Ceska Pozice

Komunikace, na které vyrostl moderní člověk, se totálně rozpadá

„Výzkumy, které provádíme, potvrzují negativní vliv především sociálních sítí na mozek. Čím více se na nich lidé vyskytují, tím více jim odpadávají určité schopnosti. Roste u nich pocit úzkosti a pozorujeme anatomické a funkční změny mozku,“ říká v rozhovoru Martin Jan Stránský, neurolog a zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví.

U mladých lidí vidíme, že jim doslova odpadávají určité neurologické trasy,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy U mladých lidí vidíme, že jim doslova odpadávají určité neurologické trasy,... | foto:  Michal Šula, MAFRA
U mladých lidí vidíme, že jim doslova odpadávají určité neurologické trasy,...

Česko otevřelo debatu, zda se má žákům zcela zakázat mobil ve školách. Martin Jan Stránský, neurolog a zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví, je rozhodně pro zákaz: kvůli nadužívání mobilů již nyní vidíme u lidí změny na mozku. A rozhovoru mimo jiné říká: „Nadměrné používání sociálních sítí vede ke stupidifikaci a k prostému narušení mezilidských vztahů. Tato návykovost aktivuje v mozku stejné trasy jako u lidí, kteří užívají heroin. Negativní dopady jsou totožné.“

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste se zapojil do diskuse, zda zakázat ve školách mobily?

STRÁNSKÝ: Tato debata se v Česku nyní otvírá. Chtěl jsem proto upozornit, že jsou světově uznávané studie, které se vlivem moderních technologií na děti zabývají. Jsou tomu téměř tři roky, kdy Americká pediatrická akademie vydala stanovisko, že je pro děti škodlivé koukání do jakékoliv obrazovky. Francie poměrně nedávno zakázala mobily ve školách.

Je klíčové si uvědomit, že sociální sítě jsou vymyšlené jen a jen proto, aby prodávaly vaše osobní data dalším organizacím. Ještě horší je, že jsou sestavené tak, aby vedly k nárůstu návykovosti a závislosti, a to i přes neurologické mechanismy, které se přímo měřily při jejich tvorbě.

Výzkumy, které provádíme, jednoznačně potvrzují negativní vliv hlavně sociálních sítí na mozek. Čím více se na nich lidé vyskytují, tím více jim odpadávají určité schopnosti. Roste u nich pocit úzkosti a pozorujeme anatomické a funkční změny mozku. Dostáváme se až k filozofické otázce, jakým směrem se chce lidstvo dále vyvíjet.

LIDOVÉ NOVINY: Vadí vám tedy nejvíce sociální sítě?

STRÁNSKÝ: Je klíčové si uvědomit, že sociální sítě jsou vymyšlené jen a jen proto, aby prodávaly vaše osobní data dalším organizacím. Ještě horší je, že jsou sestavené tak, aby vedly k nárůstu návykovosti a závislosti, a to i přes neurologické mechanismy, které se přímo měřily při jejich tvorbě. Jejich nadměrné používání vede ke stupidifikaci a k prostému narušení mezilidských vztahů. Tato návykovost aktivuje v mozku stejné trasy jako u lidí, kteří užívají heroin. Negativní dopady jsou totožné.

LIDOVÉ NOVINY: Při vyšetření takového člověka tedy vidíte změny na mozku?

STRÁNSKÝ: U lidí, kteří jsou na sociálních sítích vysoce závislí, je skutečně vidíme. Máme co porovnávat. Můžeme vzít subjekty, které jsme zkoumali před 15 lety, znovu je dát do tunelu (magnetická rezonance – pozn. red.) a podrobit stejnému testu. A vidíme, jak určité části mozku přestávají být funkční.

LIDOVÉ NOVINY: O jakých centrech mozku mluvíme?

U lidí, kteří jsou na sociálních sítích vysoce závislí, změny na mozku skutečně vidíme. Převážně ve frontálním laloku, který nám, jednoduše řečeno, slouží k tomu, abychom přemýšleli o tom, o čem jsme již přemýšleli, abychom plánovali, porovnávali, odkládali odměny za větší cíle a podobně. Sociální sítě k ničemu takovému nevybízejí, naopak, naučí nás myslet pouze reflexně.

