Komunikace politických stran se liší podle toho, jakou skupinu voličů se snaží oslovit. Lze očekávat, že umírněné politické strany budou dávat přednost věcné a nepříliš emotivní rétorice. Subjekty oslovující vylekané či rozhněvané voliče se pak snaží tyto emoce v nich posílit a jejich komunikace je vypjatější. Tento rozdíl je možné postihnout kvantitativní analýzou textů politických stran, jež vypovídá nejen o způsobu, jímž strany komunikují, ale i o jejich postojích a chování.
Tomu se i věnovala letošní analýza komunikace politických stran z pohledu skupinové iracionality. Její metoda je založená na předpokladu, že radikál, případně extremista, je zcela zaujat „vyšší“ hodnotou, jejím prosazováním, bojem za ni a odporem k jejím „nepřátelům“. Radikální či extremistická politická strana rozděluje svět na my versus oni. Toho, kdo nesouhlasí s některým z jejích postojů, považuje za nepřítele, odpůrce dobra.
Šest kategorií
Rozdělení politických stran na umírněné, radikální a extremistické je důležitější než tradiční pravolevé rozdělení. Chování a postoje umírněných pravicových a levicových stran si jsou podobné, což platí i pro strany radikální. Emotivně nabité výrazy, které lze častěji očekávat u radikálních či extremistických politiků, lze rozdělit do šesti kategorií.
- Agresivita (nenávist k jiným názorovým skupinám)
výrazy jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač či zlovolný
- Prodej iluzí (vzhlížení k „vyšším“ ideálům)
svoboda, příroda, národ či spása
- Dogmatismus
výrazy jako naprosto, rozhodně, všichni či absolutní
- Zaštiťování se kolektivem
zájmena my a oni v prvním pádu
- Ideologické myšlení
označení konkurenčních ideologií a jejich představitelů (slova končící na -ismus, -ista, -istka, -istický)
- Dramatizace (přibarvování textu)
boj, krev či smrt
Do letošní analýzy komunikace politických stran z hlediska skupinové iracionality připravené ve spolupráci s Institutem pro politiku a společnost byly zahrnuty texty zveřejněné na jejich webech a blozích hlavních představitelů od 1. ledna do 7. září. Použité texty musely být polemické, tedy kritizující, varující či reagující na kritiku (nebyly zahrnuty například texty pochvalné či reportáže z předvolebních kampaní).
Nezapočítávají se slova, která jsou součástí názvu (například ministerstvo spravedlnosti, sociální demokracie, náměstí Svobody), názvy ideologií, jež daná strana vyznává, a případy, kdy jde o terminus technicus (například autorská práva). Seznam vyhledávaných výrazů je k dispozici na webu iracionalita.net. Výsledný koeficient iracionality je součtem jednotlivých kategorií.
Počet nalezených výrazů na deset tisíc slov
Zdroj: analýza skupinové iracionality, Institut pro politiku a společnost, Milan Petrák
Charakteristické výrazy politických stran
- Piráti
nátlak, nenávist, účelový, rozvoj, zdraví, životní prostředí
- STAN
nezávislost, svoboda, zdraví, boj
- ČSSD
lež, kvalita, příroda, solidarita
- ODS
neschopnost, nesmysl, ohrožovat, výsměch, zneužití, pravda, rozumný, svoboda, zdraví, komunisti
- KDU-ČSL
neschopnost, nespravedlivý, prosperita, životní prostředí, rozvoj, zdraví, násilí, komunistický
- TOP 09
výsměch, právo, zdraví
- ANO
šílený, nesmysl, jednotný, pravda, my
- KSČM
nekompetentní, ohrožovat, morální, svoboda, zdraví, boj, my, fašismus, nacismus, kapitalismus
- Trikolóra
nátlak, nesmyslný, zlo, klid, svoboda, násilí, strach
- SPD
nenávist, otřesný, vměšovat se, korektnost, spravedlnost, svoboda, homosexualismus, islamisté
Koeficient iracionality politických stran
Zdroj: analýza skupinové iracionality, Institut pro politiku a společnost, Milan Petrák
Komentář ke stranám
- Piráti
Tato strana vykazuje jednoznačný trend. Krátce po svém vzniku na sebe upozorňovala značně radikální rétorikou. Postupem času ji ovšem zmírňovala a v uplynulých letech patřila mezi nejvíce umírněné ze zkoumaných subjektů.
- STAN
Příznivé skóre u tohoto hnutí je důsledkem toho, že hnutí není výrazně ideologické, nejeví sklon ke „zbožštění“ nějakého ideálu ani k vyhledávání výrazného nepřítele.
- ČSSD
Sociální demokracie mívá v průzkumu stabilní výsledky. Dosahuje poměrně mírných hodnot, obvykle je umírněnější než její tradiční rival ODS. Pravidlem je i to, že navzdory příznivé celkové hodnotě komunikuje nadprůměrně agresivně.
