Stavařská firma Bahal přišla loni v létě s vážným obviněním: mezinárodní společnost Knauf dodává na český trh šizené výrobky. Konkrétně šlo o silikonovou omítku, která zvládá dobře odpuzovat vodu. Podle Bahalu Knauf navzdory deklaraci do směsi dával levnější a méně kvalitní parafín - a majitelé domů se pak divili, proč jim opadala fasáda.
Kauzou se zabývá ministerstvo průmyslu. Spor ani po mnoha měsících není možné rozetnout, protože chybí jedna zásadní věc - nezávislá zkouška použitých materiálů i postupů přímo na reklamované stavbě. Na základě tohoto konkrétního příběhu se ministerstvo průmyslu rozhodlo k revolučnímu kroku. V rámci České obchodní inspekce vznikne nový oddíl, kterému úředníci pracovně říkají „stavební policie“.
Co bylo v omítce?
Jde o to, že dosud může ČOI zkoumat jenom výrobky, které si zákazníci kupují v maloobchodě. Tak tomu bylo i v případě sporu Bahalu a Knaufu. Bahal dal inspekci podnět a ta nakoupila běžně dostupné balení. „Zkoušky vzorku vyhověly,“ říká Jana Jelínková z ČOI. Jenomže tím nikdo nedostal odpověď na to, co bylo v omítce, kterou Bahal použil na zhruba čtyřicet reklamovaných domů.
V současné chvíli v České republice neexistuje žádná možnost kontroly toho, jaký materiál přijde přímo na stavbu z firemních skladů bez mezičlánku v maloobchodě, kam inspektoři mohou. „Pokud je někde problém, pak v těch případech, kdy materiál nejde přímo koncovému zákazníkovi. Jsme v šedé zóně z hlediska kompetencí a potřebujeme hlubší kontrolu na stavbách,“ říká ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), pod jehož úřad stavebnictví patří.
„Pokud je někde problém, pak v těch případech, kdy materiál nejde přímo koncovému zákazníkovi. Jsme v šedé zóně z hlediska kompetencí.“ |
Vydal proto pro ČOI pokyn, aby šla zkontrolovat stavby, o které jde ve sporu nadnárodního výrobce s českou firmou. Inspektoři na to teď nemají zákonné zmocnění, ale Mládek vychází z předpokladu, že ten, kdo bude chtít prokázat pravdu, kontrolu k domům pustí. Současně s tím se začal na ministerstvu připravovat zákon, který podobným situacím napříště zabrání a zavede zmíněnou „stavební policii“.
Protože ten, kdo na podobných sporech tratí především, je majitel nemovitosti. Z domu, na který našetřil, opadá fasáda nebo navlhne izolace a výrobce se stavařem se hádají, čí je to vina. Kontrola „stavební policie“ to bude moci jednoznačně rozsoudit.
Jednatel Bahalu Stiva Jokeš už do svého boje s Knaufem zapojil téměř všechny. Poslal stížnost na Českou obchodní inspekci, a když její kontrola nic neprokázala, podal trestní oznámení na policii. Poslal také dopisy ministru Mládkovi, premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO). Jak sám říká, zvolna se blíží k insolvenci, protože na postavených domech se nahromadily reklamace za několik milionů a další mnohamístné sumy ho stála série znaleckých posudků. Řešení s kontrolou ČOI na opadaných stavbách se mu nelíbí.
„Ministerstvo průmyslu by se mělo od ČOI distancovat. Udělali řadu procesních pochybení, pominuli věcnou problematiku. Z toho by mělo ministerstvo vyvodit personální důsledky, minimálně pak nebudou vypadat jako ti, kteří to celé kryli,“ uvádí Jokeš.
Naopak Knauf s kontrolou vzorků odebraných přímo na reklamovaných domech souhlasí a dodává, že si o ni od začátku sám říkal. Požádali několikrát Bahal, aby předložil stavební dokumenty, z nichž je možné říci, proč k závadě došlo - stavební deníky, kontrolní zkušební plány či projektovou dokumentaci. Bylo by pak třeba jasné, jestli se fasáda nahazovala za deštivého odpoledne, nebo plného slunečního svitu, což má na výsledek velký vliv.
„Firma je nepředložila ani neumožnila odebrat vzorky fasády na stavbě,“ říká Jana Tulachová z marketingového oddělení Knaufu a k otázce, zda by měla ČOI mít přístup na stavby, dodává: „Jsme jednoznačně pro.“
Kriminalisté příběh prošetřují na popud Bahalu, který tvrdí, že mezinárodní výrobce vědomě dodává na český trh šizený materiál. K rozhodčímu soudu dal případ Knauf, protože mu Bahal přestal platit za odebrané zboží. |
Z firemních archivů vyplývá, že jinou reklamaci na omítku Knauf nedostal, nepočítá-li se stížnost na barevný odstín, a že od ní Bahal odebral necelé procento z celkového prodaného objemu pastózních omítek, o které se vede spor. Reklamace Bahalu vypadá ve všech případech stejně - asi dvacet centimetrů nad soklem provlhl izolant a popraskala omítka. Kvůli tomu, že jinde na domech se defekt neobjevil, má Knauf za to, že za závady může chybný postup při stavbě a že s jejich materiály je všechno v pořádku. Jistotu ale v tuhle chvíli nemůže mít nikdo.
Sporem mezi společnostmi se v této chvíli zabývají policie i rozhodčí soud. Kriminalisté příběh prošetřují na popud Bahalu, který tvrdí, že mezinárodní výrobce vědomě dodává na český trh šizený materiál. K rozhodčímu soudu dal případ Knauf, protože mu Bahal přestal platit za odebrané zboží. Ať už tento konkrétní svár dopadne jakkoli, zapříčinil, že v kontrolách na českých stavbách dojde k systémové změně, která může napříště ušetřit starosti i peníze mnoha lidem.
V případě veřejných zadavatelů stavebních zakázek dojde v připravovaném zákonu ještě na další zpřísnění, které se bude podobat tomu, co už se zavedlo v oblasti bezpečnostních rizik při práci na stavbách. Nově je to tak, že obec nebo třeba Ředitelství silnic a dálnic musí dohlédnout na to, že v navrženém projektu jsou započítány peníze na záchranné sítě či lešení a že pak na stavbě taky opravdu jsou. Analogicky i důraz na kvalitu použitých materiálů bude s novým zákonem jednou z povinností těch, kdo investují veřejné peníze. Věcný návrh zákona má být hotový v lednu.
