Možný krach eurozóny, úpadek elit, státního aparátu či vzdělání. A kolapsy různých společenských systémů – v čase i prostoru. Taková témata zaznívala na úterní uzavřené konferenci, jež se uskutečnila v České národní bance (ČNB) u příležitosti vydání obřího knižního sborníku Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur, který ČESKÁ POZICE nedávno recenzovala. Téma kolapsu je bezpochyby přítomné, byť podle historika Martina Kováře z Filozofické fakulty UK, jednoho z editorů svazku, žijeme v nejšťastnějších a nejbohatších časech, čehož si máme považovat.
Předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) řekla: „Musím poděkovat autorům, že téma kolapsů takovýmto způsobem otevřeli.“ Knihu o kolapsech Egypta, Říma, Velké Moravy, britského impéria nebo indiánských říší má připravenou k přečtení. „Koketovali jsme s myšlenkou, že by si knihu měli všichni poslanci ve sněmovně povinně přečíst, ale to jim nakázat nemůžu,“ pobavila Němcová sál. Každopádně by se jim to hodilo! Zvláště teď: při „zachraňování“ eurozóny. Otázkou je, zda by někteří čeští poslanci, kteří i v diplomových pracích užili omezený počet zdrojů, chtěli číst špalek o 818 stranách...
Na kolapsech je dle hlavního editora Miroslava Bárty podstatné to, že si je sama společnost předem neuvědomuje. Naše doba ale má řadu indicií, které na zhroucení poukazují, nicméně je bagatelizujeme; případně „odkláníme“, řečeno moderním výrazem. Bárta zmiňuje zásadní faktory, jež navodily kolaps staroegyptské říše, které ale nejsou Evropanovi neznámé:
- krize identity/věrohodnosti (jak je vládnoucí skupina uznávána)
- krize participace (kdo a jak se podílí na správě státu)
- krize penetrace (schopnost efektivní kontroly fungování státu)
- krize legitimizace (otázka autority a schopnosti prosadit rozhodnutí)
- krize distribuce (efektivita přesměrovávání ekonomických zdrojů)
U krize vedení a klientelistické státní správy „je jedno, jestli to je jižní Egypt nebo jižní Čechy,“ uvedl egyptolog Bárta ve zřejmé narážce. Archeolog Jiří Macháček hovořil o Velké Moravě, historik Josef Opatrný rozvedl téma kolapsu španělské koloniální říše, ekonom Miroslav Ševčík mluvil o rozcestí, na němž se ocitl kapitalismus a Jiří Ellinger o americkém „impériu“ po 11. září 2001. Předtím ovšem raději zdůraznil, že hovoří za sebe a nikoliv za ministerstvo zahraničí, kde je zaměstnán...
Podobně opatrný byl i Mojmír Hampl. „Vidím novináře z Bloomberg, takže nic o kolapsu, i kdybych si to třeba i myslel, říkat nebudu,“ smál se viceguvernér ČNB, jenž rovněž do knihy přispěl textem o světové finanční krizi. „Doufám, že si knihu všichni koupíte a nebudete si ji jen půjčovat,“ vyzval přítomné, mezi nimiž byli byznysmeni i vědci.
Pomoci chce předsedkyně sněmovny Němcová. Hodlá zakoupit od vydavatelství Academia padesát exemplářů, které rozdá lidem, kteří by měli nad kolapsy přemýšlet.
