Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kubu čeká bez Fidela Castra a s Donaldem Trumpem nejistota

  17:49
Po smrti dlouholetého vůdce komunistické Kuby Fidela Castra se zdá, že vláda Donalda Trumpa nebude pokračovat v rozmrazování vztahů USA a Kuby.

Kubánská ambasáda v japonském Tokiu. foto: Reuters

Reakce na smrt kubánského lídra Fidela Castra 25. listopadu ukazují, jak se změní zahraniční politika USA, až se jí v lednu chopí nově zvolený prezident Donald Trump. Končící Barack Obama předvedl řečnickou akrobacii, při níž s milimetrovou precizností dával pozor, aby zesnulého nepohanil, ani nepokáral. Spíše se obracel na Kubánce.

„V okamžiku smrti Fidela Castra nabízíme svou ruku přátelství. Víme, že v této chvíli prožívají Kubánci – ať už na Kubě nebo tady – silné emoce při vzpomínce, kolika způsoby Castro změnil jejich život, jejich rodin i celého národa. Dějiny posoudí obrovský dopad této výjimečné osobnosti,“ zaznělo v Obamově prohlášení.

Trump, zvyklý na břitké komentáře, to vzal na Twitteru od podlahy: „Svět dnes zaznamenal skon brutálního diktátora, který utiskoval vlastní lid téměř 60 let. Odkazem Fidela Castra jsou popravčí čety, krádeže, nepředstavitelné utrpení, chudoba a popření všech základních lidských práv. Kuba zůstává totalitním ostrovem. Doufám, že dnešní den bude znamenat krok od hrůz, které snášela příliš dlouho, směrem k budoucnosti, v níž budou úžasní Kubánci konečně žít ve svobodě, kterou si zaslouží.“

S tímto popisem comandanteho historické role lze souhlasit, byť je zkratkovitá. Trump je však politik, nikoliv historik. Zároveň to také ukazuje, že není, či spíše v tomto případě nechce být diplomatem.

Změna konfrontační strategie

Obama před dvěma roky začal rozmrazovat vztahy ve Floridské úžině, kde se téměř o 30 let protáhla studená válka. V roce 1959 svrhl Fidel Castro tyrana Fulgencia Batistu a brzy poté znárodnil americký majetek, na což mu USA odpověděly ekonomickou blokádou, která trvá dodnes. Měla vést k likvidaci režimu, který se stal věrným spojencem Sovětského svazu. Ten ji však vždy překonal. Navíc jeho představitelům dala skvělou propagandistickou výmluvu svalovat vinu za všechny problémy způsobené jím samotným na USA.

Dosluhující americký prezident Barack Obama není naivka, který by přehlížel comandanteho zločiny na karibském ostrově i vyvážení socialismu, pochopil však, že dosavadní konfrontační strategie nevede ke konci diktatury na Kubě, takže se ji téměř po 60 letech rozhodl změnit

Dosluhující americký prezident Barack Obama není naivka, který by přehlížel comandanteho zločiny na karibském ostrově i vyvážení socialismu, pochopil však, že dosavadní konfrontační strategie nevede ke konci diktatury na Kubě, takže se ji téměř po 60 letech rozhodl změnit. Na rozdíl od svých deseti předchůdců, kteří se s vousatým revolucionářem potýkali, přišel s napraženou pravicí.

A to doslova, když ji podal na pohřbu Nelsona Mandely kubánskému lídrovi, jenž ji přijal. Byl to sice také Castro, ale Raúl – o pět let mladší Fidelův bratr, který ho nahradil v čele Kuby v roce 2006, když sourozence zradilo zdraví. Méně charismatický, ale obratný politik si u svého staršího bratra, který zůstal „tyranem na vejminku“, postupně prosadil ekonomické reformy inspirované čínským komunismem. A také byl na rozdíl od Fidela rozhodnut poslat konfrontaci s USA do učebnic dějepisu.

Slib Američanům kubánského původu

Díky vatikánským a kanadským zprostředkovatelům probíhala první jednání a v prosinci 2014 se kubánský a americký prezidenti spojili v telefonickém rozhovoru, což se stalo poprvé. Následovaly další historické premiéry – výlety sportovních klubů a hvězd showbyznysu na Kubu, otevření ambasád, návštěvy ministrů zahraničí a vše korunovala Obamova cesta do Havany, kterou letos v březnu navštívil jako teprve druhý americký prezident – prvním byl v roce 1928 Calvin Coolidge.

