj předpoklad a přání je, aby léčitelé působili jako živnost mimo oblast zdravotnictví, ale především nesli odpovědnost, kterou mají zdravotničtí pracovníci.“

LIDOVÉ NOVINY: Funguje ono biblické „Věř a víra tvá tě uzdraví“?

BENEŠ: Ano. Když jsem nastoupil jako sekundář na interní kliniku, řekl mi můj bývalý přednosta, že budu léčit artrózy. A abych vytvořil magnet, když jsem také fyzik. Podle návodu jsem jej sestrojil a aplikoval pacientům. Jen jsem pošeptal sestřičce, aby těm, kteří se narodili v sudý den, dala páčku napravo a těm s lichým datem narození nalevo, tedy vypnutý magnet. Šlo o 400 pacientů, což je docela velký soubor.

Revmatolog, který hodnotil výsledky, ani nikdo další o mém přepínání nevěděl. Navzdory tomu se na konci tři čtvrtiny pacientů zlepšily, ať už magnet na ně působil, či nikoliv. Pak jsme magnet posílali známému lékaři do Košic, jehož kamarádka trpěla roztroušenou sklerózou a už si ani nemohla dojít sama na záchod. Za měsíc přišel zpátky.

Vzal jsem do ruky krabici a říkám kamarádovi: „Ta krabice je nějak lehká!“ Rozšroubovali jsme víko a zjistili, že jsme sice do Košic poslali přístroj, ale nedali jsme dovnitř cívku. Chtěl jsem se na Slovensko omluvit, ale než jsem stihl říci dobrý den, už mi děkovali, že si paní nejenom dojde na záchod, ale i nakoupit, jak se zlepšila. Pochopil jsem, že nemá smysl říkat, že pacientka seděla u prázdného bakelitu.

LIDOVÉ NOVINY: Není mi ale jasné, jak by měl magnet u léčby artrózy pomáhat?

BENEŠ: Vůbec nijak. Tam není jediný racionální medicínský ani fyzikální důvod. Ale mně nevadí, že magnet nepomáhá, ať si u něj lidé odpočinou. Vadí mi, že se dokázal neprokázaný účinek dotáhnout až do úhrady zdravotní pojišťovnou. Ale jsou za ním peníze, nelze se postavit tvrdě proti, to by mi začala polovina rehabilitačních pracovníků spílat, že je zbavuji řemesla či živnosti.

Podobné věci se musejí umravňovat pomalu. Nikdo nechce nic zakazovat, ale je nutné, aby se ze zdravotního pojištění neplatily metody, u kterých není objektivně prokázaný účinek.

LIDOVÉ NOVINY: Co si myslíte o různých šarlatánech, kteří nemocným doporučují kdeco, aniž by za své někdy i životu nebezpečné rady byli odpovědní?

BENEŠ: Mám jedinou myšlenku, již jsem prezentoval i náměstkyni ministra zdravotnictví Lence Tesce Arnoštové: aby se léčitelé z hlediska práva dostali na úroveň lékařů. Tedy ne že by měli s lékaři něco společného.

První můj předpoklad a přání je, aby působili jako živnost mimo oblast zdravotnictví, ale především nesli odpovědnost, kterou mají zdravotničtí pracovníci. Když nemocnému s metastázami v těle řeknou po bio rezonančním vyšetření, že má jen překyselený žaludek, aby o tom existoval zápis, doklad pro právníky. Pak už si škodu bude řešit pacient a jeho právník.

LIDOVÉ NOVINY: Proč se lidé tolik uchylují do péče léčitelů?

BENEŠ: Lékaři musejí často sdělovat nepříjemné zprávy a informace, ale především dnes nemají na pacienty na rozdíl od léčitelů čas. Musejí se věnovat bizarním věcem. Ve zdravotnictví tolik nevadí ti, kteří mají plné krabice od vína se sedmičkou, ale ti, kteří mají plnou pusu kvality, zlepšení a dalších krásných slovíček, jako je „zkvalitnění, zprůhlednění, ozřejmění“. To říkají lidé z jakýchsi podivně zvolených nejasných komisí. Výsledkem je exploze byrokracie.

