Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Léčebný účinek kauzy Čapí hnízdo: Změna žádostí o dotace

  18:10
Hlavní ponaučení z kauzy Čapí hnízdo je jasné: řídící orgán poskytovatele nepostupoval v souladu s pravidly pro posuzování a výběr žádostí.

Farma Čapí hnízdo. foto:  Michal Šula, MAFRA

Rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha zastavit trestní stíhání zbývající šestice obviněné v kauze Čapí hnízdo překvapilo politiky, média i samotné státní zástupce. Dokument o 90 stranách, jehož součástí je sedmistránkové usnesení a jeho zdůvodnění, je pozoruhodný, a je třeba si jej pečlivě přečíst, protože srozumitelně vysvětluje Šarochovo rozhodnutí, a naznačuje, kdo v tomto případě selhal.

Kauza Čapí hnízdo dlouho negativně ovlivňovala naši společnost a pachuť, již její konec vyvolal, půjde obtížné odstranit. Objevila se řada oprávněných otázek, například proč vyšetřování trvalo tak dlouho, tvrzení, že Jaroslav Šaroch na poslední chvíli „změnil právní názor“, a navíc spekulace, že tato změna souvisí s výměnou ministra spravedlnosti, a podezření, že byl vystaven blíže neurčenému tlaku.

Za překvapení a zklamání si mohou opoziční politici a značná část médií sami. Horší a nebezpečnější je, že veřejnost po čtyřech letech vyšetřování nebude rozhodnutí městského státního zástupce Martina Erazima rozumět a ztratí důvěru v justici. Proto je třeba celou kauzu rozebrat a uvědomit si, jak podobným kauzám zabránit.

Skutečnost, že 60 procent rozhodnutí je začerněno, vadí, ale protože jde převážně o vyjádření obviněných i svědků, nebrání udělat si představu o uvažování Jaroslava Šarocha. Drtivou většinu jmen osob i názvů společností lze doplnit z kontextu, což jsem na svou odpovědnost učinil. V rozhodnutí je pro Multifunkční kongresové centrum Čapí hnízdo použita zkratka MKA ČH, zkracuji Farmu Čapí hnízdo, a. s. na FČH a u osob vynechávám data narození, kromě Andreje Babiše mladšího.

Nekompetentní shrnutí

Klíčové je v Tiskové zprávě k usnesení o zastavení trestního stíhání obviněných v tzv. kauze Čapí hnízdo, v níž se městský státní zástupce Martin Erazim v rámci aprobace ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce, následující: „Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovali Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání. Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala.

Není jasné, jak na tvrzení, že „Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala“, městský státní zástupce Martin Erazim přišel, protože v odůvodnění dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha pro ně není opora. Erazim nekompetentním shrnutím Šarochova rozhodnutí jeho pochopení uškodil a zmátl veřejnost.

Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly, ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik.“

Není jasné, jak na tvrzení, že „Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala“, Erazim přišel, protože v Šarochově odůvodnění pro ně není opora – nikoliv, že Farma Čapí hnízdo podmínky malého a středního podniku (MSP) splňovala, ale že se nepodařilo přesvědčivě dokázat, že je nesplňovala. To je zásadní rozdíl, který by měl městský státní zástupce chápat.

Podobně není v Šarochově odůvodnění žádný podklad pro tvrzení, že „byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik“.Erazim nekompetentním shrnutím rozhodnutí Jaroslava Šarocha jeho pochopení uškodil a zmátl veřejnost. Ve skutečnosti v závěru svého rozhodnutí ho Šaroch shrnuje následovně:

„Závěrem tedy konstatuji, že přestože považuji za prokázané, že zejm. obv. Ing. Mayerová, Ph.D., a obv. Ing. Nenadál jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi FČH a Imoba, a. s. příp. dalšími společnostmi ze skupiny Agrofert prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost FČH nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace, či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností FČH a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici MSP, a z toho důvodu že by obv. Ing, Mayerová, Ph.D. a obv. Ing. Nenadál, či jen některý z nich, v žádosti o poskytnutí dotace nebo při podpisu smlouvy o poskytnutí dotace uvedli nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčeli.

Z uvedeného důvodu jsem proto dovodil, že jednáním obv. Ing. Nenadála ani obv. Ing. Mayerové, Ph.D. nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestných činů, pro které bylo proti nim zahájeno trestní stíhání, či jiného trestného činu, který by mohli svým jednáním popsaným v usnesení o zahájení trestního stíhání spáchat. Je evidentní, že skutek, pro který se trestní stíhání vedlo, se stal, avšak s ohledem na shora uvedené jsem rozhodl tak, že jsem tímto usnesením trestní stíhání jmenovaných obviněných podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastavil, neboť tento skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. Stejně tak jsem zastavil z téhož důvodu i trestní stíhání ostatních obviněných, kteří byli v této trestní věci stíháni jako účastníci na trestném činu obv. Ing. Nenadála a obv. Ing. Mayerové, Ph.D., a to v různých formách účastenství.“

Policejní vyšetřování ve velkém stylu

Pro pochopení Šarochova rozhodnutí je poučné srovnání obsahu a jazyka policejního obvinění, které Šaroch cituje po úvodním odstavci, a konstatování, že se zastavuje trestní stíhání Babiše a spol. pro skutek spočívající v tom, že „v přesně...“ a následuje šest stran policejního obvinění ve stylu Hrabalových Tanečních hodin pro straší a pokročilé. Na jejich konci po výčtu všech zločinů, jichž se obvinění měli podle policie dopustit, státní zástupce lakonicky konstatuje: „Skutek není trestním činem a není důvod k postoupení věci.“

Místo aby se policie soustředila na odpověď na dvě otázky

  • zda byla dotace Čapímu hnízdu udělena v souladu s pravidly výběru projektů,
  • a pokud nikoli, kdo je za to odpovědný,

zahájila vyšetřování ve velkém stylu – Babiš jako hlava organizovaného spiknutí, jeho nejbližší příbuzní a spolupracovníci z koncernu Agrofert jako komplici snažící se zakrýt identitu osoby ovládající FČH. Dvě citace z policejního obvinění:

Místo aby se policie soustředila na odpověď na dvě otázky, zda byla dotace Čapímu hnízdu udělena v souladu s pravidly výběru projektů, a pokud nikoli, kdo je za to odpovědný, zahájila vyšetřování ve velkém stylu – Babiš jako hlava organizovaného spiknutí, jeho nejbližší příbuzní a spolupracovníci z koncernu Agrofert jako komplici snažící se zakrýt identitu osoby ovládající Farmu Čapí hnízdo

„Představenstvo společnosti ZZN Pelhřimov, a.s. na svém zasedání dne 17. 11. 2007 projednalo a schválilo prodej 20 ks kmenových akcií na majitele o jmenovité hodnotě jedné akcie 100 000 Kč emitenta společnosti FČH, a.s. bez veřejné nabídky a snahy o dosažení co nejvyšší prodejní ceny s vědomím, že se jedná o účelový a fiktivní převod akcií za účelem zakrytí skutečné identity fakticky ovládající osoby, přičemž již předem věděli, že novými, avšak pouze formálními, nabyvateli předmětných akcií budou obv. Adriana Bobeková, roz. Babišová, odděleně stíhaný Andrej Babiš, nar. 1983, a obv. Monika Babišová, roz. Herodesová, tedy rodinní příslušníci a dlouholetá partnerka obv. Ing. Babiše, a tím Ing. Kubiska, Ing. Faltýnek a Jan Platil vědomě napomohli záměru obv. Ing. Babiše, směřující k účelovému a pouze formálnímu vyvedení společnosti FČH, a. s. mimo holdingovou strukturu společnosti Agrofert, a. s. za účelem skrytí identity obv. Ing. Babiše, jako fakticky ovládající osoby a skutečného vlastníka 20 ks kmenových akcií na majitele o jmenovité hodnotě jedné akcie 100 000 Kč společnosti FČH, a.s.

Přestože všichni tři kupující věděli, že se jedná o formální a fiktivní převod akcií a že řádné akcie ve skutečnosti nekoupili a ani je nepřevzali a vyslovením souhlasu s podpisem fiktivní Smlouvy o úplatném převodu cenných papírů obv. Adriana Bobeková, odděleně stíhaný obv. Andrej Babiš ml. a obv. Monika Babišová vědomě napomohli realizovat záměr obv. Ing. Babiše, účelově a formálně vytvořit zdání skutečnosti, že se v případě společnosti FČH a.s. jedná o samostatný malý nebo střední podnik.“

Josef Nenadál a Jana Mayerová

Z obvinění je zjevné, že se policie zabývala výhradně otázkou, kdo byl ovládající osobou FČH, a od začátku se snažila dokázat, že Andrej Babiš, a tudíž FČH nebyla MSP, jimž byla podpora určena. V popisu skutkové podstaty stíhaného jednání není ani slovo o tom, že se policie zabývala naplněním dvou dalších, stejně důležitých podmínek, které musel příjemce dotace splňovat – trestní či přestupkovou odpovědností poskytovatele dotace.

