Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Konečně i Marine Le Penová!

Evropa

  11:14

Dle předsedkyně Národní fronty Francii nejvíc neohrožuje socialistický kandidát Françoise Holland, ale současný prezident Nicolas Sarkozy.

Nová témata i nové argumenty v projevech Marine Le Penové, její umírněnější diskurz bez primitivního antisemitismu a islamofobie, nic neubírají na letitém programu strany Národní fronty, jejíž je šéfkou. foto: © ReutersČeská pozice

Minulý týden pokračovala ve Francii kampaň k prezidentským volbám. Již v neděli 11. března současný prezident Nicolas Sarkozy na mítinku ve Villepinte nečekaně nasměroval předvolební diskusi k nechuti Francouzů utahovat si opasky. A zdá se, že mu to u voličů prospělo. Poprvé předstihl v průzkumech veřejného mínění svého největšího rivala, socialistu Françoise Hollanda. Zatím jen v prvním kole.

Třetímu nejvážnějšímu uchazeči o prezidentský post, předsedkyni francouzské strany Národní fronty (Front national, FN) Marine Le Penové, se v pondělí 12. března nakonec podařilo získat potřebných pět set podpisů zvolených zástupců lidu a může kandidovat. Tím jako obvykle opadlo falešné napětí. Svým způsobem totiž jde o tradiční folklór francouzských prezidentských voleb minulých 25 let.

Její otec, Jean-Marie Le Pen, bývalý lídr FN, by mohl vyprávět, jak v předchozích kampaních zpočátku marně sháněl podpisy a osočoval politický systém z diskriminace. Nezbytný počet radních či poslanců ochotných podepsat jeho kandidaturu se však vždy našel. Adekvátní zkušenost má poprvé za sebou i jeho dcera. Co tento fakt mění na letošním klání o Elysejský palác?

Přijatelnější strategie

Především FN může konečně odstartovat opravdovou předvolební kampaň. Banky jí prozatím odmítaly půjčit potřebné finance, protože nebylo jisté, zda Le Penová splní literu zákona a do boje zasáhne. Možná i proto její preference u voličů po loňském překvapivém nárůstu až k 20 procentům stagnovaly okolo patnácti. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění to však stále stačí na třetí místo za hlavními favority prezidentských voleb – kandidátem socialistické strany Hollandem a končící hlavou státu Sarkozym.

Strategie Marine Le Penové, jak ulovit hlasy ve vodách, kde se její otec spíš topil, je promyšlená, a proto přijatelnější i pro ty, kteří by dřív řekli neČím Le Penová, která před 1,5 roku vystřídala ve vedení FN svého otce, Francouze přitahuje? Jean Yves Camus, odborník na francouzskou extrémní pravici, tvrdí: „Přichází ve správný okamžik. Pravicoví Francouzi jsou zklamaní Sarkozym a jeho politikou. Navíc odložila letitou rétoriku FN, a její sirény jsou proto svůdné, byť se základ stranického programu nezměnil, což je zase důležité pro staré členy a příznivce této strany.“

Její strategie, jak ulovit hlasy ve vodách, kde se její otec spíš topil, je promyšlená, a proto přijatelnější i pro ty, kteří by dřív řekli ne. Le Penová například nezpochybňuje vyhlazovací nacistické tábory, neodvolává se na dědictví pétainismu či koloniální minulosti Francie, čímž se snažil upoutat pozornost její otec. Ani nezdůvodňuje útoky na přistěhovalce, především proti muslimům, rasovou a civilizační nadřazeností bělošské Francie.

Republikánské principy

Pokud například Le Penová prohlásí, „nemůžeme být muslimové a Francouzi“, velmi dobře ví, že pro dnešní generaci je mnohem přitažlivější vysvětlení ve formě obhajoby postavení a svobody žen – jejich svobodného výběru partnera, oblečení (loňské aféry s burkami jsou ve Francii stále v živé paměti) i práva na umělé přerušení těhotenství. Mimochodem, tento argument představuje v rámci FN revoluční novinku. Stejně jako odvolávání se na republikánské principy.

Toto odvolávání se Francouzi zaregistrovali, když přirovnala tradiční páteční muslimské modlitby na chodnících velkých měst k nacistické okupaci. „Tanky ani vojáky sice nevidíme, ale jsou tady a přinejmenším nám brání ve volném pohybu.“ Levicoví i pravicoví politici ji za tento výrok odsoudili z rasismu. V televizním pořadu „A vous de juger“ však Le Penová hbitě odpověděla: „Jaké jsou dnes hodnoty republiky, jestliže není respektována laickost veřejného prostoru?“ Ve studiu se vzápětí rozdrnčely telefony a přicházely stovky souhlasných e-mailů a SMS.

Prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že pokud bude znovu zvolen, Francie odstoupí od Schengenské smlouvy o volném pohybu osob a zboží

Nová témata i nové argumenty v projevech Le Penové, její umírněnější diskurz bez primitivního antisemitismu a islamofobie, však na letitém programu FN nic neubírají. Dle něj všechny současné problémy Francie způsobila imigrace a Evropská unie. Proto Le Penová navrhuje odepřít právo na sociální pomoc ilegálním imigrantům, zakázat slučování jejich rodin na francouzském území, odstoupit od eura či obnovit celní kontroly na francouzských hranicích.

V případě ekonomiky podle Le Penové doplatila Francie na globalizaci, volný trh a finanční krizi z roku 2008. Oproti Hollandovi i Sarkozymu, kteří se hlásí k úsporám kvůli snížení státního dluhu ve výši téměř dvou bilionů eur a chtějí novými daněmi rozhýbat ekonomiku či zvýšit konkurenceschopnost francouzských podniků, doporučuje předsedkyně FN jako lék na současné problémy protekcionismus.

„Le Penová voličům prezentuje svou stranu i její program ve formě přitažlivého modelu národní pravice. Tedy účinné ochrany před problémy dnešního světa, které předchozí vlády za prezidentů Françoise Mitterranda, Jacquese Chiraka i Sarkozyho neřešily a Francouze tíží,“ vysvětluje na příkladech velké nezaměstnanosti a ztráty kupní síly Francouzů její záměry Jean Yves Camus.

Sarkozy chce omezit imigraci

Velmi dobře si popularitu těchto opatření spojených s nechutí Francouzů utahovat si opasky uvědomil Sarkozy. V neděli 11. března proto na mítinku ve Villepinte nečekaně orientoval předvolební diskusi tímto směrem. A to nejen ochranářským návrhem podle vzoru USA a jejich Buy American Act – regulacemi zabezpečit trh v EU výhradně pro evropské firmy a společnosti.

Mnohem důležitější však bylo jeho oznámení, že pokud bude znovu zvolen, Francie odstoupí od Schengenské smlouvy o volném pohybu osob a zboží, nebude-li „strukturálně reformovaná“. Bude omezena imigrace a zavedena možnost potrestat v tomto ohledu nedůvěryhodné členské státy EU. Sarkozy tím nepřímo připomněl francouzské problémy s rumunskými Romy. Navíc se už před dvěma týdny zavázal, že v případě dalšího setrvání v úřadu sníží o polovinu počet cizinců každoročně přicházejících do Francie – ze současných dvou set tisíc na sto tisíc.

Rozhodne 6. květen

Francouzi na tato témata slyší. Ukázaly to následné průzkumy volebních preferencí, jež Sarkozyho poprvé vynesly před socialistického rivala. V prvním kole 22. dubna by Sarkozyho podpořilo 28,5 procenta voličů, zatímco dosavadního favorita Hollanda pouze 27 procent. Ve druhém kole 6. května by však s desetiprocentním náskokem zvítězil socialistický kandidát. Jeho náskok se však může snížit, bude-li tón debaty udávat současný prezident.

Kandidát socialistů na prezidenta François Hollande v evropských záležitostech tápe. Jeho jediným vážnějším návrhem je revize smlouvy o fiskální odpovědnosti.Hollande Sarkozyho návrhy rázně odmítl, v evropských záležitostech však očividně tápe. Dle komentátorů je jeho jediným vážnějším návrhem revize smlouvy o fiskální odpovědnosti, což tvrdohlavě prosazuje.

Otázkou také zůstává, zda se nějak dramaticky změní rozložení sil, až Marine Le Penová naplno odstartuje kampaň. Jak již bylo zmíněno, zatím spíš sháněla podpisy. V roce 2002 byl její otec v téže situaci a jeho volební vyhlídky stagnovaly. Jakmile však podpisy získal, pustil se do boje s vervou, která mu vynesla druhé kolo prezidentských voleb. Takový obrat však francouzští komentátoři pro jeho dceru nepředpokládají.

Hervé Gattegno z týdeníku Le Point napsal, že Sarkozyho momentální optimismus může její vábivé sirény zchladit. Le Penová tvrdí, že Francii nejvíc neohrožuje socialistický kandidát, ale současný prezident. Podle ní za pět let zklamal ve všem, na co sáhl, a do druhého kola by proto svým voličům doporučila neúčast. Sarkozy i Hollande si však určitě pamatují, že s „le penisty“ se kdysi dokázal dohodnout jako kandidát Mitterrand a stal se prezidentem. Času je zatím dost. Jméno nového francouzského prezidenta budeme znát 6. května.

Francouzským prezidentským volbám se ČESKÁ POZICE věnovala v článcích: