Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kůrovcová kalamita: Kůrovec nezná ani hranice, ani vlastníka

  10:01
Kůrovcová kalamita je největší v české historii. Kromě problémů s nedostatkem zaměstnanců musí stát také řešit, že pro dřevo není odběratel. Očekává se, že letos se nenajde zájemce pro 1,5 až 2,5 milionu kubíků kalamitního, převážně kůrovcového dřeva. Sklady jsou přitom přeplněné, ministerstvo zemědělství proto bude hledat další.

Poražené napadené stromy svozí na hromadu a odvezou je před vyrojením dospělých brouků. foto:  František Vlček, MAFRA

Až 2,5 milionu kubických metrů dřeva napadeného kůrovcem letos nenajde kupce. Trh je přesycený, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí, ceny prudce klesají. Ministerstvo zemědělství proto hledá vhodná místa k jeho uložení a o třetinu zvýšilo dotace pro lesní firmy. Pro souboj s historicky největší kůrovcovou kalamitou navíc chybí až šest tisíc pracovníků. Podle ministerstva bude třeba, aby státní Lesy ČR, těžební firmy i ostatní vlastníci hledali zaměstnance v zahraničí. Ministerstvo vnitra by jim mělo ve zkrácené lhůtě zajistit víza i pracovní povolení.

Kůrovcová kalamita dospěla do další fáze. Stát musí momentálně řešit nejen likvidaci škůdce přímo v lesích, ale také otázku, co s vytěženým dřevem. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) se očekává, že pro 1,5 až 2,5 milionu kubíků kalamitního, převážně kůrovcového dřeva se na trhu nenajde uplatnění. Zjednodušeně platí, že jeden strom rovná se jeden kubík dřeva, minimálně pro milion stromů se tak nenajde odběratel.

Navýšení skladovacích kapacit

Důvodem je především přesycení trhu, a to i zahraničního. Podle listopadových čísel se jen ve střední Evropě k přednostnímu vytěžení a prodeji naskýtá na 25 milionů kubíků kalamitního dřeva. Ministerstvo zemědělství už před časem spolu s pověřeným ředitelem Lesů ČR Tomášem Pospíšilem oslovilo Asociaci lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) a požádalo o navýšení skladovacích kapacit pro napadené dřevo.

Ministerstvo zemědělství už před časem spolu s pověřeným ředitelem Lesů ČR Tomášem Pospíšilem oslovilo Asociaci lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) a požádalo o navýšení skladovacích kapacit pro napadené dřevo

„Představitelé asociace navýšení přislíbili a za určitých podmínek dřevo nad rámec běžné zásoby uskladní,“ odpovědělo na dotaz LN tiskové oddělení ministerstva. Členové ALDP přitom zajišťují na 90 procent těžby dřeva a obchodu dřevem. Jejím smluvním partnerem je i státní podnik Lesy ČR. Ministr Milek přiblížil, že se budou vytvářet mokré a suché sklady: „Převážně suché, protože v dnešní době, kdy neprší a průtoky řek jsou na třiceti až dvaceti procentech, těžko můžeme odebírat větší množství vody na kropení klád, aby se neznehodnocovaly.“

Problémem je, že podle vládního materiálu ze začátku května, který mají LN k dispozici, jsou už teď skladovací kapacity téměř naplněné. Asociace odhaduje, že už ve třetím čtvrtletí budou naplněné zcela. Stát v současnosti disponuje dvěma stovkami skladovacích míst v okolí nádraží, která dokážou pojmout půl milionu kubíků. Zbytek se má uskladnit na dalších skládkách. Pokud se ošetří, může podle ministerstva zůstat i v lese.

Více nahodilé těžby

Například v Bavorsku jsou na podobné situace připraveni. „Mají soupis skladů uloženého dřeva, aby uchovali kvalitu. Mají asi osmdesát míst, která jsou podporovaná vládou, a v případě nouze mají vytipovaná další místa, která jsou schopni pružně pronajmout a zafinancovat. Ale všechno to řeší stát,“ říká k tomu Petr Zahradník z útvaru lesní služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Celkový objem těžby v Česku byl v uplynulých deseti letech v podstatě pořád stejný – pohybuje se kolem 16 a 17 milionů metrů krychlových. Změnil se podíl úmyslné těžby, při které se těží zdravé dřevo, a těžby nahodilé, do které spadá kalamitní dříví včetně kůrovcového. Záměrná těžba v minulosti dosahovala 70 procent, zbytek tvořila nahodilá. Nyní však nahodilá převažuje.

