V Egyptě ve středu zatkla policie bývalého prezidenta Husního Mubaraka a jeho syny. To alespoň trochu ukonejšilo jinak spíše nespokojené Egypťany, kteří již před dvěma měsíci vyměnili autokratický režim za dočasnou vládu, v níž má hlavní slovo armáda. Vedle ozbrojených složek v zemi významně narůstá i vliv islamistů. To zneklidňuje zejména početnou skupinu křesťanských Koptů, kteří tvoří až desetinu z 80 milionů obyvatel Egypta.
Jak tento týden informoval tamní list Al-Masrí al-Jum, narůstá počet koptských pravoslavných křesťanů, kteří se snaží opustit Egypt. Dle deníku právníci, kteří se zaměřují na práci s Kopty, tvrdí, že v minulých několika týdnech od nich obdrželi stovky telefonátů s požadavkem, že chtějí odejít ze země. „Trvají na emigraci, protože se domnívají, že zůstat v Egyptě je příliš riskantní,“ potvrdil listu Nadžíb Gabriel, advokát, jenž se specializuje na lidská práva Koptů. A dodal: „Mnoho křesťanů se obává budoucnosti kvůli fanatikům v mešitách.“
Od Mubarakova pádu při sektářských potyčkách s muslimy zahynulo v Egyptě nejméně 20 křesťanů. A je zřejmé, že hnutí, jako je Muslimské bratrstvo, budou hrát po volbách při formování nové vlády významnou roli. Naopak koptští lídři si stěžují, že byli při rozhodování o budoucnosti Egypta odstaveni na vedlejší kolej. A šíří obavy, že se země stane ještě méně svobodnou a demokratickou, než byla za Mubaraka.
Na revoluční dny na káhirském náměstí Tahrír, kdy muslimové a křesťané vedle sebe demonstrovali, se zapomnělo opravdu rychle.