Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Koronavirová krize: Globální zátěžová zkouška s ekonomickými důsledky

  11:28
Kulatý stůl Zkouška koronavirem – a co dál? se pokusil odpovědět například na otázku: Proč nás koronavirová pandemie zaskočila?

Zpravodajské služby. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Přichází druhá vlna epidemie covid-19. Státní administrativa se na to připravuje, opozice ji kritizuje a na různých úrovních rekapituluje, co se letos v souvislosti s koronakrizí stalo. Mezi první a druhou vlnou epidemie se pod názvem Zkouška koronavirem – a co dál? konal kulatý stůl uspořádaný spolkem Pražská bezpečnostní konference, jehož účelem je podpora a rozvíjení veřejného a expertního dialogu a výzkumu v mezinárodní a národní bezpečnosti v širších souvislostech politického, ekonomického, sociálního a environmentálního vývoje.

O svých zkušenostech za moderace bezpečnostního analytika Miloše Balabána hovořili jeho kolega Libor Stejskal, ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Daniel Miklós, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič, ministr zdravotnictví Roman Prymula, předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr, Ilona Švihlíková z Vysoké školy obchodní a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV), děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek a první zástupce náčelníka generálního štábu české armády Jaromír Zůna.

Pořadatel navrhl základní tematické okruhy, debata kolem kulatého stolu se však odehrávala spontánně a docela pochopitelně se u některých témat zastavila podrobněji, na jiná se dostane příště, jak pořadatelé slibují. V této zprávě nejde o prezentaci jednotlivců, ale o výsledek přemýšlení nad zkušenostmi účastníků tohoto jednorázového think tanku, proto použiji přiměřeně „chathamská“ pravidla a nebudu připisovat výroky řečníkům, ale pokusím se stručně shrnout jednotlivé bloky.

Bezpečnostní hrozba

Epidemie byla v předpovědích a plánech zapracovaná jako bezpečnostní hrozba. Proč nás zaskočila? Bylo nebezpečí pandemie zpravodajsky podceněno?Jak zlepšit systém varování? V polovině devadesátých let predikce hrozeb zveřejněná ve Vojenských rozhledech definovala deset hrozeb (živelní pohromy, organizovaný zločin, migrace, lokální konflikty, pandemie... válka). Praxe prokázala oprávněnost řazení rizik.

Politickým rozhodnutím však byly preferovány bojové jednotky před podpůrnými, které byly v těchto krizových situacích nejvíce potřebné. (K tomu vlastní poznámka. Ani preference nebyly uskutečněny efektivně, armáda bývá po volbách postižena změnou politických priorit se škodlivými dopady, které jsou občas i kriminálně šetřeny. Politické strany totiž nedosahují takové státotvorné kultury, aby byly schopné definovat státní zájmy v obraně a ty pak – volby nevolby – ku prospěchu státu provést.)

V polovině devadesátých let predikce hrozeb zveřejněná ve Vojenských rozhledech definovala deset hrozeb (živelní pohromy, organizovaný zločin, migrace, lokální konflikty, pandemie... válka). Praxe prokázala oprávněnost řazení rizik. Politickým rozhodnutím však byly preferovány bojové jednotky před podpůrnými, které byly v těchto krizových situacích nejvíce potřebné.

Další otázkou byla dostupnost příslušných kapacit. Největší potřeby vycházely logicky v případě preventivních opatření, menší v případě efektivních protiopatření a nejmenší v případě pouze uvažované náhrady škod. Při zajištění všech vojenských funkcí mělo tedy ministerstvo obrany v současnosti vlastní pandemický plán, na který byly příslušné jednotky reálně připraveny, například mezinárodní cvičení Nákaza.

Selhal pandemiologický fázový plán závislý na Světové zdravotnické organizaci (WHO), která fáze nevyhlašovala objektivně, ale politicky (například s ohledem na úhrady pojišťoven při epidemiích a pandemiích). V minulosti na podobné události reagovala vlažně, nyní freneticky. Optimální forma plánu je modulární – opatření proti obecné biologické hrozbě (například chřipce) dle potřeby rozšiřovaná o typové bloky dle vývoje situace.

Tristní až škodlivá byla role dalších mezinárodních organizací – zejména Evropská unie naprosto selhala, rozpadla se na prvočinitele; všechny mezinárodní organizace delegovaly veškerou odpovědnost za zdraví všech delegací na státy; ovšem s odezníváním krize se začala se stupňovat aktivita EU...

Krizové řízení

V čem se projevily silné a slabé stránky krizového řízení? Kde se ukázaly hlavní problémy při zvládání krizové situace? Byl v ní operativně balancován princip centralizace vůči decentralizaci s tím, že obě mají výhody i nevýhody. Příliš těsná centralizace se může při selhání jednoho článku celá zhroutit, decentralizace zase není nejhospodárnější. Improvizace není nic pejorativního, ale výhodou (módní používání pojmu „smart“ = chytrý, naznačena flexibilita), lze s ní v plánech počítat, vhodné je neomezovat ji a priori.

V krizové situaci byl operativně balancován princip centralizace vůči decentralizaci s tím, že obě mají výhody i nevýhody. Příliš těsná centralizace se může při selhání jednoho článku celá zhroutit, decentralizace zase není nejhospodárnější. Improvizace není nic pejorativního, ale výhodou (módní používání pojmu „smart“ = chytrý, naznačena flexibilita), lze s ní v plánech počítat, vhodné je neomezovat ji a priori.

Kvůli katastrofálnímu průběhu epidemie v Itálii, když se ověřilo exponenciální šíření, které sehrálo odstrašující rolí, mohla vláda provést kroky promptně. Chytrá karanténa není příliš šťastný výraz, protože nejde o kompletní elektronické zajištění bezpečnosti obyvatel, ale o komplex opatření hygieny, armády, záchranného systému, zdravotnictví – podstatnou roli hrají call-centra –, který se chová inteligentně (nevnímá, ale aktivně přemýšlí), pracuje s elektronickou stopou a vzpomínkovou mapou.

Aplikace e-rouška nefunguje, protože ji v mobilech mají pouze dvě procenta obyvatel – vyšší rozšíření naráží na to, že lidé nechtějí připustit takový zásah do svých práv. Otázka legislativy – stav nebezpečí – otázkou je možnost vyhlašovat jej vládou plošně. Další nebezpečí spočívá v přílišné specializaci zákonů.

Vždy je třeba nechávat určitou volnost opatření k improvizaci – nelze nikdy předjímat charakter krizových situací. Jak zní vojenská poučka, selhání bývají způsobena kombinací neschopnosti poučit se z minulosti a předvídat budoucí trendy. To však nemusí být smrtelné, pokud neselže schopnost pochopit, přizpůsobit se a zvládnout měnící se aktuální situaci.

Státní hmotné rezervy

Jak funguje současný systém zásob (a hospodaření s nimi) pro pokrytí potřeb státu v krizových situacích (například ochranné prostředky či léky)? V čem se za nouzového stavu projevily jeho nedostatky a jaký je optimální model pro budoucnost? Existuje realistický způsob odhadu hrozících a nastalých a odvrácených škod? Dle časopisu Nature byly zachráněny tři miliony osob, ale jaká metodika byla použita? Nature zřejmě pracoval s předpokladem nulových protiopatření.

Limity Správy státních hmotných rezerv (SSHR) jsou dané politickým rozhodnutím o škrtání kapacit; stát se na krizi připravuje zpětně, což je špatně. Problémem je, že charakter nových krizí je neznámý. Existuje 22 typových plánů – je to málo nebo moc? Do jaké míry mohou vystihovat to, co přijde? Proto je třeba budovat opatření flexibilní a ještě flexibilnější. Nepřipravovat se věcně, ale procesně, aby bylo možné co nejadekvátněji reagovat na různé formy krizí.

Nakolik je nutné mít v rezervách hmotné výrobky a nakolik pohotové výrobní prostředky s ultramoderními technologiemi? Německo nemá v hmotných rezervách hotové výrobky, ale materiály, z nichž je lze vyrobit. Polsko dokoupilo podíl ve firmě z oblasti strategických rezerv, již považuje za strategickou. Jsou zmapované výrobní kapacity v Česku dislokovaných firem? Lepším opatřením než zakonzervované linky jsou zmapované provozované, jejich dislokace, charakteristiky a kapacity, a podpora jejich multifunkčnosti.

Limity Správy státních hmotných rezerv jsou dané politickým rozhodnutím o škrtání kapacit; stát se na krizi připravuje zpětně, což je špatně. Problémem je, že charakter nových krizí je neznámý. Existuje 22 typových plánů – je to málo nebo moc? Do jaké míry mohou vystihovat to, co přijde? Proto je třeba budovat opatření flexibilní a ještě flexibilnější.

Úkol vlády zajistit veřejnými zakázkami bezodkladně dostatečný počet roušek byl nesplnitelný – byla sice politická vůle na schválení rychlého doplnění zásob, ale narazila by v Bruselu. Existuje možnost zavést rezervační systém v oblasti některých komodit, kdy například pět set až tisíc druhů léků v požadovaném množství není ve skladech SSHR, čili stát je nevlastní, ale jsou v tomto množství neustále drženy a obměňovány u výrobců, což stát kontroluje.

Problémem jsou také distribuční kapacity – není možné je mít skladem, ale je možné je mít k dispozici (zapojit privátní sféru). V roce 2009 byla chřipková epidemie a stát koupil vakcíny dle kritiků „jen“ pro deset procent populace. Poté se ukázalo, že epidemie byla mírnější, a titíž kritici namítali nehospodárnost. Vždy lze namítat podcenění v systému krizového plánování a nedostatečné (nevyvážené, jinde robustní) zásoby v SSHR. Stejný protiargument: nikdy nelze předjímat charakter krizových situací.

Stát, zdravotnictví a farmaceutická závislost

Stane se v příštím období posilování resilience státu a společnosti vůči krizím strategickou prioritou? Jaká v ní bude role komerční sféry? Jak stát využije zkušenosti z „občanské mobilizace“ za nouzového stavu k posílení resilience? Limity cvičení jsou v tom, že jsou zaměřeny proti známým ohrožením. Nezbytností se jeví najmout kreativní cvičné škůdce.

Aktuálně pochází z Číny 50 procent roušek celosvětově, 40 procent potřeb antibiotik v Německu a v Itálii, 90 procent penicilinu celosvětově plus 100 procent paracetamolu je vyráběno mimo Evropu. EU deklaruje 12,5 miliardy eur na granty na farmaceutickou soběstačnost, ale převést do Evropy většinu farmaceutické výroby nelze, protože je naprosto neekologická.

Jak posílit zdravotnický systém v Česku, který sice v „koronakrizi“ obstál, ale je na hranici ekonomických a personálních možností? Stane se „chytrá karanténa“ efektivním nástrojem i k zvládání budoucích epidemií? České zdravotnictví je robustní, protože je centralizované, organizačně pod státem, i když má z evropských států nejmenší podíl státních investic do zdravotnictví.

Otázkou je, zda systém nemocnic není příliš rozsáhlý, protože nelze u všech udržet kvalitu. Počet lůžek vůči počtu obyvatel je v některých západních státech oproti nám zhruba poloviční – Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko. V Německu je však o polovinu vyšší.

Fatální závislost: aktuálně pochází z Číny 50 procent roušek celosvětově, 40 procent potřeb antibiotik v Německu a v Itálii, 90 procent penicilinu celosvětově plus 100 procent paracetamolu je vyráběno mimo Evropu. EU deklaruje 12,5 miliardy eur na granty na farmaceutickou soběstačnost, ale převést do Evropy většinu farmaceutické výroby nelze, protože je naprosto neekologická. Co „rezervní systém“ u léčiv? Patří výrobci léčiv do kritické infrastruktury státu?

Světová ekonomika

Koronakrize je unikátní globální zátěžovou zkouškou se závažnými ekonomickými důsledky. Představuje „postkrizový restart“, šanci k modernizaci fungování státu, státní správy, ekonomiky a bezpečnostního systému? Může zastavit proces slábnutí státu a posilování korporací? Celosvětově byl podceněn ekonomický, a především technologický boom Číny.

Problém koronakrize není v tom, kolik lidí onemocní, ale kolik musí zůstat v karanténě – jedině, že by v práci nepřetržitě nosili kvalitní „trojkové“ respirátory, což by narazilo na zákonná ustanovení o veřejných zakázkách, kde je rozhodujícím kritériem cena, takže orientace kupujícího na kvalitu bez rozhodujícího ohledu na cenu by ho mohla dovést k trestnímu stíhání

Čína si k sobě celosvětovou výrobu nepřestěhovala – touha po zisku vyústila v kritickou závislost na ní. Řešením by bylo vzájemně svázat suverénní ekonomiku s čistou výrobou, aby nastala možnost vyvléci se ze závislosti na Asii. Naše ekonomika je závislá, nerozhodujeme o tom, co se u nás vyrábí, tudíž nejsme suverény ve snaze budovat odolné hospodářství. Nadějné jsou 3D technologie, které v důsledku představují decentralizaci a posílení státu.

Problém koronakrize není v tom, kolik lidí onemocní, ale kolik musí zůstat v karanténě – jedině, že by v práci nepřetržitě nosili kvalitní „trojkové“ respirátory, což by narazilo na zákonná ustanovení o veřejných zakázkách, kde je rozhodujícím kritériem cena, takže orientace kupujícího na kvalitu bez rozhodujícího ohledu na cenu by ho mohla dovést k trestnímu stíhání.Je proto třeba změnit paradigma, které by umožnilo státu dát podmínku, že dodavatelem bude domácí producent, což je podmínkou státní suverenity.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!