Dnes je chorobopis pro konziliáře zcela nepřehledný a zaplevelený zbytečnými záznamy. Jenom složka informovaných souhlasů čítá i centimetry tloušťky. Když například jdu zastavovat krvácení z jícnových varixů, pacient dostane mnohastránkový elaborát informovaného souhlasu k podpisu. A má dvě možnosti: buď si ho celý přečte jako poslední věc v životě a jsem bez práce, anebo zcela formálně a zbytečně podepíše a já jdu zastavovat krvácení.

Ve druhé polovině chorobopisu jsou ošetřovatelské záznamy sester, aby se dle všech kontrolních komisí zlepšila kvalita péče. Sestry píší, jak se věnují pacientovi a jak se péče zlepšuje v dokumentaci. Musejí toho tolik zapisovat, že výsledkem je, že už pacienta ani moc nevidí. Zdravotnictví má dnes hypertrofované výkaznictví. Kontrola musí být, ale zde se již utrhla trochu ze řetězu. Léčitel je oproti této byrokracii zcela svobodný a jistě pak může mít čas na stesky nemocného, který vidí, že někoho jeho obtíže zajímají a má na něj čas.

LIDOVÉ NOVINY: Už se někam reálně posunulo zanesení trestné odpovědnosti léčitelů do zákona?

BENEŠ: Je několik variant, které připadají v úvahu. Minimálně by pomohla vyhláška, ale ministerstvo by nebylo ani proti samostatnému zákonu. Ani lékařská komora není úplně jednotná v názoru. Odborníci se trochu obávají, aby takový zákon nezlegalizoval i ty léčitele, kteří jsou jasně podvodníky, a dokonce jim nepomohl.

Nejde o to, být proti někomu, ale o to, aby ti, kteří poškodí svého klienta, nesli právní odpovědnost. Nedávno byla beseda o alternativní medicíně a tam padly právní názory, že již za nynější legislativy lze těmto způsobům čelit. Ale já si myslím, že se dnes nelze proti takovému poškození bránit. Jak jsem již uvedl, bylo by správné a logické dát všem stejnou odpovědnost.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvíte o debatě, na které se diskutovalo i o přínosu Kliniky tradiční čínské medicíny (TČM), jež byla zřízena ve Fakultní nemocnici Hradec Králové?

BENEŠ: Čínská medicína bez pochybností splňuje podmínky nevědecké metody, což zákon zakazuje vyučovat na lékařských fakultách. Není to odmítání těchto postupů. Zavedení staré čínské medicíny nelze omezovat, zakazovat a může být pro nemocné někdy třeba alternativou léčby bolesti. Problém vidím v tom, že medicína se dělí na obory, nikoli podle místa vzniku.

I v čínské medicíně mohou být vědecky prokazatelné prvky, které jsou součástí jednotlivých oborů medicíny. Vytváření jakékoli „medicíny“, která není přímou součástí jednotlivých lékařských oborů a mimo jejich kvalifikační strukturu, je z hlediska vědecké medicíny zcela nepřijatelné. Jak řekl Albert Einstein, nevědeckou teorii charakterizuje, že se nedá vyvrátit. Proto mě překvapuje, že je tato klinika na fakultní nemocnici.

LIDOVÉ NOVINY: Neodporuje provozování takové kliniky na fakultní nemocnici také české legislativě?

BENEŠ: Problém vidím ve dvojím metru pro alternativní metody. Nelze pro ně na jednu stranu zavádět normy, proč nesmí být ve zdravotním systému, a na druhé před sdělovacími prostředky vítat čínskou medicínu i s metodami, které skutečně mohou být nebezpečné a jsou v západním světě z různých důvodů zakázané.

Řešení bych viděl v jiném začlenění centra TČM, aby navzdory vlastnickému propojení nespadalo medicínsky a odborně pod fakultní nemocnici. Odporuje to naší legislativě a bude to stále předmětem sporů, útoků lékařů a cílem novinářů. Ředitel hradecké nemocnice, profesor Roman Prymula zdůrazňuje pouze oblast akupunktury, ale bohužel vinou nekomunikace se Česká lékařská akupunkturistická společnost zcela od této činnosti distancovala.

