Finanční trhy v uplynulém týdnu s napětím čekaly na čtvrteční zasedání Evropské centrální banky. Ve stínu této události zůstala pokračující jednání kolem dluhové situace v Řecku. Dolar nejprve vůči euru stagnoval, ale během jednání ECB posílil pod 1,45 dolaru za euro. Pomohlo mu vyjádření šéfa Fedu Bena Bernankeho, který se postavil rezervovaně k dalšímu uvolňování měnové politiky označovaného jako QE III.
Za vítěze týdne na devizovém trhu lze označit českou měnu. Navázala na silný závěr z minulého pátku a dále posilovala. Relativně pozitivní statistiky z domácí ekonomiky a zvýšená poptávka investorů se odrazila především při obchodování se společnou evropskou měnou, ke které si koruna připsala další zisky. Ke konci týdne se vůči euru pohybovala na nejsilnějších hodnotách za poslední měsíc a blížila se hranici 24 koruny za euro. V příštím týdnu se dá očekávat útok koruny na tuto metu.
Vůči dolaru koruna posilovala především zpočátku týdne, kdy se obchodovala na 16,50 Kč. Během čtvrtka, po zasedání ECB, však většinu svých zisků ztratila. Česká měna si polepšila i k polskému zlotému a připsala si zisk několika haléřů. O den dříve než ECB zasedala i polská centrální banka, která zvýšila referenční sazbu na 4,50 procenta. V případě Polska jde již o čtvrté zvýšení sazeb během tohoto roku, což silně kontrastuje s Českou republikou, kde zůstávají sazby v nezměněné podobě od května 2010.
Domácnosti pociťují inflaci na vyšších úrovních, než uvádějí oficiální statistikyZveřejněné domácí statistiky dopadly celkově lépe, než se očekávalo. Revidované údaje ukazují, že domácí ekonomika za 1. čtvrtletí rostla meziročně tempem 2,8 procenta. Těžila především z výsledků zahraničního obchodu a oživení investic. Další optimisticky laděnou statistikou byl květnový pokles nezaměstnanosti na 8,2 procenta. Během následujících měsíců lze očekávat další snížení k osmi procentům.
Poptávkově inflační tlaky v domácí ekonomice zůstávají slabé, a to přesto, že míra inflace za poslední měsíc vzrostla meziročně o dvě procenta. V porovnání se sousedními zeměmi je to stále relativně málo. Při bližším pohledu na vývoj indexu spotřebitelských cen je však zřejmé, že ceny rostou rychle především v oddílech potravin, energií a pohonných hmot. Což spolu se stagnujícími reálnými mzdami v českém hospodářství vytváří tlak na domácnosti, které pociťují inflaci na vyšších úrovních, než uvádějí oficiální statistiky.
