Lidovky.cz

Kreml o Václavu Havlovi oficiálně mlčí. Rusko však nikoli.

Vladimír Putin

  8:51

Bez Medveděva na pohřbu českého exprezidenta bude Temelín bez Rusů, vzkazuje do Moskvy politický think tank Informační institut.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv se k úmrtí Václava Havla dosud nevyjádřil. foto: © Reuters, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Aktualizováno. Ani ruský prezident Dmitrij Medveděv, ani předseda ruské vlády Vladimir Putin, ba ani ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nevyjádřili k úmrtí prvního českého prezidenta Václava Havla. V ostrém protikladu k tomu Medveděv rychle poslal kondolenci do Severní Koreje po zprávě o úmrtí jejího lídra Kim Čong-ila.

Nezávislá ruská rozhlasová stanice Echo Moskvy oznámila, že během hodiny po ohlášení, že české velvyslanectví v Moskvě otevřelo kondolenční listiny k úmrtí Václava Havla, přišlo na velvyslanectví víc než 30 lidí. A mnozí další přicházeli ještě ve čtyři hodiny odpoledne, kdy se mělo velvyslanectví oficiálně zavřít. Český velvyslanec v Rusku Petr Kolář sdělil Echu Moskvy, že se očekává, že mnoho dalších lidí vzdá poslední poctu na velvyslanectví písemně v příštích dnech, jak se bude šířit zpráva o kondolenčních listinách na velvyslanectví.

Rusové vzdávají hold

„Většina z příchozích patřila ke starší generaci. Pamatují si českého disidenta, spisovatele a politika z událostí po pražském jaru 1968. Od té doby byl pro mnoho našich spoluobčanů člověkem, který bojuje za svobodu své země až do konce. Popsal Havla 60letý Moskvan Anatolij, jeden z prvních, který přišel na velvyslanectví,“ oznámila stanice Echo Moskvy. Stanice uvedla, že poslední poctu přišla vzdát řada známých umělců, filmařů a spisovatelů.

Václav Havel byl ostrým kritikem postsovětského Ruska, zejména za Putinova režimu

Ruská, státem kontrolovaná média se o Havlově smrti zmínila jen skrovně. Ve večerních zprávách Prvního kanálu (Pervyj kanal, 1tv.ru) bylo informaci o jeho úmrtí věnováno jen 28 vteřin. Oficiální deník ruské vlády Rossiskaja Gazeta přinesl několik formálních řádků bez jakéhokoli vyjádření veřejně činných osobností, ať ruských nebo zahraničních.

Demarše 

Bývalý šéf protokolu ruského prezidenta Vladimir Ševčenko řekl Echu Moskvy, že je na ministerstvu zahraničních věcí, zda by ruský prezident měl, nebo neměl vyjádřit soustrast k úmrtí nějaké současné či bývalé hlavy státu. Oficiální ruské mlčení o Havlovi „vypadá jako demarše“, uvedl pro Echo Moskvy Fjodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Russia in Global Politics.

V komentáři internetového serveru Pravda.ru historik a bohemista Vadim Truchačev poukazuje na to, že Havel byl zarytým kritikem postsovětského Ruska, zejména poté, co se k moci dostal v roce 2001 Putin, a že po Havlově smrti by se rusko-české vztahy měly zlepšit. „Václav Havel vstoupí do dějin jako složitá a protikladná osobnost. Stal se symbolem demokracie a boje za svobodu, ale neuměl překonat (svou) rusofobii a kategorické odmítání komunismu,“ napsal Truchačev.

Havel sice možná nebyl schopný uvažovat o tom, že by potenciální pokus o uskutečnění komunismu byl životaschopný, a zůstal ostrým kritikem postsovětského Ruska, zejména za Putinova režimu – údajně se odmítl sejít se s Putinem, když byl v březnu 2006 na návštěvě České republiky –, je však velmi nepodložené označovat ho za rusofoba.

Informační institut varuje

Do dění kolem (ne)kondolence nejvyšších ruských míst k úmrtí Václava Havla se vložil i český politický think tank Informační institut. V dopise adresovaném ruskému velvyslanectví v Praze vyzval nejvyšší ruské státní představitele, aby se „velkoryse
zúčastnili pohřbu našeho státníka a bývalého prezidenta Václava Havla, a tím dali najevo, že nejsou zbytečně malicherní“. V opačném případě pohrozil, že se účast ruských firem na obřím tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín stane „nepravděpodobnou variantou“. Zájem ruských firem o účast v soutěži na Temelín přijel nedávno do Prahy podpořit právě prezident Medveděv. Celé znění výzvy Informačního institutu Moskvě si přečtete v přiloženém PDF souboru.

Mluvčí ruské ambasády v Praze Vladimir Fjodorov v úterý oznámil: „V pondělí dopoledne jsme na povel vedení Ruské federace oficiální diplomatickou cestou vyjádřili soustrast prezidentu České republiky, panu Klausovi.“ Hrad později přijetí kondolence potvrdil.

Poslední komentář pro ruskou opozici

Dne 9. prosince zveřejnily noviny Novaja Gazeta Havlův úplně poslední komentář, který se týkal situace v Rusku po sporných volbách do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. V pondělním vydání nezávislých ruských novin vycházejících třikrát týdně zástupce šéfredaktora Vitalij Jaroševskij chválí Havla za jeho neutuchající zájem o události v ruské společnosti a silný vztah k ní.

„Doslova v několika větách formuloval akční program pro ruskou opozici. Tento člověk měl od Ruska odstup a pozoroval vývoj událostí u nás z povzdálí – (ale) velmi přesně vytušil situaci a náladu, která se objevila v ruské společnosti,“ poznamenal Jaroševskij.

„Úmrtí Václava Havla není ztrátou jen pro Čechy, ale i pro nás všechny (Rusy),“ prohlásil Vitalij Jaroševskij

A dodal: „Ve svém posledním komentáři uvedl, že největší hrozbou pro dnešní Rusko by byla netečnost a lhostejnost občanů. Vyzval také ty, kteří vedli obrovské masy lidí na náměstí (ruských měst), aby se všemožně snažili zajistit, aby lidé byli chráněni před tím, že je ruská policie a úřady poženou k odpovědnosti... Úmrtí Václava Havla není ztrátou jen pro Čechy, ale i pro nás všechny, protože teď pro nás bude mnohem těžší zápasit se složitými poměry v naší zemi.“

Výmluvné ticho

Jak uvedl Jan Schneider, jsou tací, kteří Havlovu smrt určitě uvítali. Zdá se, že ti, kteří drží otěže moci v Kremlu, patří mezi ně. Tím, že Medveděv ignoroval Havlovu smrt, neudělal nic pro zlepšení česko-ruských vztahů. Právě naopak – mnozí obyčejní Češi to budou považovat za velmi neuctivé.

Současné ruské vedení znovu ukázalo, že jeho koncept „řízené demokracie“ – termín, který vymyslelhlavní kremelský propagandista Vladislav Surkov –nemá nic společného s demokratickými ideály, jež přivedly lidi do pražských ulic v roce 1989 a v Moskvě v letech 1991, 1993 a 2011.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.