To je přece škoda a také to dokazuje, že nelze věci odborné rozhodovat pouze na ekonomické či politické rovině, bez projednání s odborníky a lékařskou komorou. Překvapuje mě také, jak snadno zde mohou být schváleni lékaři z Číny. Jsem gastroenterolog a neumím si představit, že bych přijel na náměstí Nebeského klidu, vyndal si tam fidlátka a začal nabízet kolemjdoucím vyšetření. Asi už při druhé gastroskopii by mě odvážela policie.

Nevím, proč legislativa umožňuje provozovat v univerzitní nemocnici práci čínských lékařů. Zcela mimo jsou čínské bylinky. Pro nedefinovanost složení, myslím, nejsou v západní Evropě povoleny. Sám jsem četl publikace z Číny, že některé z těchto bylin mohou způsobit nádorové bujení.

LIDOVÉ NOVINY: Věříte v efekt akupunktury?

BENEŠ: Problém je s ověřením. Nemůže mít dvojí slepý pokus. Jak jinak ověřit placebo efekt, který jsem popisoval u magnetu? Čekal bych vysvětlení od neurologů či anatomů, že v těle nějaké dráhy jsou. Když vidím akupunkturní mapy čínské a indické, jsou tam jiná místa pro orgány a tomu nerozumím. Není ani prokázáno tvrzení, že akupunkturní body mají jinou elektrickou impedanci.

Netvrdím, že tradiční medicína důkazů má vždy zameteno před vlastním prahem. Kde jsou důkazy u pocení, vitaminu C při chřipce a v řadě dalších postupů? Dokonce se často po letech přijde na to, že daný lék je de facto neúčinný. Sám si vzpomínám, jak jsem se na první atestaci učil antiarytmika a marxismus-leninismus a na druhé atestaci 1992 bylo všechno jinak.

Planetě trvalo čtyři roky, než zjistila, že antiarytmika zvyšují riziko pro nemocného. Proto říkám, dělejme věci, které lidem neuškodí. Ale u fakultní nemocnice bych opravdu nečekal snahu nevědeckou léčbu ověřovat – to je nemožné. Tím netvrdím, že účinek léčby nemůže být.

LIDOVÉ NOVINY: Jestliže však taková klinika vznikne při lékařské univerzitě a ještě je podpořena ministrem zdravotnictví, pak už lze přece její aktivity jen těžko před veřejností znevěrohodnit?

BENEŠ: To je pravda. Proto mi to rozum nebere. Mohou za tím být tlaky i zcela jiné než lékařské. Je špatné, pokud vnější tlaky začnou doporučovat lékařům, co by bylo vhodné. Tradici čínské medicíny nikdo nepopírá. V Číně je ale medicína mnohem modernější, než si myslíme, a všichni provozují západní medicínu.

LIDOVÉ NOVINY: Některé léčitelské postupy vypadají na první pohled odborně, zejména když se používají přístroje, jako je biorezonance...

BENEŠ: Jeden známý mě pozval na biorezonanční vyšetření. Nechtěl jsem se na notebooku dívat na anatomii muže, proto jsem nahlásil, že jsem žena. Byl jsem překvapený, kolik nemocí jsem měl. Všude jsem měl parazity, a dokonce jsem měl i zánět vaječníků a drobný myom dělohy, i když mikrobiální obraz poševní jsem měl relativně dobrý.

Ale není třeba mít obavu o mé gynekologické zdraví. Ten úžasný přístroj mě také dokázal ihned vyléčit obrácením fáze elektromagnetického pole. Půjčil jsem si jej domů a rozhodl se vyšetřit sklenici okurek, které jsem dostal k řízku. Ty okurky měly nemocnou prostatu. To pak zcela zkazí nedělní oběd.