Na rozdíl od obsahu a jazyka policie jsou Šarochovy úvahy vedeny střízlivě a snahou vidět jednání obviněných z různých úhlů, jak lze od státního zástupce očekávat. Na rozdíl od policie a většiny novinářů nepovažoval od začátku za hlavního obviněného Babiše, ale Josefa Nenadála a Janu Mayerovou, tehdejšího předsedu a místopředsedkyni představenstva FČH, kteří žádost podali. Posouzení jejich činnosti z hlediska trestní odpovědnosti je věnována převážná část odůvodnění a obvinění Babiše a jeho příbuzných jen okrajová pozornost. Svědčí o tom i poslední věta v závěru Šarochova rozhodnutí.

Šarochův pohled se tedy shoduje s obsahem zprávy OLAF, která za „dotčené osoby“ považuje rovněž jen Nenadála a Mayerovou a právního zástupce společnosti Imoba a.s. OLAF Babiše ani jeho příbuzné z ničeho neobviňuje a ve zprávě OLAF není uveden ani jako svědek. Na rozdíl od policie se Šaroch také zabýval dvěma dalšími základními podmínkami pro příjemce dotace a rolí poskytovatele při udělení dotace.

Na rozdíl od policie a většiny novinářů nepovažoval dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch od začátku za hlavního obviněného Andreje Babiše, ale Josefa Nenadála a Janu Mayerovou, tehdejšího předsedu a místopředsedkyni představenstva Farmy Čapí hnízdo, kteří žádost podali. Posouzení jejich činnosti z hlediska trestní odpovědnosti je věnována převážná část odůvodnění a obvinění Babiše a jeho příbuzných jen okrajová pozornost.

Z Šarochova rozhodnutí mám dobrý pocit, ale s argumentací v několika bodech nesouhlasím. Není pravda, že na konci změnil názor na trestní odpovědnost obviněných osob. Na straně 21 připomíná své upozornění policii před 16 měsíci – v květnu 2018 – poté, co zastavil trestní stíhání Jaroslava Faltýnka, Zdeňka Kubisky Jana Platila a Luďka Kalivody:

„Již v usnesení, kterým byly zamítnuty stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, vyjádřil státní zástupce svůj závěr, že údaje, které podle policejního orgánu byly nepravdivé nebo hrubě zkreslené a které se týkaly začernění údajů v listinách (smlouvách o pronájmu nemovitostí č. 01/2008 ač. 02/2008 uzavřených dne 27. 2. 2008 mezi společnostmi FČH a Imoba) předávaných poskytovateli dotace, financování realizace projektu (o úvěru, ze kterého bude financována výstavba MKA ČH, jeho délce, výši a době jeho splatnosti, a půjčkách ze soukromých nebankovních zdrojů) a ekonomického stavu žadatele o dotaci a s tím souvisejícího ekonomického výhledu (údaje a parametry uvedené ve finančních výkazech projektu, v rozvaze a ve výkazu zisku a ztrát), nepovažuje za údaje, které by bylo možné posuzovat jako údaje ve smyslu § 212 odst. 1 tr. zákoníku. Vycházel z toho, že sám poskytovatel dotace tyto údaje nepovažoval za podstatné či natolik závažné, aby s nimi spojoval otázku, zda poskytne požadovanou dotaci, či nikoliv. Nejednalo se tedy o údaje, jejichž neuvedení (začernění) nebo nepřesná uvedení (jejich odhad či předpoklad) by měla vliv na rozhodování poskytovatele dotace.“

To se týkalo obvinění směřujících primárně na Babiše.

Podnikatelská činnost

Podstata kauzy je jednoduchá a policie jí mohla vyšetřit podobně jako já za tři dny již před téměř čtyřmi lety (odkazy na všechny relevantní dokumenty zde, zde a zde). Nebudu opakovat, co jsem uvedl, připomenu jen základní fakta o Výzvě č. 4 Regionální rady soudržnosti Střední Čechy (RRS), jíž podalo žádost představenstvo FČH. Na odkaze je v zipu ppzv_vyzva_4 dokument Výběrová pravidla pro oblast podpory 2. 1, Regionální operační program NUTS 2 Střední Čechy obsahující pravidla posuzování žádostí o dotaci.

V části 2 je popsán víceúrovňový systém výběru projektů, v němž projektpostupuje úrovněmi v uvedeném pořadí, přičemž postup do vyšší je podmíněn splněním daných podmínek. Součástí první úrovně kontroly žádosti je řada kritérií, která musejí být všechna splněna, aby projekt mohl postoupit do další úrovně. Je mezi nimi i podmínka pro příjemce podpory uvedená v příslušné výzvě. Pro Výzvu č. 4

Prioritní osa: 2. Cestovní ruch

Oblast podpory: 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu

Příjemci podpory:

  • Podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, vykonávají podnikatelskou činnost minimálně dva roky a podnikají v oblasti cestovního ruchu.
  • Podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, podnikají v oblasti cestovního ruchu a mají podnikatelskou historii kratší než dva roky (pouze u projektů realizovaných v obcích nad dva tisíce obyvatel).

Olbramovice měly v roce 2008 jen 1135 obyvatel (i dnes jen zhruba 1300), proto platila pro Čapí hnízdo první podmínka. Ve Výzvě č. 4 je uvedeno, že pokud jde o podmínku délky podnikatelské činnosti „do historie podnikání je započítáno pouze takové období, ve kterém daný subjekt skutečně vykonával podnikatelskou činnost. Do historie podnikání se nezapočítává období, ve kterém nebyla podnikatelská činnost vykonávána z důvodu jejího přerušení či ukončení.“

Nedostatečné informace

Výběr projektů v rámci jednotlivých úrovní prováděli pracovníci Úřadu RRS (ÚRRS, ředitel Marek Kupsa) a seznam projektů doporučených k financování, doporučených k financování s výhradou, nedoporučených k financování a vyřazených z procesu administrace byl po výběru projektů předložen Výboru RRS (VRRS, předseda tehdejší hejtman a místopředseda ODS Petr Bendl), který seznam projektů, jež získají podporu, schválil.

V části Kontrola přijatelnosti je uvedeno, jak provádět kontrolu žádostí: „V případě, že pracovníci provádějící kontrolu či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, vyzve jeden z pracovníků provádějících kontrolu žadatele k dodání doplňujících podkladů. Pokud žadatele požadované podklady ve stanovené lhůtě nedodá, je výsledek kontroly přijatelnosti negativní (tj. odpověď NE). Výše uvedený postup nenahrazuje kontrolu formálních náležitostí!“

V případě, že pracovníci provádějící kontrolu či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, vyzve jeden z pracovníků provádějících kontrolu žadatele k dodání doplňujících podkladů. Pokud žadatele požadované podklady ve stanovené lhůtě nedodá, je výsledek kontroly přijatelnosti negativní.

Ani jednu z podmínek ve Výzvě č. 4 FČH nesplňovala. Tu druhou, proto, že od roku 2000 nepodnikala vůbec (odkazy zde)! V notářském zápisu z 22. listopadu 2007 o transformaci ZZN Agro Pelhřimov s.r.o. na ZZN Agro Pelhřimov a.s. je uvedeno, že pro jednání o transformaci byl předložen také znalecký posudek potřebný pro stanovení ceny akcií nové akciovky. V tomto znaleckém ocenění je z hlediska historie a působení oceňované společnosti a strategické analýzy mimo jiné uvedeno:

„K 31. 10, 2007 je kromě služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob přerušeno provozování všech živností, které tvoří předmět činnosti oceňovaní společnosti. Od 1. 1. 2000 oceňovaná společnost nemá žádné zaměstnance.

Vzhledem ke skutečnosti, že oceňovaná společnost nevyvíjí žádnou aktivitu podnikatelské činnosti a dále vzhledem k tomu, že její výnosy souvisejí pouze s výnosovými úroky za mateřskou společnost, nebyla strategická analýza z důvodu její neúčelnosti provedena.“

Ráj anonymních akcií

Čapí hnízdo nemohlo prokázat ani naplnění MSP, neboť vyžaduje případné propojení s jinými subjekty (odkazy zde). K tomu je nezbytné znát všechny jeho akcionáře nebo společníky, neboť bez této znalosti nelze při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční částky rozvahy zohlednit údaje případných partnerských či propojených podniků.

V případě akcií na majitele v listinné podobě, které nejsou imobilizované (uschované v bance) tato informace dostupná není.U těchto akcií stačí jen fyzické předání, takže o struktuře akcionářů neexistuje žádný seznam, a emitent ani nikdo jiný nemá věrohodnou informaci, kdo akcie vlastní. Emitent tedy ani nemůže zjistit, zda splňuje MSP a navíc zajistit, že tomu tak bude po celých pět let udržitelnosti.

OLAF má pravdu, že „existují prostředky, jak uchovávat věrohodné záznamy o svých vlastnících“, ale u nás až od 1. ledna 2014 v souvislosti s přijetím nového Občanského a Obchodního zákoníku. Do té doby byla Česká republika podle OECD rájem anonymních akcií, neboť akcie na majitele v listinné podobě byly povoleny bez omezení.

OLAF k této okolnosti ve své zprávě říká: „OLAF chápe povahu akcií na doručitele. Nicméně společnost, která vydala takové akcie a následně si podala žádost o dotaci a také ji dostala, přičemž je pro tuto dotaci způsobilý pouze malý a střední podnik, musí mít na zřeteli své závazky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí dotace.

