Kyberkriminalita v Česku vzrostla za sedm let téměř čtyřnásobně

Šestašedesátiletý důchodce z Prahy si na internetovém inzertním serveru objednal nejnovější typ smartphonu. Balíček si vyzvedl a zaplatil za několik dní na poště tisíce korun. Když ale zásilku otevřel, našel v ní krabičku od telefonu plnou kamenů. S prodávajícím se mu už nepodařilo spojit, proto vše ohlásil na policii. Počet trestných činů na internetu každým rokem roste, za uplynulých sedm let dokonce téměř čtyřnásobně, a to navzdory snižující se obecné kriminalitě. Kvůli rostoucímu počtu kyberzločinů dokonce vznikl v roce 2016 specializovaný útvar policie, který se těmito případy zabývá.

Jen za první tři měsíce letošního roku vyšetřovatelé prověřovali už 1753 případů kyberkriminality. Loni policie šetřila 5329 případů kriminality na internetu. Nejčastějším trestným činem byl podvod, který byl prošetřován ve 2416 oznámených případech. Policie dále řešila 598 úvěrových podvodů a více než dvěstěkrát se kriminalisté zabývali neoprávněným přístupem k platebním kartám či bankovním účtům. Vyplývá to ze statistiky Policie ČR, kterou mají LN k dispozici. „Objasněnost skutků je v průměru 30 až 40 procent,“ řekla LN Ivana Nguyenová, tisková mluvčí Policejního prezidia.

Phishing

Vedle trestných činů, kdy chtějí pachatelé na svých obětech vydělat, roste i počet případů, kdy narušují soukromí a osobní život postiženého. Policie loni zaznamenala například 91 případů nebezpečného vyhrožování na internetu, za které hrozí až tři roky vězení. Ve 109 případech kriminalisté prověřovali podezření z vydírání, objasnili téměř polovinu těchto skutků. Potenciálním „místem činu“ může být i diskuse na sociálních sítích. Příkladem jsou rasově orientované komentáře.

„Pokud by pachatele někdo byť v rámci komentářů na sociální síti duševně podporoval, jedná se o napomáhání v trestném činu,“ varuje navíc Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze. „Kybernetická kriminalita představuje stále závažnější problém. Trestná činnost totiž způsobuje škody velkému počtu osob a typická je pro ni relativní anonymita pachatelů,“ dodala Lucie Machálková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Jedním z rozšířených typů kyberkriminality je phishing, kdy pachatel prostřednictvím internetu získá čísla kreditních karet či hesla k internetovému bankovnictví. Podvod probíhá formou rozesílání e-mailových zpráv, v nichž pachatel nabádá adresáta k zadání osobních údajů na falešnou webovou stránku. Oběť zadá své přihlašovací údaje, čímž je nevědomky poskytne útočníkům, kteří následně z jeho účtu vykrádají peníze. Kyberzločin formou vydírání probíhá také rozesláním viru, který zablokuje počítač oběti, a za odblokování pak pachatel požaduje finanční obnos.

„Nárůst podvodů na účtech fyzických a právnických osob registrujeme právě prostřednictvím phishingových útoků. Často jsou nelegálně získané peníze z účtů obětí přeposlány na účet v jiné zemi, který založil takzvaný bílý kůň. Případně jsou peníze předisponovány různými způsoby buď na účet v nějaké rozvojové zemi, nebo jsou vybrány v hotovosti či převedeny do další země,“ popisuje Machálková komplikovaný systém trestných činů, u kterých se zpravidla těžko daří zjistit skutečného pachatele.

Neznalost právních předpisů

Trendem je však i přesun jiných druhů trestné činnosti „z ulice“ na internet. „Typicky jde o prodej drog či padělání. K získání přístupu k různému nelegálnímu zboží již není nutné přímo znát osoby z podsvětí, které se trestnou činností zabývají,“ uvedla Machálková další poznatky ministerstva spravedlnosti. Na internetu se odehrávají i sexuální trestné činy. „Zaznamenáváme nárůst počtu sexuálního zneužívání nezletilých prostřednictvím internetu,“ potvrdila Machálková. Vyšetřovatelů loni objasnili 21 případů sexuálního nátlaku, a dokonce jedno znásilnění. Ohrožování mravnosti nastalo ve 41 z 64 nahlášených případů.

Ministerstvo spravedlnosti považuje za jednu z příčin kyberzločinů také neznalost právních předpisů. Zejména to, že si uživatelé internetu neuvědomují, že podstata trestného činu a udělený trest jsou totožné bez ohledu na to, zda byl skutek spáchán na internetu nebo mimo něj. „V této souvislosti vnímáme nedostatečné povědomí občanů, že online prostředí nepředstavuje zónu beztrestnosti,“ konstatovala Machálková. Stejnou zkušenost má Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze, který tématu kyberzločinu věnoval přednášku na kongresu Právní prostor. Hovořil zejména o nenávistných komentářích, kterými uživatelé sociálních sítí přispívají do diskuse.

Kriminální potenciál na sociální síti je větší, protože účastníci nejsou v přímém kontaktu. „Co si lidé troufnou napsat do komentáře na sociální sítě, by si nikdy nedovolili říci z očí do očí. Sociální sítě proto potenciálně zvyšují agresivitu přispěvatelů,“ řekl Vávra. Podle něho se účastník diskuse často ve svém příspěvku snaží „trumfnout“ předchozí komentář. A to bez vědomí toho, že si příspěvek může přečíst třeba psychicky slabší jedinec, který se zvedne od počítače a půjde trestný čin vykonat.

„Významná většina lidí jen tak plácá a léčí si své frustrace. Nedomýšlí, že jejich příspěvky čtou lidé, které mohou ponouknout, aby šli konat. Pachatel si pak myslí, že mu za to někdo ještě zatleská,“ upozorňuje na nebezpečí Vávra. Anonymita internetu ale od vězení neochrání. Pachatele trestného činu policie dohledá i v kyberprostředí, a to na základě elektronické stopy, kterou za sebou každý uživatel zanechává.