Humor to je, dokud nejde o možné poškození zdraví. Proto by se mělo rozlišovat, zda léčitelé poškozují klienty, nebo nepoškozují. Někteří svým postupům opravdu věří a pomáhají s nadšením a láskou, jiní je praktikují jen kvůli ziskům.

LIDOVÉ NOVINY: Proč lidé alternativním metodám tolik věří?

BENEŠ: Jednak jde o nemocné, kde si medicína často neví moc rady. A pak blud je nevyvratitelné tvrzení. Rádo se věří, že bude lépe. Pan profesor Klener, kterého si nesmírně vážím, je zkušený řečník. Byl v mnoha diskusích o léčitelích a nikdy jeho argumenty nebyly stejně líbivé jako emotivní příběhy jedinců, protože mluvil pravdu.

Tyto televizní diskuse nekončí dobře, protože lékař je vnímán jako někdo, kdo alternativním metodám brání v rozletu a nechce konkurenci. Nakonec i u některých redaktorů v televizi mívám pocit, že jsou na straně léčitelů.

LIDOVÉ NOVINY: Není ještě horší, když někteří lékaři ve svých ordinacích nabízejí pacientům neověřené zákroky a leckdy za přímou úplatu?

BENEŠ: To je pravda. Lékařská komora odhaduje, že až pět tisíc lékařů praktikuje tyto metody. Nelíbí se mi to. Ale aspoň jsou na rozdíl od léčitelů vždy povinni vydat o „léčbě“ záznam. A pokud udělají škodu, jsou za ni odpovědní. I mezi nimi je část lékařů, kteří těmto metodám věří. Ale pak je druhá část, která si jen zlepšuje svou ekonomickou situaci. Vědí, že alternativní metoda nefunguje, a provozují ji kvůli příjmům a to je špatně.

LIDOVÉ NOVINY: Evropská léková agentura nedávno vydala stanovisko, které znemožňuje komerční léčbu artrózy, diabetické nohy či amyotrofické laterální sklerózy (ALS) kmenovými buňkami. Zakázala na ni také reklamu. Je to dobře?

BENEŠ: Kmenové buňky nemají zatím prokázaný klinický efekt, a proto nemají být prodávány pacientům. Ale je třeba je dále zkoumat. Lékaři, kteří s nimi pracují, by však měli být velmi opatrní ohledně svých prohlášení. Je velkou chybou všech profesorů, že se o kmenových buňkách mluví mediálně a lidé se nabažili nadějí. Měli by postupovat jako pan profesor Antonín Holý. Nejprve si ověřil, že jeho preparát funguje, a až na konci celé cesty oznámil, že má lék ovlivňující průběh AIDS.

Kdysi jsem byl jedním z lékařů, kteří zavedli rozbíjení žlučových kamenů. Všichni byli nadšeni, protože nebyly nutné operace. V roce 1995 jsme takto vyléčili asi sto pacientů. Postupem času se ale zjistilo, že metoda nemá valný smysl a upustilo se od ní. Před pár lety jsem našel většinu z původních pacientů a z nich téměř 90 procent mělo znovu žlučové kameny.

Vlastně jsme u těchto léčených posunuli indikaci k chirurgickému řešení žlučníku o deset až patnáct let a to je špatně. Na tom vidíte, jak složitě se v medicíně prokazuje, co je to úspěch. Všechna sláva polní tráva. Ve svém nitru musí mít lékař největší skromnost, ale bohužel většina z nich ji tam nemá.

LIDOVÉ NOVINY: Na čem nyní pracuje skupina, již vedete?

BENEŠ: Jejím cílem je doložit, čím vším se léčitelé zabývají. A protože není možné označit všechny neprokázané metody za nevědecké, rozdělit je do těchto dvou kategorií. Ty z nich, o nichž zjistíme, že neškodí, nechat žít. Akorát je nehradit z veřejného zdravotního pojištění a jasně pacientovi říci, že se nikdy neprokázalo, že pomáhají. Nejdůležitějším mottem komise je především neškodit. Brát lidem víru a placebo je špatně, ale dávat jim planou naději, lhát vědomě, je zrůdné.