V souvislosti s odbytem poukazuje Petr Zahradník na jeden trend. Celkový objem těžby v Česku byl v uplynulých deseti letech v podstatě pořád stejný – pohybuje se kolem 16 a 17 milionů metrů krychlových. Změnil se podíl úmyslné těžby, při které se těží zdravé dřevo, a těžby nahodilé, do které spadá kalamitní dříví včetně kůrovcového. Záměrná těžba v minulosti dosahovala 70 procent, zbytek tvořila nahodilá. Nyní však nahodilá převažuje.

Jen loni se vytěžilo 5,4 milionu kubíků dřeva napadeného kůrovcem, celková těžba činila 17 milionů. Více než 60 procent z toho byla nahodilá těžba – stromy padaly kvůli větru i suchu. Kůrovec se ale na nahodilé těžbě podílel nejvíc, zanechal větší spoušť než vichřice Herwart. Lesy ČR už kvůli kalamitě úmyslnou těžbu zastavily, i tak je ale dřeva příliš – i proto, že kalamitního dřeva měly nadbytek i okolní státy. „Do zahraničí se vyváželo asi dvacet procent naší produkce. To skoro ustalo, což může být ten problém,“ konstatuje Zahradník.

„Najednou nám přibylo dvacet procent dříví, které se nepodařilo vyvézt do zahraničí. Mám ale za to, že toho začali zneužívat koneční zpracovatelé, kteří dřevo naštěpkují, rozřežou na prkna nebo dělají papír. Tlačí ceny dolů. Když si ale koupíte prkno, trám nebo papír, stojí pořád stejně jako před třemi lety. Někde musí být problém, který ale nevyřeší ministerstvo zemědělství,“ míní Zahradník. Otázku klesajících cen dřeva a problémy s nadbytkem ale podle něho nevyřeší ani trh a je třeba intervence státu.

Nedostatek zaměstnanců

Pokud by zpracovatelé dostávali dotace, bylo by jedno, že konečný zpracovatel nabízí za dřevo málo, rozdíl by pokryla státní injekce. Přitom nejde primárně pokrytí ztrát firem ztráty, nýbrž problém s kůrovcem. Ministr Milek přislíbil navýšení dotací o 300 milionů pro soukromé vlastníky lesů, a to na obnovu lesa a asanace kůrovcového dříví. Celkem by se tak mělo rozdat 1,2 miliardy korun. Na ceně dřeva se promítá nejen zahlcení trhu, ale i škůdce.

Kůrovcové dřevo se prodává za méně peněz, na konci roku to bylo až o čtvrtinu. Pokud se ze dřeva zpracovávají trámy nebo prkna, při slabém poškození musí výrobce vrchní, napadenou část odstranit. Lesnické odvětví se potýká i s nedostatkem zaměstnanců: chybí až šest tisíc pracovníků.

Kůrovcové dřevo se prodává za méně peněz, na konci roku to bylo až o čtvrtinu. Pokud se ze dřeva zpracovávají trámy nebo prkna, při slabém poškození musí výrobce vrchní, napadenou část odstranit. Lesnické odvětví se potýká i s nedostatkem zaměstnanců: chybí až šest tisíc pracovníků. Lepší to není ani s dopravou: pro přepravu kalamitního dřeva chybí podle materiálu na 1500 vagonů na železnici, na silnicích by pak bylo potřeba uvolnit pravidla pro váhu kamionů i dobu, po kterou mohou jezdit. Domluva je zatím na 500 vagonech na železnici.

