Lidovky.cz

Komunismus porazil Michail Gorbačov, nikoli Západ

USA

  9:50
Způsob ukončení studené války by měl být trvalým zdrojem poučení. Bývalý velvyslanec USA v ČSSR a v SSSR Jack Matlock vysvětlil konec studené války jinak než současní jestřábi. Dle něho se historie se neopakuje, ale rýmuje.

Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. foto: Hynek GlosLidové noviny

Co se událo, a co se možná odehraje? Mnoho zajímavých vzpomínek, reflexí a prognóz se tohoto tématu dotklo z hlediska sociologického, geopolitického, energetického a bezpečnostního na již X. pražské bezpečnostní konferenci „Svět, Evropská unie a Česko: 1989–2014–2039“. Uspořádalo ji v pátek 7. listopadu 2014 Středisko bezpečnostní politiky CESES UK FSV a jejím programem byl „Pohled do příštího čtvrtstoletí 25 let po ukončení studené války“.

Akce se odehrávala v docela pikantní atmosféře, protože předchozí, IX. pražská bezpečnostní konference, se bůhvíproč dostala do centra pozornosti Bezpečnostní informační služby (BIS). Kritika akademické obce státní zpravodajskou službou je ovšem skandální. Stojí to za to ocitovat z Výroční zprávy BIS za rok 2013, čím se konference provinila u orwelovských strážců:

„Jakkoliv politicky a bezpečnostně závažná jsou zjištění vzešlá z kauzy PRISM, účastníci debaty přijali moralistický narativ, jenž kauzu interpretuje především jako skandální zradu NSA, resp. USA vůči svým partnerům. Všechny zmínky o problematičnosti zpravodajských aktivit USA vůči svým partnerům provázel tichý souhlas, ne-li dokonce potlesk účastníků diskusního panelu i publika. Na druhé straně debata až na jednu výjimku zcela ignorovala problém zpravodajských aktivit Ruska a Číny.“

Bude zajímavé, jak se BIS v příští výroční zprávě popasuje s projevem Jacka Matlocka, bývalého velvyslance USA v ČSSR (1981–1983) a v SSSR (1987–1991). Matlock totiž konec studené války podal podstatně jinak než současní jestřábi. A tak, aniž bychom chtěli snižovat význam ostatních příspěvků konference, aktuálně je nejzajímavější si připomenout Matlockovy myšlenky.

Ústřední motiv

Způsob ukončení studené války by měl být trvalým zdrojem poučení. Nikoliv však zploštělým do hesel. Matlock použil příměr, že historie se neopakuje, ale rýmuje. S Oscarem Wildem dlužno dodat, že historie se neopakuje, to jenom špatní historici se opakují.

Ústředním motivem jednání Michaila Gorbačova byl podle Matlocka odkaz Pražského jara 1968. Gorbačov jej poznal bezprostředně od svého spolužáka Zdeňka Mlynáře.

Ústředním motivem jednání Michaila Gorbačova byl podle Matlocka odkaz Pražského jara 1968. Gorbačov jej poznal bezprostředně od svého spolužáka Zdeňka Mlynáře. Kořeny perestrojky navazují na obrodný proces, myslí si Matlock, ať se to našim odpůrcům „třetí cesty“ líbí, nebo nelíbí. Matlock uznává úlohu politických idejí, ale důraz v dějinách dává na konání osobností.

Matlock vyjmenoval kroky americké strany, které vedly k ukončení studené války. USA především opustily konfrontační postoj a zaujaly takovou vyjednávací pozici, která mohla skončit dohodou, prospěšnou pro obě strany. Změna vycházela z poznání, že jadernou válku nelze vyhrát.

Záměr USA

Prezident Ronald Reagan nenáviděl jaderné zbraně a zastrašovací ideu vzájemného zničení považoval za nemorální. Proto (Matlockovými slovy „nadšeně“) přijal Gorbačovovy snahy po jaderném odzbrojení. Reagan opustil válečnickou terminologii i praxi. Důrazně trval na tom, že ukončení studené války nesmí být nikdy nazváno „vítězstvím ve studené válce“ (!). Veškeré změny se musejí odehrávat nenásilně.

Záměrem USA, s nímž přistupovaly k ukončení tohoto studeného konfliktu, nebylo destabilizovat nebo dokonce rozbít SSSR, ale změnit jeho jednání

Mnoho amerických studenoválečných cílů muselo být opuštěno, včetně myšlenky vojenské nadvlády, a američtí zpochybňovači legitimity SSSR (protože „vznikl revolucí“) museli Sovětský svaz akceptovat. Na druhou stranu však USA bezpodmínečně požadovaly ukončení platnosti „Brežněvovy doktríny“ omezené suverenity satelitních států.

Záměrem USA, s nímž přistupovaly k ukončení tohoto studeného konfliktu, nebylo destabilizovat nebo dokonce rozbít SSSR, ale změnit jeho jednání. Reagan prý říkával, jestli sovětský lid tam chce mít ten režim, je to jeho věc. Tato agenda byla následně Reaganem formulována do čtyř bodů:

  • Snížení stavu jaderných zbraní.
  • Zastavení podpory konfliktů v třetích zemích.
  • Podpora lidských práv.
  • Stržení „železné opony“ k dosažení lepšího „pracovního vztahu“ se SSSR.

Neformální dohoda

Schůzka George Bushe staršího s Gorbačovem na Maltě počátkem prosince 1989 potom přinesla neformální dohodu o ukončení nepřátelství. Přitom Gorbačov ubezpečil Bushe, že nepoužije sovětskou armádu proti změnám ve východoevropských zemích. Bush zase ubezpečil Gorbačova, že USA nebudou konec studené války vykládat triumfalisticky a nevyužijí jej politicky, ani vojensky.

Schůzka George Bushe staršího s Gorbačovem na Maltě počátkem prosince 1989 přinesla neformální dohodu o ukončení nepřátelství

V pozadí této dohody byla vzpomínka na Reaganův projev v Berlíně v roce1987, kdy vyzval Gorbačova ke stržení berlínské zdi, což oboustranně zúžilo pole pro politická jednání. Gorbačov výslovně Bushe požádal, aby byl „uvážlivější než Reagan“. Bush skutečně při návštěvě východní Evropy nemluvil o pádu zdi, ale chválil perestrojku, čímž otevřel velký prostor pro politická jednání ohledně Německa.

Svět není beznadějný

Jack Matlock opakovaně vyvrátil některá nepochopení, soustavně doprovázející konec studené války. Ten podle amerických představ vůbec neměl znamenat rozpad SSSR (zřejmě si Američané byli vědomi fatálního rizika proliferace jaderných zbraní ze zhroucené velmoci).

Dnes je docela pikantní, ale nesmírně potřebné slyšet, že Bush opakovaně doporučoval Ukrajině, aby zůstala s Ruskem. Též varoval před vzrůstajícím nacionalismem, neboť v té době vzrůstalo napětí v Gruzii. Jediná územní změna, kterou si USA přály, se týkala baltských států. Dle Matlocka mělo budoucí Rusko být v podstatě Sovětským svazem bez Pobaltí.

Svět není natolik beznadějné místo. Děsíme se konfliktů, ale neuvědomujeme si například, jak dlouho je v Latinské Americe mír.

Konec studené války nenastal v důsledku vojensko-hospodářských tlaků. Reagan vysloveně neměl rád řeči, že „porazil komunismus“, protože komunismus porazil Gorbačov. Nikdo jiný jej ani porazit nemohl. Komunismus nebylo totiž možné porazit zdola ani zvenku, ale pouze shora. Je dobré si tato slova čas od času připomenout!

Matlock končil po americku, pozitivně. Svět není natolik beznadějné místo. Děsíme se konfliktů, ale neuvědomujeme si například, jak dlouho je v Latinské Americe mír. (Pravda, až poté, co více či méně demokratické režimy nahradily předchozí, s americkou pomocí dosazené diktatury.) Ale Matlock nepřijel lakovat oprýskané mýty. Přijel a promluvil jako přítel.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.