Za všechno může pokrok. Pokrok nám to spískal. Protože pokrok nám umožňoval koukat se hezky dopředu. A nemuselo jít přitom o takové to koukání, které je vlastně spíš zavíráním očí před nějakou nepříjemnou skutečností. Ano, i tady hrál pokrok nějakou roli, když bylo zapotřebí zapomenout na ty nejhorší stránky lidského charakteru. Pokrok nám dal perspektivu. Díky němu jsme mohli přehlížet horory na každodenním pořádku.
Díky pokroku jsme se ale mohli vždycky z těchto pořádků vyhrabat. Nejen na první odvrácený pohled, ale i díky dlouhodobější vizi. No, a proto jsme si dlouho i mysleli, že je pokrok na naší straně. Že je náš spojenec. Bůh na nás může zapomenout, pokrok ale nezastavíš. Tak nebo tak nějak se to aspoň říkalo v dobách, kdy jsme se pustili do té věci s digitalizací.
Aplikace neboli apka
Brzy jsme objevili kouzelné slovo, které nám ten pokrok jako něco, co tu sice bylo pro nás, ale zároveň nás i děsně převyšovalo, umožnilo učinit přehlednějším, osobnějším a vlastně tak akorát do naší kapsy. Myslím tím slovo aplikace. Ano, aplikace to byl pokrok, takříkajíc, do jedné či druhé kapsy. Pokrok na vidličku. Obzvlášť, když ta aplikace, či neformálně apka, nám měla svět nejen otvírat, ale i pomoci zvládat.
Ano, aplikace to byl pokrok, takříkajíc, do jedné či druhé kapsy. Pokrok na vidličku. Obzvlášť, když ta aplikace, či neformálně apka, nám měla svět nejen otvírat, ale i pomoci zvládat. |
Nám nestačilo mít jen aplikace na internetové bankovnictví. Kdepak, časem se podařilo vyvinout aplikaci bankovní kompetence. Tato aplikace, ve vazbě na internetové bankovnictví, měla každému uživateli pomoci s tím, aby se mu z celého toho bankovnictví nezamotala hlava a on mohl dělat dobrá rozhodnutí. Až časem se ukázalo, že pod slovem „dobrá“ se rozumí „zodpovědná“. To už ale bylo pozdě.
V té době si už dávno všichni tuto apku stáhli do svých mobilů, ajfounů či obyčejných počítačů. V té době se již svět internetového bankovnictví nerozlučně fúzoval se světem bankovní kompetence. Ideální předpoklady, aby pokrok konečně zase jednou zvítězil. Bohužel, jak se ukázalo, nad námi. Náš životní styl totiž – bez ohledu ve víru v pokrok či možná v důsledku tohoto svého druhu mentálního odpustku – byl v té době již beznadějně nezodpovědný a z pohledu naší apky proklatě nekompetentní.
Materialistické skořápky
Bylo totiž jen logické, že apka, která nám měla umožnit dělat dobrá, a to jen dobrá rozhodnutí, nás brzy začala omezovat, jen omezovat. Z nezodpovědných nákupů – ať už z hlediska vlastního konta, skutečné kvality zboží či vyššího principu mravního – zodpovědné, a tudíž dobré jen tak nenaděláš. A naše apka byla nekompromisní.
Ukázalo se, že to všechno byly jen materialistické skořápky pro ducha pokroku. Pro naše 5G. Pro naši apku. Oba dva, jak 5G, tak apka, se ukázaly věčné. Pokrok prostě nezastavíš. |
Netrvalo dlouho a mohli jsme na internetové bankovnictví zapomenout. Apka nás chránila před sebou samými dokonale. To se ví, že si to lidé nechali líbit jen chviličku. Brzy propukly reklamace, brzy to byl všude samý protest. Jenže bylo pozdě. Ve jménu pokroku jsme v tu dobu již žili ve světě 5G, ve světě zrozeném umělou inteligenci, a tento svět se na rozdíl od toho starého, překonaného, řekněme 4G, odlišoval tím, že si z našich protestů nic nedělal. A to platí i pro pokusy o novodobé rozbíjení strojů, tedy mobilů, ajfonů a počítačů.
Ukázalo se, že to všechno byly jen materialistické skořápky pro ducha pokroku. Pro naše 5G. Pro naši apku. Oba dva, jak 5G, tak apka, se ukázaly věčné. Pokrok prostě nezastavíš. Říkalo se sice, povětšinou v reklamách, že ještě v tom duchovním světě existuje další dimenze, řekněme 6G, disponující jakýmsi všemocným, technologickým bodem G, který bude s to, v případě potřeby, všechno vypnout a vrátit nám naši lidskou svobodu. Tento bod G se však, bohužel, ukázal opět k nenalezení.
Vyjití z cviku
Nezbylo nám, než zkusit vrátit se do starých dob výměnných obchodů v naději, že, když nebudeme využívat internetové bankovnictví, nechá nás třeba naše apka na pokoji. Bohužel jsme však v globalizovaném měřítku vyšli z cviku. Jak si, proboha, máme po celém světě něco vyměňovat, když se ani nemůžeme podívat na internet, co to vůbec je, jak se to používá, a jak se to jmenuje.
Nezbylo nám, než zkusit vrátit se do starých dob výměnných obchodů v naději, že, když nebudeme využívat internetové bankovnictví, nechá nás třeba naše apka na pokoji. Bohužel jsme však v globalizovaném měřítku vyšli z cviku. |
A tak jsme vyhlásili pokroku válku. Zpočátku to byla velká úleva. Lidé, když nadávali veřejně na pokrok, se začali zase pomalu usmívat. Někdy se dokonce i spontánně objímali. Byla to krása... Tedy až do chvíle, kdy někdo přišel s tím, že součástí pokroku byla vždycky i emancipace. Emancipace jednotlivce, emancipace ženy, osvícenství, sexuální výchova... To všechno je pro nás teď pokrok. To všechno teď nenávidíme. Ale nezoufejme si.
Pomalu se totiž začíná šířit neoficiální zpráva, že prý země je skutečně placatá a že když jen trochu budeme chtít, tak se nám ji podaří buď trochu zvětšit, nebo třeba i trochu roztočit, abychom se na ni nejen všichni vešli, když už spolu jinak nevycházíme, ale aby se nám z ní třeba i trochu roztočila hlava. Možná to není jako vize nic moc, vlastně to může působit trochu zoufale. Na druhou stranu to docela pomáhá. Aspoň máme k čemu vzhlížet. A teď už promiňte, jdu přivolávat déšť.