- ODS
Oproti obvyklým výsledkům se letos komunikace občanských demokratů zmírnila. Ve srovnání s loňským rokem poklesl koeficient iracionality ODS nejvíce ze všech stran. V jejích textech se například vyskytuje méně výpadů proti členství v Evropské unii a vymizelo označení „eurohujer“.
- KDU-ČSL
Strana se každoročně pohybuje v „hlavním pelotonu“ subjektů. Její malá agresivita v komunikaci kontrastuje s častým používáním dramatických výrazů, jako je „boj“, „krev“ a „smrt“.
- TOP 09
Doposud se tato strana umisťovala mezi nejumírněněji komunikujícími, v některých letech dosáhla dokonce prvního místa. Výsledky hnutí jsou stabilní. Protože jiné hlavní strany emotivitu svých textů letos omezily, umístila se TOP 09 až ve druhé polovině pořadí stran.
- ANO 2011
Vypovídací schopnost analýzy je v případě tohoto hnutí omezena rozdílnou komunikací předsedy hnutí a ostatních členů. Zatímco Andrej Babiš dává přednost častému používání emotivních výrazů, ostatní publikující představitelé strany se jim spíše vyhýbají a jejich styl komunikace je opačný. Výsledek je proto dán poměrem rozsahů textů předsedy hnutí a textů ostatních.
- KSČM
Hodnoty dosažené komunistickou stranou se až do roku 2016 příliš nelišily od jiných velkých stran. V roce 2016 se stal místopředsedou strany konzervativní politik Josef Skála a s jeho příchodem se komunikace výrazně zradikalizovala. Po jeho odchodu z postu v roce 2018 se rétorika postupně zmírňuje. To nemění nic na tom, že na nové výzvy doby reaguje sílícím zahleděním se do minulosti, odkazuje na boj s fašismem a nacismem a připomíná události druhé světové války.
- Trikolóra
Jediný nový subjekt v průzkumu. Trikolóra založila svou komunikaci na vyhraňování se vůči Evropské unii, státním opatřením a multikulturalismu. Není pravděpodobné, že by následovala Piráty a od emotivnosti postupně upustila.
- SPD
Již předchůdce strany Úsvit dosahoval vysokých hodnot agresivity a celkového koeficientu iracionality. Letos stejně jako v předchozích letech je hlavním tématem varování před přílivem imigrantů.
Věcnost a odlišné postoje
Nalezený koeficient iracionality není jen teoretickým, od života odtrženým číslem. Vypovídá totiž o chování politických stran. Důkaz je například srovnání výsledků analýzy s výpočty webu jakmluvi.cz. Ten čerpá z výsledků projektu demagog.cz provádějícího factcheck politických diskusí, tedy posuzujícího pravdivost jednotlivých tvrzení politiků pro Trikolóru, kterou web jakmluvi.cz zatím nezahrnuje – byl proveden výpočet přímo podle údajů z webu demagog.cz.
Nejvíce věcně komunikující politické strany vykazující největší podíl pravdivých odpovědí. Politické strany s nejvyšším skóre skupinové iracionality se odlišují i postoji – mají větší averzi k mezinárodním společenstvím (v tomto případě EU, jindy NATO či globalizaci), sklon k nekritickému uctívání autority (méně často se u nich také mění předseda, v případě Trikolóry bude třeba počkat na budoucí vývoj) a k puritánství (například odmítání sexuální výuky na školách a registrovaného partnerství).
Vztah mezi skupinovou iracionalitou a pravdomluvností představitelů politických stran
Zdroj: jakmluvi.cz, demagog.cz, IPPS, analýza Milana Petráka
Porovnáme-li letošní analýzu s tou z roku 2017 připravenou ve spolupráci se společností Bisnode, většina ze stran zahrnutých do obou rétoriku zmírnila (Piráti, ODS, KDU-ČSL, KSČM a ČSSD). Zbývající strany (TOP 09, ANO, SPD) se v průběhu tří let téměř nezměnily. V porovnání s analýzou z roku 2013 pak vychází pokles emotivních výrazů u všech sledovaných politických stran. Letos jej mohlo z části způsobit, že se všechny politické strany ve svých textech vyjadřovaly ke koronavirové pandemii.
Toto téma vyžaduje odbornost, a proto není (alespoň zatím) stejně emotivní, jako byla imigrantská krize nebo vztah k EU. Pokles emotivity stran nicméně vyplývá i z dlouhodobého trendu, který není ovlivněn současnými událostmi. Z politiky jsme zvyklí dostávat především negativní informace. Zde je tedy k dispozici jedna dobrá zpráva, která by ovšem bez analýzy skupinové iracionality zůstala zcela nepovšimnuta.