Před loňskými volbami do sněmovny se lidovci spolu s hnutím Starostové a nezávislí rozhodli spojit síly. Dva menší subjekty s podobným programem si řekly, že nebudou tříštit síly a vzájemně si „kanibalizovat“ voliče, namísto toho utvořily koalici a do voleb chtěly jít spolu. Ďábel byl i tentokrát skryt v detailu: dvoučlenná koalice musí získat dvakrát tolik hlasů co jednotlivá strana. Spojení KDU-ČSL a STAN by tak potřebovalo přinejmenším dosáhnout na desetiprocentní volební zisk. Toho se lidovci nakonec zalekli a ze zamýšleného spojenectví couvli.
Novopečený předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) chce ale zajít ještě dál. Hranici deseti procent by totiž nejraději požadoval po každé straně, která má usednout v dolní komoře. Podle něj by se tím zamezilo vzniku mnohobarevné, a tím pádem i názorově roztříštěné sněmovny. Doyen občanské demokracie svůj návrh několikrát zopakoval. Na konci listopadu o něm hovořil v debatě TV Prima, stejně jako v rozhovoru pro LN. V něm ho v nadsázce zmínil jako prostředek, který by jeho ODS pomohl k budoucímu volebnímu vítězství. „Vím, jak by mohla ODS vyhrát – kdybychom zvýšili hranici pro vstup do sněmovny z pěti na deset procent. Už jsem to navrhoval,“ řekl Kubera.
„Vyčištěná“ sněmovna
Kdybychom jeho nápad aplikovali už na loňské volby, do sněmovny by se kromě vítězného hnutí ANO dostala právě Kuberova „Ódéeska“, dále Piráti a nahnědlá SPD protiislámského populisty Tomia Okamury. Naopak komunisté, sociální demokraté, Starostové a nezávislí, lidovci a TOP 09 by do sídla dolní komory mohli nahlížet pouze skrze okna z chodníku Sněmovní ulice.
Není proto divu, že návrh předsedy Senátu boduje právě u ANO. „Kuberovu iniciativu podporuji. Do parlamentu by se dostalo méně stran, a spolupráce by byla mnohem přehlednější. Dnes je opozice rozdrobená a rozhádaná, některé strany jsou si podobné jako vejce vejci, takže si myslím, že by to ČR prospělo,“ řekl LN předseda hnutí a premiér Andrej Babiš. Dodal, že pro takovou změnu se ale ve sněmovně bude jen těžko hledat potřebná podpora.
„Jsme naopak pro snížení hranice vstupu do sněmovny. Ale důležitější je nejdříve opravit volební systém tak, aby nezvýhodňoval velké strany.“ |
V tom měl pravdu. Například někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se proti návrhu předsedy Senátu vymezil. „Považuji to za účelové zúžení soutěže politických stran a zásah do ústavních práv občanů, kterým by se takto cíleně snižovala šance jejich hlasem ovlivňovat hájení jejich názorů,“ prohlásil.
Podobně Kuberův plán narazil u oranžových. „Zvýšení pětiprocentní hranice by zásadně zkreslilo poměry zastoupení různých politických proudů v Poslanecké sněmovně. Proto s ním nesouhlasím a udivuje mne, že s tímto návrhem přichází zrovna politik konzervativní ODS,“ řekl LN šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Proti se ale staví i Piráti, kteří v minulých volbách deset procent překročili a i v posledních průzkumech vykazují „bezpečný“ volební zisk. „Jsme naopak pro snížení hranice vstupu do sněmovny. Ale důležitější je nejdříve opravit volební systém tak, aby nezvýhodňoval velké strany,“ odpověděl na dotaz LN pirátský předseda Ivan Bartoš.
Politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci připomíná, že v západních demokraciích takto vysoké hranice neexistují. Naopak bývají i nižší, než je současných českých pět procent. „Desetiprocentní podmínka platí třeba v Turecku, to je ale trochu jiný případ,“ řekl Lebeda. Zároveň upozornil na to, že se Kubera svým návrhem chová poněkud macešsky k menším stranám, které mu dopomohly do čela Senátu. „Jaroslav Kubera je znám nápady, které polarizují. Strany, díky nimž se stal předsedou horní komory, teď sklízejí, co zasely,“ uvedl Lebeda.
Direktivní impulz
„Jaroslav Kubera je jako vždy originální, ale příliš nechápu, v čem přesně by podobné opatření mohlo přispět k nějakým pozitivním změnám ve fungování stranickopolitického systému, jehož chronické problémy leží úplně jinde. Nehledě na to, že by z pohledu evropských parlamentních režimů šlo vskutku o kuriozitu, která by asi navíc byla v rozporu s českou ústavou, respektive s proporčním principem voleb,“ míní politolog Daniel Kunštát z pražského CEVRO Institutu.
Podle něj by čistě hypoteticky mohla taková změna přispět k větší ochotě politických stran k tomu, aby se integrovaly. Pokud by k tomu došlo, naplnil by se vlastně Kuberův plán na snížení počtu subjektů ve sněmovně. Šéf Senátu navíc tvrdí, že by i tak byly v dolní komoře zastoupeny politické názory a směry v celé šíři. „Šlo by ovšem o impulz dost umělý, direktivní, a proto dle mého zcela nepřijatelný,“ namítá Kunštát.