Česká měna 22. listopadu poprvé od konce intervencí centrální banky prolomila symbolickou hranici 25,50 koruny za euro. Naposledy bylo přitom možné koupit euro za tuto cenu v březnu 2013.
Silnější koruna může přitom zlevnit některé nákupy. Například těm, kdo s oblibou nakupují na zahraničních e-shopech. V Česku ale zboží z dovozu asi jen tak nezlevní. „Před námi jsou Vánoce a zboží ze zahraničí je už většinou na skladech. Navíc poptávka je rekordně silná, takže tlak na pokles cen nebude tak silný jako v předchozích letech,“ odhaduje ekonom Petr Dufek z ČSOB.
Důvodů k posilování koruny je hned několik. Jednak jsou to výroky členů rady České národní banky (ČNB) o možném dalším zvyšování úrokových měr. A pak ovšem také více než slušný růst české ekonomiky. |
Silnější měna rovněž utlumí vývoz. „Na druhou stranu zatím posílení koruny a její úroveň nejsou tak vážné, aby se dalo mluvit o silném zabrždění,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Důvodů k posilování koruny je hned několik. Jednak jsou to výroky členů rady České národní banky (ČNB) o možném dalším zvyšování úrokových měr. A pak ovšem také více než slušný růst české ekonomiky.
Prim však hraje právě rétorika centrálních bankéřů z posledních dní. „I když poslední prognóza ČNB předpokládá jen pozvolný růst sazeb (další až v druhé polovině příštího roku), bankovní rada se vůči prognóze začíná vymezovat,“ říká například ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Vyvážené možnosti
Naposledy překvapil guvernér ČNB Jiří Rusnok, když v pondělí 20. listopadu pro agenturu Reuters uvedl, že vidí 50procentní pravděpodobnost, že centrální banka znovu zvýší své úrokové sazby ještě letos v prosinci. Ty přitom už zvyšovala v srpnu a v listopadu.
Možnost zdražování úroků avizoval v listopadu v rozhovoru pro deník E15 i viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. „V poslední zprávě o inflaci jsme zveřejňovali citlivostní scénář, který je postaven na předpokladu, že by v ekonomice bylo nyní proinflačních tlaků trochu víc. Ten scénář říká, že pak by trajektorie růstu úrokových sazeb musela být strmější. Já si pořád myslím, že tento scénář je o něco pravděpodobnější než ten základní,“ vysvětlil Hampl.
Podle některých ekonomů mohou být za teď zvýšeným zájmem investorů o korunu i oznámené plány ministerstva financí ohledně emise krátkodobých dluhopisů (tzv. státní pokladniční poukázky). |
Právě to, že proinflační rizika vidí nejen „jestřáb“ ČNB Hampl, ale i jindy „sjednocující“ guvernér, mohlo část trhu překvapit. „Bankovní rada by stejně jako prognóza chtěla vidět za dva roky sazby zhruba v okolí 2,5 procenta, ale bude chtít asi volit rychlejší cestu. Dalšího růstu sazeb se můžeme dočkat již v prosinci a to je pro značnou část trhu překvapující,“ komentuje situaci Bureš.
Podle některých ekonomů mohou být za teď zvýšeným zájmem investorů o korunu i oznámené plány ministerstva financí ohledně emise krátkodobých dluhopisů (tzv. státní pokladniční poukázky).
„Bezprostředním impulzem se zřejmě stal oznámený záměr ministerstva financí vydat pokladniční poukázky přes konec roku. Ten může zbavit investory problému, kam koruny uložit přes konec roku, kdy se budou tuzemské banky silně bránit přijímání dodatečných vkladů,“ myslí si například ekonom Pavel Sobíšek. Banky totiž musí přispívat do fondu pro řešení krizí, přičemž příspěvek se odvíjí i od závazků, které banka má, včetně vkladů. To je pak právě na přelomu roku může motivovat vklady odmítat.
Příští rok euro pod 25 korun
Otázkou je, kam dál se hne koruna a jestli je její posílení pod úroveň 25,50 za euro trvalejšího rázu. „Osobně nebudu překvapen, pokud se koruna na nějakou dobu v oblasti 25,50 za euro ustálí a pokud letošní rok zakončí mírně nad touto úrovní. Pro rok 2018 je hlavní otázkou, kdy koruna posílí pod úroveň 25 korun za euro,“ říká například Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. A podle Heleny Horské z Raiffeisenbank by pak mohla koruna do poloviny příštího roku posílit až k 24,80 koruny za euro.