Jak navíc upozornily LN, mělo by se změnit i to, jak se kůrovcové dřevo převáží. Vzhledem k tomu, že se vozí neodkorněné dřevo, doprava často není plynulá a vlaky mají dlouhé pauzy, kůrovec vylétává a šíří se tak i do lesů, kde doposud nebyl. Podle Lesů ČR, které spravují téměř polovinu porostů, opatření pomohou. „Ale bude také záležet na vývoji počasí,“ uvedla mluvčí Eva Jouklová.

Vlaky a kamiony šíří kůrovce po celé zemi

Z největší kůrovcové kalamity v české historii nelze vinit jen sucho a klimatické změny. Na problémy jsme si dílem zadělali sami, protože kůrovce rozvážíme nákladní dopravou po celé republice. „Zasažené kmeny se například naloží na vlak, který někde půl dne stojí, protože trať je zacpaná. A když je brouk zrovna ve stadiu dokončeného vývoje, vylétává ven a napadá okolní lesy kolem nádraží. Tím pádem máme kůrovce i tam, kde jsme ho dřív neměli,“ řekl LN biolog Petr Zahradník z útvaru lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Podobné to je i s přepravou kmenů po silnici. Když si řidič dá pauzu na oběd, má lýkožrout dost času přemístit se na okolní stromy. V situaci, kdy experti považují smrkové porosty na severní Moravě za nenávratně poškozené a obávají se rozšíření kůrovce do lesů v celé zemi. Dříve se kůrovcové dřevo očistilo ve skladech v okolí těžby, v posledních letech však obchodníci se dřevem skupují stromy až z druhého konce republiky – nejen kvůli naplněným skladovým kapacitám v okolí, ale také kvůli cenám. A tak se nakažené kmeny dostanou z Moravy až do západních Čech.

Nesmyslné převážení

S trochou nadsázky funguje dálková doprava pro kůrovce jako bezplatná taxislužba. „Potíž je v tom, že v 80. letech minulého století, když byla kalamita kůrovce, se dostalo do normy, že jednou z asanačních metod je odvoz dříví z lesa. Tehdy se ale dřevo v lese naložilo a vezlo se jen nějakých dvacet kilometrů do nejbližšího skladu,“ líčí Zahradník.

Bývalý hlavní inženýr Lesních závodů Kladská Miroslav Vaniš potvrzuje: „Přibližovat kůrovcové dříví je možné pouze ve stadiu vajíčka a kukly. Ve stadiu larvy a brouka se bez asanace přímo na dané lokalitě nesmí hnout, jinak dochází k rozsévání kůrovce po porostu. Převážení kůrovcového dříví z kůrovcových oblastí po celé republice je naprosto nesmyslné,“ varuje Vaniš. Biolog Petr Zahradník zdůrazňuje, že dálková doprava musí být rychlá a plynulá, aby vlaky a kamiony s kůrovcovým dřevem nezůstávaly nikde stát.

Ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Bohumír Lomský navrhuje ještě razantnější opatření: na přepravu nakládat pouze asanované, kůrovce prosté dřevo. LN se kvůli rozvážení neasanovaného dřeva nákladní dopravou i normě z osmdesátých let obrátily na ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO). Na dotazy však neodpověděl. Důkazy, jak k šíření lýkožrouta přispívá doprava, můžeme najít v minulosti.

Nedostatek přepravní kapacity

Touto cestou tuzemské lesy masivně napadl i škůdce, který není původní – lýkožrout severský. Ten je přitom odolný proti opatřením, která se používají na jeho domácího kolegu – lýkožrouta smrkového. Už počátkem devadesátých let likvidoval brouk typický pro severskou tajgu lesy v oblasti Opavy a Vítkova.

„První další výskyt mimo tuto oblast byl hlášen na pile Ptení kousek od Olomouce. Svah nad pilou byl celý totálně zlikvidovaný lýkožroutem severským. Protože místní kapacity zpracovávání dřeva nakonec nezvládaly, začalo se nakupovat i jinde a kůrovec severský se šířil dál. Druhá, méně známá cesta, byla s ruským dřívím, které se vozilo do Vídně. Odtud se dostal až na jižní Moravu. Postupně se tyto dva areály výskytu spojily a dnes máme napadenou celou Moravu,“ popisuje Zahradník. Dopravu zmiňuje i materiál zabývající se kůrovcovou kalamitou, který předložil ministr Milek na vládu na začátku května.

Jedním z problémů, se kterým se při současné kalamitě stát potýká, je i nedostatek přepravní kapacity. Podle vládního dokumentu chybí pro dopravu kalamitního dřeva aktuálně minimálně 1500 vagonů na železnici. Lepší to ale není ani na silnicích. Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby kamiony přepravující kůrovcové dříví nebyly omezeny tím, kolik váží, jak jsou velké, a dobou jízdy. Jako jeden z důvodů přitom materiál uvádí právě to, že asanace dřeva probíhá z více než 80 procent až v dřevozpracujících závodech, případně v manipulačních skladech.

Chybí i odběratelé

Loni se vytěžilo 5,4 milionu kubíků kůrovcového dřeva, celková těžba přitom byla 17 milionů kubíků. Letos začalo jarní rojení lýkožrouta dokonce téměř o čtyři týdny dříve. „Do konce června bude nutné zpracovat a asanovat u všech vlastníků lesa tři miliony kubíků dřevní hmoty napadené kůrovci. Pokud se tento objem nepodaří naplnit, hrozí ve druhém pololetí roku 2018 i v následujících letech další skokové navýšení kalamity,“ popisuje materiál, který projednávala vláda.

Státní lesy, které spravují Lesy ČR, mají přitom dlouhodobě problém s nedostatkem zaměstnanců, kteří by se s popadaným či napadeným dřívím popasovali v lese. A pro dřevo chybí i odběratelé, jen ve střední Evropě bylo podle čísel z listopadu k přednostnímu vytěžení a prodeji na 25 milionů kubíků dřeva.

„Již nyní je nutné zajistit vyhledávání kůrovcem napadených stromů, jejich těžbu, dopravu a asanaci, než se v napadených stromech vyvine nová generace, která stromy opustí a napadne nové,“ upozorňuje dokument s tím, že doba vývoje brouka je šest až deset týdnů, což je vzhledem k nedostatku pracovních sil a dalším problémům doba velmi krátká. „Na většině území České republiky lze očekávat, že v letošním roce budou takto založeny tři generace škůdce,“ odhaduje v dokumentu ministerstvo zemědělství.

Eliška Nová, Kateřina Svobodová

Na kůrovce nevyzráli ani vojáci

Kůrovec nezná ani hranice, ani vlastníka. Malý škůdce decimuje nejen stromy spadající pod státní podnik Lesy ČR, s broučkem se potýkají i soukromníci a nevyzráli na něj ani vojáci. Ve Vojenských lesích a statcích (VLS), které obhospodařují 123 tisíc hektarů porostů (pro srovnání: více než dvojnásobná rozloha Prahy), se kůrovcová těžba rok od roku zvyšuje. V roce 2012 činila 25 tisíc kubíků, předloni už to bylo 232 tisíc. V újezdech sice postupně stoupal i celkový objem vytěženého dříví, ovšem ne tak rapidně, jaký skok nastal u dřeva napadeného lýkožroutem.

„Od roku 2012 se celkový objem těžeb neustále zvyšuje a do roku 2016 narostl o více než 36 procent. Ovšem změnila se zásadně struktura těženého dříví,“ sdělil LN tiskový mluvčí VLS Jan Sotona. Na 85 procent těžeb bylo v roce 2016 nahodilých, šlo tedy o stromy, které pokácel vítr nebo je napadl škůdce. Úmyslná těžba zdravého dřeva se tak ve VLS nakonec zastavila.

Dopad na všechny vlastníky

Kůrovec zasáhl i soukromníky a obce. Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) byl loni v nestátních lesích objem kůrovcového dříví k 350 tisícům kubíků. Chybějí ale údaje ze zhruba třiceti procent území. „Jde o malé lesy, kde nelze data podchytit. Majetková držba lesů v Česku je velice roztříštěná, je zde zhruba 300 tisíc majitelů. Kvalifikovaný odhad je tak po dopočtu mezi 800 tisíci až milionem kubíků kůrovcového dřeva,“ vyčíslil předseda SVOL František Kučera.

Přestože Vojenské lesy a statky (VLS) loni úplně zastavily úmyslnou těžbu, proti roku 2016 vytěžily o 25 procent dříví víc. Dohromady 1,6 milionu kubíků. „Z celkové výše tvořila téměř 90 procent těžba nahodilá, při které jsme zpracovávali usychající dříví a dříví poškozené větrem. Dříví napadené kůrovcem tvořilo z tohoto objemu čtvrtinu,“ vyčíslil mluvčí Sotona.

Kvůli kůrovci odvolal v polovině května ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Podle něho totiž vedení státního podniku likvidaci kůrovcové kalamity nezvládlo. Szórád argumentoval tím, že problém s kůrovcem se netýká jen Lesů ČR, ale všech vlastníků. Podle odvolaného ředitele je problém v tom, že podnik nemůže pružně reagovat, protože je veřejným zadavatelem, a musí tak práce v lesích soutěžit. V tom mu dává za pravdu i předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) Kučera.

Také vichřice Herwart

Vedle toho, že se kůrovec šíří kvůli klimatickým faktorům, vidí i další problém. „Hlavními příčinami aktuální velkoplošné kůrovcové kalamity jsou omezené možnosti lesnického provozu adekvátně reagovat na vzniklou situaci,“ míní Kučera. Jednak je to podle něj nedostatek zaměstnanců v oboru, ale i nevhodný systém správy lesa, a jak říká Kučera, také lesnických činností, které ve státních lesích provádějí na základě tendrů akciové společnosti. „Tento systém neumožňuje Lesům ČR pružně reagovat na kalamitní a mimořádné situace,“ dodává. Upozorňuje ale i na pasivní přístup části vlastníků.

VLS i SVOL se navíc shodují, že situaci značně zkomplikovaly vichřice v loňském roce. I proto Vojenské lesy a statky odhadují, že letos bude celkový objem těžby nižší než loni. Snížit by se odhadem mohl na 1,4 milionu kubíků. Loni se ve VLS podle Sotony na nahodilé těžbě významně podílela větrná smršť z poloviny března, na Moravě poškodila přes 350 tisíc kubíků – zpracování dřeva, které tehdy popadalo, je teď pro VLS prioritou. „S každým silnějším větrem se toto množství zvyšuje, porosty jsou po provedených nahodilých těžbách oslabeny a špatně odolávají větru. O dalším vývoji tak rozhodne počasí,“ říká Sotona.

Lesy ale zasáhla i vichřice Herwart z loňského podzimu. „Tyto vichřice zasáhly i naše sousední země Bavorsko a Rakousko, ale jejich vlády, vědomy si hrozícího nebezpečí kůrovcové kalamity, na vzniklou situaci okamžitě zareagovaly opatřeními, která pomohla vlastníkům lesů poškozené dřevo rychle zpracovat a vyvézt z lesů,“ uvádí předseda SVOL Kučera.

Pokles ceny dřeva

Podle něho to byly granty ve výši šest tisíc eur na hektar, bezúročné překlenovací půjčky, aby bylo možné financovat vysoké náklady na zpracování, daňové pobídky nebo zrušení zákazu jízdy pro kamiony v některé dny, stejně jako povolení těžších vozidel než 44 tun, aby navýšily kapacitu a další. Zásadní je teď podle obou subjektů vyhledávání, vyznačování a okamžité zpracování napadeného dříví. A samozřejmě je to i počasí. „Nejvíce by pomohl dostatek srážek, ten ovšem zajistit nemůžeme, ale snažíme se podporovat a realizovat akce zaměřené na návrat a udržení vody v krajině,“ říká Sotona.

Sucho, které trápí Česko, totiž oslabuje stromy a ty jsou pak náchylnější k tomu, aby je napadl škůdce. VLS mají letos v plánu investovat více než sto milionů korun na obnovu malých rybníčků nebo tůní v lesích. Přebytek kalamitního dříví se netýká jen Česka, ale i okolních států, což způsobuje, že cena dřeva na trhu významně klesá, a to v řádu stokorun za kubík. Právě nižší cenu udává státní podnik lesy ČR jako jeden z důvodů klesajícího zisku.

