Finanční a následná hospodářská krize z let 2008 a 2009 způsobila v zemích Evropské unie výrazný nárůst podílu vládních výdajů na hrubém domácím produktu. Zatímco v roce 2007 činil tento podíl 45,6 procenta, o dva roky později se již přehoupl přes 50 procent. Loni představovaly vládní výdaje 50,3 procenta HDP, vyplývá z nové studie Eurostatu o vlivu krize na příjmy a výdaje zemí sedmadvacítky.
Raketový vzestup vládních útrat však nebyl doprovázen adekvátním zvýšením příjmů, což způsobilo prohloubení ročního deficitu veřejných financí vůči HDP k sedmi procentům v roce 2009. Loňský rok již přinesl mírnou stabilizaci a schodek klesl o 0,4 procentního bodu na 6,4 procenta.
Největšími hříšníky, co se deficitu veřejných rozpočtů týče, byly Irsko (32,4 procenta HDP), Řecko (10,4) a Velká Británie (10,3). Česká republika se zařadila schodkem 4,7 procenta HDP doprostřed „startovního pole“. Estonsko vykázalo jako jediná země EU loni přebytek v symbolické výši 0,1 procenta výkonu ekonomiky.
Studie poskytuje i zajímavý pohled na využití vládních výdajů. Jejich největší část – 43,2 procenta – směřovala loni na sociální transfery. Premianty jsou v tomto ohledu Německo a Rakousko s podílem 56,2, respektive 48,2 procenta. Na opačném konci žebříčku přerozdělování byly Irsko a Velká Británie s 26,9 a 29,8 procenta.
Zarážející je, že ačkoli EU dlouhodobě deklaruje snahu o posílení konkurenceschopnosti v globální ekonomice, na investice dává v průměru jen zhruba dvacetinu svých celkových vládních výdajů.
