Kvalita života není pro všechny ideální. Stále je co zlepšovat

Co je kvalita života a jak ji zlepšit? Jaká je v Česku a na Slovensku? Po jaké touží zaměstnanci? Jaké jsou podmínky pro malé a střední podnikatele?

Nově Pamětní místo Brány borců vybudovala Plzeň před stadionem ve Štruncových... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nově Pamětní místo Brány borců vybudovala Plzeň před stadionem ve Štruncových... | foto: ČTK
Nově Pamětní místo Brány borců vybudovala Plzeň před stadionem ve Štruncových...

Je na tom lépe bohatý člověk, který nemá čas na rodinu ani přátele, nebo ten, kdo obtížně splácí účty, ale vidí vyrůstat své děti a stíhá vedle práce i koníčky? To se snaží postihnout kvalita života, což je mnohem širší pojem než hospodářská produkce nebo životní úroveň. Zahrnuje uspokojení různých potřeb, nejen materiálních.

Hodnocení kvality života je například podle serveru moneymag.cz interdisciplinární záležitostí a závisí na úhlu pohledu. Každý vědní obor nahlíží na kvalitu života svou optikou a zdůrazňuje jiné aspekty. Existuje řada definic, které se snaží vyjádřit vícerozměrnost tohoto pojmu, a přestože se mnohé prolínají, dodnes nevznikla jedna hlavní a obecně uznávaná.

Odlišná hodnota

Některé aspekty kvality života lze stanovit ukazateli ekonomického blahobytu, ale hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu nestačí. Lepší může být průměrný a mediánový příjem, ale roli také hraje příjmová nerovnost. Spokojenost s příjmy či bohatstvím se v daných zemích liší. Index štěstí či průzkumy blahobytu ukazují, že chudé země Střední a Jižní Ameriky bývají spokojené se životem a státy s vysokými příjmy nikoli, protože „životní standard“ je vykoupen stresem a nejistotou.

Všechny zdroje kvality života nedistribuuje trh a mnohé mají pro jednotlivce odlišnou hodnotu. Některé ukazatele blahobytu vycházejí ze života a nelze je hodnotit penězi. Roli hraje i subjektivní postoj, tedy tělesná, duševní a sociální pohoda – zdraví, uspokojení z práce, ekonomický dostatek, sociální vazby a životní prostředí.

Nelze opomenout ani sociální mobilitu, jež umožňuje posun z nižší do vyšší příjmové skupiny. Všechny zdroje kvality života nedistribuuje trh a mnohé mají pro jednotlivce odlišnou hodnotu. Některé ukazatele blahobytu vycházejí ze života a nelze je hodnotit penězi. Roli hraje i subjektivní postoj, tedy tělesná, duševní a sociální pohoda – zdraví, uspokojení z práce, ekonomický dostatek, sociální vazby a životní prostředí.

Klíčové podmínky pro kvalitu života obyvatel obsahuje práce Jana Antonína Bati Průmyslové město, který viděl, že za všemi úspěchy stojí člověk a jeho základní potřeby, včetně práce a štěstí. To sice zajistit nelze, ale lze mu hodně pomoci. Jde ve shodě s ideály osvícenství i v 21. století především o uspokojení materiálních a fyzických potřeb, které zajišťují především tělesné a duševní zdraví.

Velký význam má rodina, oáza klidu a relaxace, jež jsou třeba nejen k lepším výkonům, ale i ke startu příštích generací, ze kterých vzejdou pokračovatelé průmyslového města, jako jsou ta Baťova v Brazílii, jež fungují dodnes, přestože je rodina Baťů příliš neovlivňuje.

Česko a Slovensko

Česká republika si v hodnocení kvality života společnosti Deloitte, jež vychází z údajů o společenském a ekonomickém rozvoji a životním prostředí, v roce 2019 oproti roku 2018 mírně pohoršila – získala 84,36 oproti 84,66 bodu ze sta. Je 24., první Norsko před Dánskem a Švýcarskem, poslední Středoafrická republika a Jižní Súdán.

Česko se umístilo za Jižní Koreou a před Estonskem a USA, ze střední a východní Evropy je na tom lépe 21. Slovinsko, Polsko skončilo 33. a Slovensko o dvě pozice níže. Nejlépe je na tom ČR, pokud jde o základní potřeby, lékařskou péčí, pitnou vodu, hygienu a přístřeší, výrazně se však zhoršilo vnímání osobní bezpečnosti a přístup k vyššímu vzdělání, naopak mírně se zlepšila tolerance, lidská práva a osobní svobody.

Česko ani Slovensko nekontrolují svou ekonomiku. Jsme subdodavateli nadnárodních firem, často z Německa, ale nejen z něj. Chybějí nám lidé a máme málo robotů a špatnou infrastrukturu. Podnikům klesají zisky a nemají peníze. Podle The Bloomberg Innovation Index Česko ani Slovensko nepatří mezi pokrokové země, protože v nich kvalifikovaných pracovních míst více ubývá, než vzniká.

„Česká“ ekonomika v uplynulých letech ztrácela konkurenceschopnost a od dubna 2017 patří mezi rozvojové země, protože hrubý národní produkt (HNP) je dlouhodobě nižší než HDP. To není pozitivní, neboť Česko ani Slovensko nekontrolují svou ekonomiku. Jsme subdodavateli nadnárodních firem, často z Německa, ale nejen z něj. Chybějí nám lidé a máme málo robotů a špatnou infrastrukturu. Podnikům klesají zisky a nemají peníze.

Podle The Bloomberg Innovation Index Česko ani Slovensko nepatří mezi pokrokové země, protože v nich kvalifikovaných pracovních míst více ubývá, než vzniká. Současná nejistota a stagnace budou zřejmě v příštích 50 letech běžné. Jak za takové situace může ČR zajistit svým obyvatelům dostatečnou kvalitu života?

Řada dceřiných firem, které u nás působí, má nákladový strop, nelze se však pod ním krčit a konkurovat pouze levnou pracovní silou a podhodnocenou měnou. Je třeba jej prorazit a pozvednout ekonomiku, protože jen tak se českým občanům zlepší kvalita života.

Zaměstnanci

Podle průzkumu společností Randstad, JLL a Skanska v roce 2018 k prioritám zaměstnanců – 88 procent respondentů – patří kantýna či restaurace. Důležité je pro ně i bezplatné a kvalitní wi-fi připojení (86 procent) a zahrada nebo terasa (71 procent). Zaměstnanci podnikových služeb stráví až 84 procent pracovního času u svého stolu, proto chtějí pohodlný kancelářský nábytek, dostatek světla, kvalitní klimatizaci a mít možnost otevřít si okno. S komfortem svého pracovního místa je spokojeno 60 procent respondentů.

Vyšší kvalita života se netýká jen kantýny na pracovišti, ale i možnosti ovlivňovat firmu a spolurozhodovat o ní. Větší participace zaměstnanců nepřináší jen vyšší produktivitu, ale i seberealizaci a radost z práce.

I v oboru, který kultivaci pracovního prostředí považuje za prioritu, tedy existuje potenciál ke zlepšení, například prostředí k soustředění. Možnost koncentrovat se považuje za důležitou 93 procent respondentů, ale jen 37 procent je spokojeno se současnou situací, proto tomuto aspektu firmy věnují velkou pozornost. Open Space se postupně transformuje a dělí na menší zóny pro individuální práci, setkávání a spolupráci týmů, relaxaci, schůzky či telefonování, jako je projekt nových kanceláří společnosti Johnson & Johnson.

Tento průzkum spíše odráží základní potřeby či podmínky, aby zaměstnanec mohl dobře vykonávat svou práci. Vyšší kvalita života se netýká jen kantýny na pracovišti, ale i možnosti ovlivňovat firmu a spolurozhodovat o ní. Větší participace zaměstnanců nepřináší jen vyšší produktivitu, ale i seberealizaci a radost z práce.

Podmínky pro malé a střední podnikatele

Pro začínající podnikatelé, kteří by mohli zajistit v ČR a na Slovensku konkurenceschopné inovativní produkty a řešení, neexistuje znalostní prostředí, jež podporuje rozvoj jejích podnikání a spolupráci s globálními firmami. Proto nedokážou uspokojovat své zákazníky, aby si vydělali a byli životaschopní.

Podle serveru moneymag.cz mezi jejich problémy patří administrativní zátěž, opožděné nebo neprovedené platby, infrastruktura, systém pro výměnu informací či nastartování podnikání včetně vytváření podnikatelského ekosystému bez velkých finančních zdrojů a závazků, ať v rámci znalostního prostředí nebo mimo něj.

