Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Krásné město je umělecké dílo

  7:37
Roman Koucký, autor Metropolitního plánu, v rozhovoru říká, že na jeho tým byl vyvíjen politický tlak: „Různé pomluvy postupně ovlivňovaly politické názory. A politický názor pak ovlivňoval pořizovatele, který ve výsledku sehrál neblahou úlohu.“ Z Institutu plánování a rozvoje proto odešel.

Roman Koucký, od roku 2012 byl vedoucím Kanceláře Metropolitního plánu na Institutu plánování a rozvoje. foto: Foto Michal RůžičkaMAFRA

Na konci září odvolali pražští radní na návrh náměstkyně Petry Kolínské (SZ/Trojkoalice) ředitele Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka. A spustili lavinu. Z institutu odešel architekt Roman Koucký, autor Metropolitního plánu, jednoho ze zásadních dokumentů hlavního města. Spolu s ním podalo výpověď i 13 z 15 členů jeho týmu, který na plánu pracoval.

Jenže radní nemají plán B a stále není jasné, co s dokumentem bude. Představa, že do nedokončeného procesu trvajícího tři roky naskočí někdo jiný a plán dokončí, je podle všech odborníků naprosto mylná. Pravděpodobně proto skončí v koši. Roman Koucký v rozhovoru pro LN říká:

„Ještě dnes vězí názory na plánování města hluboko v sedmdesátých a osmdesátých letech a v direktivně řízené společnosti. Je to bolševický způsob plánování. Dodnes ho používáme a dodnes je zakotvený v naší legislativě. S Metropolitním plánem jsme se ten stav jen pokoušeli posunout alespoň o kousek dál, trochu ho inovovat. Ale asi ani na to ještě není společnost dostatečně zralá.“

LIDOVÉ NOVINY: Řekl jste, že Metropolitní plán jste nesměli dostatečně propagovat a komunikovat. Proč?

Metropolitní plán není špatný, špatní jsou ti, kdo na něj útočí. Jejich připomínky jsou irelevantní, v mnoha ohledech jsou vykonstruované a všechny jsou především účelové.

KOUCKÝ: Dodneška to úplně nevím. Myslím, že se to dozvíme až časem. Metropolitní plán není špatný, špatní jsou ti, kdo na něj útočí. Jejich připomínky jsou irelevantní, v mnoha ohledech jsou vykonstruované a všechny jsou především účelové.

Vrcholem je argument, že to je nezákonné. Kdo může říct, že to je nezákonné? Jedině soud, žádný úředník ani politik to říct nemůže. Takže neustálé opakování, že to je nezákonné, je mediální zkratka. Je to pomluva, se všemi důsledky toho slova.

LIDOVÉ NOVINY: Ale pořizovatel může mít přece výtku, že to a to je v rozporu se zákonem.

KOUCKÝ: Ani pořizovatel nemůže říct, že je něco nezákonné. Může samozřejmě říct, že to chce jinak, ale musí to odůvodnit. I pořizovatel se musí chovat především profesionálně a pracovat ve prospěch plánu, nikoli proti němu.

LIDOVÉ NOVINY: To, na co narážíte, jsou ale výtky, které nešly od pořizovatele, ale od politické reprezentace.

Žijeme stále ve vleku diktatury proletariátu, ve které nemá duševní práce a duševní vlastnictví žádnou hodnotu

KOUCKÝ: Ve výsledku i od pořizovatele, ale především šly od počátku zvenku, mimo politickou reprezentaci. K té se to postupně dostávalo přes různé takzvané poradce a případně přes média. Různé pomluvy postupně ovlivňovaly politické názory. A politický názor následně ovlivňoval pořizovatele, který ve výsledku sehrál velmi neblahou úlohu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se díváte na představu některých politiků, že se vůbec nic nestalo, najme se úředník, který zapracuje, co si přejí a pojedeme dál...

