Lidovky.cz

Koho by volila příroda?

Evropa

  13:17

Ochrana životního prostředí nepatří k povinnostem prezidenta. Přesto byli Havel i Klaus v této oblasti viditelní. Co bude po volbě?

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Oba prezidentští kandidáti, Miloš Zeman i Karel Schwarzenberg, se vůči životnímu prostředí a ochraně přírody a krajiny vyprofilovali dávno. V předvolebních debatách na tuto problematiku pohříchu nedošlo, pokusíme se proto tuto mezeru zacelit.

Prezidentská kampaň Miloše Zemana začala už v roce 2009 památným „přeletem nad šumavským hnízdem“. Nájem helikoptéry hradil šumavský podnikatel Zdeněk Zbytek a sdružení Přátelé Miloše Zemana. Botanicky i lesnicky nezkušený Zeman z výšky neviděl (nebo nechtěl vidět) mohutné zmlazení, které propuklo v kůrovcem sežraných porostech na bezzásahových plochách. A otřesen pohledem na skelety uschlých smrků se vyhranil jako hlasatel zrušení Národního parku Šumava. (Ekolist 14. 5. 2009)

Pod vlivem někdejšího ambiciózního generála Zdeňka Zbytka, který na Šumavě rozvíjí své podnikatelské aktivity, vzápětí napsal trestní oznámení na tehdejšího ředitele parku Františka Krejčího a minulého ministra životního prostředí Martina Bursíka. Všichni věděli, že je to jen štábní hra, šumavská kůrovcová kauza se však stala dílkem návratu jezevce z Vysočiny na politické kolbiště.

Schwarzenberg byl kvůli šumavskému kůrovcovému sporu ochoten vystoupit z diplomatické škatulky

Úřadující ministr zahraničí Karel Schwarzenberg byl kvůli šumavskému kůrovcovému sporu ochoten vystoupit z diplomatické škatulky a prezentovat se jako celoživotní lesník. Postavil se za vědce, kteří usilovali o zachování bezzásahovosti i v lokalitách, jež se nový management parku rozhodl vykácet. Vyjádřil též pochopení občanským iniciativám, které se takovému kácení snažily bránit.

Šumavu spolu se svým předkem Adamem Františkem Schwarzenbergem, který ji podědil, považuje za „největší poklad Království českého“, jak řekl v rozhovoru ČESKÉ POZICI. Je přesvědčen, že buď máme národní park, a pak tam musíme dodržovat pravidla národního parku, což je bezzásahovost. Nebo máme hospodářské lesy, pak můžeme zasahovat. Jakmile to všechno promícháme, vytvoříme zmatek, všude musíme kácet. „Jediný, kdo z toho má opravdu výhodu, je ten, který to dřevo dostane do ruky,“ vysvětlil nám Schwarzenberg v roce 2011. Tím se přiřadil k opačnému táboru než Zeman.

Štulec vysokého úředníka

Zemanovo volání po zrušení Národního parku Šumava bylo v této instituci náhle zapomenuto. Současný ředitel Jiří Mánek si v blogu na iHNed pochvaluje: „Zatímco Miloš Zeman opakovaně jezdí na Šumavu a ve svých postojích k Šumavě znamená rozumnou ochranou přírody, Karel Schwarzenberg se na věc dívá z pražské kavárny obklopen aktivisty, kteří nerozeznají smrk od jedle.“

Všimněme si, že v předvolebních diskuzích přehlížený spor o budoucnost Šumavy přiměl vysokého úředníka státní správy, jakým je ředitel parku, k sepsání citovaného propagačního pajánu ve prospěch kandidáta, který dosud veřejně neodvolal svůj požadavek jeho instituci zrušit. A jak Mánek v citovaném textu píše, Zemanova kvalifikace v jeho očích stoupá s každou další návštěvou jeho skalních přátel na Šumavě.

Svým textem však šéf šumavského národního parku neosvětlil nic ze sporu mezi kandidáty, navíc vstoupil na tak tenký led propagace jednoho z nich, což by ho v rozumném státě jako státního úředníka kompromitovalo. Zejména když nepravdivě tvrdí, že „Schwarzenberg by nechal celou Šumavu bez pomoci člověka“, zatímco spor se vede pouze o bezzásahové zóny.

Co kandidáty spojuje

Oba prezidentští kandidáti spatřují energetickou budoucnost ve využívání jaderné energie

Oba prezidentští kandidáti spatřují energetickou budoucnost ve využívání jaderné energie. V tom se se zástupci environmentálních organizací, kteří se ve sporu o jádro stylizují do polohy advokátů přírody a životního prostředí, těžko shodnou.