V prvním čtvrtletí letošního roku klesl státnímu podniku hrubý meziroční zisk o 27 procent na 1,25 miliardy korun. Nižší byl i loňský meziroční hrubý zisk, který byl nižší o 1,3 miliardy korun. Naopak Vojenským lesům a statkům se i přes klesající ceny na trhu se dřevem dařilo – meziroční čistý zisk se zvýšil o 12 procent na 377 milionů korun.

Kůrovcová kalamita je největší v historii. Kromě problémů s nedostatkem zaměstnanců musí stát řešit i to, že pro dřevo není odběratel. Očekává se, že letos se nenajde zájemce pro 1,5 až 2,5 milionu kubíků kalamitního, převážně kůrovcového dřeva. Sklady jsou přitom přeplněné, ministerstvo zemědělství tak bude hledat další.

S kůrovcem se bude topit levněji

Ceny dřeva kvůli přehlcenosti trhu už nějaký čas padají. Na palivové dříví zatím kůrovcová kalamita neměla příliš velký vliv. Letos by ale mohlo výrazněji zlevnit i to. „Lesníci dostávají za kůrovcové dřevo asi o čtvrtinu nižší cenu. Současná kalamita má navíc takový rozsah, že pily jsou doslova zahlcené. Tím se vytváří přetlak nabídky nad poptávkou, a to opět snižuje konečné ceny. Přestože se tyto fenomény vyskytovaly i dříve, letos budou výraznější,“ míní ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Podle něho by tak kůrovcová kalamita mohla mít aspoň jedno pozitivum, a to pro koncové spotřebitele – v příští topné sezoně by mohli protopit méně svých financí. Při spalování je přitom jedno, zda jde o kůrovcové dřevo, či nikoliv. Podle odhadů se letos v Česku nenajde odběratel až pro 2,5 milionu kubíků dřeva, což zjednodušeně odpovídá dvěma a půl milionu stromů. Jde o kalamitní dříví, převážně o to kůrovcové. Přebytek dřeva navíc není jen u nás, ale i v okolních státech.

Listnaté stromy bez problémů

Podle čísel z loňského listopadu bylo jen ve střední Evropě k přednostnímu vytěžení 25 milionů kubíků dřeva. V lesích řádil nejen kůrovec, na převisu se podepsaly i loňské větrné bouře. Podle odhadu předsedy Českého sdružení pro biomasu Jana Habarta by mohla cena palivového dřeva klesnout především v místech postižených kůrovcovou kalamitou, a to do dvaceti procent. „Daleko větší vliv ale bude mít to, kdy lidé dřevo nakoupí. Cena bude nižší mimo září až listopad, kdy ho chtějí všichni, ale to se děje každý rok,“ tvrdí Habart.

Na to, kolik za palivové dřevo lidé zaplatí, má velký vliv i poptávka. A vzhledem k tomu, že lidé nechávají nákup až na sezonu, ceny se sunuly dolů spíš pomalu. „Cena palivového dříví, které má obecně nejnižší kvalitu, je více méně dána poptávkou zákazníků především v podzimních a zimních měsících. Mírné zimy posledních let drží jeho cenu na nižší úrovni,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva zemědělství. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stálo v roce 2015 palivo z jehličnanů průměrně 812 korun za kubík. Loni to bylo v průměru 772 korun.

Ministerstvo zemědělství ale zároveň upozorňuje, že záleží také na preferenci domácností – dřevo z listnatých stromů je tvrdší a má delší výhřevnost. „Údaje Českého statistického úřadu v posledních letech vypovídají o stabilních cenách listnatého paliva a spíše klesajících cenách jehličnatého paliva. Tyto trendy je možné očekávat i do budoucna,“ doplnilo ministerstvo. Listnatých stromů se kůrovcová kalamita nedotýká. Průměrná cena palivových listnáčů v roce 2015 byla 1111 korun za kubík, loni to bylo o pár korun více, v průměru za kubík zákazník zaplatil 1127 korun.

Nižší kvalita

Z dat ČSÚ nicméně vyplývá, že jehličnanů na otop se dodává na trh víc – tohoto paliva bylo 1,6 milionu kubíků, toho z listnáčů 0,7 milionu kubíků. Některé lesní podniky mají kvůli klesajícím cenám obtíže. Předseda regionální organizace Sdružení vlastníků obecních lesů Radomír Charvát před nedávnem uvedl, že někteří majitelé lesů se mohou dostat do existenčních problémů, protože dřevo prodávají za stále nižší a nižší ceny.

„Vlákninové dřevo na výrobu papíru stálo před dvěma lety tisíc korun za kubík, teď se prodává za 600 korun. Cena smrkové kulatiny klesla z 2450 na 1900 korun. Dřevozpracující firmy nechtějí dřevo odebrat,“ vyčíslil Charvát. Nízké ceny se promítly i do hospodaření státního podniku Lesy ČR, v prvním čtvrtletí letošního roku klesl státnímu podniku hrubý meziroční zisk o 27 procent na 1,25 miliardy korun. Nižší byl i loňský meziroční hrubý zisk, a to o 1,3 miliardy korun.

Podle ministerstva zemědělství nemá na cenu vliv kůrovec sám, na vině je i nižší kvalita způsobená vysycháním stromů, které stojí v lese. „Důvodem je tedy nežádoucí změna technických vlastností dřeva, a tím i menší možnost upotřebení v dalších oborech, například ve stavebnictví. To pokud jde zejména o kulatinu běžně zpracovávanou na prkna a trámy,“ upřesnilo ministerstvo. Jen za loňský rok se vytěžilo 5,4 milionu kubíků kůrovcového dřeva, celková těžba přitom činila 17 milionů kubíků. Česko podle odborníků zasáhla jedna z největších kalamit škůdce v historii.

Kůrovec

  • Malého broučka je na šest tisíc druhů.
  • V Česku je problém především s lýkožroutem smrkovým, zdaleka ale není sám, smrk v tuzemsku napadá až 30 druhů kůrovce.
  • Na seznam hmyzích škůdců nedávno nově přibyl kůrovec severský, který byl u nás dříve spíše okrajovým druhem.
  • Brouk dosahuje velikosti od jednoho až po devět milimetrů.
  • Lýkožrout smrkový napadá primárně čerstvě odumřelé dřevo. Teprve když ho nemá, napadne zdravé stromy.
  • Lýkožrout smrkový začíná létat v poslední dekádě dubna, v květnu začíná jarní rojení a zakládání nové generace. Ve dřevu si vytváří chodbičky.
  • Napadený strom se po náletu v místech závrtu začíná drolit.

Páni lesa

  • Bezmála polovina lesů patří státu a obhospodařuje je státní podnik Lesy ČR.
  • Lesy ČR vlastní 1,25 milionu hektarů.
  • Druhým významným státním vlastníkem jsou Vojenské lesy a statky (VLS), které spadají pod ministerstvo obrany.
  • VLS hospodaří ve vojenských újezdech, a to jak existujících, tak zrušených. Spadají pod ně tak například Brdy nebo Ralsko.
  • Dohromady patří VLS 123 tisíc hektarů, což je zhruba pět procent ze všech lesů.
  • Dalších pět procent zaujímají další státní lesy, do kterých spadají národní parky nebo krajské lesy.
  • Na 19 procent lesů patří fyzickým osobám, přičemž majetková držba je hodně roztříštěná. V Česku je na 300 tisíc drobných vlastníků lesa do výměry 50 hektarů.
  • Firmy vlastní tři procenta lesů.
  • Obce a města vlastní a spravují 17 procent lesů.
  • Církevních lesů jsou dvě procenta.
  • V rámci církevních restitucí vydaly k letošnímu červnu Lesy ČR církvím a náboženským společnostem 79 876 hektarů.
  • Procento lesů patří družstvům.

Kalamita

  • Smrkové porosty na severu Moravy to mají spočítané. Experti varují před převozem kmenů napadených lýkožroutem do jiných částí Česka
  • Podle vládního dokumentu chybí pro dopravu kalamitního dřeva minimálně 1500 vagonů na železnici. Lepší to není ani na silnicích.
Autor: