Zdá se, že přestává veškerá švanda. Vládě už nestačí inkasovat vyšší daně v okamžiku konečné spotřeby – prostřednictvím růstu DPH –, ale rozhodla se lidem sáhnout přímo na jejich účty. Zvýšením daně z příjmů fyzických osob z 15 na 20 procent, výrazně pomalejší valorizací důchodů, než se původně plánovalo, ale to není zdaleka vše. Soubor opatření, která schválili ve středu ministři, má během let 2013 až 2015 vyztužit bilanci státního rozpočtu na straně příjmů či výdajů téměř o 300 miliard korun.
Cílem navrhovaných kroků je dosažení deficitu veřejných financí v příštím roce na úrovni 2,9 procenta, a pro rok 2014 pak 1,9 procenta hrubého domácího produktu. Doufejme, že si vládnoucí politici vše dobře spočítali, protože jde o sumu, která bude zajisté v ekonomice někde chybět. Ministr financí Miroslav Kalousek ve středu odpoledne pro agenturu Bloomberg přiznal, že nynější rozpočtová opatření pravděpodobně sníží ekonomický růst o 0,3 až 0,4 procenta ročně.
- V roce 2013 jsou nutná opatření v objemu 56,9 miliardy korun;
- v roce 2014 v objemu 94,7 miliardy;
- a v roce 2015 v objemu 140,7 miliardy (celkem 292,3 miliardy korun).
O tom, že vláda působí svými kroky na vývoj hospodářství spíše negativně, svědčí i první letošní zpráva České národní banky o inflaci, o níž ČESKÁ POZICE informovala. Místo, aby kabinet výkyvy v ekonomice tlumil, zpravidla je prohlubuje. Například v roce 2010 měla vládní úsporná opatření na HDP negativní dopad ve výši 0,8 až 1,0 procenta a loni 0,5 až 0,6 procenta. Naopak stabilizovat ekonomiku se vládě dařilo v roce 2009, kdy protikrizový balíček přispěl k růstu o 0,9 až 1,5 procenta HDP.
Co bude po volbách?
Otázkou je, jak dlouho si vláda s nynějšími rozpočtovými opatřeními vystačí. Připomeňme, že naposledy kabinet výrazně měnil daňové zákony loni těsně před Vánocemi, tedy ani ne před čtyřmi měsíci.
Nepřežije-li tato vláda příští řádné volby v roce 2014, polovina plánovaných úspor nemusí vůbec nastatNavíc není od věci si všimnout, že naplánovaná rozpočtová restrikce má vyvrcholit až po roce 2014. Nepřežije-li tato vláda příští řádné volby v témže roce, polovina plánovaných úspor nemusí vůbec nastat. Nový kabinet – pravděpdobně pod taktovkou ČSSD – je může jednoduše zrušit.
Jediným, kde by mohl nynější pokusy o utažení rozpočtové politiky ocenit – alespoň krátkodobě –, je trh s českými státními dluhopisy. Jejich nabídka by neměla být v důsledku menší potřeby dluhového financování v následujících letech nijak enormní, a rizikové marže, které bude stát platit, mohou zůstat na přijatelné úrovni.
Dvě třetiny výdaje, třetina přímy
Premiér Petr Nečas tvrdí, že koncept stabilizačních opatření počítá s dodržením vládní strategie, která si stanovila snižovat schodek rozpočtu mezi lety 2010 a 2014 v poměru dvě třetiny na výdajové straně a jedna třetina na příjmové. Pokud tomu tak bude objemově i ve skutečnosti, jde bezesporu o správný postup. Co se ale absolutního počtu týče, v poměru 15 ku 4 zatím převládají opatření, jež mají posílit příjmy rozpočtu. Podívejme se na ně podrobněji:
Výdaje
1. Snížení výdajů kapitol dle vázání v roce 2012
Před třemi týdny vláda rozhodla o vázání výdajů rozpočtových kapitol v letošním rozpočtu v celkovém objemu 23,6 miliardy korun. Do návrhu rozpočtů na roky 2013 až 2015 nyní částečně promítla tento verdikt snížením výdajů v objemu 9,7 miliardy korun.
2. Zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě
Celkový objem úspor má činit 11,9 miliardy korun.
3. Valorizace důchodů ve výši jedné třetiny inflace a jedné třetiny růstu reálné mzdy.
Podle materiálu k novele zákona o důchodovém pojištění, o němž infomovala ČTK, plánuje vláda v příštím roce na výplatě penzí ušetřit 9,5 miliardy korun, v roce 2014 zhruba 16,1 miliardy a v roce 2015 asi 22,1 miliardy. Za tři roky by se mělo uspořit 47,7 miliardy. Na možné úskalí tohoto opatření jsme upozornili v článku Jak ministři vyzráli na důchodce.
4. Zrušení doplatku na bydlení
Jde v podstatě o zrušení duplicitní podpory k příspěvku na bydlení a její sjednocení pod jednu dávku.
Příjmy
1. Zvýšení DPH o jeden procentní bod
Pro roky 2013 až 2015 vzrostou obě nynější sazby DPH – základní na 21 procent a snížená na 15 procent. Některé zdravotnické prostředky budou nově přesunuty ze snížené do základní sazby, týkat by se to mělo i dětských plen. Od roku 2016 by měla platit jednotná DPH ve výši 17,5 procenta, která měla podle nyní platné legislativy přijít již příští rok.
2. Zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob z 15 na 20 procent
Výrazně si pohorší lidé, kteří mají jiné příjmy než ze závislé činnosti, například z pronájmu nemovitostíZároveň se zavedením jednoho inkasního místa bude zrušen koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent, která odpovídala 21 procentům z hrubé mzdy, tedy z nižšího vyměřovacího základu. Příjmy fyzických osob budou nově od roku 2014 daněny 20 procenty z hrubé mzdy. Na první pohled to vypadá, že by si lidé měli polepšit, háček je ale v tom, že se od roku 2014 zvýší zaměstnancům zdravotní pojistné, a to ze 4,5 na 6,5 procenta hrubé mzdy. Výsledkem bude o několik stovek a až tisíc korun nižší čistá mzda ve srovnání s dneškem.
Tímto zvýšením daňové sazby z 15 na 20 procent si výrazně pohorší lidé, kteří mají jiné příjmy než ze závislé činnosti, například z pronájmu nemovitostí, z nichž se (zatím) neplatí zdravotní ani sociální pojistné.
3. Přirážka k dani z příjmu fyzických osob
Vláda toto nové daňové pásmo se sazbou 27 procent nazývá solidární přirážkou. V letech 2013 až 2015 se bude týkat fyzických osob se základem daně nad stropem sociálního pojistného, který představuje čtyřnásobek průměrné mzdy (nyní zhruba 4 x 24 500 Kč). Zároveň zanikne strop na zdravotní pojištění, které se dnes z příjmu vyššího než šestinásobek průměrné mzdy neplatí.
4. Zrušení „zaměstnaneckého paušálu“ 3 000 korun
Původně šlo o kompenzaci za zrušení daňového zvýhodnění u závodního stravování. Schválený zákon však tento benefit neruší a zaměstnanecký paušál by představoval duplicitu.
5. Omezení výdajových paušálů
Nynější výše výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné zůstane zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 40 procent, respektive 30 procent bude odpočet omezen příjmy do dvou milionů korun. Všechny osoby využívající výdajové paušály nebudou nově moci využívat některé daňové úlevy. Zůstane zachována možnost využívat základní slevu na poplatníka a slevy pro tělesně postižené.
6. Zrušení základní slevy pro pracující důchodce
Pracující penzisté, jichž je kolem 150 000, mají přijít o možnost odepsat si z daní zhruba 24 000 korun ročně jako ostatní zaměstnanci. Státní rozpočet by si tím měl podle předpokladů vlády polepšit o 1,8 miliardy korun. Podrobněji jsme o tomto sporném návrhu informovali v článku Kalousek navrhuje diskriminovat důchodce na daních.
7. Zvýšení daně z převodu nemovitosti
Od roku 2013 stoupne sazba o jeden procentní bod na čtyři procenta.
8. Zvýšení zdanění řezaného tabáku na úroveň zdanění cigaret
Vláda navrhuje postupné zvýšení ve dvou krocích (2013 a 2014), aby nenastal příliš vysoký jednorázový růst a tím nenabobtnal černý trh. Cílem je dosáhnout osmdesátiprocentní ekvivalence mezi zdaněním tabáku ke kouření a cigaret. Konkrétní sazba daně na řezaný tabák bude stanovena až po stanovení minimální sazby daně na cigarety.
9. Zavedení spotřební daně z tichého vína ve výši 10 korun na litr
Daň z tichého vína stoupne z nuly na 10 korun za litrV současné době platí nulová sazba daně. Vzhledem k administrativní náročnosti navrhují ministři osvobodit produkci drobných vinařů (méně než 1000 litrů ročně), jež představuje asi čtvrtinu celkové domácí produkce. V obchodech by se toto opatření mělo promítnout zdražením litru vína přibližně o 15 procent.
10. Zrušení „zelené nafty“
Zemědělci by měli přijít o daňovou výhodu v podobě vratky části spotřební daně z nafty použité pro zemědělskou výrobu od roku 2013.
11. Zavedení uhlíkové daně
Od roku 2014 by měla být zavedena emisní složka spotřební daně z topných olejů, daně z pevných paliv a daně ze zemního plynu a některých dalších plynů. Neplatily by ji subjekty, které jsou součástí systému emisních povolenek.
12. Zvýšení srážkové daně vůči daňovým rájům
V současné době se na příjmy zahraničních daňových rezidentů uplatňuje srážková daň 15 procent. Od roku 2013 by měla stoupnout na 35 procent.
13. Analýza možnosti zavedení daňové amnestie a vyššího zdanění hazardu
Ministerstvo financí má do poloviny letošního roku předložit analýzu možností využití daňové amnestie pro nezdaněné příjmy uložené v cizině s ohledem na zkušenosti ze zahraničí, především z Německa. Zároveň má vypracovat analýzu možného vyššího zdanění hazardu.
14. Příjmy z prodeje povolenek v aukcích
15. Zápisné na vysokých školách
Jde o náhradu za původně slibované školné. Studenti by měli platit každý semestr 3000 až 3500 korun. Peníze by zůstaly vysokým školám, část z nich by byla použita na stipendia pro nadané zájemce o vyšší vzdělání, kteří si ze sociálních důvodů nemohou studium dovolit.
Z toho, co zatím kabinet prezentoval, se zdá, že na jednu podstatnou věc zapomněl. Jenom se škrty a zvyšováním daní se mu rozpočet stabilizovat nepodaří. Premiér Nečas by měl dostát svému únorovému slibu a představit také účinná opatření pro podporu ekonomického růstu. Potenciál Národní ekonomické rady vlády totiž zatím zůstává nevyužit.