KOUCKÝ: Řekl, bych, že to jen ukazuje míru neznalosti a nepochopení. Žijeme stále ve vleku diktatury proletariátu, ve které nemá duševní práce a duševní vlastnictví žádnou hodnotu. A pak je samozřejmě možné takto uvažovat. To už ale opravdu nemluvíme o odborné práci.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké to může mít důsledky?

KOUCKÝ: Pokud by se vůbec někdo našel, zásah do plánu by byl destruktivní.Pokud by byl návrh upraven podle některých politických menšinových sil, budou tyto úpravy směřovat především ke komplikování, až zastavení jakékoliv výstavby. Praha by dál upadala a vzdalovala se normálnímu světu.

LIDOVÉ NOVINY: Za plánem je 25 let vašeho výzkumu. Jakého?

Pokud by byl návrh upraven podle některých politických menšinových sil, budou tyto úpravy směřovat především ke komplikování, až zastavení jakékoliv výstavby. Praha by dál upadala a vzdalovala se normálnímu světu.

KOUCKÝ: Už před revolucí se naše generace snažila změnit systém územního plánování v Česku. Ještě dnes vězí názory na plánování města hluboko v sedmdesátých a osmdesátých letech a v direktivně řízené společnosti. Je to bolševický způsob plánování. Dodnes ho používáme a dodnes je zakotvený v naší legislativě. S Metropolitním plánem jsme se ten stav jen pokoušeli posunout alespoň o kousek dál, trochu ho inovovat. Ale asi ani na to ještě není společnost dostatečně zralá.

Ano, uplynulých 25 let jsme prováděli, jak já říkám, výzkum bojem, dělali jsme různé studie, ale i plány, které jsou řádně projednané, schválené a platí. Vše probíhalo za pochodu. Pracoval jsem na různých úkolech pro více než 50 českých měst. Vždy je třeba plán dělat v rámci zákona. Je to sice to nejtěžší, ale musíme se o to neustále pokoušet.

Dnes například všichni mluví o regulačních plánech a nikdo už si ani nevzpomene, že se to dříve jmenovalo územní plán zóny – první novodobý regulační plán udělala moje kancelář na počátku devadesátých let pro centrum Ústí nad Labem. Nikdy to ale nebyla revoluce. Revoluce není možná, ta by musela přijít shora. A to nyní nemůžeme očekávat.

LIDOVÉ NOVINY: Co by měla přinést taková revoluční změna zákona?

Měli bychom umět plánovat flexibilně, plánovat město jako město, jako živou a hlavně živoucí strukturu, ne jako shluk solitérních budov podle jejich funkce

KOUCKÝ: Měli bychom umět plánovat flexibilně, plánovat město jako město, jako živou a hlavně živoucí strukturu, ne jako shluk solitérních budov podle jejich funkce. Měli bychom umět vytvářet nové hodnoty, a ne jenom přežívat z podstaty. Město se má plánovat velmi málo. To je zásadní rozdíl oproti zastaralému způsobu direktivního řízení, kde bylo naplánováno vše.

Město je živý organismus. Jakékoliv plánování živého organismu vede k zásahům, které dříve nebo později vedou ke smrti. Dnes nevíme, co bude zítra, ale máme plánovat na 30 let dopředu mateřské školky na soukromé pozemky? Územní plánování nemůže zachránit celý svět. Jsem přesvědčený, že kdybychom plánovali flexibilněji a dávali víc možností životu, podaří se nám aktivovat kladné síly.

Když je plán regulační, tedy velmi zákazový, tak aktivuji především obranné reakce, a to jsou vždy síly především záporné. A nezapomeňme, že jsme mistři v obcházení zákazů. Když společnost řídím direktivně a tvrdě, většinou se netrefím. Takže ve výsledku musím pořád dělat nějaké změny. Tím nejenže snižuji kredit plánů, ale zdržuji vývoj, stojí to spoustu peněz a vede to jedině ke stagnaci. Lepší je si přiznat, že něco ovlivňovat nemusím, protože se to stane samo. A většinou lépe, než kdybych to plánoval.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je podle vás společnost nepřipravená?

Za špatné plánování měst mohou z velké části architekti sami. Nebyli dost ostražití, kritičtí a hlasití. Všemožné normy a předpisy zvítězily nad normálním životem.

KOUCKÝ: Myslím, že jsme byli víc připravení na začátku devadesátých let a že se to mělo stát hned. Fakt, že se to nestalo a zpátečnická urbanistická lobby přežila tak dlouho po revoluci, je absurdní. Ale nepodařilo se úplně zreformovat školy, úřady. Asi to prostě lépe nešlo.

Myslím si, že za špatné plánování měst mohou z velké části architekti sami. Nebyli dost ostražití, kritičtí a hlasití. Všemožné normy a předpisy zvítězily nad normálním životem. Krása musela ustoupit technicistnímu pojetí. Vždycky ale dodávám, že svoji roli sehráli také novináři, kteří neumějí informovat o hodnotách města a přinášejí jen negativní kauzy.

LIDOVÉ NOVINY: Má být ale společnost připravená a teprve potom začít něco dělat?

KOUCKÝ: Ne, to nejde. Tvůrci musejí vždy nejdříve něco nabídnout. Společnost neví, co chce. Kdyby Steve Jobs participoval svoje výrobky s veřejností, pak nikdy nemáte iphone, který držíte v ruce. On jednoznačně řekl, že ví, co zákazníci chtějí a zpětně je pak učil zvykat si na vysokou kvalitu.

Nejsme schopní přijmout nabídku kvality. Dokonce ani podněcovat její vyvolávání. Nejsme schopní iniciovat. Když někdo něco umí a může přinést něco nového, raději ho odstraníme, protože by nám vyčuhoval z řady.

My toho nejsme schopní. Nejsme schopní přijmout nabídku kvality. Dokonce ani podněcovat její vyvolávání. Nejsme schopní iniciovat.Když někdo něco umí a může přinést něco nového, raději ho odstraníme, protože by nám vyčuhoval z řady.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to ale je, že nejsme schopní přijmout tu nabídku?

KOUCKÝ: Už jsme prostě takoví. Nevíme, že to můžeme a máme chtít. Přitom je to jednoduché. Vy nechcete krásné prosperující město? Nechcete, aby se vám dobře žilo? Mít po ruce to, co potřebujete a chcete? Jenže krásné město s vysokou kvalitou života nevzniká jen podle norem. Krásné město je umělecké dílo. To je rozdíl mezi sociálním inženýrstvím a hledáním ztracených hodnot.

Nevíme, co od města chceme, a proto se schováváme za inženýrské tabulky. Schováváme se za to, že developer je přece zlý a my ho musíme krotit. Místo toho, abychom řekli, že jediný, kdo tady něco staví je dnes developer, a proto s ním musíme především spolupracovat, musíme si ho vážit.

Asi tak deset lidí je dnes schopno zabránit, aby Praha měla rozumný plán. Je to normální? Je to názor demokratické většiny? Spíš ne.

Vlastně se k městu chováme úplně obráceně, než bychom měli. Bojíme se všeho nového. Dostali jsme svobodu, ale odmítli jsme odpovědnost. Svoboda vybuchla do bezbřehosti, kterou teď nejsme schopní zkrotit. Krotíme jí další bezbřehostí aktivistických, ale opět neodpovědných skupin. Ty mají dnes nepředstavitelnou moc. Asi tak deset lidí je dnes schopno zabránit, aby Praha měla rozumný plán. Je to normální? Je to názor demokratické většiny? Spíš ne.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je podle vás většina zticha?

KOUCKÝ: Máme se asi moc dobře. Vždy jsme byli zvyklí, že se o nás někdo postaral. Tak je nám to jedno. Nebo jsme se zase dostali do situace rozdělené společnosti, kterou známe z druhé poloviny minulého století – my a oni. Jsme přesvědčeni, že stejně nic nezměníme.

Ta část společnosti, která se svobodou přijala i odpovědnost, je velmi malá. Bude trvat několik generací, než národ přestane být zdecimovaný léty nesvobody. Generace, která se narodila v devadesátých letech, prošla alespoň částečně zreformovaným školstvím a má dnes už jiné hodnoty. Je ale alarmující, že se i v ní objevuje spousta neobolševických jedinců.

LIDOVÉ NOVINY: Máte tím na mysli někoho konkrétního?

Generace, která se narodila v devadesátých letech, prošla alespoň částečně zreformovaným školstvím a má dnes už jiné hodnoty. Je ale alarmující, že se i v ní objevuje spousta neobolševických jedinců.

KOUCKÝ: Není třeba jmenovat. Není to podstatné. Podstatná je hrozba, kterou bychom neměli přehlížet. Aby byli všichni prima a slušní, to asi nejde, ale je zarážející, že se takové extrémní menšinové názory mohou u nás dostat k moci a ovlivňovat budoucnost. To je velmi nebezpečné.

LIDOVÉ NOVINY: A kdo je těch deset lidí, kteří plán nechtěli?

KOUCKÝ: Opakuji, nechci jmenovat, pouze bych jim dělal reklamu. Ale už je to dohledatelné na internetu. Jsou to lidé, kteří nikdy nic nevytvořili, jejich cílem je destrukce a zničení práce někoho jiného. Spojili se s těmi postbolševickými urbanistickými silami, které se snaží zuby nehty udržet direktivní plánování při životě.

Každý hájí své cíle. Musíme si ale uvědomit, že o zničení plánu usilují také lidé, kteří jsou plně odpovědní za to, v jakém stavu jsou dnes česká města, protože je osobně plánovali od sedmdesátých let. A tím způsobem, kterým plánovali, se prokazatelně ani po revoluci nepodařilo stavět města dobře. Kvalita života v nich nevzrůstá, spíše naopak a města nejsou krásnější. Myslím, že tomu by se měli novináři věnovat.

LIDOVÉ NOVINY: Dělal jste územní plány pro několik měst, které jsou platné. Proč to nešlo v Praze, o které se říká, že by měla být napřed a udávat směr.

KOUCKÝ: Praha už dávno není napřed. I když nesmíme zapomenout, že konečně platí nové Pražské stavební předpisy a ty směr rozhodně udávají správně. Teď už jen ten stabilní plán...

O zničení plánu usilují také lidé, kteří jsou plně odpovědní za to, v jakém stavu jsou dnes česká města, protože je osobně plánovali od sedmdesátých let

Statisticky by se asi dalo dokázat, že naše plány mají mnohem méně změn a jsou mnohem stabilnější, pokud do nich nezasáhne nějaká vnější destrukční síla. Například Teplice jsou 50tisícové město a náš plán tam vydržel deset let beze změn. Pražský územní plán má tisíce změn, plzeňský měl stovky, malá města obecně mají desítky. To jednoznačně ukazuje, že je na těch plánech něco špatně.

Stavební zákon je založený na tom, že změny územního plánu jsou vlastně součástí plánů, je to vložené do DNA systému našeho plánování. A je to špatně, protože plán má být flexibilní, ale stabilní. Má vyjadřovat neměnnou vizi a svobodně umožňovat své naplňování. A změní-li se vize má se změnit celý plán.

LIDOVÉ NOVINY: Zaznívají výtky, jak byl sestavený váš tým. Radní Kolínská říká, že s vámi pracují děti. A navíc, že jsou to vaši žáci.

Na celém světě, ve všech civilizacích a ve všech dobách pracovali žáci se svým učitelem, aby se to naučili a mohli dál nést jeho myšlenky. Proč bych si měl brát cizí žáky?

KOUCKÝ: Energie v člověku netrvá věčně. Já už jí třeba moc nemám. Na celém světě, ve všech civilizacích a ve všech dobách pracovali žáci se svým učitelem, aby se to naučili a mohli dál nést jeho myšlenky. Proč bych si měl brát cizí žáky? Zejména, když vím, že neumějí to, co potřebuji? Vždyť by to nedávalo smysl.

LIDOVÉ NOVINY: Vnímáte rozhodnutí týmu dát výpověď jako správné?

KOUCKÝ: Především je obdivuji. Vím, že pro ně, pro všechny, to je lidsky nesmírně komplikované. Možná v některých ohledech i víc než pro mne. Ale když žijete dva roky pod nějakým tlakem, který je chvílemi opravdu nepochopitelný a nechutný, pak i ty nejotrlejší a nejsilnější osobnosti se začnou rozkládat, začnou pochybovat. O to je jejich pevný postoj cennější.

LIDOVÉ NOVINY: A ty tlaky přišly až s novou politickou reprezentací?

KOUCKÝ: Bezpochyby. Tomáš Hudeček se snažil řídit město a dát mu nějaký impuls do budoucna. Za celou dobu byl tady na institutu snad dvakrát. Fungovala vzácná míra důvěry. Neměl čas na nějaké ovlivňování. Pochopil, proč se má plánování změnit a umožnil změnu. Nenávist vůči němu se po volbách přenesla na nás. To je asi normální.

LIDOVÉ NOVINY: Mrzí vás to?

Sestavil jsem tým, asi nejlepší, který mohl být. Zkušenost starších, kteří se mnou pracují léta, jsem zkombinoval s mladou energií, která dovedla plán do digitální podoby. A dnes je zase všechno jinak. Budoucnost prostě nejde zcela plánovat.

KOUCKÝ: Mrzí. K Praze jsem se oklikou dostával přes celé Čechy. Udělal jsem přes 220 projektů. Mezi nimi i nejvyšší územní plán, jak s nadsázkou říkám plánu Pece pod Sněžkou. Potom jsem byl vyzván, abych udělal i ten největší, pražský. To jsem prostě nemohl odmítnout.

Kdybyste mi před pár lety řekla, že budu pracovat na pražském plánu jako zaměstnanec Útvaru rozvoje města, řekl bych vám, že jste se asi zbláznila. Ale stalo se. Sestavil jsem tým, asi nejlepší, který mohl být. Zkušenost starších, kteří se mnou pracují léta, jsem zkombinoval s mladou energií, která dovedla plán do digitální podoby. A dnes je zase všechno jinak. Budoucnost prostě nejde zcela plánovat.

Ale mrzí mě to i proto, že i kdybychom se k tomu třeba za půl roku měli vrátit, už se možná nepovede postavit stejný tým. Ti lidé už budou možná někde jinde a bude těžké je dostat zpět do nejasné budoucnosti. Musely by se zásadním způsobem změnit podmínky pořizování plánu, a to nevím, zda je dnes vůbec reálné.

Chaos kolem Metropolitního plánu

  • Metropolitní plán je nový územní plán Prahy, který v roce 2012 inicioval tehdejší radní pro územní rozvoj a budoucí primátor Prahy Tomáš Hudeček.
  • Plán třeba určuje, kde se má a nemá stavět, jestli bude určitá lokalita sloužit k rekreačním účelům, nebo to bude obytná zóna, upravuje i to, kde a jak vysoké budovy se mohou stavět.
  • Původně měl začít platit nejpozději po 31. prosinci 2020, kdy přestane platit současný územní plán Prahy.
  • Ten má v současnosti tisíce změn, což škodí jeho přehlednosti a dává prostor ke spekulacím s pozemky.
  • Nový plán, který už nabral zpoždění, ale nejspíš zůstane nedokončený, protože je bez autora a týmu, který na něm pracoval.

Roman Koucký

  • Vyučil se truhlářem, vystudoval střední průmyslovou školu stavební a Fakultu architektury ČVUT, kde od devadesátých let vede ateliér.
  • Jeho architektonická kancelář se podílela na zpracování desítek územních plánů českých měst.
  • Za svou práci získal několik mezinárodních cen, například Cenu Evropské asociace ocelových konstrukcí za pražský Trojský most.
  • Od roku 2012 byl vedoucím Kanceláře Metropolitního plánu na Institutu plánování a rozvoje.
Autor: