Kde zasednou kontroloři, až jim letos v září vyprší nájemní smlouva v budově Tokovo v pražských Holešovicích? Čas běží a konečný verdikt stále nepadl. Verze jsou de facto dvě (třetí varianta, totiž vybudování nového sídla na pozemku, který NKÚ vlastní, je vzhledem k časové tísni čistě hypotetická):
- Pokud by si Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) pořizoval vlastní budovu, je „favoritem“ sídlo Sazky na Praze 9, jak ČESKÁ POZICE informovala již dříve.
- Jenže ze hry není ani majitel Tokova, skupina CPI. Ta v uplynulých dnech předložila NKÚ nabídku na prodloužení nájemního kontraktu. A jak vyplývá z materiálů, které má redakce k dispozici, požadované nájemné snížila CPI oproti současnému stavu na zhruba polovinu.
Bude se nakonec radovat miliardář Karel Komárek, jehož skupině KKCG patří Sazka, nebo realitní magnát Radovan Vítek, který ovládá skupinu CPI? A na čí stranu se, obrazně řečeno, postaví ministr financí Miroslav Kalousek a vláda?
Verze „ve svém“: Tři finalisté, jeden favorit
Koncem listopadu loňského roku zveřejnil NKÚ výzvu k podání nabídek na prodej administrativních budov v Praze. Úřad jich obdržel čtrnáct, do finále postoupily tři. Dle informací ČESKÉ POZICE je favoritem právě sídlo Sazky. Její mluvčí nechtěl zprávu potvrdit, nicméně Sazka na svých internetových stránkách zveřejnila nabídku na pronájem kancelářských prostor. Je tedy zřejmé, že prostory sama nevyužívá (momentálně je tato nabídka stažená).
Verze „v nájmu“: Nabídka, která se neodmítá?
Že kontrolorům předloží návrh nové nájemní smlouvy v Tokovu, proklamovala skupina CPI již během minulého roku. Stalo se tak až v uplynulých dnech. „Potvrzujeme, že jsme předali NKÚ nabídku, dle našeho názoru bezkonkurenční,“ uvedla pro ČESKOU POZICI mluvčí CPI Michaela Winklerová. Další podrobnosti však sdělit odmítla. Redakce ČESKÉ POZICE nicméně získala dokument, který CPI kontrolorům adresovala.
Co konkrétně Vítkova skupina kontrolorům navrhuje? Na výběr mají dvě možnosti:
- Krátkodobá varianta: počítá s prodloužením nájemního kontraktu o dalších dvanáct až patnáct měsíců. NKÚ bude moci využívat stejné plochy, jaké má k dispozici nyní, to znamená zhruba deset tisíc metrů čtverečních a 78 parkovacích míst. Za to bude platit roční nájemné ve výši 19,9 milionu korun. (Připomeňme, že nyní platí úřad ročně 44 milionů korun. Do loňského února, kdy kromě nájemného splácel NKÚ fit-out objektu, tato suma šplhala k 80 milionům korun.)
- Dlouhodobá varianta: pokud se NKÚ rozhodne pro tuto variantu, navrhuje CPI prodloužení nájemního kontraktu o pět nebo sedm let. V závislosti na redukci ploch, které bude NKÚ užívat (dle materiálu jde o zhruba 7400 metrů čtverečních), vychází roční nájemné na zhruba 23,3 až 25,7 milionu korun.
CPI se zavazuje, že veškeré úpravy vnitřních dispozic provede na své náklady. A pokud kontroloři zůstanou v Tokovou dalších sedm let, převede na úřad bezplatně veškeré vybavení kanceláří, jehož původní pořizovací cena dosáhla 150 milionů korun. (Dle původní nájemní smlouvy, kterou uzavřel bývalý prezident NKÚ František Dohnal, úřad tento majetek splácel, ale ani po doplacení se nestal jeho vlastníkem.)
Jak se na nabídku CPI dívá NKÚ a jak ovlivní rozhodování o jeho případném stěhování? Úřad se k návrhu vyjadřovat nechce: „Jsme vázáni mlčenlivostí,“ vysvětlila mluvčí NKÚ Olga Málková.
Co na to Kalousek a spol.?
Dodejme, že ještě před tím, než úřad obdržel návrh obsahující podmínky nové nájemní smlouvy, připravil NKÚ s ministerstvem financí a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) návrh usnesení vlády, jehož schválení by mělo úřadu zajistit prostředky na nákup vlastní budovy.
Jedno je jasné: pro jakéhokoliv majitele budovy je Nejvyšší kontrolní úřad lukrativním nájemcemNKÚ měl totiž v původním návrhu rozpočtu na letošní rok vyčleněno na nákup sídla 250 milionů korun. Poslanci ale tuto částku v prosinci přesunuli na filmové pobídky. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tehdy ještě před hlasováním o rozpočtu ve sněmovně prohlásil, že pokud bude přesun peněz schválen a „bude-li ležet na stole návrh na efektivní pořízení budovy Nejvyššího kontrolního úřadu, aby měl sám svůj vlastní objekt a nemusel poměrně nákladně být v nájmu, tak vláda v takovém případě nalezne během roku řešení sama v rámci schváleného státního rozpočtu příslušnými rozpočtovými opatřeními“. Nyní je tedy na Miroslavu Kalouskovi, kdy předloží návrh usnesení do vlády a jak se k němu kabinet Petra Nečase (ODS) postaví.
O tom, zda vyjde v kalkulacích výhodněji nákup budovy, nebo upravená nájemní smlouva v Tokovou, můžeme zatím jen spekulovat. Jedno je ale jasné: pro jakéhokoliv majitele budovy je NKÚ lukrativním nájemcem. V současné době se totiž míra neobsazenosti pražských kanceláří, jak vyplývá z analýzy Prague Research Fora, pohybuje kolem dvanácti procent, na Praze 7 ale tento ukazatel dosahuje bezmála třiceti procent. Navíc má CPI u státní instituce jistotu, že nezkrachuje a nebude dlužit nájemné. Vzhledem k převisu nabídky nad poptávkou diktují dnes podmínky na realitním trhu nájemníci. Toho si je dobře vědoma i skupina CPI.
Dohnalovo „dílo“
O pronajmutí budovy Tokovo rozhodl v roce 2006 bývalý prezident NKÚ František Dohnal. Až do roku 2011 patřil objekt Tokovo skupině PPF. Poté jej od ní v balíku s dalšími nemovitostmi koupila společnost CPI. Připomeňme základní parametry kontroverzní nájemní smlouvy:
V letech 2006 až 2012 vyplatil NKÚ na jejím základě 400 milionů korun; ročně platil bezmála 80 milionů (v částce je zahrnuta i splátka za zmíněný fit-out objektu za 150 milionů). Od února loňského roku vychází roční nájemné v Tokovu na 44 milionů korun.
Je bez diskusí, že se podmínky na realitním trhu v posledních letech výrazně změnily. Pokud je ale CPI ochotna od příštího roku pronajmout tytéž prostory v Tokovou za zhruba polovinu aktuálního nájemného, jak tvrdě asi o nájemních podmínkách vyjednával s PPF bývalý prezident František Dohnal?