Zeman jde ovšem v jaderném přesvědčení mnohem dál: „Víte, že Česká republika je jedinou členskou zemí EU, která má ložiska uranu?“ dotázal se redaktora unijního portálu EurActiv. A okamžitě zamířil za představou využití této komparativní výhody, bez ohledu na ohrožení naší krajiny, podobně jako u Stráže pod Ralskem, a na zásoby pitné vody v křídové pánvi.  „Světová cena uranu se za posledních deset let zhruba zdesateronásobila. Proč nevyužít této komparativní výhody? Proč neexportovat uran i do dalších zemí, které používají jadernou energetiku?“ ptá se Zeman. Nebere přitom v úvahu, že by vytěžený uran nemusel stačit ani potřebám české energetiky – viz článek ČESKÉ POZICE Pohled do české budoucnosti: Více uranových dolů.

Na druhé straně je Zeman ochoten – stejně jako Schwarzenberg – podporovat projekty, jež snižují spotřebu energie, od zateplování budov až po výstavbu pasivních domů s takřka nulovou spotřebou. Ovšem významně se mezi sebou liší v přístupu k obnovitelným zdrojům energie. Schwarzenberg projevil zasvěcený zájem na příklad o bioenergetické projekty, Zeman razantně zamítá jakoukoli podporu fotovoltaickým a větrným zdrojům.

Zajímavý je Zemanův spontánní výklad, v čem se shoduje se současným prezidentem Václavem Klausem. Na dotaz studenta Vysoké školy ekonomické odpověděl: „Ano, jsem s ním zcela za jedno v tom, že největšími zemskými škůdci jsou zelení. Nikoli skuteční ekologové, ale Strana zelených, která ani neví, co je biomasa, a protlačuje nesmysly, jako solární energii, zákaz jaderných elektráren a protestuje proti záchraně Šumavy od kůrovce,“ pohotově opáčil Zeman.

V Topolánkově vládě byl Schwarzenberg coby nestraník ministrem za zelené. A podílel se na zelené politice, kterou se malé straně podařilo prosadit do koaličního programu – včetně moratoria na jaderné elektrárny. Topolánkova vláda se usnesla, že po dobu jejího působení nebudou zahájeny žádné temelínské přípravy.

Oba kandidáti překvapivě mají podobný životní styl – takřka bez komunálních odpadů.

Zeman spřádá Baťovy sny

Zeman je příznivcem velkých investic, které mají stimulovat ekonomiku

Bývalý předseda vlády v době opoziční smlouvy přejal myšlenku kanálu Dunaj-Odra-Labe, kterou si vysnil už zakladatel baťovského impéria Jan Baťa. Stane-li se Zeman prezidentem, vyvěsí na hrad evropskou vlajku a oplátkou za to vstřícné gesto bude chtít od Bruselu finance na výstavbu kanálu D-O-L, jak uvedlo Právo 9. ledna 2013 v článku Zeman chce vyvěsit na Hradě vlajku EU, výměnou za peníze z Bruselu. Zeman je příznivcem velkých investic, které mají stimulovat ekonomiku. Většina těch investic by pocházela z Bruselu, česká strana by je podle Zemanových představ během patnácti let „jen“ doplnila o 45 miliard korun.

Otázkou však například je, jaký objem zboží by se po takovém kanále vozil, když by zvýšená splavnost Labe z české strany skončila někde u Drážďan. Německo podle nedávných zpráv totiž vůbec neuvažuje o zvýšení splavnosti středního toku řeky, neb mu pro náklady vhodné pro lodní dopravu postačí už nyní splavné řeky...

Rozdílnost postojů

Největší průrva mezi oběma kandidáty tkví ve vnímání občanské společnosti, potažmo občanských sdružení a organizací. Miloši Zemanovi by nebylo za těžko s ekologickými organizacemi naložit „po středověkém způsobu: vypálit, počůrat, posolit“, jak sdělil na setkání s podnikateli a publikovalo to Hnutí Duha.

Rozdílnost postojů obou pánů ilustruje případ limitů těžby hnědého uhlí a Horního Jiřetína. Karel Schwarzenberg pomáhal ohroženým občanům Horního Jiřetína formulovat novelu horního zákona, která by důlní společnosti zamezila možnost tlačit na vyvlastnění domů místních obyvatel.

Miloš Zeman naopak prohlásil: „Rád zastávám nepopulární názory. Proto jsem pro prolomení těžebních limitů, protože v opačném případě by přišlo o práci 8500 lidí a zvýšila by se cena elektřiny a tepla.“ Působivé sdělení, byť celá Litvínovská uhelná podle jiných zdrojů zaměstnává necelý tisíc lidí a cena české silové elektřiny vzniká na burze v Lipsku. Samozřejmě by bylo třeba připočíst navazující pracovní místa, důl však nekončí ze dne na den a snižující se potřebu pracovníků by nejspíš vyrovnal jejich přirozený úbytek odchodem do důchodu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.