Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kolik lidí zláká spoření na důchod ve fondech?

Slovensko

  14:33

Zkušenosti z okolních zemí ukazují, že fondový pilíř si zvolila více než polovina občanů. Česko má ale komplikovanější výchozí pozici.

O tom, zda lidé nebudou litovat, že se rozhodli spořit si na důchod u soukromých fondů, bude rozhodovat výchozí nastavení podmínek penzijního systému. foto: ČTKČeská pozice

Vláda odhaduje, že pro dobrovolné spoření na penzi u soukromých fondů, jež má být součástí připravované důchodové reformy, se rozhodne 50 až 60 procent účastníků nynějšího průběžného systému. Zkušenosti z ostatních východoevropských zemí tomu skutečně odpovídají. Problém je v tom, že tyto státy zaváděly penzijní reformu za všeobecného nadšení z globálního ekonomického růstu před finanční a hospodářskou krizí z let 2008 a 2009.

Dokonce i v případě Litvy, která má – podobně jako to chystá Česká republika - stoprocentně dobrovolný pilíř fondového spoření, se podařilo zlákat již tři roky po startu reformy 63 procent občanů. Tento podíl navíc dále narůstá. U nás se ale provedení reformy tak dlouho odkládalo, až se sešlo hned několik nepříznivých vlivů, které budou na rozhodování lidí negativně působit.

Nedůvěra na finančním trhu

Jedním z nich je právě nedávná finanční krize, jež obecně podlomila důvěru ve stabilitu a fungování bankovního sektoru. K tomu se loni přidala dluhová krize v eurozóně, jež přináší nejistotu ohledně schopnosti některých států dostát svým závazkům z vydaných bondů. Právě státní dluhopisy by měly tvořit značnou část portfolií nových penzijních fondů.

V neposlední řadě jde o problém, jakým způsobem strany vládní koalice důchodovou reformu lidem servírují. Spíše než prezentaci ucelené a dobře vyargumentované koncepce připomíná vládní komunikace vypouštění testovacích balonků a čekání na to, jak bude veřejnost – ať už laická či odborná – reagovat. A to nemluvě o nepopulárním zvýšení DPH, které má změnu penzijního systému s více než ročním předstihem provázet.

Shrneme-li tedy, co nám stát vlastně nabízí, dospějeme poměrně k demotivujícímu systému. Budeme si moci převést tři procenta dosavadního důchodového pojištění do soukromého fondu, pokud si další dvě procenta ze svého přidáme. Na tyto peníze už nebudeme moci nikdy sáhnout, jen budeme doufat, že nám z nich v daleké budoucnosti bude fond vyplácet jakési přilepšení k důchodu v těžko odhadnutelné výši. Výměnou za to nám stát zvýší daň, aby si tím kompenzoval ztrátu příjmů způsobenou převodem oněch tří procent na „naše“ účty. Nezní to dostatečně lákavě?

Marketing povolen

Ministerstvo financí počítá s tím, že určitou práci v lákání Čechů do druhého pilíře penzijního systému odvedou i samotné fondy. „Nepředpokládáme úplný zákaz marketingových aktivit,“ uvedl úřad na dotaz ČESKÉ POZICE. Pak ovšem bude záležet na tom, jak se tyto náklady na získávání klientů promítnou do poplatků za správu svěřených peněz.

Dle výpočtů analytického oddělení České spořitelny se jednoprocentní roční poplatek za správu rovná 18procentnímu jednorázovému poplatku z každého příspěvku. Tedy zjednodušeně, pokud uložíte do fondu 1000 korun, jakoby vám z nich ihned na začátku odečetl 180 korun. Je také třeba počítat s náklady na administrativu spojenou s výplatou penzí, jež ČS odhaduje na pět až deset procent z naspořené sumy. V případě ušetřeného milionu byste takto přišli o 50 až 100 tisíc jednorázově, nebo o 0,25 až 0,5 procenta aktiv průběžně každý rok.

Státnímu rozpočtu by – alespoň zpočátku - pomohlo, pokud by se pro přechod k fondům rozhodlo méně lidíPrůzkum veřejného mínění, zda lidé počítají s účastí ve druhém pilíři penzijního systému, zatím nikdo neprovedl. Možná proto, že jeho definitivní podoba není dosud známa ani koaličním stranám. Ať už se však pro doživotní povinné spoření do soukromých fondů dobrovolně rozhodne jakýkoliv počet lidí, nelze podle toho hned na začátku usuzovat, zda je reforma úspěšná, či nikoliv. Státnímu rozpočtu by tak trochu paradoxně – alespoň v prvních letech - pomohlo, pokud by se pro přechod k fondům rozhodlo zpočátku méně lidí. V takovém případě by měl totiž peníze ze zvýšení DPH jisté a výpadek příjmů z průběžného systému by krátkodobě nebyl tak výrazný. A fondy by měly šanci předvést, že se svěřenými penězi dokážou řádně hospodařit a připisovat k nim zajímavé výnosy.

S rozhodováním lidí by mohlo pohnout i to, až se dozvědí, na jaký důchod vyplácený z průběžného políře budou mít při odchodu do penze nárok. Ministr financí Miroslav Kalousek v nedělní Partii televize Prima uvedl, že to nový důchodový systém umožní. Při zjištění, že půjde o almužnu, možná výrazně stoupne motivace k alternativnímu investování v pilíři druhém.

Účastníci fondového spoření jako podíl na všech účastnících průběžného systému v procentech

ZEMĚ (ROK ZAHÁJENÍ REFORMY)V ROCE REFORMYT+1T+2T+3T+4
Estonsko (2002)635597175
Maďarsko (1998)3555575857
Lotyšsko (2001)2733475868
Litva (2004)3644536369
Polsko (2005)7880838690
Slovensko (2005)4360---

Pramen: Česká spořitelna

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...