Globální společnosti působící v ČR a na Slovensku jsou uzavřenou komunitou, do níž není snadné proniknout, proto začínající malí podnikatelé nemohou získat informace pro spolupráci. Neexistuje ani podpora lokálního vlastnictví, která by pomáhala rozvíjet nápad, uskutečnit jej a poté vydělávat a inovativně používat zdroje k uspokojení zákazníků.

Globální společnosti působící v ČR a na Slovensku jsou uzavřenou komunitou, do níž není snadné proniknout, proto začínající malí podnikatelé nemohou získat informace pro spolupráci. Neexistuje ani podpora lokálního vlastnictví, která by pomáhala rozvíjet nápad, uskutečnit jej a poté vydělávat a inovativně používat zdroje k uspokojení zákazníků.

Totéž platí pro lokální podnikatelskou komunitu, přičemž jedinou výhodou pro začínající podnikatele je, že jsou české nebo slovenské. Chybí domácí finanční struktury, které by pomáhaly rozvíjet lokální podnikání. Slovensko i Česko byly předvojem v družstevním finančnictví, ale nyní je jejich finanční sféra z 90 procent v zahraničních rukou. Chybí i zkušenosti s lokálními měnami a etická banka jako v Itálii.

V devadesátých letech byl začátek podnikání jednodušší, navíc je dnes pro rozvoj podnikatelského ducha třeba také zdravé jídlo, cvičení, čistota a klidná mysl. Proto podnikatelů přibývá jen díky růstu zájmu seniorů o vlastní živnost. Podle ekonoma Lukáše Kovandy mladí lidé mají nejen menší zájem začít podnikat než před 30 lety, ale obávají se i nejistoty – jsou zvyklí na „mama hotel“ a stát jim spíše ztěžuje, než ulehčuje začátek podnikání.

Sodexo a Jan Antonín Baťa

O zlepšení kvality života usiluje také francouzská stravovací společnost Sodexo. Proto jsou lidé, které obsluhuje, centrem její pozornosti a jejich spokojenost svědčí o tom, že svou práci dělá dobře. Společnost Sodexo ovlivňuje kvalitu života čistým, bezpečným a příjemným prostředím pro klienty, nabídkou stravy pro zdravý životní styl a vynikajících služeb, omezením izolace, osobní péčí, uznáním a odměňováním zaměstnanců, šetřením času klientům a rozvojem schopností lidí školením a vzděláváním.

Pro francouzskou stravovací společnost Sodexo je nejdůležitější akcionář. Jejím hlavním cílem je zisk, čehož lze dosáhnout kontrolou (ovládnutím) trhu, levnou pracovní silou a surovinami a současně eliminací hygienických a bezpečnostních rizik. Pro firmu Baťa je cílem služba veřejnosti, jež se dosahuje uspokojením trhu a spolupracovníků a vyděláváním.

Společnost Sodexo se sice svými službami snaží zlepšit život milionů lidí, její „zlepšování kvality života“ však nezajišťuje tělesné i duševní blaho, jak činila firma Baťa. Z jejích prohlášení a činů vyplývá, že neklade důraz na rodinu jako oázu klidu a relaxace. Potvrzuje to i skutečnost, že pro Sodexo je nejdůležitější akcionář. Jejím hlavním cílem je zisk, čehož lze dosáhnout kontrolou (ovládnutím) trhu, levnou pracovní silou a surovinami a současně eliminací hygienických a bezpečnostních rizik.

Pro firmu Baťa je cílem služba veřejnosti, jež se dosahuje uspokojením trhu a spolupracovníků a vyděláváním. Hlavní inspirací pro zlepšení kvality života by mohl být koncept průmyslového města Jana Antonína Bati, který vznikl těsně před druhou světovou válkou – na rozdíl od amerického průmyslníka Henryho Forda roriž dokázal svou vizi uskutečnit i v pralese. Nevlastní bratr zakladatele zlínské obuvnické firmy Tomáše Bati po jeho smrti v roce 1932 začal řídit nadnárodní koncern, jehož rozvoj zastavila druhá světová válka.

Před nacisty odjel do USA a pak do Brazílie. Po válce se dozvěděl, že ho u nás odsoudili za kolaboraci s nacisty na 14 let nucených prací, proto zůstal v Brazílii, kde podle něho 14 let tvrdě odpracoval. Kolonizoval prales, založil čtyři města, stavěl silnice, razil tunely, a především dával práci desítkám tisíc lidí, Brazilcům i uprchlíkům z Evropy před Hitlerem a později před komunisty.

Méně odpadu

Životní pohoda a štěstí vycházejí z rovnice, na jejíž jedné straně je moderní život, jistota a pokrytí základních i nadstandardních potřeb a na druhé práce, oddanost a transparentnost. Dává smysl života každému, kdo se chce stát součástí nejen komunity lokální, ale i šťastných lidí, a umožňuje například zvýšit dlouhověkost či zlepšit zdraví a spokojenost. Šťastní lidé jsou produktivnější, více vydělávají a například z použitých produktů nevytvářejí odpad, ale nový zdroj pro výrobu, což je typické pro bezodpadní města, jež jsou navíc soběstačná, produkční a znalostní.

Zohledňují-li podniky při výrobě v oběhovém hospodářství delší životnost výrobků, materiálovou i energetickou efektivitu a opětovné využití či recyklaci, minimalizují použití přírodních zdrojů a díky obnově produktů redukují náklady na firmu, čímž snižují množství odpadu

Zohledňují-li podniky při výrobě v oběhovém hospodářství delší životnost výrobků, materiálovou i energetickou efektivitu a opětovné využití či recyklaci, minimalizují použití přírodních zdrojů a díky obnově produktů redukují náklady na firmu, čímž snižují množství odpadu. Navíc koncept oběhového hospodářství počítá s tvorbou nových pracovních míst a zjednodušuje práci pomocí robotů. Tak vzniká produktivní znalostní prostředí, v němž se odehrává interakce lidí a technologicky vyspělých systémů.

V produktivním znalostním prostředí se potkávají lidé, procesy, služby a věcí, aby vytvářeli zážitek pro klienty či pracovní scénáře, a nabízí také například výhodné nabídky pro interní nebo externí spolupráci v podnikatelském ekosystému, přičemž jádro toho prosperujícího tvoří jeden nebo několik velkých úspěšných podniků založených na znalostech.

Tyto magnety pro kvalifikované pracovníky poskytují svůj výzkum, vývoj a trh místním subdodavatelům, vytvářejí odborníky, investují do lokálních univerzit, výzkumných center a sociálních iniciativ a přitahují dodavatele, kteří obohacují znalostmi místní podnikatelský ekosystém.

Propojená lokální ekonomika

Pokud se velké úspěšné společnosti nesoustředí na spolupráci s inovátory – nejen začínajícími podnikateli –, nedokáží zajistit nejen svou dlouhodobou prosperitu a konkurenceschopnost, ale ani podnikatelů, a především regionu a města, kde působí, přičemž se od nich očekává, že vytvoří pro menší a začínající podnikatele příležitosti řešením problémů. Tímto způsobem by si začínající podnikatelé mohli vydělat a vybudovat vlastní podnikatelský systém.

Propojená lokální ekonomika má mnoho výhod. Lokální struktury, především demokratické, jako jsou družstva a podniky s participací zaměstnanců, jsou odolné vůči krizím, což je klíčové v době dramatických posunů světové ekonomiky. Lokální zaměření občanům umožňuje více se angažovat ve správě svých obcí či komunit.

Úspěšné sítě malých podniků a podnikatelů (podnikatelské ekosystémy) jsou založené na důvěře, iniciativě, schopnostech a flexibilitě. K jejich dobré spolupráci je třeba, aby si v dané lokalitě vytvořily vlastní akciovou společnost, nebo aby jim ji velká společnost a samospráva pomohly vytvořit, a to i s podnikatelským ekosystémem, který se napojí na podpůrné instituce – univerzity, odborové a zaměstnanecké asociace, marketingu, výzkumu a vývoje, lokální a centrální.

Akcionářské podniky pak spolupracují na transformaci svých členů do firem a institucí, vytvářejí například společné zdroje, organizují a financují školení zaměstnanců a vrcholného managementu, výměnu zkušeností, zvládnutí a použití technologií či vytváření vztahů na pracovišti i mezi firmami. Vznik takového produktivního znalostního prostředí s úspěšnou sítí malých podniků a podnikatelů však vyžaduje změnu ekonomického myšlení, a to nejen firem, ale i společnosti.

Propojená lokální ekonomika má mnoho výhod. Lokální struktury, především demokratické, jako jsou družstva a podniky s participací zaměstnanců, jsou odolné vůči krizím, což je klíčové v době dramatických posunů světové ekonomiky. Lokální zaměření občanům umožňuje více se angažovat ve správě svých obcí či komunit – od referend po rozpočty – a lokální ekonomika povzbuzuje důvěru a spolupráci, což zvyšuje odolnost komunity vůči externím šokům.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.