Donald Trump slíbil Američanům kubánského původu, že normalizaci vztahů ukončí, pokud z Kuby nepřijdou ústupky ohledně ochrany svobody vyznání nebo omezení stíhání vězňů svědomí

Obama dokonce promluvil v půlhodinovém přímém přenosu v kubánské televizi a ve svém projevu chválil demokracii jako nejlepší formu vlády. V říjnu při hlasování v OSN o odsouzení amerického obchodního embarga se zástupce USA, který vždy byl proti rezoluci, se ho tentokrát zdržel. Zdálo se, že studená válka, která v Karibiku, přežila svou smrt, se konečně chystá do hrobu. Jen o měsíc později vše vypadá jinak.

Prezidentské volby v USA navzdory prognózám vyhrál Donald Trump, na což Kuba zareagovala pětidenním vojenským cvičením. Realitní magnát sice v primárkách přibližování obou zemí opatrně podporoval, ale poté, co se stal oficiálním republikánským kandidátem, otočil.

Kvůli hlasům na Floridě si pokusil naklonit početné Američany kubánského původu, kteří kvůli Castrovi museli opustit svou vlast. Slíbil jim, že normalizaci vztahů ukončí, pokud z Kuby nepřijdou ústupky ohledně ochrany svobody vyznání nebo omezení stíhání vězňů svědomí.

Nic za ústupky

Nebyl to, jak dosavadní vývoj ukazuje, jen slib do větru. Tři dny po Castrově smrti ho Trump opět zopakoval na Twitteru: „Pokud Kuba není ochotná přistoupit na lepší dohodu pro kubánský národ, Kubánoameričany a USA, dohodu vypovím.“ Jeho jestřábí postoj je licoměrný, protože si v devadesátých letech za vlády jeho tehdejších přátel Clintonových, liboval, že by díky mírnému oteplení vztahů mohl na Kubě vybudovat pobočku svého kasina.

Obchodníku Trumpovi vadí, že USA ustupují, ale nic za tyto ústupky od Kuby nedostávají, přičemž diktatura se zásadně nemění

Dokonce tehdy porušil, jak letos odhalil časopis Newsweek, obchodní embargo, když na ostrov poslal svoje investiční konzultanty, aby prozkoumali terén. Jejich činnost byla maskovaná jako charita, která je jednou z aktiv, jež ekonomická karanténa neomezuje. Obchodníku Trumpovi vadí, že USA ustupují, ale nic za tyto ústupky od Kuby nedostávají, přičemž diktatura se zásadně nemění.

Opomíjí však zlepšení hodnoty toho, čemu se v byznysu říká značka. Tři písmena USA mají v Latinské Americe špatnou pověst, její obyvatelé považují gringy za expanzivní národ, který španělsky mluvící Američany v lepším případě přehlíží, v horším zneužívá. Podle agentury Latinobarómetro v době, kdy Obama nastoupil do prezidentského postu, vidělo jeho zemi pozitivně 58 procent dotázaných na jih od řeky Rio Grande.

Možnost investic

Černošský prezident Obama, který vůči státům na západní polokouli použil strategii „rovného partnerství“, však zvedl kladnou pověst na 74 procent. Smír s Kubou, která je u Latinos věčným otloukánkem „zlých Yankees“, k tomu zásadně přispěl. S Trumpem tato nová popularita rychle poklesne. Především kvůli rasistickým výpadům proti mexickým migrantům, kterými zahájil svoji volební kampaň a jež si vzala osobně i většina obyvatel hispánské části kontinentu.

Obama sice nemohl zrušit ekonomické embargo, což může pouze Kongres, který to však kvůli republikánské většině v dohledné době neudělá, ale mohl dekrety rozšířit počet výjimek, které alespoň některým odvětvím umožňují investovat

V neposlední řadě jsou ziskem z usmiřování s Kubou pro USA obchodní příležitosti. Obama sice nemohl zrušit ekonomické embargo, což může pouze Kongres, který to však kvůli republikánské většině v dohledné době neudělá, ale mohl dekrety rozšířit počet výjimek, které alespoň některým odvětvím umožňují investovat.

