Českou politiku napíná velká záhada: Kdo vynesl do médií záznamy telefonních rozhovorů pražského exprimátora Pavla Béma a Romana Janouška? O deskripci záhady, jež mnohým nedopřeje klidný spánek, se pokusila i ČESKÁ POZICE. Z nekonečné množiny možností vykrystalizovalo po desítkách setkání s politiky, lidmi z bezpečnostní komunity, vysoce postavenými státními úředníky a byznysmeny pět jmen a konstrukcí.
Jako možní „práskači“ byli postupně jmenováni Václav Jahodář, Jan Novák, Karel Randák, Ivo Rittig a Tomáš Hrdlička. Jistě nejde o úplný výčet lidí či organizací, kteří mohli sledovat nějaký politický cíl, když Mladé frontě Dnes, týdeníku Euro a později deníku Insider poskytli tajné nahrávky. Dodejme, že ČESKÁ POZICE neměla přístup k žádným utajovaným informacím a využívala jen osobních kontaktů a otevřených zdrojů.
Podařilo se nám naznačit způsob, jakým čeští politici, podnikatelé a vlivní úředníci uvažují, s kým se spojují a proti komu bojujíBěhem zkoumání jsme se zajisté setkali i s lháři, kteří jen fabulovali. Dost možná ale mezi informacemi zazněly pravdivé skutečnosti. Za nejdůležitější považujeme, že se nám podařilo naznačit způsob, jakým čeští politici, podnikatelé a vlivní úředníci uvažují, s kým se spojují a proti komu bojují. Potvrdit pravdivost našich zjištění mohou pouze média, která zprávy odposleších publikovala, případně orgány činné v trestním řízení. A protože respektujeme právo novinářů na utajení zdroje, na původ informací jsme se redakcí neptali.
Špión v politice
V žádné zápletce, v níž figurují tajné služby, nesmí chybět špion, tedy zpravodajec. Máme hned tři. Jedním z nich je Václav Jahodář, který v 90. letech pracoval pro BIS. Nyní je zaměstnán jako bezpečnostní šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). O prosazení vlivu v této státní příspěvkové organizaci usilují prostřednictvím svých ministrů dopravy (dříve Vít Bárta, nyní Pavel Dobeš) Věci veřejné (VV). A Jahodáře pojí s „véčkaři“ to, že od podzimu 2010 fungoval jako bezpečnostní poradce předsedy VV a bývalého ministra vnitra Radka Johna. V bezpečnostních otázkách radil i poslancům VV. Podle některých důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE vynesl nahrávky tajných rozhovorů z BIS právě Jahodář.
Důvod? „Superguru“ strany Vít Bárta by se tím mohl snažit odpoutat pozornost od obálkové aféry, kvůli níž stojí nyní před soudem, a zároveň by ukázal na „špínu“ u politické konkurence. Podle informací MF Dnes, která nahrávky Bém-Janoušek z roku 2007 zveřejnila jako první, získala redakce záznamy od bezpečnostní agentury ABL, jež je prý měla od BIS. A právě tady se první konstrukce uzavírá – Jahodář, který svědčil i v obálkovém procesu, mohl využít svých kontaktů v tajné službě, a vypomoci tím Bártovi.
Václav Jahodář: Z čistě profesních důvodů bych se nikdy k žádnému úniku informací nesnížilTuto možnost Jahodář, který z BIS odešel v roce 2000, popřel. „Podívejte se na to vyznamenání na stěně za vámi. Prezident Václav Havel mi ho dal jako jednomu z patnácti lidí za dobře odvedenou práci. Jsem skaut a vlastenec,“ popsal ČESKÉ POZICI své zásady Jahodář. Doplnil, že by se už jen z čistě profesních důvodů nikdy k žádnému úniku informací nesnížil, neboť je vázán celoživotní přísahou příslušníka BIS.
Dobré vztahy s VV však Jahodář neskrývá. „Tuším, že to byl Michal Moroz (bývalý náměstek exministra vnitra Radka Johna a obchodní partner ABL – pozn. red.), kdo mi spolupráci s VV nebo něco podobného nabídl. Šel jsem do toho s ideály,“ uvedl, když vzpomínal na začátek spolupráce s Věcmi veřejnými. Nepopřel ani kontakty na své někdejší pracoviště. „S Jiřím Langem (ředitel BIS) se potkám tak dvakrát do roka,“ dodal bezpečnostní šéf ŘSD. Fámy o Jahodářově roli v úniku nahrávek z BIS prý roznášejí lidé z bezpečnostní komunity, kterým v minulosti zkřížil cestu. Podezření, jež zachytila ČESKÉ POZICE, však odtud nepřišlo.
Navždy s prezidenty
Konstrukce číslo dvě odkazuje na souvislost s prezidentskými volbami. Na souboj o nejvyšší ústavní funkci se chystá i bývalý premiér úřednického kabinetu a nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jan Fischer. V kampani spoléhá na Jana Nováka, někdejšího ředitele Úřadu vlády z dob premiéra Mirka Topolánka a až do února 2012 náměstka ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Právě Novák, který coby šéf Úřadu vlády fungoval jako spojka šéfa BIS Jiřího Langa na Topolánka, měl údajně dobrý důvod zpravodajské poznatky do médií pustit.
„Zveřejněné odposlechy nejvíc poškozují ODS. Útočí ale na všechny politické strany. Každý, kdo je mimo ně, je najednou dobrý. Jan Novák tím mohl Fischerovi poskytnout velkou službu,“ řekl ČESKÉ POZICI poslanec ODS, který si nepřál být jmenován.
Diskreditace politických stran, a tím i jejich prezidentských kandidátů, by mohla zvýšit šance Jana Fischera na nejvyšší ústavní funkciJan Novák se léta pohyboval blízko nejvýše postavených politiků. Pracoval mimo jiné v prezidentské kanceláři Václava Havla i Václava Klause a dobře ví, jak důležité mohou být zpravodajské informace v politických bitvách. Souboj o Klausova nástupce na Hradě se rozběhne letos. Kandidovat chtějí převážně straníci. Jan Fischer však vsadil na nestranictví. „Budu kandidovat jako nezávislý a nestranický kandidát, takže budu sbírat padesát tisíc podpisů pod příslušnou petici. Nebudu stranickým kandidátem a ani od žádné politické strany nepřijmu na kampaň žádné finanční prostředky,“ řekl HN v únoru Fischer. Diskreditace politických stran, a tím i jejich prezidentských kandidátů, by samozřejmě jeho šance na prezidentskou funkci mohla zvýšit.
Ačkoli aféra odposlechů válcuje především ODS, ani ČSSD není bez poskvrny. Ve zveřejněných rozhovorech byl zmíněn i pražský sociálnědemokratický politik Petr Hulinský. A vzhledem k dřívější velké koalici na pražské radnici se lze domnívat, že na (dosud nepublikovaných) nahrávkách Janouškových telefonátů mohly zaznít i třaskavější informace týkající se ČSSD. Medializace poznatků zpravodajců, které mohl mít Novák k dispozici, Fischerovi každopádně pomohla.
Aniž bychom předpokládali, že by se případný strůjce úniku přiznal, Jana Nováka jsme s touto verzí konfronotvali. Pochopitelně ji popřel. Nechtěl komentovat ani konstrukci, jež se týkala jeho nového angažmá u Fischera.
Střet o Letiště Praha
Doplňme ještě jednu důležitou vazbu. Novák má blízko i k exporadci Mirka Topolánka Marku Dalíkovi. Oba společně studovali, pracovali jako stážisté na Hradě u Václava Havla a údajně vlastní byty v apartmánovém domě ve Špindlerově Mlýně.
Dalíkovi s Topolánkem únik citlivých rozhovorů Bém-Janoušek podle jejich vyjádření nevadil. Obsah nahrávek potvrdil slova bývalého šéfa ODS, jenž na kongresu ODS v roce 2009 hovořil o potřebě vymítit stranické „gubernátory“ a „kmotry“. Odposlechy naopak nejvíce poškodily Béma, který v roce 2008 proti Topolánkovi kandidoval na post předsedy občanských demokratů.
