Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo těsně před koncem června vyhlášku, kterou stanovilo konkrétní částku, již budou muset majitelé fotovoltaických elektráren platit vybrané recyklační firmě na recyklaci solárních panelů. Formálně tím splnilo požadavek Evropské unie, aby vysloužilé solární panely nezůstávaly na polích.
Smlouvu s jednou z recyklačních firem nebo kolektivních systémů sdružujících zpravidla několik výrobců elektrozařízení měli majitelé fotovoltaických elektráren dle zákona o odpadech podepsat do konce června. Jenže vyhláška vstoupila v platnost až 28. června, takže solární elektrárny neměly příliš času na výběr kolektivního systému, který za ně má zařídit recyklaci panelů. Některé elektrárny, mezi které patří i ty malé u rodinných domů, se proto stále nestihly k některému z kolektivním systémům přihlásit, za což jim hrozí milionové sankce. Kolektivní systémy tudíž většinou přihlašování stále umožňují.
Provozovatelé větších solárních elektráren shodně tvrdí, že narychlo vytvořená vyhláška, kterou předložil těsně před svým odchodem z funkce dnes již bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, obsahuje řadu chyb.
Majitelům fotovoltaických elektráren se cena 8,50 koruny za recyklaci kilogramu solárních panelů zdá příliš vysokáSpíše než cokoliv jiného jim ovšem vadí MŽP stanovená cena za recyklaci, která je podle nich příliš vysoká. Po mnohostranných jednáních se vyhláškou ustálila na 8,50 koruny za kilogram solárních panelů. Tuto částku budou majitelé solárních elektráren zprovozněných do 1. ledna 2013 zasílat na speciální účet u jedné z recyklačních společností, která v budoucnu z této částky zaplatí nebo zařídí recyklaci panelů.
Trestní oznámení na ministerstvo
„Takto pevně stanovená cena je dvakrát vyšší než uvádí studie zpracovaná přímo pro ministerstvo životního prostředí od týmu ekonoma Miroslava Zámečníka,“ uvedl šéf Aliance pro energetickou soběstačnost (Alies) Martin Sedlák. Ten je přesvědčen, že postup MŽP je nezákonný a podezřívá ho z toho, že legislativu připravovalo pod vlivem současným monopolních kolektivních systémů pro likvidaci elektroodpadu.
„Naši právníci právě dokončují text trestního oznámení na všechny, kdo se na ministerstvu podíleli na přípravě vyhlášky. Podáme ho v nejbližší době,“ dodal Sedlák s tím, že stát takto trestá především malé domácnosti, které instalací na vlastní střeše chtěly přispět ke zlepšení životního prostředí a v době krize ušetřit. Pro investory je podle Sedláka vyhláška dalším signálem, že v České republice stále není stabilní prostředí pro podnikání.
Ministerstvo životního prostředí však kritiku odmítá. Výkupní cena byla podle MŽP nakonec stanovena tak, aby garantovala, že za 15 až 20 let, tedy v čase, kdy budou náklady na recyklaci a likvidaci solárních panelů po skončení jejich životnosti dle ministerstva vyšší než dnes, bude dostatečné množství finančních prostředků, které zajistí právě likvidaci panelů. „Pokud bychom dostatečné množství peněz na likvidaci neměli, hrozilo by, že na území obcí budou staré solární panely, ke kterým se nikdo nebude hlásit a nikdo nebude moci zaplatit jejich likvidaci,“ vysvětlil mluvčí MŽP Matyáš Vitík.
S námitkami provozovatelů solárních elektráren nesouhlasí také společnost ASEKOL Solar, která je jednou s držitelů licence na recyklaci panelů a s již téměř pěti tisíci registrovanými majiteli solárních elektráren bude v budoucnu recyklovat zřejmě největší část solárních panelů. K výtce solárníků, že si velké kolektivní systémy vysokou cenu vylobbovali, ASEKOL uvedl, že cena je dána direktivně MŽP a její výši nemůže ovlivnit.
Původně se přitom hovořilo dokonce o částce jedenáct korun za kilogram, ale některé recyklační společnosti jsou schopné kilogram zrecyklovat i za čtyři koruny. Takto vysoký cenový rozptyl mohl podle Bronislava Bechníka z odborného portálu Tzb-info způsobit fakt, že se panely vyrábějí z více materiálů, a stanovit jednotnou cenu za všechny proto nebylo snadné.
Přeplatky za recyklaci vrátí
Solární lektrárny mají peníze kolektivním systémům dle vyhlášky posílat v letech 2014 až 2019 v rovnoměrných dílčích platbách. Důvod, proč zrovna v tomto období, není příliš jasný. Většina solárních panelů totiž pochází z období takzvaného solárního boomu v roce 2010 a s průměrnou délkou životnosti 20 až 30 let budou potřebovat recyklaci až okolo roku 2040.
Budou-li náklady na recyklaci nižší, než určuje vyhláška, bude přebytek vrácen provozovateli fotovoltaické elektrárnyCelkově přitom nejde o malou částku. V České republice je instalovano zhruba 200 tisíc tun fotovoltaických panelů, takže vynásobeno cenou 8,50 koruny za kilogram recyklační společnosti na recyklaci těchto panelů obdrží postupně částku 1,7 miliardy korun.
U každé fotovoltaické elektrárny mají však být po zrecyklování jedné třetiny panelů vyúčtovány přeplatky, respektive nedoplatky. To potvrdil i ASEKOL Solar. „Přeplatky budeme vracet v plné výši a cena 8,50 je již konečná,“ uvedla pro ČESKOU POZICI Hana Ansorgová z ASEKOL.
Budou-li náklady na recyklaci nižší, než je vyhláškou určen recyklační poplatek, bude přebytek vrácen provozovateli fotovoltaické elektrárny. Stejné vyúčtování má být provedeno po zrecyklování dvou třetin panelů i po zrecyklování všech panelů.
O recyklaci panelů je poměrně zájem. Přihlásilo se již devět firem, část z nich, jako zmiňovaný ASEKOL, již na trhu s recyklací elektrospotřebičů působí dlouho, některé však vznikly až těsně před vydáním vyhlášky. Například společnoat FitCraft Recyklace byla do obchodního rejstříku zapsána až 14. června 2013 a firma ECOPARTNER 29. dubna 2013.
Přihlášené společnosti (kolektivní systémy)
Na recyklaci fotovoltaických panelů jsou dle informací z MŽP dosud registrovány společnosti ASEKOL Solar, PV recovery, REMA Systém, RETELA, o licenci požádali ještě společnosti ECOPARTNER, FitCraft Recyklace, Elektrowin, OFO-recycling a REsolar.
Panely si zrecyklují sami
Svou společnost si založili i sami majitelé solárních elektráren. Aliance pro energetickou soběstačnost s dalším sdružením výrobců solárních panelů a provozovatelů fotovoltaických elektráren CZEPHO 3. června 2013 zaregistrovala vlastní, neziskově hospodařící kolektivní systém REsolar. U REsolaru bude podle Sedláka zaregistrována co do výkonu asi čtvrtina všech elektráren. Peníze na recyklaci tím budou platit na účet vlastně sami sobě a budou mít o penězích přehled. Pokud na konci životnosti panelů a po jejich recyklaci zbudou nějaké peníze, rozdělí si je rovným dílem.
„Majitelé elektráren si vlastním kolektivním systémem chtějí pojistit, že jejich peníze budou vynaloženy co nejefektivněji a že se do doby, kdy budou třeba, neztratí. Chceme si zároveň vlastními silami pohlídat, že panely nakonec opravdu budou zlikvidovány,“ dodává Zuzana Musilová z České fotovoltaické průmyslové asociace.
Ani jedna z těchto společností nedisponuje velkokapacitní recyklační linkou určenou speciálně na fotovoltaické panelyKuriozitou také je, že ani jedna ze společností, které plánují panely recyklovat, nedisponuje velkokapacitní recyklační linkou určenou speciálně na fotovoltaické panely. Některé společnosti, zejména ty, které už mají s recyklací elektrozařízení nějaké zkušenosti, sice disponují recyklačními linkami, jež však nejsou určené na panely, a proto je recyklace nedokonalá. Podle odhadů se v budoucnu v ČR uživí maximálně jedna velkokapacitní linka.
Opravdu panely z polí zmizí?
„Hlavními konstrukčními prvky fotovoltaického panelu jsou sklo a hliníkový rám, které dohromady tvoří více než 80 procent hmotnosti. Pro splnění požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady EU postačí recyklovat tyto dva materiály. Existují však technologie umožňující využít i další materiály, zejména stříbro, křemík a další kovy. Je pravděpodobné, že cena získaných materiálů by mohla pokrýt náklady na recyklaci, zejména pokud budou zahrnuty i nosné konstrukce fotovoltaických elektráren,“ uvedl Bechník, který zároveň vyjádřil obavu, zda zákon o odpadech a ministerská vyhláška povedou ke kýženému cíli – dostat nefunkční panely z polí.
„Základní problém, tedy obava, že fotovoltaické panely zůstanou na polích, vyhláška neřeší. Současná podoba zákona totiž negarantuje, že vybrané finanční prostředky budou k dispozici, až nastane potřeba fotovoltaické panely recyklovat. Zákon navíc sice mluví o zaplacení nákladů na recyklaci, ale už ne o odvozu panelů z polí,“ míní Bechník, podle něhož by bylo rozumnější vyhlášku více propracovat a neschvalovat ji takto narychlo.