STRÁNSKÝ: Jde převážně o změny ve frontálním laloku. Ten nám, jednoduše řečeno, slouží k tomu, abychom přemýšleli o tom, o čem jsme již přemýšleli, abychom plánovali, porovnávali, odkládali odměny za větší cíle a podobně. Sociální sítě k ničemu takovému nevybízejí, naopak, naučí nás myslet pouze reflexně. Člověk prostě něco vidí a automaticky odpoví – dá like nebo použije textovou zkratku. Chybí diskuse či dialog.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou situaci ideálně mozek potřebuje?

STRÁNSKÝ: Od vzniku moderního člověka před zhruba 200 tisíci lety se lidem mozek postupně zvětšoval. Největší pokroky evoluce mozku souvisely s vývojem vizualizace podnětů a s tvorbou a interpretací řeči. To jsou hlavní portály pro získání informací. Potřebujeme mluvit, interpretovat a dobře uvažovat, abychom v rámci evoluční konkurence přežili a byli nejlepší. To znamená, že musíme rozpoznat intonaci hlasu, výraz, pohyb rukou, polohu nepřítele a další – to vše rozhodne, jestli zvítězíme, ať v boji o život, nebo o místo.

Oproti tomu moderní technologie vytvořily ploché divadlo, kde člověk plácá své smysly a nesmysly do světa. Tím, že tyto nesmysly visí někde ve virtuálním světě, získávají legitimitu. A když je těch lží a pravd tolik, ty pravdy se rozmělní a stanou se pro každého legitimními, ale každý je vnímá po svém.Způsob komunikace, na který jsme byli zvyklí od zrodu moderního člověka a v postmoderní civilizaci, se najednou během posledních 20 let totálně rozpadá. Nejhorší na tom je, že mládež nic jiného nezná a považuje tento stav za normální.

LIDOVÉ NOVINY: Čí je to vina?

Moderní technologie vytvořily ploché divadlo, kde člověk plácá své smysly a nesmysly do světa. Tím, že tyto nesmysly visí někde ve virtuálním světě, získávají legitimitu. A když je těch lží a pravd tolik, ty pravdy se rozmělní a stanou se pro každého legitimními, ale každý je vnímá po svém.

STRÁNSKÝ: Rodičů. První a poslední povinností rodičů je aktivně vychovat děti, ne dát jim nový iPhone anebo tablet, aby se bavily. Vše je způsobeno tím, že poslední tři generace žijí v blahobytu. Skutečné stresy, které měli lidé například během druhé světové války, nejsou. Sledujeme tedy obrovský nárůst konzumerismu, plýtvání. Lidé chtějí více a více vydělávat. Méně se tak starají o své potomky. Stále se také řeší, že děti musejí být především aktivní. Nuda je přitom jedna z nejdůležitějších funkcí lidského mozku. Když se nudí, má možnost přemýšlet o jiných věcech.

LIDOVÉ NOVINY: Máte pocit, že rodiny dnes nefungují, jak mají?

STRÁNSKÝ: Rodina je již zhruba od šedesátých let 20. století rozdělená. Členové spolu mluví méně a jinak. Dokonce až deset procent lidí řeší rodinné problémy tak, že si je mezi sebou textují mobilem. Je to pohodlnější. Když se vám něco nelíbí, vypnete jednoduše diskusi a jdete se projít. Nemusíte čekat na reakci.

LIDOVÉ NOVINY: Když se podíváme do hlavy dětem, jak se vyvíjí jejich mozek a jak u toho procesu škodí moderní technologie?

STRÁNSKÝ: Mozek je funkční neuroanatomický orgán, který je od narození připraven, aby v závislosti na prostředí a výuce vytvořil trasy, na jejichž základě pak myslí. Tyto trasy se fyziologicky vytvářejí porovnáváním s předchozími zkušenostmi. To znamená, že čím více jich je a čím jsou různorodější, tím má mozek hustší síť, ze které tvoří úvahy. Mozek se dává dohromady postupem let. Nejprve se vytvoří základní centra, která se starají o základní potřeby člověka. Postupně se vytvářejí takzvaná vyšší centra, která slouží jako střediska pro vyšší integraci myšlenek.

Lidé chtějí více a více vydělávat. Méně se tak starají o své potomky. Stále se také řeší, že děti musejí být především aktivní. Nuda je přitom jedna z nejdůležitějších funkcí lidského mozku. Když se nudí, má možnost přemýšlet o jiných věcech.

To se stane kolem sedmého roku člověka. Proto dítě do té doby nechápe finalitu smrti nebo věří v Ježíška. Trasy se mohou tvořit a centra se na sebe mohou napojovat během celého života člověka. Proto starší lidé skutečně mohou být moudřejší. Moudrost potřebuje čas a zkušenost, aby vznikla. Je obrovský neurologický rozdíl mezi vědomím a fakty a moudrostí. Tvorba moudrosti začíná s informacemi – k tomu jsou technologie velmi dobré –, ale nevznikne bez dalšího racionálního uvažování, při kterém se právě propojují další trasy a sítě.

LIDOVÉ NOVINY: Často slýchávám kritiku „dnešních dětí“ – jsou prý roztěkanější, línější a hloupější. Je na tom vůbec něco pravdy?

STRÁNSKÝ: Dítě, které vyroste v kasinu, se bude chovat jinak než to, které vyroste na venkově a hraje si na poli. Pokud jsou děti napojené na svět, který vyžaduje okamžitou reakci a odpověď, a vezmeme-li v úvahu, že se jejich mozek utváří na základě předchozí zkušenosti, musím se zeptat: Jaké to dnešní dítě asi může být?

LIDOVÉ NOVINY: Klesá IQ?

STRÁNSKÝ: IQ se zvyšuje podle některých studií od začátku třicátých let 20. století. Teď se zvýšení zastavilo, podle některých studií dokonce IQ klesá. Otázka je, zda jsme dosáhli maxima, nebo nás zabrzdily technologie tím, že myslí za nás. Odpověď zatím neznáme. Každopádně, IQ se zjišťuje testem a ten měří jen některé věci. Pozor na to.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje nějaká tolerovatelná hranice denního používání mobilu u dětí?

Je obrovský neurologický rozdíl mezi vědomím a fakty a moudrostí. Tvorba moudrosti začíná s informacemi – k tomu jsou technologie velmi dobré –, ale nevznikne bez dalšího racionálního uvažování, při kterém se právě propojují další trasy a sítě.

STRÁNSKÝ: Ne. Tvrzení, že děti potřebují mobil, aby rodiče věděli, že jsou v pořádku, je faktický nesmysl. Neexistuje jediná studie, která by potvrdila, že bezpečnost dětí se zvyšuje tím, že u sebe mají mobil a mohou se rodičům kdykoli dovolat.

Dítě může internet a moderní technologie obecně využívat smysluplně, když na něho dohlížejí rodiče nebo učitelé. Nebo může začít surfovat na sociálních sítích, což se často děje, a to je špatně. Když má dítě volný čas, na mobilu, počítači nebo tabletu raději osloví kamarády nebo hraje videohru, než aby začalo hledat informace třeba na Wikipedii a dozvědělo se něco o Karlu IV.

LIDOVÉ NOVINY: Až tak by vám tedy nevadilo, kdyby si žák vyhledával na svém mobilu informace například o Karlu IV.?

STRÁNSKÝ: Hovořím o počítači. Mobil nemá ve škole co dělat. Jsou vzácné výjimky, například u lidí se zrakovým postižením. Četné studie dokázaly, že jen přítomnost mobilu na stole, i když je vypnutý, narušuje mezilidské vztahy, snižuje kvalitu jednání, výsledky testů i podnikání. Nejpokročilejší firmy na světě již žádají zaměstnance, aby mobily nechávali mimo jednací místnost.

LIDOVÉ NOVINY: Jeden učitel informatiky nedávno namítal, že se mobil skvěle hodí i do hodin přírodopisu. Žák například každý den fotí, jak klíčí fazole, a ze snímků následně udělá prezentaci. Tento postup vám také vadí?

Pokud jsou děti napojené na svět, který vyžaduje okamžitou reakci a odpověď, a vezmeme-li v úvahu, že se jejich mozek utváří na základě předchozí zkušenosti, musím se zeptat: Jaké to dnešní dítě asi může být?

STRÁNSKÝ: Vadí. Proč to děti nenakreslí na papír? Čtení z papíru je pro ně mnohonásobně lepší než z obrazovky. Když člověk čte z obrazovky, pak si toho pamatuje průměrně o 30 procent méně. Ukázala to studie, během které dvě skupiny dětí četly stejný text – jedna z papíru a druhá z obrazovky. Podle následně provedeného testu měla první skupina prokazatelně lepší výsledky. V čem by mělo být prospěšnější pro děti klíčící fazoli fotografovat? Je to pohodlnější, zlepší to kapacitu přemýšlení?

Musíme učit mozek přemýšlet. A to jde nejlépe, když je pod tlakem. To je celá pointa. Říká se tomu pozitivní frustrace. Dítě má být vybízeno, aby přemýšlelo, ne aby fotilo a přenášelo. Důsledky vidíme už dnes – učím převážně postgraduální medicínu. Vidím, jak mladí lékaři neurologové jsou čím dál více závislí na moderních technologiích. Než dokončím otázku, najdou na ni odpověď v mobilu. Říkám jim: Udělám příště raději vizitu s mobilním telefonem. Na co tu jste, když všechno dokážete najít, ale ne o tom přemýšlet? Takhle vás tu nepotřebuji.

LIDOVÉ NOVINY: V jaké situaci bude Česká republika za deset let z hlediska používání technologií, sociálních sítí?

STRÁNSKÝ: Nijak se neliší od zbytku Evropy. V USA je u mladých závislost vyšší než u nás a v Číně ještě vyšší než v USA. Tam jsou již tábory pro detoxifikaci závislosti na internetu a především videohrách. Polovina mladých, kteří jsou na internetu, tráví tento čas hraním videoher. Jsem zvědav, co se stane za deset let s Facebookem, Twitterem a dalšími platformami. Místo nich vzniknou nejspíše jiné. Ale sklon k závislostem a k zavedeným zlozvykům současného umělého blaha bude pokračovat.

IQ se zvyšuje podle některých studií od začátku třicátých let 20. století. Teď se zvýšení zastavilo, podle některých studií dokonce IQ klesá. Otázka je, zda jsme dosáhli maxima, nebo nás zabrzdily technologie tím, že myslí za nás. Odpověď zatím neznáme.

Hlavní prioritou lidí je vydělávat víc za každých okolností, s čímž souvisí představa, že bez technologie to nepůjde. Moderní marketing je založen na principu „nejnovější“ a „nejvíc“ – například to, že musím mít každý druhý rok nejnovější telefon. To je nesmysl, ale prodává se to tak. Je pozoruhodné, že všechny důležité vynálezy byly již ve skutečnosti vynalezeny: oheň, kolo, telefon, semafor, televize, radar, sonar, rentgen a tak dále. Pro běžný život nepotřebujeme další.

Marketing už nemá co vymyslet, takže vymýšlí a tlačí nové verze, které ale doopravdy nenabízejí o nic moc víc než ty předchozí. Anebo tlačí přesně na to, co nepotřebujeme – třeba vyrobit vůz, který se sám řídí. Kdo bude tedy umět řídit vůz? Odkazuji na dva největší velikány posledních 100 let – Einsteina a Hawkinga. Oba řekli, že je to technologie, která doslova zničí lidstvo. Nemysleli třeba nukleární zbraně, ale závislost na technologiích. Například když někdo vypne proud. Ptám se: Jsme díky moderním technologiím šťastnější?

LIDOVÉ NOVINY: Hovoří se naopak o epidemii deprese...

STRÁNSKÝ: U mladých lidí jsou sklony k úzkostem kvůli technologiím zjevné. Život je o konkurenci – musí být z poloviny prohra, aby fungoval. To je, proč jsme tady. Nemůžeme vyhrát všechno. Musíme se s tím smířit a fungovat dále. V technickém světě prohra ale nemusí existovat nebo se dá jednoduše vymazat.

LIDOVÉ NOVINY: A mozek lidí bude vypadat jak?

Odkazuji na dva největší velikány posledních 100 let – Einsteina a Hawkinga. Oba řekli, že je to technologie, která doslova zničí lidstvo. Nemysleli třeba nukleární zbraně, ale závislost na technologiích. Například když někdo vypne proud. Ptám se: Jsme díky moderním technologiím šťastnější?

STRÁNSKÝ: Aby se něco geneticky podepsalo na tvorbě dalších generací, musí vzniknout vzorec chování, který trvá alespoň šest generací. Poté se může zakódovat. V žádném případě tedy neuvidíme ani za 30 let mozky, které vypadají jinak. Nepřímé důsledky ale budou. Život na této planetě je plný ukázek toho, jak zvířata i lidé přišli o určité schopnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká naše schopnost je nejvíce ohrožena?

STRÁNSKÝ: Být humanitní.

Michaela Těšínská
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.