Například American Airlines otevřely v pondělí 28. listopadu první pravidelnou linku mezi USA a Kubou – bude létat čtyřikrát denně mezi Miami a Havanou. Další společnosti létajících z jiných měst plánují své linky spustit v nejbližších týdnech. Otázka je, zda to po Trumpových prohlášeních udělají. Reálně totiž hrozí, že začnou zase platit opatření, kterými americká vláda svým občanům omezovala cesty na Kubu.

Zbytečná kapitulace

Kritici nastupujícího pána Bílého domu Donalda Trumpa se diví, proč zemřelého Fidela Castra tak ostře odsoudil, když u jiných diktátorů oceňuje jejich schopnosti. Například ruského lídra Vladimira Putina, který dodržování lidských práv vrátil do sovětských dob, několikrát pochválil. Nicméně představa, že demokratičtí politici budou všem autoritářům měřit stejným metrem, není realistická.

Pro mnoho Trumpových voličů byl smír s Havanou zbytečnou kapitulací velmoci před trpaslíkem z Karibiku, takže návratem k tvrdé, nekompromisní, ale neúčinné politice může demonstrovat slogan z volebních čepic: „Vraťme Americe její velikost“

Strategie převažuje nad morálkou – jinak by nemohli mít všichni pováleční prezidenti USA na Blízkém východě za nejdůležitějšího spojence Saúdskou Arábii, v níž v otázkách svobod vládne středověk. Proč tedy Trump zavádí Castra mladšího zase do pomyslné osy zla (termín z éry George Bushe mladšího), zatímco Obama mu udělil „podmínečný pardon“, čímž ho uvedl do slušné společnosti?

Trumpovi se celkem bezbolestně, aniž by si rozházel vztahy s nějakou velmocí, nabízí předvést na mezinárodní scéně odlišnost od dosavadní vlády. Pro mnoho jeho voličů byl smír s Havanou zbytečnou kapitulací velmoci před trpaslíkem z Karibiku, takže návratem k tvrdé, nekompromisní, ale neúčinné politice může demonstrovat slogan z volebních čepic: „Vraťme Americe její velikost.“ A navíc se prezentovat jako bojovník za svobodu, což je s prezidentem USA spojováno stejně jako Oválná pracovna, ale jímž nová hlavě zatím není.

Vybičování antigringismu

Není jasné, jaké závazky by Raúl Castro měl Trumpovi dát, aby v postoji svého předchůdce pokračoval. Poté, co se dosavadní venezuelský mecenáš ocitl kvůli pádu cen ropy v troskách, potřebuje kubánský režim, jenž nemá kapitál, investice odjinud. Obama mu svou smířlivostí dával šance na krátkodobé přežití, čímž si Kubu připravoval na dobu postcastrovskou, která kvůli nevyjasněnému nástupnictví může začít násilím.

Castrovská diktatura umí antigringismus vybičovat do nejvyšších obrátek, což pro ni bude snazší, pokud jí nový americký prezident Donald Trump nebude nabízet „dárečky“, ale ukazovat zdvižený prostředníček

Raúl Catro sice slíbil, že zabrání vakuu po své smrti a v roce 2018 předá moc mladším soudruhům, kteří se narodili za nového režimu po revoluci. Co se však stane nelze odhadovat, protože do struktur kubánské komunistické strany nikdo dobře nevidí. Každopádně násilí po konci éry sourozeneckého dua by bylo výrazně menší, kdyby „háklivou“ otázku vztahů s USA vyřešil ještě ten, kdo po boku bratra Kubu do nevyhlášené války s mocným sousedem přivedl.

Trumpův postoj však může Raúla Castra, který musel uvnitř režimu za prosazení normalizace vztahů s USA proti radikálnějším členům svého hnutí včetně bratra Fidela, který dohodu s Obamou odmítal jako „dárečky od impéria“, urputně bojovat, dostat do defenzívy.

Kubánský režim za téměř 60 let ukázal, že dostane-li se do kouta, dokáže se bránit. Castrovská diktatura umí antigringismus vybičovat do nejvyšších obrátek, což pro ni bude snazší, pokud jí nový americký prezident Donald Trump nebude nabízet „dárečky“, ale ukazovat zdvižený prostředníček.

Autor: