Sýrii mimo jiné dohnala demografe

V době, kdy nastoupil v roce 1970 do čela Sýrie Asad starší bylo na daném území 6,5 milionu lidí. V roce 2010 to bylo již 22,5 milionu obyvatel. Pokud přičteme zhoršující se klimatické podmínky a úprk vesničanů do měst je zaděláno na malér. Mimo jiné to moc nesvědčí o "krvavém" režimu. Samozřejmě boj o trubky s plynem taká sehrávají svojí nezastupitelnou roli. Pro srovnání jsem tam přihodil ČR.

http://os-connect.com/pop/pc/SYR/

http://os-connect.com/pop/pc/CZE/

Ne, že bych nesouhlasil, ale konzultoval jste

to s bratrem v České televizi, nebo s tatínkem, co dělal generálního ředitele Českého rozhlasu?

Dlouhé...

Problém humanitarismu je, že je používán i zneužíván jako záminka jen tam, kde se to hodí.

Před invazí do Iráku byla Sýrie téměř normální sekulární země, neexistovaly žádné sankce, "vše" se zdálo být v pořádku. Jaké přesně se staly události, že z očního lékaře vykonávajícího praxi v UK se v médiích za pár let stal brutální diktátor Assad ?

Během arabského jara se do civilistů střílelo např. v Bahrajnu: Proč západ nezačal dodávat zbraně umírněným rebelům v Bahrajnu, když tam režim střílel do lidí ? https://en.wikipedia.org/wiki/Bahraini_protests_of_2011

Bohužel, pravda nejspíš je ještě trochu složitější a tu a tam přiohnutá jinak, než se píše v tomto dlouhém článku...

Moc dlouhý,

co takhle rozdělit na tři části?

Není to tak složité.

Osobní morálka se zabývá jednotlivci - morální je takové jednání, které těm několika jednotlivcům, které může jeden člověk (nositel morálky) ovlivnit, přinese nejméně zla a nejvíce dobra.

Státní morálka je stejná, jen pracuje s celými populacemi a sumuje přes ně osobní přínosy a ztráty. Dovoluje způsobit malé části zlo za účelem většího dobra společnosti - třeba zavřít zloděje nebo popravit vraha, což jim osobně nepochybně nezpůsobí dobro, ale společnosti ano.

K obsahu článku souhlas, jen jeden dotaz - vyskytují se v Sýrii VŮBEC NĚJACÍ sekulární protiasadovští povstalci?

Neporovnatelné

V zásadě pravdivý článek s hezkou analýzou důsledků, ale s jednou drobnou chybou. Porovnává totiž jevy různé kvality. Humanitarismus je ideologie. Jako komunismus, islamismus, nacismus. Ideologie definuje celkové cíle a prostředky, které mohu použít. Projekce cílů do reálného světa jsou zájmy. Reálpolitika je pak jeden z možných způsobů, jak zájmy chránit a dosahovat.

Velmi dobry clanek. USA pod vladou Demokrata Obamy ...

.. delaji iluzorni politiku, ktera nikam nevede, pouze umiraji lide. Obama vyl a je velmi slaby prezident, ktery uvolnil prostor na svetovem dejisti ostatnim mocnostem (Rusko, Cina) a to sebou nese i vojenske konflikty.

Souhlas, ale.....

Souhlasím s realpolitikou, ale nesouhlasím, že USA nemají v Sýrii z hlediska své světové pozice žádný silný zájem ani subjekt, jehož vítězství by si přály. Nemají ho sice z pohledu své národní bezpečnosti, ale mají ho z pohledu své žádoucí světové pozice - být světovým hegemonem. USA nepřestanou, doud se jím nestanou. Jako každý správný alfa-samec, USA si musí podrobit všechny ostatní a především své potencinální vyzyvatele, aktuálně Rusko a potom Čínu. Sýrie je zástupné bojiště v boji z Ruskem a proto Asad musí padnout, aby se Rusko oslabilo. Jestli ty teze o odstranění Asada kvůli plánovaným ropným trubkám do Evropy, které nechce povolit, jsou pravdivé sice nevím, ale odpovídalo by to. USA nikdy nepřistoupí na princip "žít a necha žít". Jejich "realpolitika" je: pokud se nestaneme světovým hegemonem my, pak se jím stane dříve nebo později někdo jiný. A tomu musíme zabránit. A nejlepší obrana je ůtok.

Opět výborný článek A. Duhana :-)

k možnému řešení syrské války, je ovšem otázka, jak dlouho to bude trvat EU a USA, než to pochopí. Snad Trump, tady v EU je to na dlouho ...