Mezi kontroverzní spolupracovníky Miloše Zemana nepatří pouze jeho hradní kancléř Vratislav Mynář a ekonomický poradce Martin Nejedlý. Mnohem větší problém z pohledu dodržování práva má v současnosti především Miloš Balák, ředitel Lesní správy Lány, která je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky. Policie ho totiž od loňského června stíhá kvůli zakázkám v Lánech za bezmála 200 milionů korun.
Vyšetřovatelé mají za to, že se při tendrech dopustil trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě – vyšetřování se týká tendrů Lesní správy Lány. Jádro kauzy se točí okolo zakázky na rekonstrukci nádrže Klíčava, která se nachází v Lánské oboře.
LN v této souvislosti před časem upozornily na skutečnost, že lesní správa si kvůli tomu najala externí právníky. Redakci proto zajímalo, kolik peněz z veřejného rozpočtu této organizace na právní rady putovalo. Chtěli jsme také vědět, kdo uzavření smluv inicioval a jakou mzdu a odměny ředitel Balák loni pobíral. Lesní správu proto LN oslovily s žádostí o poskytnutí podrobností podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Místo požadovaných informací však 12. února přišla pozoruhodná reakce. Úřad požaduje za poskytnutí zmíněných informací peníze.
„Lesní správa Lány sděluje, že lze vyhledat jen část požadovaných informací z informačních údajů. Zbylá část informací musí být vyhledána v rámci značného množství dokumentů ve spisech a v archivu Lesní správy Lány. Jejich vyhledání si vyžádá nejméně tři hodiny,“ uvádí se v dopise LN, pod nímž je podepsán ředitel Balák. Za hodinu práce si dle právních předpisů úředníci z Lán účtují 300 korun, přičemž celkové náklady tak odhadují na 900 korun.
Nemají to v evidencích?
Požadování peněz za zpracování odpovědi na žádost dle zákona o svobodného přístupu k informacím sice není protizákonné, bývá však mnohdy obstrukčním nástrojem. Úřady se za pomoci žádosti o peníze brání „svlékat“ před nepříjemnými dotazy.
Podle Oldřicha Kužílka, který byl spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím a dlouhodobě se věnuje otevřenosti státní správy, je poskytování úhrad opravdu častým jevem, jak se úřady snaží vyhnout zveřejnění požadovaných informací. |
„Myslím si, že rozsah informací, jež jste požadovali, například příjmy za poslední rok, je podle mého názoru běžně dostupný z účetního systému, který úředník zvládne zjistit za hodinu – a to je možná moc. A fakturace je podobný příklad,“ řekl LN Petr Leyer, právník české pobočky Transparency International. Něco jiného by podle něj bylo, pokud by se informace o zaplacených fakturách právníkům týkaly smluv, které lesní správa uzavřela před deseti lety. „V tomto případě mi ale nepřijde požadavek na úhradu věcně správný,“ uzavřel Leyer.
Podle Oldřicha Kužílka, který byl spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím a dlouhodobě se věnuje otevřenosti státní správy, je poskytování úhrad opravdu častým jevem, jak se úřady snaží vyhnout zveřejnění požadovaných informací. „Je to standardní obstrukce. Obecně by takové informace měly být při rozumné evidenci zjistitelné za čtvrt hodiny,“ řekl LN Kužílek, jenž však nechtěl komentovat konkrétně postup Lán bez znalosti bližších podrobností.
Stamiliony na Klíčavu
Kontrakty s advokáty uzavřel úřad relativně nedávno. Z první smlouvy s advokátní kanceláří Musalová, Jansta z poloviny listopadu vyplývá, že najatí právníci mají zastupovat lesní správu ve „věcném případu sanace břehů vodní nádrže Klíčava“. V předmětu smlouvy se dále píše, že úkolem advokátů je hájit zájmy klienta před orgány činnými v trestním řízení či soudem.
„Veřejná zakázka, v souvislosti s níž je vedeno trestní stíhání obviněných osob, má hodnotu přes 191 milionů korun bez DPH.“ |
Advokát Jansta k případu Baláka, jenž dál vykonává funkci ředitele Lesní správy Lány, pro ČT loni prohlásil: „Trestní stíhání jako takové shledává můj klient nedůvodným, neboť se žádné trestné činnosti, pro kterou bylo trestní stíhání zahájeno, nedopustil.“ Na konci roku pak lesní správa povolala na pomoc i respektovaného pražského advokáta Lukáše Trojana. Ten si stěžoval na postup justice až u Ústavního soudu. Jenže ústavní soudci postup žalobců i přes dílčí výhrady posvětili. „Ústavní soud neshledal v postupu obecného soudu při vydání příkazu k dotčené prohlídce jiných prostor a pozemků žádné hmotněprávní nebo procesní excesy dosahující ústavněprávní roviny,“ rozhodl Ústavní soud.
Žalobci trvají na svém postupu. A nejde o malé částky. „Veřejná zakázka, v souvislosti s níž je vedeno trestní stíhání obviněných osob, má hodnotu přes 191 milionů korun bez DPH,“ uvedl pro LN v lednu Jiří Pražák z Vrchního státního zastupitelství v Praze, který případ dozoruje.
