Lidovky.cz

Laser ELI: Akademie věd se zaručí za jeho financování

Evropa

  11:52

Za doplacení výzkumného centra bude zodpovědný příjemce dotace – Fyzikální ústav AV ČR. Zatím jde zhruba o 350 milionů korun.

Po roce 2015 by měl laser Extreme Light Infrastructure posouvat lidské vědění. foto: © Česká pozice, UrbČeská pozice

Jedinečnému laseru Extreme Light Infrastructure (ELI), jehož klíčová část má být za 6,7 miliardy korun vybudovaná v Dolních Břežanech, hrozí zpoždění. Jak už jsme informovali, zatím je pravděpodobné, že se z evropských fondů nepodaří do roku 2015 vyčerpat 350 milionů. A možná je bude muset doplatit stát. Ve čtvrtek se proto uskutečnilo setkání vrcholných představitelů ministerstva školství, Akademie věd ČR (AV) i samotného ELI.

„Jednání bylo velmi věcné a oboustranně vstřícné, probírali jsme strategii projektu vzhledem k napjatým termínům. Obě strany konstatovaly výrazné zlepšení úrovně komunikace a věcný přístup při řešení projektu,“ řekl ČESKÉ POZICI předseda AV Jiří Drahoš. „Pokud Evropská komise vznese požadavek na záruky financování druhé fáze ze strany České republiky (čili po roce 2015 – pozn. redakce), je Akademie věd jako zřizovatel Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ) připravena tuto záruku dát,“ doplnil profesor Drahoš.

Klíčový čtvrteční mítink se uskutečnil za účasti ministerských náměstků Ivana Wilhelma (výzkum) a Michala Zaorálka (fondy EU), vrchního ředitele sekce výzkumu Jana Hrušáka a ředitele dotyčného operačního programu Jana Kříže. Akademii reprezentoval přímo její předseda Drahoš, ředitel FZÚ Jan Řídký a manažer ELI Roman Hvězda.

Ministerstvo: Dofinancování jde na vrub příjemce

Setkání, které mělo přispět k vyřešení potíží s ELI, svolal dopisem náměstek Zaorálek, jenž se už dříve vyjádřil, že „situace je vážná“ a hrozí dopady experimentálního projektu na státní rozpočet. „Ministerstvo bylo ze strany Akademie věd ujištěno, že FZÚ dělá vše proto, aby snížil riziko nedočerpání prostředků. AV představila opatření, která již učinila. Ministerstvo též upozornilo Akademii věd, že nedočerpání finančních prostředků do konce roku 2015 znamená, že dofinancování jde na vrub příjemce dotace,“ sdělil ČESKÉ POZICI Zaorálek.

A to je vážné sdělení! Tím odpovědným příjemcem je právě Fyzikální ústav AV ČR, podle nedávné analýzy Hospodářských novin „nejrespektovanější instituce české vědy“, který by případné stamilionové doplatky citelně – třeba až likvidačně – zasáhly.

Superlaser ELI je extrémně složitým vědeckým centrem, dle profesora Drahoše dokonce i nesrovnatelným s dalšími velkými středisky v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Jeho vybudování komplikují nejen technologické bariéry, ale i novela zákona o veřejných zakázkách, nedostatky v přípravě ELI ze strany mezinárodního konsorcia a zkrácená doba realizace ze zamýšlených 60 na 52 měsíců. „Na vině je i váhavost bývalého ministra Josefa Dobeše. Rozhodnutí o přidělení dotace, které slíbil vydat do 24 hodin, mu nakonec trvalo 3,5 měsíce,“ uvedl vládní zmocněnec pro ELI Vlastimil Růžička.

Jiné hlasy však upozorňují, že si Fyzikální ústav vzal příliš velké sousto, které neumí manažersky uchopit a při řešení mamutího projektu tápe. „Nechci se opakovat, ale jaderní fyzici mohou být nejlepší vědci, dělají báječné věci, ale řídit zrod mezinárodního centra takového významu vyžaduje i lidi z praxe, nastavení procesů, kontrol rozpočtu a tak dále. Někdy mám pocit, že se ve ,Fyzikálu‘ pár lidí uštve a na ELI nechají své zdraví,“ říká zdroj ČESKÉ POZICE, jenž je s tématem budovaných center obeznámen.

Drahoš: Nedopustíme ohrožení ELI

Do projektu už sama Akademie věd vložila dost peněz. Pro další financování ELI předpokládá předseda Drahoš dvě fáze. V té první, do konce roku 2015, mají být dokončení stavby, nákup a instalace vybavení hrazené z dotace OP VaVpI. V případné druhé fázi, do konce roku 2016, půjde o dokončení dodávek vybavení či náběh výkonových systémů. Dle odhadů si to může vyžádat oněch 350 milionů, zhruba pět procent celkových nákladů ELI. O šanci čerpat prostředky v novém programovacím období po roce 2016 lze prý jednat s Bruselem.

Na vině je i váhavost bývalého ministra Josefa Dobeše. Rozhodnutí, které slíbil vydat do 24 hodin, mu trvalo 3,5 měsíce.„Pokud Evropská komise vznese požadavek na záruky financování druhé fáze, je Akademie věd připravena záruku dát. Představitelé ministerstva ujistili vedení AV, že pro tuto variantu připraví analýzu příčin zpoždění v realizaci – tato analýza by měla podpořit argumenty Akademie při jednání ve vládě tak, aby výdaje druhé fáze nedopadly negativně na rozpočet AV. Zúčastněné strany budou v souvislosti s vývojem jednání o národních operačních programech pro příští programovací období hledat možná řešení dofinancování bez dopadu na státní rozpočet,“ řekl ČESKÉ POZICI předseda Jiří Drahoš.

A vzhledem k celoevropské důležitosti ELI Drahoš dodal: „Akademie věd je zodpovědnou institucí, která nemůže dopustit, aby byl unikátní projekt panevropského významu již v této fázi realizace ohrožen v důsledku předpokládaného nedočerpání marginální částky (jak z hlediska výdajů státního rozpočtu na výzkum, tak z hlediska rozpočtu projektu), přičemž důvody nedočerpání jsou do značné míry mimo oblast vlivu Akademie věd.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.