Vzhledem ke skutečnosti, že společnost může nabýt nebo pozbýt statusu SME ze dne na den na základě pouhé změny vlastnické struktury a představitelé takové společnosti jsou povinni informovat příslušné úřady o této změně a následné ztrátě statusu SME, je třeba, aby uchovala věrohodné záznamy o svých vlastnících. Existují prostředky, jak takové záznamy uchovávat, jejich použití nicméně nebylo během procesu vyšetřování u OLAF doloženo.“

OLAF má pravdu, že „existují prostředky, jak uchovávat věrohodné záznamy o svých vlastnících“, ale u nás až od 1. ledna 2014 v souvislosti s přijetím nového Občanského a Obchodního zákoníku. Do té doby byla Česká republika podle OECD rájem anonymních akcií, neboť akcie na majitele v listinné podobě byly povoleny bez omezení.

Věcná podstata

Kromě dvou podmínek pro příjemce dotace uvedených ve výzvě, existovala ještě třetí, obecná, která upřesňovala, kdy je možné podniku přiznat statut MSP, a která je obsažena v článku 3, odstavci 2 DOPORUČENÍ KOMISE z 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (2003/361/ES), jež je například přílohou dokumentu Evropské komise Uživatelská příručka k definici malých a středních podniků.

Při posuzování statutu MSP platí jednoduché pravidlo: „Podnik nabývá/pozbývá statutu drobného, malého a středního podnikatele, pokud limit počtu zaměstnanců a finanční limity jsou splněny/nesplněny ve dvou po sobě jdoucích účetních nebo zdaňovacích obdobích.“

Na straně 14 Uživatelské příručky je smysl článku 4, odstavce 2 Doporučení ukázán na příkladu, jenž odpovídá situaci FČH v okamžiku podání žádosti o dotaci: „Podnik může naopak status MSP získat, jestliže byl dříve velkým podnikem, poté se však po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období propadl pod uvedené stropy.“

Úřad Regionální rady soudržnosti Střední Čechy měl žádost Čapího hnízda již na první úrovni hodnocení vyřadit a nepostoupit ji do další úrovně. Tím, že žádost Čapího hnízda nevyřadil, hrubě porušil pravidla výběru projektů. To je věcná podstata kauzy Čapí hnízdo.

Tuto podmínku FČH v okamžiku podání žádosti nesplňovala, protože do 31. prosince 2007 byla součástí skupiny Agrofert. Do 1. prosince 2007 jako ZZN Agro Pelhřimov s. r. o. a poté do 31. prosince 3007 jako ZZN Agro Pelhřimov a. s. FČH si tedy mohla statut MPS nárokovat nejdříve v roce 2010.

Výbor RRS, respektive jeho úřad, proto měl, jak mu ukládá uvedené ustanovení ve výběrových kritériích, po otevření žádosti vyzvat žadatele, tedy místopředsedkyní představenstva Farmy Čapí hnízdo Mayerovou (tehdy Nagyovou), aby dodala dokumenty prokazující naplnění všech tří podmínek přijatelnosti. Protože je dodat nemohla, ÚRRS měl žádost Čapího hnízda již na první úrovni hodnocení vyřadit a nepostoupit ji do další úrovně. Tím, že žádost Čapího hnízda nevyřadil, hrubě porušil pravidla výběru projektů.

To je věcná podstata kauzy Čapí hnízdo. Policie se měla od začátku soustředit na hledání odpovědi, zda jednání představenstva FČH při podání žádosti a VRRS, respektive ÚRRS při jejím zpracování zakládají důvody k zahájení trestního stíhání, nebo šlo jen o přestupky, které byly již promlčeny, či bylo vše v pořádku. Ve skutečnosti se policie zabývala jen otázkou, zda FČH splňovala podmínku MSP, a nikoliv dvěma dalšími. Na rozdíl od policie se Šaroch zabýval všemi podmínkami.

Změna vlastnické struktury

Začněme třetí podmínkou, kterou FČH musela splňovat, ale policii nezajímala, tedy kdy je možné podniku přiznat statut MSP. Šaroch se domnívá, že „okamžikem prodeje akcií společnosti FČH došlo ke změně vlastnické struktury společnosti FČH, která se stala s odkazem na uvedené posouzení nezávislým podnikem a MSP.

Při této konstrukci vycházím z Přílohy č. 1 Aplikačního výkladu ministerstva průmyslu a obchodu pro vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podniků do jednotlivých kategorií čj. MPO 27067/17/61100 platného od 4. 5. 2017, který je přílohou Operačního manuálu OP PIK.

Při změně vlastnické struktury se nepohlíží na podnik jako na nový, ale započítává se mu jeho historie. Kdyby před změnou měl statut malého a středního podniku, zůstal by mu i další dva roky, byť by po změně vlastnické struktur podmínky malého a středního podniku již nesplňoval, ale i obráceně, jak uvádí Uživatelská příručka, ale v tom případě až po dvou letech.

Podle výkladu je při změně struktury vlastníků a jejich podílů na kapitálu podniku třeba na novou strukturu vlastníků stanovit hodnoty ukazatele o počtu zaměstnanců a finančních ukazatelů na základě údajů po provedení změny. V důsledku toho tedy posuzovaný podnikatel ztrácí/získává status MSP v okamžiku uskutečněné změny.“

Tento argument je chybný a svědčí o tom, že Šaroch nepochopil skutečný smysl uvedeného výkladu, který však mate. Spočívá v tom, že při změně vlastnické struktury se nepohlíží na podnik jako na nový, ale započítává se mu jeho historie. Kdyby před změnou měl statut MSP, zůstal by mu i další dva roky, byť by po změně vlastnické struktur podmínky MSP již nesplňoval, ale i obráceně, jak uvádí Uživatelská příručka, ale v tom případě až po dvou letech. OLAF ve své zprávě k tomuto bodu žádosti uvádí (SME, anglická zkratka pro MSP):

„OLAF zastává názor, že dotčené osoby ­– společnost IMOBA a.s. (právní nástupce společnosti příjemce dotace Farma Čapí hnízdo a.s.) a její statutární zástupci v té době, paní Jana Mayerová, rozená Nagyová, a pan Josef Nenadál –, poskytly nepravdivé informace v projektové žádosti, když uvedly, že žadatel, společnost Farma Čapí hnízdo a.s. neprošla žádnými změnami ve srovnání s předchozím účetním obdobím, které by mohly mít dopad na kvalifikaci společnosti jako SME.“

Policie dluží odpověď

Nyní druhá podmínka pro příjemce dotace z Výzvy č. 4 týkající se minimální délky podnikání v cestovním ruchu. Na straně 33 Šarochova rozhodnutí je zajímavá a svým způsobem klíčová poznámka, která navazuje na splnění podmínek pro MSP:

„V této části považuji za vhodné se pozastavit nad tím, že společnost FČH (dříve ZZN Agro Pelhřimov, a.s. a ZZN Agro Pelhřimov, s.r.o.) fakticky nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost minimálně od roku 2004 do okamžiku podání žádosti o poskytnutí dotace, avšak přesto bylo poskytovatelem dotace uznáno, že podnikala minimálně dva roky (společnost ZZN Agro Pelhřimov s.r.o. byla zapsáno do obchodního rejstříku v roce 1995 a fakticky nepodnikala od roku 2004) a podnikala v oblasti cestovního ruchu (ale fakticky nepodnikala, jak sama v žádosti uvedla), což byly podmínky, které musel příjemce podpory podle výzvy č. 4 splňovat. V tomto usnesení však není postup poskytovatele dotace posuzován, a proto nezbývá než odkázat na shora uvedené vyjádření Auditního orgánu, že tato činnost byla vykonávána formou přípravy na realizaci projektu.“

Ve skutečnosti Farma Čapí hnízdo nevykonávala reálnou činnost již od roku 2004. Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch se správně pozastavuje nad tím, že tato skutečnost policii nezajímala, neboť se ve svém usnesení o obvinění posouzením postupu poskytovatele vůbec nezabývala. To je nepochopitelné a policie dluží odpověď.

Ve skutečnosti FČH nevykonávala reálnou činnost již od roku 2004. Šaroch se správně pozastavuje nad tím, že tato skutečnost policii nezajímala, neboť se ve svém usnesení o obvinění posouzením postupu poskytovatele vůbec nezabývala. To je nepochopitelné a policie dluží odpověď.

Šarochovi proto nezbylo, než se odkázat na„vyjádření Auditního orgánu, že tato činnost byla vykonávána formou přípravy na realizaci projektu“,ale poskytovatel dotace, tedy RRS, respektive jeho úřad, se neměl s touto argumentací smířit, protože jde o absurdní nesmysl. Podmínka pro příjemce dotace ve Výzvě č. 4 mluví jasně o „skutečně vykonávané podnikatelské činnosti“, nikoliv o přípravě na ni.

Především však „přípravu na realizaci projektu“ nevykonávala FČH, respektive ZZN Agro Pelhřimov, s.r.o., ale společnost Imoba. a.s. z koncernu Agrofert! Tato firma koupila v únoru 2006 od tří sester pozemek Dvůr Semtím v obci Olbramovice, kde se nachází FČH, a téhož roku zadala architektonické firmě SGL vypracování návrhu rekonstrukce statku, který měl sloužit k pořádání kongresů, firemních akcí a ke školení zaměstnanců. Výbor udělením dotace FČH, přestože obě podmínky nebyly splněny, porušil základní pravidla výběru projektů. A je nepochopitelné, že to policii nezajímalo.

Veškeré potřebné doklady

Pokud jde o první podmínku pro statut FČH jako MSP, rozsáhlá argumentace o tomto problému se týkala situace, kdy už byli majitelé akcií FČH známí, ale policie měla hledat odpověď na otázku, zda Nenadál a Mayerová spáchali, nebo nespáchali trestný čin v okamžiku podání žádosti na konci února 2008.

Jen o to jde, respektive policii mělo jít. Vše ostatní je pro posouzení trestní odpovědnosti žadatelů irelevantní. Bylo na jmenovaných, aby v okamžiku podání žádosti prokázali, že FČH podmínky pro MSP splňuje, nikoliv, aby ÚRRS prokazoval, že je FČH nesplňuje. Tomu odpovídá i v úvodu citované vyjádření Jaroslava Šarocha:

„Podstatou jejich trestného jednání mělo být předložení Prohlášení, v němž nepravdivě uvedli údaje o kategorii a druhu podniku a společnost FČH nepravdivě označili za nezávislý podnik a nepravdivě uvedli údaje o počtu osob a finančních hodnotách, kterými bylo opodstatněno posouzení společnosti FČH jako MSP. Z opatřených důkazů však vedení těchto nepravdivých údajů nelze prokázat.

Nebylo doloženo ani uvedení jiných nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení jiných podstatných údajů, které by měly vliv na rozhodnutí poskytovatele dotace o jejím poskytnutí či neposkytnutí. Údaje a materiály, které nebyly se žádostí předloženy, byly společností FČH na výzvu pracovnice ÚRRS obratem dodány. Podle výpovědí pracovníků Úřadu měli při posuzování projektu MKA ČH k dispozici veškeré potřebné podklady pro hodnocení projektu a žádné nedostatky nebyly zjištěny.“

Údaje a materiály, které nebyly se žádostí předloženy, byly společností Farma Čapí hnízdo na výzvu pracovnice Úřadu Regionální rady soudržnosti Střední Čechy obratem dodány. Podle výpovědí pracovníků úřadu měli při posuzování projektu Multifunkčního kongresového centra Čapí hnízdo k dispozici veškeré potřebné podklady pro hodnocení projektu a žádné nedostatky nebyly zjištěny.

Poslední věta ukazuje, že ÚRRS, který žádosti posuzoval, nevadilo, že FČH má listinné akcie na majitele, a proto nemůže prokázat, že splňuje podmínky MSP. Na straně 27 to konstatuje i Šaroch: „V této souvislosti je třeba poznamenat, že akcie společnosti FČH byly akciemi na majitele, jejichž převod je možné provést okamžitě, aniž by bylo nějakým způsobem doložitelné, kdo je v daný okamžik akcionářem, neboť za akcionáře jsou považovány osoby, které akcie drží.

S ohledem na tuto skutečnost je proto v podstatě nemožné prokázat, kdo byl v okamžiku podpisu Prohlášení a předložení žádosti o poskytnutí dotace Úřadu, příp. k okamžiku rozhodování o poskytnutí dotace, resp. podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, skutečným akcionářem společnosti resp. prokázat, že těmito akcionáři nebyli obv. Adrina Bobeková, odděleně stíhaný obv. Andrej Babiš ml. a obv. Monika Babišová.

Nezbývá tedy, než akceptovat tuto akcionářskou strukturu, která koresponduje s tvrzením obv. Ing. Mayerové, Ph.D., že jí v polovině února 2008 bylo zástupci akcionářů sděleno, že akcionáři jsou nepodnikající osoby, což svědek Mgr. Knotek potvrdil s tím, že jména těchto osob obviněné nesdělil. S ohledem na formu akcií se sice od tohoto okamžiku do podpisu Prohlášení, do podání žádosti společnosti FČH o dotaci, do doby rozhodování o poskytnutí dotace či do okamžiku uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mohla akcionářská struktura změnit, a to i vícekrát, avšak o takové skutečnosti nebyl opatřen žádný důkazní prostředek.“

Takže Knotek, který na Valné hromadě FČH 17. ledna 2008 vykázal držení části jejích akcií, sdělil před podáním žádosti Mayerové, že akcionáři jsou nepodnikající fyzické osoby, a ta se s touto informací spokojila a prohlášení podepsala. A ÚRRS to stačilo také, protože podle výpovědí jeho pracovníků měli pro hodnocení „veškeré potřebné podklady“. Toto jednání nelze kvalifikovat jinak, než jako další porušení pravidel výběru žádostí ÚRRS.

Trestní řád

Martyria zastavení trestního stíhání všech původně jedenácti obviněných (oddělené stíhání Babišova syna bude zastaveno také) po skoro čtyřech letech, více než 20 tisících stran dokumentů a desítek milionů korun na činnost vyšetřovatelů jsme mohli být ušetřeni, kdybychom obsah pojmu „trestní stíhání“ nepřevzali ze znění zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení ještě z éry komunismu.

Podle našeho trestního řádu trestní stíhání zahrnuje i přípravnou fázi, během níž policie případ vyšetřuje, a začíná, když rozhodne o stíhání konkrétní osoby jako obviněného. To platí také na Slovensku, ale nikde jinde. V trestních zákonech většiny ostatních zemí trestní stíhání (prosecution, strafverfolgung) vede stát proti jednotlivci výlučně prostřednictvím státních zástupců, nikoliv sama policie. O jeho zahájení rozhoduje státní zástupce a začíná, až státní zástupce podá, obvykle na podnět policie, žalobu (indictment, anklage) k soudu.

Kdyby u nás platil trestní řád Izraele, Německa, Velké Británie, Rakouska, Nizozemska a dalších států, byl by Babiš a další obvinění celou dobu sice podezřelý a policie by případ vyšetřovala, ale nebyl by trestně stíhaný a většina negativních dopadů kauzy Čapí hnízdo by odpadla

Kdyby u nás platil trestní řád Izraele, Německa, Velké Británie, Rakouska, Nizozemska a dalších států, byl by Babiš a další obvinění celou dobu sice podezřelý a policie by případ vyšetřovala, ale nebyl by trestně stíhaný a většina negativních dopadů kauzy Čapí hnízdo by odpadla.

Policie by všechny okolnosti a osoby okolo této kauzy vyšetřovala, státní zástupce by ji dozoroval, ale protože by žádné formální obvinění během vyšetřování nepadlo, nemusel by stíhání některých obviněných zastavovat a vyřkl by ortel až na konci vyšetřování. A neexistovaly by ani osoby s oficiálním puncem „sprostých obviněných“, jako byla čtyři roky Vlasta Parkanová.

Politici by neměli důvod nespolupracovat s Babišem a museli by s barvou ven, že s ním nechtějí spolupracovat z programových důvodů. Na druhé straně by byli ušetření obvinění z pokrytectví, viz případ Čunek.

Jako OLAF

Abychom se mohli z průběhu a konce kauzy FČH poučit, je třeba nejdříve shrnout základní fakta a jasně je veřejně formulovat. Podle mne jsou následující:

  • Žádost představenstva FČH o dotaci nesplňovala ani jedno ze tří základních kritérií pro příjemce.
  • V žádosti o dotaci představenstvo FČH uvedlo některé nepravdivé informace a některé pro posouzení žádosti důležité informace zamlčelo, čímž mohlo ovlivnit posuzování své žádosti.
  • Poskytovatel dotace neprověřil, jak mu ukládají pravidla pro posuzování žádostí o dotace, zda žádost FČH splňuje základní podmínky pro její udělení, navzdory tomu dotaci udělil.
  • O tom, zda pochybení žadatele a poskytovatele měla charakter trestného činu, či jen přestupku, mělo rozhodnout policejní vyšetřování.
  • Policie místo toho vedla vyšetřování s primárním cílem obžalovat Andreje Babiše a odpovědnost poskytovatele ji nezajímala.
  • Rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha nepřekvapilo. 

Mohl obžalovat jen žadatele, tedy Josefa Nenadála a Janu Mayerovou, a ostatní obviněné povolat jako svědky. Tak ostatně doporučoval postupovat OLAF. Při soudním přelíčení by vyšly najevo okolnosti, které jsem popsal, včetně role Babiše a jednání poskytovatele. Nicméně chápu, proč se rozhodl zastavit trestní stíhání všech.

Rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha nepřekvapilo. Mohl obžalovat jen žadatele, tedy Josefa Nenadála a Janu Mayerovou, a ostatní obviněné povolat jako svědky. Tak ostatně doporučoval postupovat OLAF.

Hlavní poučení z kauzy, která se táhne již jedenáct let, je jasné a podobné jako poučení ze závěru auditorů, kteří letos na jaře kontrolovali přidělování dotací z Operačních programů společnostem koncernu Agrofert: řídící orgán poskytovatele nepostupoval v souladu s pravidly posuzování a výběru žádostí. Pokud se to v příštím programovacím období, kdy se budou rozdělovat další desítky miliard korun na dotace, změní, může mít kauza Čapí hnízdo léčebný účinek.

Autor: