Kolem ceny ropy se točí svět. Tedy kolem fikce?

Vyšetřování Evropské komise zpochybňuje nastavení cen černého zlata v globálním měřítku.

Od světových cen ropy se odvíjí spousta věcí – kolik platíme za pohonné hmoty nebo za široké spektrum výrobků, které se z černého zlata vyrábějí. Na cenu ropy je také v Česku navázaná cena zemního plynu v rámci dlouhodobých kontraktů s dodavatelem suroviny – ruským Gazpromem.

Ropa je nejobchodovanější komodita, výkyvy jejích cen ovlivňují hodnotu dalších surovin – například černého uhlí. Společnost ČEZ se přitom nedávno dohodla s těžařskou skupinou Czech Coal, že se od cen černého uhlí (obchodovaného jako globální komodita) budou odvíjet ceny uhlí hnědého (dosud čistě lokální záležitost). Tedy například také to, kolik v konečném důsledku v Česku platíme za dodávky tepla.

A když se teď dozvídáme o podezřeních, že ceny ropy i ropných produktů (a také biopaliv či černého uhlí) mohly být v celosvětovém měřítku manipulovány, logicky se dostáváme k otázce: Točí se náš svět kolem nějaké fikce? Evropská komise se rozhodla vyšetřovat agenturu Platts, která poskytuje relevantní údaje – takzvané cenové benchmarky, jichž využívají obchodníci při uzavírání dalších kontraktů. A Brusel vyšetřuje také přední světové ropné firmy jako BP, Shell, Statoil či ENI, zda neposkytovaly agentuře Platts „cinklá“ data. Vyšetřování se přitom týká období delšího než deset let a celá aféra připomíná dřívější skandál kolem stanovování úrokové sazby Libor.

Jestliže se opět přeneseme do české reality, můžeme poznamenat, že ceny plynu od Gazpromu se odvíjejí právě od denních reportů cen ropných produktů agentury Platts. Takže možná další argument, který by mohla použít skupina RWE Česká republika, jež právě vazbu cen plynu na ropu zpochybňuje…

Britští politici okamžitě přispěchali s ujištěním, že pokud se podezření prokáže, měli by manažeři olejářských firem zamířit do vězeníDaleko větší poprask nicméně ropný skandál vyvolal ve Velké Británii. Tamní vládní politici včetně premiéra Davida Camerona okamžitě přispěchali s ujištěním, že pokud se ukáže, že spotřebitelé a řidiči museli platit za ropné produkty víc, než by odpovídalo adekvátní tržní situaci, měli by manažeři olejářských firem zamířit do vězení. To se samozřejmě ve skutečnosti vůbec stát nemusí a na výsledky vyšetřování si ještě hodně dlouho počkáme.

Asi také nemůžeme předpokládat, že by sjednávané ceny ropných kontraktů byly totálně odtrženy od tržní reality. Ale je zjevné, že i na relativně malém výkyvu ceny nakonec může někdo – při velkém celkovém objemu určitého obchodu – vydělat, nebo naopak prodělat opravdu „majlant“. Koneckonců víme sami, že nás u čerpacích stanic na cenách pohonných hmot zajímají „pouhé“ haléře.

Cena ropy jako hausnumero?

Signálů, že cena ropy je dnes „mírně“ odtržena od reality, nicméně existuje více. O jednom faktoru mluvil nedávno v rozhovoru pro ČESKOU POZICI šéf Čepra Jan Duspěva: „Je třeba také brát v úvahu vliv spekulativních operací. Když sledujete, kolik volných finančních prostředků jde do hedgeových fondů a dalších finančních institucí… Tyto fondy mají omezené spektrum investic – do dluhopisů, akcií, ale samozřejmě i komodit. A pak najednou zjistíte, že vliv těchto papírových operací na cenu komodit je často větší, než je reálný vliv nabídky a poptávky.“ Sám Duspěva se nyní domnívá, že čerstvý skandál kolem cen ropy je dalším potvrzením jeho obav.

Pokud by se trend, kvůli kterému se údaje o cenách ropy stávají pouhými hausnumery, potvrdil, byl by to docela průšvih i z dalšího důvodu. Ceny černého zlata jsou totiž signálem pro těžařské firmy, zda se kupříkladu bude vyplácet těžba v méně přístupných oblastech.

Na celou záležitost se nicméně můžeme podívat i optimisticky. Zatím není až tak zle a vyšetřování Evropské komise třeba přispěje k tomu, že se celý ropný trh zamyslí nad současným mechanismem tvorby cen. Záleží koneckonců na obchodnících, jaké údaje budou považovat za bernou minci.