Oba politici a jejich šedé eminence Janoušek a Dalík se střetli ještě jednou, a to v roce 2007 při přípravě transformace Letiště Praha na akciovou společnost. Bém s Janouškem údajně lobbovali za to, aby třetinu akcií získala Praha, Topolánek s Dalíkem to však odmítli.
Špion mimo službu
O bývalém zaměstnanci BIS a pozdějším šéfovi Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Karlu Randákovi se toho už napsalo a napovídalo hodně. Nikoho proto nepřekvapilo, že se mezi údajnými „práskači“ objevilo i jeho jméno. Za původce celé aféry s úniky odposlechů ho označil premiér Petr Nečas.
V pořadu Otázky Václava Moravceodvysílaném 1. dubna premiér okomentoval únik tajných rozhovorů Janouška zveřejněných na webu Euro.cz těmito slovy: „Mnohé nasvědčuje tomu, že dokonce prohodili osoby a obsazení. Zřejmě se pan Randák spletl a identifikoval to špatně.“ Prvotní záměna osob se potvrdila, důkazy pro Randákův podíl však Nečas nepředložil. „I já můžu použít nadsázku. Mám hodně důvodů si to myslet,“ dodal Nečas, jenž je podle informací ČESKÉ POZICE přesvědčen, že se Randák snaží za každou cenu diskreditovat ODS.
Randákovo tažení proti ODS?
Občanští demokraté viní Randáka z úniku informací o odměnách ředitelky Nečasova kabinetu Jany Nagyové. Podezírají ho z dlouhodobých kontaktů s ČSSD a kladou mu za vinu zveřejnění kauzy Savoy (videonahrávka ze schůzky lobbisty Miroslava Šloufa se šéfem prezidentské kanceláře Václava Klause Jiřím Weiglem před prezidentskou volbou v roce 2008). Prsty má prý i ve zveřejnění fotografií z dovolené Mirka Topolánka v toskánském letovisku Monte Argentario.
Doplňme, že expremiér Topolánek odmítl vystoupit před sněmovní komisí pro kontrolu BIS právě kvůli Randákovi. „Složení této komise bude umožňovat přímou informovanost jak struktuře ABL, tak struktuře Randáka,“ prohlásil pro Novinky.cz Topolánek. Jeho výrok se zřejmě opírá o fotografie Randáka a člena komise, poslance Františka Bublana (ČSSD), zveřejněné webem Vaše svoboda, což je projekt advokátní kanceláře MSB Legal (dříve AK Šachta & Partners).
Randák má skutečně důvod být na ODS naštvaný. S nástupem Topolánkovy vlády Ivana Langera (ODS) do funkce ministra vnitra v roce 2006 přišla také iniciativa na sloučení BIS a ÚZSI. Výsledkem reorganizace tajných služeb však bylo pouze to, že byl z pozice šéfa ÚZSI odvolán Karel Randák a na jeho místo přišel Jiří Lang (v té době šéf BIS). Vláda nakonec tyto dvě instituce nesloučila. Paradoxem nicméně zústalo, že ÚZSI i BIS po dobu tři čtvrtě roku řídil pouze Lang (až v květnu 2007 byl jmenován novým šéfem ÚZSI Ivo Schwarz).
Existuje však i podezření, že se někdo snažíRandáka diskreditovatsystematicky. Od doby, kdy se podílí na práci Nadačního fondu proti korupci (NFPK) Karla Janečka, který odhaluje korupci v Česku, se stal pro politiky a lobbisty personou non grata. Randák asistoval NFPK při rozklíčování některých informací o milionech z předražených jízdenek pražského dopravního podniku, jež podle tvrzení NFPK skončily na kontech vlivného podnikatele a šedé eminence středočeské ODS Iva Rittiga.
Po Nečasově nedávném vystoupení v televizi Randák neskrýval rozhořčení. Premiér podle něj hodně přestřelil, když ho ve sledovaném pořadu a v přímém přenosu označil za autora úniku. „Zkazil mi víkend na chalupě. Volali mi všichni novináři, jestli je to pravda. Je to absolutní nesmysl a premiér to řekl, aniž by k tomu předložil jediný důkaz. Kdyby alespoň řekl, že k tomu má informace, ale nemůže je s ohledem na jejich citlivost prozradit. Ani to ale neudělal,“ řekl ČESKÉ POZICI Randák. Soudně se prý bránit nehodlá, to podle něj v Česku nemá smysl. Přemýšlí však o jiných způsobech, jak se obhájit. Detaily nechtěl prozradit.
Střihl si to Rittig anebo Hrdlička?
Právě kvůli odkrývání nestandardních smluvních vztahů Dopravního podniku hlavního města Prahy, s nímž začalo nové vedení pražského magistrátu, mohl existovat zájem „odklonit“ pozornost od Iva Rittiga jiným směrem. Na snadě bylo vyrobit novou aféru. A zvlášť, když se týkala jiného vlivného lobbisty v Praze Janouška. Podle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE má navíc Rittig velmi dobré kontakty v policii. K odposlechům, které mohla pro BIS pořídit policie, mohl mít teoreticky přístup. A jak jsme již uvedli, existoval u něj i motiv.
ČESKÁ POZICE se proto s Rittigem pokoušela spojit, aby se ho zeptala, zda úniky inicioval. Na dotazy však neodpověděl.
Tomáš Hrdlička: Pravděpodobně jsem jeden z mála těch, kteří dnes říkají, že Roman Janoušek stále patří mezi jejich přáteleO poznání hovornější byl jiný vlivný podnikatel a člen ODS v Praze 10 Tomáš Hrdlička. I on byl v médiích opakovaně označen za možného iniciátora úniku, čímž se prý snažil definitivně odstřihnout duo Bém-Janoušek od zbytku vlivu na pražskou politiku a byznys.
Hrdlička ČESKÉ POZICI v sms zprávě napsal: „Vůbec nic o tom nevím. I vzhledem k tomu, že jsem na jižní polokouli a bohudík se službami internet to tu není nic moc. Jediné, co k tomu mohu říci je, že se jedná o bláboly a pravděpodobně patřím k těm málo lidem, kteří dnes říkají, že Roman Janoušek stále patří mezi jejich přátele. Je až úsměvné sledovat, jak Romana Janouška vlastně nikdo nezná a neznal. Slovy klasika: Je to falešné. P.S. Nejjednodušší je, zeptat se pana Kmenty. To ale nechám na vás, neboť nepatří do mého fanklubu.“
A jak to bude dál?
Zveřejnění pět let starých odposlechů vneslo do české politiky značnou míru neklidu. Nikdo, snad jedině s výjimkou zcela bezvýznamných politiků, si totiž nemůže být jistý, že se na veřejnosti neobjeví důkaz, že v minulosti s „mazánkem“ Janouškem komunikovali. Nemohou si být jistí politici v podharadí, ale ani na samotném Pražském hradě. Jejich nervozitu zvyšuje skutečnost, že nikdo neví, jaké další odposlechy mohly uniknout, kdo je případně drží a může je do médií dále distribuovat.
Atmosféra strachu fakticky paralyzovala českou politiku. Nikdo neřeší, co za únikem odposlechů vězí. Díky literární činnosti kontroverzního novinářeAdama B. Bartoše i s konstrukcíjsem se dozvěděli, že si aféru údajně „objednal“ primátor Bohuslav Svoboda kvůli snaze miliardáře Tomáše Chrenka ovládnout čtyři pražské nemocnice, na něž měl zálusk i Janoušek. Politici, ale především veřejnost, by ale ve změti konstrukcí měli trvat na důsledném prošetření tří klíčových otázek:
- Kdo citlivé informace vynesl?
- Proč se jimi nikdo v minulosti nezabýval?
- A pokud se jimi zabýval, jak tedy rozkrývání vazeb Janoušek-česká politická elita dopadlo?
Tím není dotčena povinnost zabývat se samotným obsahem odposlechů. Místo odpovědí jsme se však ze strany politiků zatím dočkali pouze vzájemného obviňování bez důkazů.